6 C 137/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 21 981 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 2 986 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 107,62 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 244,56 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 626 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a 19,98% úroku ročně z částky 1 626 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, se zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 930 Kč s 19,98% ročním úrokem z částky 6 930 Kč od 17. 9. 2017 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 930 Kč od 1. 7. 2015 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení další částky 12 065 Kč, úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 4 505 Kč od 17. 9. 2017 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 505 Kč od 1. 7. 2015 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

V. Žalobkyně je povinna doplatit České republice, na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 120 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 29. 4. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 21 981 Kč, a to jako nedoplatků dvou půjček poskytnutých žalovanému právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba 2. Smlouvou ze dne 20. 1. 2013 číslo (dále smlouva č. 1) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 14 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 25 705 Kč (půjčka 14 000 Kč, souhrnný poplatek 10 705 Kč) v 60 týdenních splátkách po 429 Kč. Žalovaný uhradil celkovou částku 22 719 Kč, rozdíl ve výši 2 986 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 1 626 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 1 360 Kč. Půjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 14. 6. 2018 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 1 626 Kč, poplatku ve výši 1 360 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 244,56 Kč (jedná se o 19,98 % úrok z jistiny 1 626 Kč od 17. 9. 2017 do data postoupení 14. 6. 2018), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 107,62 Kč (jedná se o 8,05% úrok z prodlení z jistiny ve výši 1 626 Kč od 23. 8. 2017 do data postoupení 14. 6. 2018) a běžícího smluvního úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 1 626 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 626 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení.

3. Podáním ze dne 4. 6. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částek požadovaných z titulu smlouvy 1 uvedené výše z toho důvodu, že smlouvu číslo žalobkyně nedohledala. Jelikož ke zpětvzetí žaloby došlo před rozhodnutím ve věci, soud řízení podle § 96 o. s. ř. v této části zastavil.

4. Předmětem žaloby zůstala smlouva č. 2 ze dne 30. 12. 2012 číslo na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 24 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 44 065 Kč (půjčka 24 000 Kč, souhrnný poplatek 20 000 Kč) v 60 týdenních splátkách po 735 Kč. Žalovaný uhradil celkovou částku 25 070 Kč, rozdíl ve výši 18 995 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 11 435 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 7 560 Kč. Půjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 14. 6. 2018 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 11 435 Kč, poplatku ve výši 7 560 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 2 697,23 Kč (jedná se o 19,98% úrok z jistiny 11 435 Kč od 17. 9. 2017 do data postoupení 14. 6. 2018), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 3 155,33 Kč (jedná se o 8,05% úrok z prodlení z jistiny ve výši 11 435 Kč od 1. 7. 2015 do data postoupení 14. 6. 2018) a běžícího smluvního úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 11 435 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 435 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení.

5. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

6. Předmětem žaloby zůstal po částečném zpětvzetí žaloby pouze nárok týkající se částky 18 995 Kč s příslušenstvím vyplývající ze smlouvy č.

2. Ze smlouvy o půjčce číslo (smlouva č. 2) ze dne 30. 12. 2012 soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 24 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 20 065 Kč tvořený úrokem ve výši 19,98 % ročně ve výši 3 065 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 561 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 12 489 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 44 065 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 735 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Z čl. 3 smluvních podmínek smlouvy soud zjistil výši roční procentní sazby nákladů určenou v závislosti na délce splácení, a to ve výši 63,93% pro délku splácení 60 týdnů.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní a z Přílohy č. 1 soud zjistil, že žalované pohledávky byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 14. 6. 2018.

8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 25. 2. 2019 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 29 417,97 Kč nejpozději k 4. 3. 2019.

9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala žalobu již za účinnosti nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), postupoval soud podle ustanovení § 3028 odst. 3 tohoto zákona, podle kterého se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Jelikož mezi stranami nebylo toto ujednáno, postupoval soud podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném do 31. 12. 2013.

10. Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o půjčce podle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 2013, která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 51a a násl. obč. zák.).

11. Podle § 657 obč. zák. platilo, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. bylo možno při půjčce peněžité dohodnout úroky.

12. Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.). Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

13. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesměly obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

14. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy.

15. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o půjčce podepsal. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 83,6% (za 60 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Ohledně ve smluvních podmínkách uvedeného RPSN má soud vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá zápůjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána.

16. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky.

17. U smlouvy č. 2 týkající se půjčky 24 000 Kč byla žalovaným celkem uhrazena částka 25 070 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 8 000 Kč (24 000 Kč: 3), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 6 930 Kč (24 000 Kč + 8 000 Kč – 25 070 Kč). Částka 8 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 12 065 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (20 065 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval téměř 84 % poskytnuté půjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 39 obč. zák. za neplatné.

18. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 3 065 Kč s tím, že podle čl. 3 smluvních podmínek představují 19,98% p. a. Požadavek na zaplacení smluvních úroků nebyl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy a z článku 3 a 20 smluvních podmínek vyplývá, že v případě prodlení se účinnost smlouvy prodlužuje do doby uhrazení celkové dlužné částky. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná ve výši 19,98 % ročně pro celou dobu trvání smlouvy. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok od doby původní splatnosti zápůjčky, tedy od 17. 9. 2017 do zaplacení, avšak pouze z jistiny zjištěné soudem, tedy z částky 6 930 Kč.

19. S ohledem na výše uvedené soudu proto nezbylo, než podané žalobě vyhovět částečně, a to výrokem I., kdy soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 6 930 Kč (24 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 8 000 Kč – 25 070 Kč zaplacených žalovaným). Zaplacenou částku 25 070 Kč soud započetl na souhrnný poplatek a část jistiny a zbývá tak k úhradě zbylá část jistiny ve výši 6 930 Kč.

20. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny zjištěné soudem. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

21. Soud dále žalobu zamítl co do zbylé částky 12 065 Kč představující požadovanou část souhrnného poplatku a co do úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 4 505 Kč (rozdíl mezi požadovanou jistinou 11 435 Kč a jistinou zjištěnou soudem 6 930 Kč) od 17. 9. 2017 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 505 Kč od 1. 7. 2015 do zaplacení.

22. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 880 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z částky do 20 000 Kč (po částečném zastavení řízení představuje žalobní nárok částku 18 995 Kč) částku 1 000 Kč. K doplacení tedy zbývá částka 120 Kč, a to i přesto, že žaloba byla pro částku 2 986 Kč s příslušenstvím vzata zpět. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 120 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

23. Žalobkyně neměla v řízení úspěch, úspěšná byla co do částky 6 930 Kč, neúspěšná potom co do částky 12 065 Kč a 2 986 Kč (zpětvzetí žaloby). Právo na náhradu nákladů řízení by měl tak částečně žalovaný. Z obsahu spisu však nevyplývá, že by žalovanému vznikly nějaké náklady řízení, soud tedy žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí či exekuce.