6 C 103/2022

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení jméno . sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 17 260 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 120 Kč s úrokem 25,77% ročně z částky 10 000 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 10 000 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 5 140 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce [titul] [jméno] [příjmení], Ph.D. náklady řízení ve výši 981 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice, na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 19. 5. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 17 260 Kč jako nedoplatku úvěru poskytnutého žalované právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] Smlouvou ze dne 22. 8. 2019 [číslo] byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 18 780 Kč (půjčka 10 000 Kč, souhrnný poplatek 8 780 Kč) v 60 týdenních splátkách po 313 Kč. Žalovaná uhradila celkovou částku 1 520 Kč, rozdíl ve výši 17 260 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 10 000 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 7 260 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 15. 10. 2020. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 7. 1. 2022 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku ve výši 7 260 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 3 214,09 Kč (jedná se o 25,77% úrok z jistiny 10 000 Kč od 16. 10. 2020 do data postoupení 7. 1. 2022), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 028,96 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 10 000 Kč od 16. 10. 2020 do data postoupení 7. 1. 2022) a běžícího smluvního úroku ve výši 25,77 % ročně z částky 10 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení.

2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze dne 22. 8. 2019 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 8 780 Kč tvořený úrokem ve výši 2 000 Kč, poplatkem ve výši 2 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč, poplatkem za pojištění ve výši 240 Kč a poplatkem za asistenční služby ve výši 540 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 18 780 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 313 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Úrok byl v článku 1.4. smlouvy stanoven ve výši 32,15%, žalobkyně požaduje pouze úrok ve výši 25,77% ročně, který soud považuje za odpovídající zákonným ustanovením. Soud je ochoten akceptovat úrok do maximální výše 30% ročně.

4. Pohledávka vyplývající ze smlouvy o úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 3. 2. 2022.

5. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 14. 4. 2022 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 22 419,70 Kč nejpozději do 29. 4. 2022.

6. Podle ustanovení § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

11. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

12. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

13. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy.

14. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o úvěru podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 87,8% (na 60 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN ve výši 235,65%.

15. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky.

16. Žalovanou byla celkem uhrazena částka 1 520 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 3 400 Kč (10 000 Kč: 3), tak žalované zbývá k úhradě částka 12 120 Kč (10 000 Kč + 3 400 Kč + 240 Kč pojištění – 1 520 Kč zaplacených žalovanou). Částka 3 400 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 5 140 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (8 780 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval téměř 88% poskytnutého úvěru, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 2 000 Kč s tím, že podle čl. 1 představují 32,15 % p.a. Žalobkyně požaduje úrok pouze ve výši 25,77% ročně. Požadavek na zaplacení smluvních úroků nebyl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok, který požaduje ve výši 25,77% p. a. z jí požadované jistiny 10 000 Kč, od doby původní splatnosti smlouvy, tedy od 16. 10. 2020 do zaplacení.

17. S ohledem na výše uvedené soud podané žalobě vyhověl částečně a zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 12 120 Kč (10 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 3 400 Kč + pojištění 240 Kč – 1 520 Kč zaplacených žalovanou). Zaplacenou částku 1 520 soud započetl na souhrnný poplatek a zbývá tedy uhrazení zbylé části poplatku ve výši 2 120 Kč a celé jistiny ve výši 10 000 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu co do částky 5 140 Kč.

18. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 800 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky do 20 000 Kč částku 1 000 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 200 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

19. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 12 120 Kč a neúspěch v částce 5 140 Kč. Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 40% svých účelně vynaložených nákladů řízení.

20. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 300 Kč a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 2 452 Kč. Z této částky má žalobkyně nárok pouze na úhradu 40%, tedy částky 981 Kč Náklady řízení ve výši 981 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).