6 C 146/2024

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 107 291,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 000 Kč, vše v pravidelných měsíčních splátkách po 2 500 Kč splatných ke každému 20. dni v měsíci s účinností od měsíce následujícího po právní moci tohoto rozsudku do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení další částky 57 291,20 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8 476,39 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 392 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% p. a. z částky 50 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a 20,79% úroku p. a. z částky 50 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 1 073 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 29. 4. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 107 291,20 Kč jako nedoplatku úvěru poskytnutého žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně – společností právnická osoba Smlouvou ze dne 14. 4. 2021 č. hodnota byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 112 824 Kč (úvěr 50 000 Kč, souhrnný poplatek 62 824 Kč) v 21měsíčních splátkách po 5 373 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho, žalobkyně požaduje zaplacení částky 107 291,20 Kč představující dlužnou jistinu ve výši 50 000 Kč a dlužné poplatky ve výši 27 291,20 Kč. Dále žalobkyně požaduje zkapitalizované úroky ve výši 7 392 Kč (jedná se o 20,79% roční úrok z jistiny 50 000 Kč od 15. 1. 2023 do 27. 9. 2023), zkapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 7 392 Kč (jedná se o 8,5% roční úrok z prodlení z jistiny 50 000 Kč od 10. 10. 2021 do 27. 9. 2023), běžící 20,79% úrok z jistiny 50 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a běžící 8,5% roční zákonný úrok z prodlení z částky 50 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena současné žalobkyni, a to s účinností od 27. 9. 2023.

2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci k nařízení jednání lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 14. 4. 2021 soud zjistil, že žalovanému byla poskytnuta částka 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 60 115 Kč tvořený úrokem ve výši 48 205 Kč a poplatkem za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatkem za komfortní a flexibilní splácení ve výši 10 410 Kč. Dále bylo sjednáno pojištění ve výši 2 709 Kč. Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 112 824 Kč, to vše v 21měsíčních splátkách po 5 373 Kč. Úroková sazba činila 86 %, žalobkyně požaduje od splatnosti pouze úrok ve výši 20,79 % ročně.

4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena na současnou žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 9. 2023.

5. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 28. 3. 2024 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 130 604,14 Kč nejpozději k 12. 4. 2024.

6. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Uvedla, že vyšla z údajů poskytnutých žalovaným v zákaznické kartě. Žalovaný uvedl, že je svobodný, žije s rodiči, má základní vzdělání, pracuje jako obchodní poradce s příjmem 18 471 Kč měsíčně, měsíční výdaje odhadl na 1 000 Kč. Žalobkyně dále doložila kopie výplatních pásek žalovaného za únor 2021, čistý příjem činil 18 471 Kč a za březen 2021, čistý příjem činil 18 471 Kč 7. Soud posoudil smlouvu uzavřenou mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a násl. o. z. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

8. Podle § 86 odst. 1,2 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebitel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřena v režimu zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, absolutně neplatná. Dle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ (ve znění platném v době uzavření smluv o úvěru) může námitku neplatnosti spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící od uzavření smlouvy a mělo by se jednat o tzv. relativní neplatnost. Soud poznamenává, že s účinností od 29. 5. 2022 byla novelou ZSÚ (zákonem číslo 96/2022 Sb.) provedena změna spočívající v uvedení absolutní neplatnosti. I přes shora uvedené je třeba vyložit otázku relativní či absolutní neplatnosti i pro období do 28. 5. 2022 (tedy do období, za jehož právní úpravy smluvní vztahy vznikly) jako absolutní neplatnost. Je tomu tak proto, že v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, s přihlédnutím k ustálené judikatuře Soudního dvora EU, zejména pak s přihlédnutím k jeho rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C – 679/18 na základě eurokonformního výkladu citované zákonné úpravy v § 86 a 87 odst. 1 ZSÚ bylo povinností okresního soudu, aby i bez návrhu a z úřední povinnosti přezkoumal, zda došlo k řádnému splnění předsmluvní povinnosti žalobkyně jako věřitele náležitě posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Pokud podle tehdejší úpravy v § 87 odst. 1 ZSÚ byla obsažena jeho věta druhá, tak tuto formulaci věty druhé je třeba vyložit tak, že pouze výslovně stanoví právo (možnost) spotřebitele uplatnit uvedenou námitku neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru v tříleté promlčecí době, čímž ale nijak nevylučuje shora dovozený eurokonformní výklad, podle něhož je i přes toto subjektivní právo (možnost) spotřebitele (dána) také úřední povinnost soudu i bez návrhu zkoumat, zda ke splnění uvedené předsmluvní povinnosti poskytovatele úvěru náležitě došlo.

10. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů a ze shora uvedeného dospěl soud k závěru, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná, neboť původní věřitel s odbornou péčí neposoudil a neověřil schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně předložila pouze 2 výplatní pásky, ovšem nedoložila nic, z čehož by bylo možné přezkoumat výdaje žalovaného. Výdaje uváděné v žádosti o úvěr ve výši 1 000 Kč měsíčně jsou zcela podhodnocené. Za této situace nedostála právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti přezkoumat úvěruschopnost žalovaného a soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou.

12. Žalobkyni tak nelze přiznat jí požadované plnění, ale pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 o. z. V řízení bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným na současnou žalobkyni přešla smlouvou o postoupení pohledávek a že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, na které žalovaný neuhradil žádnou částku. Dlužná částka tak představuje 50 000 Kč, kterou by žalovaný měl zaplatit v době přiměřené jeho možnostem.

13. Soud stanovil žalovanému povinnost dlužnou částku 50 000 Kč ze smlouvy o úvěru ze dne 14. 4. 2021 zaplatit v pravidelných splátkách po 2 500 Kč měsíčně s účinností od měsíce následujícího po právní moci tohoto rozsudku. Splátka ve výši 2 500 Kč měsíčně by měla být v majetkových možnostech a schopnostech žalovaného, žalovaný se k žalobě ani ke svým poměrům vůbec nevyjádřil. Soud současně vyslovil ztrátu výhody splátek, což znamená, že nezaplatí-li žalovaný jednu splátku řádně a včas, může se žalobkyně domáhat zaplacení celé zbylé dlužné částky. Žalobkyně nemá nárok na zákonné úroky z prodlení, neboť až tímto rozhodnutím je založena povinnost žalovaného k placení dlužné částky a on se dostane do prodlení, pokud ve stanovené lhůtě dlužnou částku nesplatí.

14. Pro zbylé požadované částky byla žaloba zamítnuta.

15. Žalobkyně neměla ve věci převážný úspěch a právo na náhradu nákladů řízení by náleželo žalovanému. Z obsahu spisu se podává, že žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

16. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 4 292 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 107 291,20 Kč částku 5 365 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 1 073 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice-Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 1 073 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí či exekuce. Povinnost zaplatit soudní poplatek, která byla žalobkyni uložena ve výroku IV. tohoto rozsudku, žalobkyně splní zaplacením na bankovní účet Okresního soudu ve Svitavách č. 3703-424591/0710, VS 0611014624. Nesplní-li žalobkyně povinnost, která jí byla uložena ve výroku IV. tohoto rozsudku bude tato povinnost předána k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.