6 C 116/2023

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení jméno . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 113 480,64 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 517,74 Kč, dále úrok ve výši 16% ročně z částky 29 517,74 Kč od 3. 1. 2022 do 3. 4. 2022, dále úrok ve výši 15% ročně z částky 29 517,74 Kč od 4. 4. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 29 517,74 Kč od 13. 12. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení další částky 53 752 Kč a zaplacení úroků a úroků z prodlení požadovaných nad rámec úroků přiznaných ve výroku I. tohoto rozsudku, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 815,46 Kč, dále úrok ve výši 16% ročně z částky 8 815,46 Kč od 15. 3. 2022 do 13. 6. 2022, dále úrok ve výši 15% ročně z částky 8 815,46 Kč od 14. 6. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 815,46 Kč od 13. 12. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení další částky 21 395,44 Kč a zaplacení úroků a úroků z prodlení požadovaných nad rámec úroků přiznaných ve výroku III. tohoto rozsudku, se zamítá.</b> <b>V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b> <b>VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 1 135 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 17. 5. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 113 480,64 Kč, a to jako nedoplatků dvou úvěrů poskytnutých žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba]

2. Smlouvou ze dne 29. 3. 2020 [číslo] (dále smlouva [číslo]) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 64 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 127 203 Kč (úvěr 64 000 Kč, souhrnný poplatek 63 203 Kč) ve 21 měsíčních splátkách po 6 058 Kč. Žalovaný uhradil částku 45 689,26 Kč, žalobkyně požaduje zaplacení částky 83 269,74 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 51 977,64 Kč a dlužné poplatky ve výši 31 292,10 Kč. Dále žalobkyně požaduje zkapitalizované úroky ve výši 12 245,32 Kč (jedná se o 22,68% roční úrok z jistiny 51 977,64 Kč od 4. 1. 2022 do 14. 12. 2022), zkapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 9 682,60 Kč (jedná se o 8,25% roční úrok z prodlení z jistiny 51 977,64 Kč od 13. 12. 2020 do 14. 12. 2022), běžící 22,68% úrok z jistiny 51 977,64 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a běžící 8,25% roční zákonný úrok z prodlení z částky 51 977,64 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena současné žalobkyni.

3. Smlouvou ze dne 15. 6. 2020 [číslo] (dále smlouva [číslo]) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 21 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 47 119 Kč (úvěr 21 000 Kč, souhrnný poplatek 26 119 Kč) ve 21 měsíčních splátkách po 2 244 Kč. Žalovaný uhradil částku 15 861,54 Kč, žalobkyně požaduje zaplacení částky 30 210,90 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 17 060,81 Kč a dlužné poplatky ve výši 13 150,09 Kč. Dále žalobkyně požaduje zkapitalizované úroky ve výši 3 170,08 Kč (jedná se o 22,62% roční úrok z jistiny 17 060,81 Kč od 16. 3. 2022 do 14. 12. 2022), zkapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 182,92 Kč (jedná se o 8,25% roční úrok z prodlení z jistiny 17 060,81 Kč od 13. 12. 2020 do 14. 12. 2022), běžící 22,62% úrok z jistiny 17 060,81 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a běžící 8,25% roční zákonný úrok z prodlení z částky 17 060,81 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena současné žalobkyni.

4. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci k nařízení jednání lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 29. 3. 2020 (smlouva [číslo]) soud zjistil, že žalovanému byla poskytnuta částka 64 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 63 203 Kč tvořený úrokem ve výši 61 703 Kč a poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 127 203 Kč, to vše v 21 měsíčních splátkách po 6 058 Kč. Úroková sazba činila 8600%, žalobkyně požaduje od splatnosti pouze úrok ve výši 22,68% ročně.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 15. 6. 2020 (smlouva [číslo]) soud zjistil, že žalovanému byla poskytnuta částka 21 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 26 119 Kč tvořený úrokem ve výši 20 246 Kč, poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částkou za komfortní poskytnutí a splácení ve výši 1 800 Kč a částkou za flexibilní splácení ve výši 2 573 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 47 119 Kč, to vše v 21 měsíčních splátkách po 2 244 Kč. Úroková sazba činila 8600%, žalobkyně požaduje od splatnosti pouze úrok ve výši 22,62% ročně.

7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 byla pohledávka za žalovaným z obou smluv postoupena na současnou žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16. 12. 2022.

8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 9. 3. 2023 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 146 800,96 Kč nejpozději k 24. 3. 2023.

9. Soud posoudil smlouvy uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně jako smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvy uzavřené mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

10. Podle § 2395 o. z. platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 577 o. z. platí, že je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

13. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

14. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

15. Soud přezkoumal posouzení úvěrychopnosti žalovaného platit daný úvěr. Žalovaný předložil právní předchůdkyni žalobkyně výplatní pásky, ze kterých soud zjistil, že žalovaný dosahoval za období od ledna 2020 do května 2020 výdělku asi 29 000 Kč měsíčně čistého, ze kterého bylo sráženo výživné ve výši 3 500 Kč. Podle názoru soudu mohl být žalovaný schopen dané úvěry platit.

16. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v části týkající se úroků uzavřeny v rozporu s dobrými mravy.

17. V obou smlouvách jsou úroky určeny ve výši 8600% a rovnají se téměř půjčené částce za dobu 21 měsíců. Tato výše úroků je zcela jednoznačně v rozporu s dobrými mravy a jako takovou ji soud považuje za neplatnou. Soud tedy přistoupil ve smyslu ustanovení § 1802 o. z. ke stanovení úroků obvyklých, tedy takových, které jsou požadovány za úvěry v dob uzavření smlouvy. Nahlédnutím do časových řad ARAD vydaných ČNB vyplývá, že v březnu 2020 činily průměrné úroky částku 8,15% ročně a v červnu 2020 částku 8,01% ročně. S ohledem na skutečnost, že úvěr byl poskytnut bez zajištění, je soud ochoten akceptovat úrok ve výši maximálně dvojnásobku této úrokové sazby, tedy ve výši 16% ročně u obou úvěrů. Tuto částku úroků přiznal soud jak po dobu, po kterou měl být úvěr splácen, tak i po následující dobu, v níž žalobkyně požaduje úrok ve výši 22,68% ročně, resp. 22,62% ročně. Soud dále poukazuje na ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2026 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 24. 4. 2020, podle kterého u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši reposazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. I když žalobkyně požaduje úrok ve výši 22,62%, resp. 22,68%, tak v žalobě toto ustanovení nezohlednila.

18. U první smlouvy byla žalovaným celkem uhrazena částka 45 689,26 Kč. Při úrocích 16% ročně by při úvěru ve výši 64 000 Kč a splatnosti 2 roky (24 měsíců) podle úvěrové kalkulačky činil úrok částku 11 207 Kč. Jelikož úvěr byl pouze na 21 měsíců, tak rozdíl bude soud považovat za poplatek za vedení úvěru. Soud tedy dovodil, že při úvěru ve výši 64 000 Kč by měl žalovaný zaplatit úrok ve výši 11 207 Kč, tedy celkem 75 207 Kč. Žalovaný zaplatil částku 45 689,26 Kč. Dlužná jistina tak činí částku 29 517,74 Kč 16% úrok přiznal soud jak za dobu do splatnosti úvěru, tedy do 3. 1. 2022, tak i od 4. 1. 2022. Od tohoto data 4. 1. 2022 žalobkyně požaduje úrok ve výši 22,68% ročně, nicméně není zřejmé, jakým postupem k tomuto úroku dospěla, když mezi stranami nebylo nic o jiné výši úroku ujednáno. Proto soud bude i po datu 4. 1. 2022 vycházet z úroku ve výši 16% ročně, a to po dobu 90 dní, tedy do 3. 4. 2022. Od 4. 4. 2022 má žalobkyně nárok pouze na úrok ve výši stanovené podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, a to ve výši 15%. Z titulu prvního úvěru má tedy žalobkyně právo na zaplacení částky 29 517,74 Kč s 16 % úrokem z částky 29 517,74 Kč od 3. 1. 2022 do 3. 4. 2022 a s 15% úrokem za dobu od 4. 4. 2022 do zaplacení. Dále má žalobkyně právo na požadovaný 8,25% úrok z prodlení z částky zjištěné soudem ve výši 29 517,74 Kč od 13. 12. 2020 do zaplacení. Ve zbylé části 53 752 Kč a v rozdílu mezi požadovaným a přiznaným úrokem a úrokem z prodlení byla žaloba zamítnuta.

19. U druhé smlouvy byla žalovaným celkem uhrazena částka 15 861,54 Kč. Při úrocích 16% ročně by při úvěru ve výši 21 000 Kč a splatnosti 2 roky (24 měsíců) podle úvěrové kalkulačky činil úrok částku 3 677 Kč. Jelikož úvěr byl pouze na 21 měsíců, tak rozdíl bude soud považovat za poplatek za vedení úvěru. Soud tedy dovodil, že při úvěru ve výši 21 000 Kč by měl žalovaný zaplatit úrok ve výši 3 677 Kč, tedy celkem 24 677 Kč. Žalovaný zaplatil částku 15 861,54 Kč. Dlužná jistina tak činí částku 8 815,46 Kč 16% úrok přiznal soud jak za dobu do splatnosti úvěru, tedy do 15. 3. 2022, tak i od 16. 3. 2022. Od tohoto data 16. 3. 2022 žalobkyně požaduje úrok ve výši 22,62% ročně, nicméně není zřejmé, jakým postupem k tomuto úroku dospěla, když mezi stranami nebylo nic o jiné výši úroku ujednáno. Proto soud bude i po datu 16. 3. 2022 vycházet z úroku ve výši 16% ročně, a to po dobu 90 dní, tedy do 13. 6. 2022. Od 13. 6. 2022 má žalobkyně nárok pouze na úrok ve výši stanovené podle § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru, a to ve výši 15%. Z titulu druhého úvěru má tedy žalobkyně právo na zaplacení částky 8 815,46 Kč s 16 % úrokem z částky 8 815,46 Kč od 15. 3. 2022 do 13. 6. 2022 a s 15% úrokem za dobu od 14. 6. 2022 do zaplacení. Dále má žalobkyně právo na požadovaný 8,25% úrok z prodlení z částky zjištěné soudem ve výši 8 815,46 Kč od 13. 12. 2020 do zaplacení. Ve zbylé části 21 395,44 Kč a v rozdílu mezi požadovaným a přiznaným úrokem a úrokem z prodlení byla žaloba zamítnuta.

20. S ohledem na výše uvedené soudu proto nezbylo, než podané žalobě vyhovět částečně, a to dvěma výroky pro každou smlouvu zvlášť tak, jak je uvedeno ve výrocích I. – IV.

21. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

22. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 4 540 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 113 480,64 Kč částku 5 675 Kč. K doplacení tedy zbývá částka 1 135 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 1 135 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

23. Žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a právo na částečnou náhradu nákladů řízení by měl mít žalovaný. Jelikož z obsahu spisu nevyplývá, že b žalovanému vznikly nějaké náklady řízení, soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.