6 C 125/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; název žalobkyně, sídlem adresa, země zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 22 940 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 500Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč ve výši - 7,05 % ročně od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017 - 7,5 % ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 - 8 % ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 - 8,75 % ročně od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 - 9 % ročně od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 - 7,25 % ročně od 1. 7. 2020 do 8. 6. 2021 a za dobu od 9. 6. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení další částky 5 440 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce titul jméno příjmení náklady řízení ve výši 1 377 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 347 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 27. 4. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 940 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku půjčky, kterou žalovanému poskytl na základě smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne 16. 12. 2007 právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba Žalovanému byly poskytnuty prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 25 440 Kč (půjčka 15 000 Kč, souhrnný poplatek 10 440 Kč) v 53 týdenních splátkách po 480 Kč. Žalovaný uhradil celkovou částku 2 500 Kč a rozdíl ve výši 22 940 Kč je nyní žalobkyní požadován. Půjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 19. 6. 2015 postoupen na právnická osoba a smlouvou ze dne 24. 8. 2018 na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení zbylé jistiny ve výši 15 000 Kč, zbylé části poplatku ve výši 7 940 Kč, kterou mylně označuje jako zkapitalizovaný úrok za období od 16. 12. 2007 do 21. 12. 2008 a dále žádá běžící zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení.

2. Soud účastníkům zaslal usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

3. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 16. 12. 2007 soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 15 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 25 440 Kč, to vše v 53 týdenních splátkách po 480 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní a z Přílohy č. 1 soud zjistil, že žalovaná pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 na právnická osoba anonymizována tři slova, a to s účinností od 1. 7. 2015. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 25. 6. 2015 Smlouvou o postoupení pohledávek z 24. 8. 2018 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na současnou žalobkyni.

5. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 12. 4. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 22 940 Kč nejpozději do 21. 4. 2021.

6. O skutkovém stavu lze uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 15 000 Kč a ten se zavázal zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek 10 440 Kč, celkem tedy 25 440 Kč, a to vše v 53 týdenních splátkách po 480 Kč. Z obsahu smlouvy vyplývá, že částka 15 000 Kč byla žalovanému předána při jejím podpisu.

7. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala žalobu již za účinnosti nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), postupoval soud podle ustanovení § 3028 odst. 3 tohoto zákona, podle kterého se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Jelikož mezi stranami nebylo toto ujednáno, postupoval soud podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném do 31. 12. 2013.

8. Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o půjčce podle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 2013, která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 51a a násl. obč. zák.).

9. Podle § 657 obč. zák. platilo, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. bylo možno při půjčce peněžité dohodnout úroky.

10. Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.). Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

11. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesměly obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

12. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o půjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy.

13. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o půjčce podepsal. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 69,6 % (za 53 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký.

14. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky. Žalovaným byla celkem uhrazena částka 2 500 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 5 000 Kč (15 000 Kč: 3), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 17 500 Kč (15 000 Kč + 5 000 Kč – 2 500 Kč). Částka 5 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 5 440 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (10 440 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval téměř 70 % poskytnuté půjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 39 obč. zák. za neplatné.

15. S ohledem na výše uvedené soudu proto nezbylo, než podané žalobě vyhovět částečně, a to výrokem I., kdy soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 17 500 Kč (15 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 5 000 Kč – 2 500 Kč zaplacených žalovaným). Zaplacenou částku 2 500 Kč soud částečně započetl na soudem stanovený souhrnný poplatek a zbývá tedy uhrazení zbylé části poplatku ve výši 2 500 Kč a celé jistiny ve výši 15 000 Kč.

16. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 517 odst. 2 obč. zák. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny 15 000 Kč. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb.

17. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 5 440 Kč, a to s odkazem na shora citované závěry.

18. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 800 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 22 940 Kč částku 1 147 Kč. příjmení 7 940 Kč nepředstavuje zkapitalizované úroky, ale část souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru. K doplacení tedy zbývá částky 347 Kč. Soud proto žalobkyni uložil ve výroku IV. povinnost zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 347 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

19. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 17. 500 Kč a neúspěch v částce 5 440 Kč. Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 53 % svých účelně vynaložených nákladů řízení.

20. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je nutno vycházet z ustanovení § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty přes 10 000 Kč do 30 000 Kč částkou 300 Kč a z odst. 5 písm. a/ citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2 21. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 147 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 300 Kč, dále třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 2 599 Kč. Z této částky má žalobce nárok pouze na úhradu 53%, tedy částky 1 377 Kč Náklady řízení ve výši 1 377 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobce domáhat výkonu rozhodnutí či exekuce.