6 C 105/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení jméno . sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 28 191 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 17 463,69 Kč od 16. 5. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 17 463,69 Kč od 28. 9. 2018 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 10 191 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], [titul] náklady řízení ve výši 801 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 282 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 30. 3. 2021 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 28 191 Kč jako nedoplatku zápůjčky poskytnuté žalované právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] Smlouvou ze dne 21. 3. 2018 [číslo] byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 22 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 37 191 Kč (půjčka 22 000 Kč, souhrnný poplatek 15 191 Kč) v 60 týdenních splátkách po 620 Kč. Žalovaná uhradila 9 000 Kč. Nedoplatek zápůjčky byl smlouvou ze dne 20. 1. 2020 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení nezaplacené jistiny ve výši 17 463,69 Kč, dlužných poplatků ve výši 10 727,31 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 3 516,99 Kč (jedná se o 29% úrok z jistiny 17 463,69 Kč od 16. 5. 2019 do data postoupení 20. 1. 2020), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 095,64 Kč (jedná se o 9% úrok z prodlení z jistiny ve výši 17 463,69 Kč od 28. 9. 2018 do data postoupení 20. 1. 2020) a běžícího smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 17 463,69 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 17 463,69 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 21. 3. 2018 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 22 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 15 191 tvořený úrokem ve výši 29 % ročně ve výši 3 935 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 8 596 Kč a poplatkem za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 2 660 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 37 191 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 620 Kč. Úroková sazba po dobu trvání smlouvy byla stanovena na 29% a RPSN ve výši 168,14%.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní a z Přílohy č. 1 soud zjistil, že žalované pohledávky byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 20. 1. 2020.

5. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 28. 1. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 40 697,91 Kč nejpozději k 12. 2. 2021.

6. Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 145/2010 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

7. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

8. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

9. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

10. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

11. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy.

12. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvy o zápůjčce podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 69% zápůjčky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN.

13. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. S ohledem na skutečnost, že žalobkyni stále náleží běžící 29% smluvní úrok, považuje soud výši požadovaných poplatků za rozpornou s dobrými mravy. Jako odpovídající výše poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru se soudu jeví částka maximálně ve výši 5 000 Kč, která v sobě zahrnuje úrok ve výši 3 935 Kč po dobu prvních 60 týdnů a ve zbylé části poplatky za poskytnutí úvěru a za administrativní činnost.

14. Žalovanou bylo uhrazeno celkem 9 000 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku 5 000 Kč, jak je uvedeno výše, tak žalované zbývá k úhradě částka 18 000 Kč Kč (22 000 Kč + 5 000 Kč – 9 0000 Kč zaplacených žalovanou). Částka 5 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky. Ve zbylé části požadovaného souhrnného poplatku ve výši 10 191 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (15 191 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval téměř 70% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje částku 5 000 Kč, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 3 935 Kč s tím, že představují 29% p. a. Požadavek na zaplacení smluvních úroků nebyl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy a ze smluvních podmínek vyplývá, že v případě prodlení se účinnost smlouvy prodlužuje do doby uhrazení celkové dlužné částky. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná ve výši 29 % ročně pro celou dobu trvání smlouvy. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok od doby původní splatnosti zápůjčky, tedy od 16. 5. 2019 do zaplacení. Soud podotýká, že úrok ve výši 29% ročně považuje za úrok hraničící s dobrými mravy. Soud je ochoten akceptovat úroky maximálně do výše 30% ročně, což úrok 29% ročně ještě splňuje.

15. S ohledem na výše uvedené soudu proto nezbylo, než podané žalobě vyhovět částečně. Soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 18 000 Kč (22 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 5 000 Kč – 9 000 Kč zaplacených žalovanou). Z částky jistiny 17 463,69 Kč přiznal soud zákonné úroky z prodlení, a to od data požadovaného žalobkyní, tedy od 28. 9. 2018 do zaplacení i smluvní úroky ve výši 29% od 16. 5. 2019 do zaplacení. Výrokem II. byla žaloba zamítnuta pro 10 191 Kč.

16. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 1 128 Kč (4% z částky 28 191 Kč). Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 28 191 Kč částku 1 410 Kč. K doplacení tedy zbývá částka 282 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 282 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

17. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 18 000 Kč a neúspěch v částce 10 191 Kč. Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 28 % svých účelně vynaložených nákladů řízení.

18. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 410 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 300 Kč a k nim náležejícím třem paušálním náhradám hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 2 862 Kč a z ní 28 % představuje 801 Kč, které byly žalobkyni soudem přiznány. Náklady řízení ve výši 801 Kč je žalovaná povinna nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).