6 C 168/2023

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení jméno . sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 39 734 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 208,89 Kč s úrokem 29% ročně od 24. 11. 2020 do 22. 2. 2021 a s 15% úrokem ročně od 23. 2. 2021 do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 208,89 Kč od 23. 12. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 15 902 Kč a zaplacení úroků a úroků z prodlení požadovaných nad rámec úroků přiznaných ve výroku I. tohoto rozsudku, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 891,11 Kč s úrokem 29% ročně od 10. 7. 2020 do 8. 10. 2020 a s 15% úrokem ročně od 9. 10. 2020 do zaplacení, dále se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 891,11 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 4 732 Kč a zaplacení úroků a úroků z prodlení požadovaných nad rámec úroků přiznaných ve výroku III. tohoto rozsudku, se zamítá.</b> <b>V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b> <b>VI. Žalobkyně je povinna doplatit České republice, na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 397 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 29. 6. 2023 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 39 734 Kč, a to jako nedoplatků dvou zápůjček poskytnutých žalované právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba]

2. Smlouvou ze dne 23. 5. 2019 [číslo] (dále smlouva [číslo]) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 49 302 Kč (půjčka 25 000 Kč, souhrnný poplatek 24 302 Kč) v 18 měsíčních splátkách po 2 739 Kč. Žalovaná uhradila 18 191,11 Kč. Půjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 14. 12. 2022 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení nezaplacené jistiny ve výši 17 534,48 Kč, dlužných poplatků pouze ve výši 13 576,41 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 11 023,36 Kč (jedná se o 29% úrok z jistiny 17 534,48 Kč od 24. 11. 2020 do data postoupení 14. 12. 2022), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 3 003,64 Kč (jedná se o 8,5% úrok z prodlení z jistiny ve výši 17 534,48 Kč od 23. 12. 2020 do data postoupení 14. 12. 2022) a běžícího smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 17 534,48 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 534,48 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.

3. Smlouvou ze dne 29. 8. 2019 [číslo] (dále smlouva [číslo]) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 20 732 Kč (půjčka 12 000 Kč, souhrnný poplatek 8 732 Kč) v 45 týdenních splátkách po 461 Kč. Žalovaná uhradila 12 108,89 Kč. Nedoplatek zápůjčky byl smlouvou ze dne 14. 12. 2022 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení nezaplacené jistiny ve výši 5 426,18 Kč, dlužných poplatků pouze ve výši 3 196,93 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 4 607,37 Kč (jedná se o 29% úrok z jistiny 5 426,18 Kč od 10. 7. 2020 do data postoupení 14. 12. 2022), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 296,15 Kč (jedná se o 8,25% úrok z prodlení z jistiny ve výši 5 426,18 Kč od 17. 7. 2020 do data postoupení 14. 12. 2022) a běžícího smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 5 426,18 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 426,18 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení.

4. Žalobkyně doplnila, že zkoumala úvěryschopnost žalované, tato pobírala invalidní důchod ve výši 7 895 Kč a dále mzdu ve výši okolo 8 300 Kč měsíčně.

5. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila. Jelikož se žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřila, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] (smlouva [číslo]) ze dne 23. 5. 2019 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 25 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 24 302 tvořený úrokem ve výši 29 % ročně ve výši 6 127 Kč, poplatkem za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 11 300 Kč a poplatkem za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 6 875 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 49 302 Kč, to vše v 18 měsíčních splátkách po 2 739 Kč. Úroková sazba po dobu trvání smlouvy byla stanovena na 29% a RPSN ve výši 162,77%.

7. Ze smlouvy o půjčce [číslo] (smlouva [číslo]) ze dne 29. 8. 2019 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 12 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 8 732 tvořený úrokem ve výši 29 % ročně ve výši 1 597 Kč, poplatkem za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 4 320 Kč a poplatkem za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 2 815 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 20 732 Kč, to vše v 45 týdenních splátkách po 461 Kč. Úroková sazba po dobu trvání smlouvy byla stanovena na 29% a RPSN ve výši 292,41%.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní a z Přílohy č. 1 soud zjistil, že žalované pohledávky byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 16. 12. 2022.

9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 1. 6. 2023 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 63 679,61 Kč nejpozději k 16. 6. 2023.

10. Smlouvy uzavřené mezi stranami byly smlouvami o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., které byly zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 145/2010 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvy uzavřené mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

11. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

12. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.). Podle ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2026 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 24. 4. 2020, u dluhu ze spotřebitelského úvěru (dle § 2 odst. 1 i u peněžité zápůjčky), s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši reposazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

13. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

14. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

15. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy o zápůjčce a dospěl k závěru, že tyto jsou v části týkající se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy.

16. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvy o zápůjčce podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u první smlouvy 98% zápůjčky a u druhé smlouvy 73% zápůjčky z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN, které ani nemůže odpovídat skutečnosti.

17. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky, a to i u zápůjček na dobu 1,5 roku.

18. U smlouvy [číslo] týkající se zápůjčky 25 000 Kč byla žalovanou uhrazena částka 18 191,11 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 8 400 Kč (25 000 Kč: 3), tak žalované zbývá k úhradě částka 15 208,89 Kč (25 000 Kč + 8 400 Kč – 18 191,11 Kč zaplacených žalovanou). Částka 8 400 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části požadovaného souhrnného poplatku ve výši 15 902 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (24 302 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval téměř 98% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 6 127 Kč s tím, že představují 29% p. a. po dobu trvání smlouvy. Od 24. 11. 2020 potom žalobkyně požaduje běžící 29% úrok z jistiny 17 534,48 Kč do zaplacení. Soud poukazuje na ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2026 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 24. 4. 2020, podle kterého u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši reposazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Za dobu po splatnosti zápůjčky tedy soud může přiznat 29% úrok z jistiny, ale pouze z částky jistiny zjištěné soudem ve výši 15 208,89 Kč po dobu dalších 90 dní, tedy do 22. 2. 2021 a od 23. 2. 2021 do zaplacení potom pouze zákonný 15% úrok. Dále má žalobkyně právo na požadovaný 8,25% úrok z prodlení z jistiny zjištěné soudem ve výši 15 208,89 Kč od 23. 12. 2020 do zaplacení. Ve zbylé části 15 902 Kč a v rozdílu mezi požadovaným a přiznaným úrokem a úrokem z prodlení byla žaloba zamítnuta.

19. U smlouvy [číslo] týkající se zápůjčky 12 000 Kč byla žalovanou uhrazena částka 12 108,89 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 4 000 Kč (12 000 Kč: 3), tak žalované zbývá k úhradě částka 3 891,11 Kč (12 000 Kč + 4 000 Kč – 12 108,89 Kč zaplacených žalovanou). Částka 4 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části požadovaného souhrnného poplatku ve výši 4 732 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (8 732 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval téměř 73% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 1 597 Kč s tím, že představují 29% p. a. po dobu trvání smlouvy. Od 10. 7. 2020 potom žalobkyně požaduje běžící 29% úrok z jistiny 5 426,18 Kč do zaplacení. Soud poukazuje na ustanovení § 122 odst. 4 zákona č. 257/2026 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 24. 4. 2020, podle kterého u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši reposazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Za dobu po splatnosti zápůjčky tedy soud může přiznat 29% úrok z jistiny, ale pouze z částky jistiny zjištěné soudem ve výši 3 891,11 Kč po dobu dalších 90 dní, tedy do 8. 10. 2020 a od 9. 10. 2020 do zaplacení potom pouze zákonný 15% úrok. Dále má žalobkyně právo na požadovaný 8,25% úrok z prodlení z jistiny zjištěné soudem ve výši 3 891,11 Kč od 17. 7. 2020 do zaplacení. Ve zbylé části 4 732 Kč a v rozdílu mezi požadovaným a přiznaným úrokem a úrokem z prodlení byla žaloba zamítnuta.

20. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 1 590 Kč (4% z částky 39 734 Kč). Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 39 734 Kč částku 1 987 Kč. K doplacení tedy zbývá částka 397 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice Okresnímu soudu ve [obec] doplatek soudního poplatku ve výši 397 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

21. Žalobkyně měla ve věci úspěch v částce 19 100 Kč a neúspěch v částce 20 634 Kč. Za této situace soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch i neúspěch každé ze stran jsou téměř totožné.