6 C 104/2021
č. j. 6 C 104/2021-32
V PLATNOSTIOkresní soud ve Svitavách rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 300 Kč, úrok 29 % ročně z jistiny od 3. září 2019 a zákonný úrok 9 % ročně z jistiny od 29. prosince 2018, vše do tří dnů od právní moci. Soud považoval souhrnný poplatek ve výši 5 302 Kč za neúměrně vysoký a v rozporu s dobrými mravami, protože přesáhl třetinu půjčené částky. Nárok na zbytek částky 2 481,75 Kč byl zamítnut jako neoprávněný. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 023 Kč.
Plný text
Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, titul. sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 9 781,75 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 300 Kč, dále úrok ve výši 29 % ročně z částky 5 966,60 Kč od 3. 9. 2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 966,60 Kč od 29. 12. 2018 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 2 481,75 Kč, se zamítá.
III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce titul titul. jméno příjmení, titul, náklady řízení ve výši 1 023 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 30. 3. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 9 781,75 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku zápůjčky, kterou žalované poskytl na základě smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne 22. 10. 2018 právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba Žalované byly poskytnuty prostředky ve výši 7 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 12 302 Kč (zápůjčka 7 000 Kč, souhrnný poplatek 5 302 Kč) v 45 týdenních splátkách po 274 Kč. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila částku 2 100 Kč. Žalobkyně požaduje celkový dluh ve výši 9 781,75 Kč, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 5 966,60 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 3 815,15 Kč. Zápůjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 20. 1. 2020 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 5 966,60 Kč, poplatku ve výši 3 815,15 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 672,90 Kč (jedná se o 29% úrok z jistiny 5 966,60 Kč od 3. 9. 2019 do data postoupení 20. 1. 2020), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 578,76 Kč (jedná se o 9% úrok z prodlení z jistiny ve výši 5 966,60 Kč od 29. 12. 2018 do data postoupení 20. 1. 2020) a běžícího smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 5 966,60 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 5 966,60 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.
2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.
3. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 22. 10. 2018 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 7 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 5 302 tvořený úrokem ve výši 29 % ročně ve výši 932 Kč, poplatkem za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 2 728 Kč a poplatkem za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 1 642 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 12 302 Kč, to vše v 45 týdenních splátkách po 274 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Ze smlouvy soud zjistil výši roční procentní sazby nákladů určenou v závislosti na délce splácení, a to ve výši 312,54 % pro délku splácení 45 týdnů a úrokovou sazbu ve výši 29 % ročně.
4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní a z Přílohy č. 1 soud zjistil, že žalovaná pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 20. 1. 2020.
5. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 28. 1. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 13 388,90 Kč nejpozději k 12. 2. 2021.
6. O skutkovém stavu lze uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 7 000 Kč a ta se zavázala zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek 5 302 Kč, celkem tedy 12 302 Kč, a to vše v 45 týdenních splátkách po 274 Kč. Z obsahu smlouvy vyplývá, že částka 7 000 Kč byla žalované předána při jejím podpisu.
7. Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 145/2010 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).
8. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.
9. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.).
10. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).
11. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.
12. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy.
13. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k zapůjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o zápůjčce podepsal. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, kteří evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 75,74 % (za 45 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako RPSN uvedené ve výši 312,54 %.
14. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná na úvěr zaplatila částku 2 100 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 2 400 Kč (7 000 Kč: 3), tak žalované zbývá k úhradě částka 7 300 Kč (7 000 Kč + 2 400 Kč – 2 100 Kč zaplacených žalovanou). Částka 2 400 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Částka ve výši 1/3 z půjčené částky je stanovena i s ohledem na splatnost půjčky, která byla mezi stranami domluvena na 45 týdnů, tedy něco pod rok. Ve zbylé části žalobou požadovaného souhrnného poplatku ve výši 1 415,15 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (5 302 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval téměř 76 % poskytnuté půjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 932 Kč s tím, že představují 29% p. a. Požadavek na zaplacení smluvních úroků nebyl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy a v případě prodlení se účinnost smlouvy prodlužuje do doby uhrazení celkové dlužné částky. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná ve výši 29 % ročně pro celou dobu trvání smlouvy. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok od doby původní splatnosti zápůjčky, tedy od 3. 9. 2019 do zaplacení. Soud podotýká, že úrok ve výši 29 % ročně považuje za úrok hraničící s dobrými mravy. Soud je ochoten akceptovat úroky maximálně do výše 30 % ročně, což úrok 29 % ročně ještě splňuje.
15. S ohledem na výše uvedené soudu proto nezbylo, než podané žalobě vyhovět částečně, a to výrokem I., kdy soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 7 300 Kč (7 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 2 400 Kč – 2 100 Kč zaplacených žalovanou). I nárok žalobkyně na placení 29 % ročního úroku z jistiny 5 966,60 Kč od 3. 9. 2019 do zaplacení shledal soud s ohledem na výše uvedené oprávněným.
16. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požaduje úroky z prodlení z jistiny ve výši 5 966,60 Kč od 29. 12. 2018, úroky z prodlení byly také soudem přiznány.
17. Soud dále žalobu zamítl co do zbylé částky 2 481,75 Kč představující požadovanou část souhrnného poplatku.
18. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 400 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky do 20 000 Kč částku 1 000 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 600 Kč. Soud proto žalobkyni uložil ve výroku IV. povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).
19. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 7 300 Kč a neúspěch v částce 2 481,75 Kč. Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 49 % svých účelně vynaložených nákladů řízení.
20. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 200 Kč a k nim náležejícím třem paušálním náhradám hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 2 089 Kč a z ní 49 % představuje 1 023 Kč, které byly žalobkyni soudem přiznány. Náklady řízení ve výši 1 023 Kč je žalovaná povinna nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí či exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.