6 C 166/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 16 150 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 1 700 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 110,65 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 781,06 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 1 215,97 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a 20,50% úroku ročně z částky 1 215,97 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, se zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 920 Kč s 20,50% ročním úrokem z částky 2 920 Kč od 12. 2. 2017 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 2 920 Kč od 29. 11. 2018 do zaplacení, vše v pravidelných splátkách po 1 000 Kč měsíčně splatných vždy ke každému 25. dni v měsíci s účinností od měsíce následujícího po právní moci tohoto rozsudku do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení další částky 11 530 Kč, úroku ve výši 20,50 % ročně z částky 6 694,47 Kč od 12. 2. 2017 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky 6 694,47 Kč od 29. 11. 2017 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

V. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 29. 4. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 16 150 Kč, a to jako nedoplatků dvou půjček poskytnutých žalovanému právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba 2. Smlouvou ze dne 19. 12. 2015 číslo (dále smlouva č. 1) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 23 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 42 230 Kč (půjčka 23 000 Kč, souhrnný poplatek 19 230 Kč) v 60 týdenních splátkách po 704 Kč. Žalovaný uhradil celkovou částku 27 780 Kč, rozdíl ve výši 14 450 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 9 614,47 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 4 835,53 Kč. Půjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 20. 1. 2020 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 9 614,47 Kč, poplatku ve výši 4 835,53 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 5 874,57 Kč (jedná se o 20,50% úrok z jistiny 9 614,47 Kč od 12. 2. 2017 do data postoupení 20. 1. 2020), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 004,71 Kč (jedná se o 9% úrok z prodlení z jistiny ve výši 9 614,47 Kč od 29. 11. 2018 do data postoupení 20. 1. 2020) a běžícího smluvního úroku ve výši 20,50% ročně z částky 9 614,47 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9 614,47 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

3. Smlouvou ze dne 25. 10. 2015 číslo (dále smlouva č. 2) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 28 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 51 409 Kč (půjčka 28 000 Kč, souhrnný poplatek 23 409 Kč) v 60 týdenních splátkách po 857 Kč. Žalovaný uhradil celkovou částku 49 709 Kč, rozdíl ve výši 1 700 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 1 215,97 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 484,03 Kč. Půjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 20. 1. 2020 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 1 215,97 Kč, poplatku ve výši 484,03 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 781,06 Kč (jedná se o 20,50% úrok z jistiny 1 215,97 Kč od 19. 12. 2016 do data postoupení 20. 1. 2020), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 110,65 Kč (jedná se o 9,75% úrok z prodlení z jistiny ve výši 1 215,97 Kč od 19. 2. 2019 do data postoupení 20. 1. 2020) a běžícího smluvního úroku ve výši 20,50% ročně z částky 1 215,97 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 215,97 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

4. Podáním ze dne 2. 7. 2021 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částek požadovaných z titulu smlouvy 2 uvedené výše z toho důvodu, že smlouvu číslo žalobkyně nedohledala. Jelikož ke zpětvzetí žaloby došlo před rozhodnutím ve věci, soud řízení podle § 96 o. s. ř. v této části zastavil. Předmětem žaloby zůstal nárok žalobkyně podle smlouvy č. 1.

5. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci k nařízení jednání lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. Žalovaný se k věci vyjádřil tak, že svého závazku si je vědom a nepopírá ho. Finanční prostředky nebyly použity pro jeho osobu, přestal splácet poté, co se zhoršil jeho zdravotní stav a přišel o zaměstnání. Nyní má pouze invalidní důchod ve výši 9 719 Kč. Žádný jiný majetek nevlastní. Žádal o stanovení splátek ve výši 1 000 Kč měsíčně.

6. Soud ve věci nerozhodl rozsudkem pro uznání, neboť dospěl k závěru, že nárok žalobkyně, kterého se v řízení domáhá je v rozporu s ustanoveními občanského zákoníku a s dobrými mravy. Proto ve věci rozhodl rozsudkem.

7. Předmětem žaloby zůstal po částečném zpětvzetí žaloby pouze nárok týkající se částky 14 450 Kč s příslušenstvím vyplývající ze smlouvy č.

1. Ze smlouvy o půjčce číslo (smlouva č. 1) ze dne 19. 12. 2015 soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 23 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 19 230 Kč tvořený úrokem ve výši 20,50 % ročně ve výši 3 028 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 727 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 11 475 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 42 230 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 704 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Z čl. 3 smluvních podmínek smlouvy soud zjistil výši roční procentní sazby nákladů určenou v závislosti na délce splácení, a to ve výši 68,70% pro délku splácení 60 týdnů.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní a z Přílohy č. 1 soud zjistil, že žalované pohledávky byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 20. 1. 2020.

9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 23. 4. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 24 757,61 Kč nejpozději k 30. 4. 2020.

10. Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění platném do 30. 11. 2016. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

11. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

12. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.).

13. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

14. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

15. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy.

16. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o půjčce podepsal. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 83,6% (za 60 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Ohledně ve smluvních podmínkách uvedeného RPSN má soud vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá zápůjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána.

17. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky.

18. U smlouvy č. 1 týkající se půjčky 23 000 Kč byla žalovaným celkem uhrazena částka 27 780 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 7 700 Kč (23 000 Kč: 3), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 2 920 Kč (23 000 Kč + 7 700 Kč – 27 780 Kč). Částka 7 700 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 11 530 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (19 230 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval téměř 84 % poskytnuté půjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 39 obč. zák. za neplatné.

19. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 3 028 Kč s tím, že podle čl. 4 smluvních podmínek představují 20,50% p. a. Požadavek na zaplacení smluvních úroků nebyl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy a z článku 4 a 20 smluvních podmínek vyplývá, že v případě prodlení se účinnost smlouvy prodlužuje do doby uhrazení celkové dlužné částky. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná ve výši 20,50 % ročně pro celou dobu trvání smlouvy. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok od doby původní splatnosti zápůjčky, tedy od 12. 2. 2017 do zaplacení, avšak pouze z jistiny zjištěné soudem, tedy z částky 2 920 Kč.

20. S ohledem na výše uvedené soudu proto nezbylo, než podané žalobě vyhovět částečně, a to výrokem I., kdy soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 2 920 Kč (23 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 7 700 Kč – 27 780 Kč zaplacených žalovaným). Zaplacenou částku 27 780 Kč soud započetl na souhrnný poplatek a část jistiny a zbývá tak k úhradě zbylá část jistiny ve výši 2 920 Kč.

21. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny zjištěné soudem. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

22. S ohledem na tvrzené majetkové poměry žalovaného mu soud umožnil dlužnou částku splácet v pravidelných splátkách po 1 000 Kč měsíčně. Splátky budou splatné vždy ke každému 25. dni v měsíci do zaplacení s tím, že první splátka bude uhrazena nejpozději v měsíci následujícím po právní moci tohoto rozsudku, vše pod ztrátou výhody splátek.

23. Soud dále žalobu zamítl co do zbylé částky 11 530 Kč představující požadovanou část souhrnného poplatku a co do úroku ve výši 20,50 % ročně z částky 6 694,47 Kč (rozdíl mezi požadovanou jistinou 9 614,47 Kč a jistinou zjištěnou soudem 2 920 Kč) od 12. 2. 2017 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 694,47 Kč od 29. 11. 2018 do zaplacení.

24. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 800 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z částky do 20 000 Kč (po částečném zastavení řízení představuje žalobní nárok částku 14 450 Kč) částku 1 000 Kč. K doplacení tedy zbývá částka 200 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

25. Žalobkyně neměla v řízení úspěch, úspěšná byla co do částky 2 920 Kč, neúspěšná potom co do částky 11 530 Kč a 1 700 Kč (zpětvzetí žaloby). Právo na náhradu nákladů řízení by měl tak částečně žalovaný. Z obsahu spisu však nevyplývá, že by žalovanému vznikly nějaké náklady řízení, soud tedy žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí či exekuce.