6 C 124/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; příjmení jméno a právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 52 590,55 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 931 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 140,56 Kč od 22. 12 2017 do zaplacení, dále zkapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 143,02 Kč a smluvní pokutu ve výši 7 822,01 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 16 694,52 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce [titul]. [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 1 952,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 1 203 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 26. 4. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 49 796,53 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku úvěru, který žalované poskytla na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 25. 9. 2018 právní předchůdkyně žalobkyně - společnost [právnická osoba] Žalované byly poskytnuty prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 46 480 Kč (úvěr 25 000 Kč, souhrnný poplatek 21 480 Kč) v 14 měsíčních splátkách po 3 320 Kč. Žalovaná uhradila celkovou částku 7 720 Kč. Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 21 140,56 Kč, neuhrazeného úroku ve výši 1 714,16 Kč, neuhrazených poplatků za poskytnutí úvěru ve výši 10 215,35 Kč, neuhrazených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 937,34 Kč, neuhrazeného inkasního poplatku ve výši 3 752,59 Kč. Dále žalobkyně požaduje zkapitalizované úroky od 26. 11. 2019 do 29. 11. 2020 ve výši 3 214,52 Kč a zkapitalizované zákonné úroky z prodlení z jistiny od 26. 11. 2018 do 30. 11. 2020 ve výši 2 143,02 Kč a částku 651 Kč za náklady mimosoudního vymáhání (odchozí dopis 39 Kč, odchozí dopis doporučeně 50 Kč, odchozí tel. hovor 72 Kč a osobní návštěva 217 Kč). Od 22. 12. 2020 do zaplacení žalobkyně požaduje běžící zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 21 140,56 Kč. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu ve výši 7 822,01 Kč, a to v sazbě 0,1% denně z postoupené jistiny 21 140,56 Kč od 26. 11. 2019 do 30. 11. 2020. Pohledávka byla postoupena dne 21. 12. 2020 na žalobkyni.

2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 25. 9. 2018 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 25 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 21 480 Kč, celkem tedy částku 46 480 Kč, a to vše v 14 měsíčních splátkách po 3 320 Kč. V souhrnném poplatku 21 480 Kč byly zahrnuty následující položky: úrok ve výši 2 407 Kč (15% ročně), poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 12 250 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 2 323 Kč a inkasní poplatek ve výši 4 500 Kč. V případě porušení povinnosti dlužník zaplatit jakoukoliv splátku řádně a včas, je dlužník povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z příslušné dlužné částky. Dle dokladů žalobkyně žalovaná uhradila celkovou částku 7 720 Kč. Výše úroku byla stanovena na 15% a RPNS na 272,44 % pro délku splácení 14 měsíců.

4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni.

5. O skutkovém stavu lze uzavřít, že žalobkyně poskytla žalované částku 25 000 Kč a ta se zavázala úvěr vrátit a vedle toho zaplatit souhrnný poplatek 21 480 Kč, celkem tedy 46 480 Kč, a to vše ve 14 měsíčních splátkách po 3 320 Kč. Z obsahu smlouvy vyplývá, že částka 25 000 Kč byla žalované předána při jejím podpisu.

6. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb. Podle ustanovení § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

11. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

12. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

13. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o úvěru a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy.

14. Dle přesvědčení soudu je tento souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o úvěr). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o úvěru podepsala a s podmínkami souhlasila. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 85,9% (za 14 měsíců) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky.

15. Žalovanou byla celkem uhrazena částka 7 720 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 8 000 Kč (25 000 Kč: 3 po zaokrouhlení na celé stokoruny dolů), tak žalované zbývá k úhradě částka 25 280 Kč (25 000 Kč + 8 000 Kč – 7 720 Kč zaplacených žalovanou). Částka 8 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky. Ve zbylé části souhrnného poplatku však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (21 480 Kč) za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval téměř 86% poskytnutého úvěru, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnutého úvěru, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15% p. a. po celou dobu trvání smlouvy. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 2 407 Kč s tím, že představují 15 % p.a. na dobu 14 měsíců. Z žádného ustanovení smlouvy však nevyplývá, že by tyto úroky, popřípadě úroky v jiné sazbě měla žalovaná platit i po uplynutí doby splatnosti půjčky. Úrok představuje pevnou sazbu a soud považuje jeho výši jako fixní. Požadavek žalobkyně na zaplacení dalšího úroku ve výši 15% ročně od 26. 11. 2019 do 29. 11. 2020 ve výši 3 214,52 Kč tedy soud považuje za neoprávněný a v rozporu s ujednáními ve smlouvě. Soud dále žalobkyni přiznal zákonný úrok z prodlení ve výši 2 143,02 za období od 26. 11. 2019 do 30. 11. 2020 z jistiny 21 140,56 (tato částka je nižší, než částka jistiny, ke které dospěl soud), dále přiznal běžící 10% zákonný úrok z prodlení z částky 21 140,56 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 651 Kč.

16. Co se týká smluvní pokuty, tato byla ve smlouvě stanovena na částku 0,1% denně z dlužné částky. Žalobkyně požaduje 0,1% denně z dlužné jistiny 21 140,56 Kč od 26. 11. 2019 do 30. 11. 2020 ve výši 7 822,01 Kč. Výše smluvní pokuty odpovídá zákonným požadavkům a nepřesahuje polovinu poskytnutého úvěru. Soud tedy přiznal žalobkyni smluvní pokutu ve výši 7 822,01 Kč.

17. S ohledem na výše uvedené soudu nezbylo, než podané žalobě vyhovět částečně. Soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 25 280 Kč (25 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 8 000 Kč – 7 720 Kč zaplacených žalovanou). Zaplacenou částku 7 720 Kč soud započetl částečně na souhrnný poplatek a zbývá tedy uhrazení zbylé části souhrnného poplatku ve výši 280 Kč a jistiny ve výši 25 000 Kč. Dále soud přiznal zákonné úroky z prodlení z jistiny požadované žalobkyní 21 140,56 Kč zkapitalizované od 26. 11. 2019 do 30. 11. 2020 ve výši 2 143,02 Kč, náklady mimosoudního vymáhání ve výši 651 Kč a smluvní pokutu ve výši 7 822,01 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta, a to pro 16 694,52 Kč (zbylá část souhrnného poplatku ve výši 13 480 Kč a zkapitalizované smluvní úroky ve výši 3 214,52 Kč).

18. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 1 159 Kč, neboť vycházela z toho, že předmětem řízení je peněžité plnění ve výši 28 962,57 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobou uplatňuje další částky, které nepředstavují zkapitalizovaný úrok, ale souhrnný poplatek z poskytnutého úvěru, dospěl soud k závěru, že základem pro vyměření soudního poplatku je částka 47 233,01 Kč (jistina 21 140,56 Kč, souhrnný poplatek ve výši 17 619,44 Kč, náklady spojené s vymáháním ve výši 651 Kč a smluvní pokuta ve výši 7 822,01 Kč). Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 47 240 Kč částku 2 362 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 1 203 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 1 203 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

19. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 33 753,01 Kč a neúspěch v částce 13 480 Kč. Požadované zkapitalizované úroky a úroky z prodlení soud do úspěchu či neúspěchu žalobkyně nezapočítával. Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 43% svých účelně vynaložených nákladů řízení.

20. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 362 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 500 Kč, dále třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 4 540 Kč. Z této částky má žalobkyně nárok pouze na úhradu 43%, tedy částky 1 952,20 Kč Náklady řízení ve výši 1 952,20 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).