6 C 17/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení , titul za jménem sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 49 250 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 900 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 22 400 Kč od 3. 9. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení další částky 14 350 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 975 Kč od 3. 9. 2019 do zaplacení, a 10,31% úroku ročně z částky 25 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], [titul za jménem], náklady řízení ve výši 3 606 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 458 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 5. 1. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 49 250 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku úvěru, který žalovanému poskytla na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 2. 7. 2018 právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] Žalovanému byly poskytnuty prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 46 500 Kč (úvěr 25 000 Kč, souhrnný poplatek 21 500 Kč) ve 14 měsíčních splátkách po 3 250 Kč. V důsledku prodlení žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 2. 9. 2019 zesplatnila a požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 25 000 Kč, dále úrok ve výši 3 375 Kč, poplatek za uzavření ve výši 4 250 Kč a administrativní poplatek ve výši 2 875 Kč. Dále žalobkyně požaduje zkapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do 20. 5. 2020 ve výši 2 449,86 Kč a od 21. 5. 2020 zákonný úrok z prodlení z částky 28 375 Kč (jistina 25 000 Kč a úrok 3 375 Kč) a 10,31 % p. a. úrok z jistiny 25 000 Kč do zaplacení. V úvěrové smlouvě byl sjednán úrok 28 % z jistiny, úrok je požadován ve výši 10,31 % podle úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami spotřebitelům na spotřebu se splatností 1-5 let. Žalobkyně dále požaduje smluvní pokutu za období od 3. 10. 2018 do 20. 4. 2020 ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to ve výši 13 750 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 byla pohledávka za žalovanou postoupena současné žalobkyni.

2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání nesouhlasila. K jednání nařízenému na den 11. 3. 2021 se právní zástupce žalobkyně dostavil, na podané žalobě trval. Žalovanému byla písemnost obsahující předvolání k jednání se stejnopisem žaloby zaslána na adresu vedenou v příslušné evidenci jako jeho bydliště. Písemnost byla dne 22. 2. 2021 uložena na poště a připravena k vyzvednutí. Podle § 49 odst. 4 o. s. ř. se taková písemnost považuje za doručenou, byť by se o tom žalovaný nedozvěděl.

3. Z provedených důkazů soud zjistil následující:

4. Z úvěrové smlouvy ze dne 2. 7. 2018, [číslo] vyplývá, že žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč, a to za úplatu v celkové výši 21 500 Kč. Úrok představuje 28 % z jistiny, ročně potom 24 %, RPSN potom 212,32 %. Žalovaný se zavázal splatit úvěr ve 14 měsíčních splátkách po 3 250 Kč. V článku V. bod 4 se strany dohodly pro případ prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny na smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Z předloženého výpisu úhrad vyplývá, že žalovaný celkem na úvěr zaplatil částku 11 000 Kč.

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ze společnosti [právnická osoba] (právní nástupce [právnická osoba]) na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 24. 7. 2020.

6. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 54 888,68 Kč nejpozději k 2. 1. 2021.

7. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb. Podle ustanovení § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

9. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

10. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o úvěru a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy.

13. Dle přesvědčení soudu je tento souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o úvěr). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o úvěru podepsal a s podmínkami souhlasil. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 86 % (za 14 měsíců) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soudu by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky. Žalovaným byla celkem uhrazena částka 11 000 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 8 400 Kč (25 000 Kč: 3), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 22 400 Kč (25 000 Kč + 8 400 Kč – 11 000 Kč zaplacených žalovaným). Částka 8 400 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 13 100 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (21 500 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 86 % poskytnutého úvěru, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnutého úvěru, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné a pro částku 13 100 Kč žalobu zamítl.

14. Úroková sazba byla sjednána ve výši 28% z jistiny (24% p. a.) za období, na které, na které byl úvěr poskytnut. Z žádného ustanovení smlouvy však nevyplývá, že by tyto úroky, popřípadě úroky v jiné sazbě měl žalovaný platit i po uplynutí doby splatnosti půjčky. Úrok představuje pevnou sazbu a soud považuje jeho výši jako fixní. Požadavek žalobkyně na zaplacení dalšího úroku ve výši 10,31 % ročně od 21. 5. 2020 tedy soud považuje za neoprávněný a v rozporu s ujednáními ve smlouvě. Za této situace zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení běžícího 10,31% úroku z jistiny 25 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. Soud dále přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 10% p. a. z jistiny zjištěné soudem 22 400 Kč ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tedy od 3. 9. 2019 do zaplacení. Co do rozdílu 5 975 Kč zákonný úrok z prodlení zamítl.

15. Co se týká smluvní pokuty, tato byla ve smlouvě sjednána ve výši 0,1% denně z dlužné částky, požadováno je celkem 13 750 Kč. S ohledem na stanovení maximální výše smluvní pokuty v zákoně o spotřebitelském úvěru i ve smlouvě samotné na polovinu poskytnutého úvěru, vyhověl soud žalobkyni pouze v částce 12 500 Kč a pro 1 250 Kč žalobu ohledně smluvní pokuty zamítl.

16. S ohledem na výše uvedené soudu proto nezbylo, než podané žalobě vyhovět částečně. Soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 34 900 Kč (22 400 Kč z úvěru a 12 500 Kč smluvní pokuta) se zákonnými úroky z prodlení z částky 22 400 Kč od 3. 9. 2019 do zaplacení. Ve zbylé části pro 14 350 Kč (část souhrnného poplatku 13 100 Kč a část smluvní pokuty 1 250 Kč) a pro úroky ve výši 10,31% ročně z částky 25 000 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a pro 10 % zákonné úroky z prodlení z částky 5 975 Kč (rozdíl mezi žalobkyní požadovanou jistinou 28 375 Kč a jistinou zjištěnou soudem 22 400 Kč) byla žaloba zamítnuta.

17. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 1 836 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z částky 45 875 Kč částku 2 294 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 458 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 458 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

18. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 34 900 Kč (jistina ve výši 22 400 Kč a smluvní pokuta ve výši 12 500 Kč) a neúspěch v částce 14 350 Kč. Požadované úroky soud do úspěchu či neúspěchu žalobkyně nezapočítával. Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 42% svých účelně vynaložených nákladů řízení.

19. Žalobkyně požadovala náhradu zaplaceného soudního poplatku a dále náhradu nákladů právního zastoupení, které vyčíslila na 24 644,50 Kč (5,5 úkonů právní služby po 3 100 Kč a 6 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč včetně 21% DPH). Okresní soud však nesouhlasí s požadavkem žalobkyně na postup podle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. V projednávané věci je třeba vycházet z ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je žalobkyní opakovaně uplatňován ve skutkově i právně obdobných věcech, byť lze připustit, že v jednotlivostech se skutková i právní argumentace obsažená v podávaných žalobách může lišit, a předmětem řízení je současně částka nepřevyšující 50 000 Kč. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je tak nutno i v tomto případě vycházet z ustanovení § 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty od 30 000 Kč do 50 000 Kč částkou 500 Kč a z odst. 5 písm. a/ citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2. Za účast u jednání dne 11. 3. 2021 potom má žalobkyně právo na náhradu úkonu právní služby podle § 7 bod. 5 vyhlášky.

20. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 294 Kč (doměřený soudní poplatek), odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní upomínku a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 500 Kč a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Za jednání dne 11. 3. 2021 žalobkyni náleží jeden úkon právní služby ve výši 3 100 Kč a jedna paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 8 586 Kč. Z této částky má žalobkyně nárok pouze na úhradu 42 %, tedy částky 3 606 Kč Náklady řízení ve výši 3 606 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).