6 C 191/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 8 570 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 300 Kč s úrokem 19,07 % ročně z částky 4 300 Kč od 10. 5. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 4 300 Kč od 10. 5. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení další částky 4 270 Kč a 10% p. a. úroku z prodlení z 1 700 Kč od 10. 5. 2020 do zaplacení a 19,07% p. a. z částky 1 700 Kč od 10. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 28. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 570 Kč jako nedoplatku úvěru poskytnutého žalovanému právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 3. 2019 [číslo] byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 11 520 Kč (půjčka 6 000 Kč, souhrnný poplatek 5 520 Kč) v 60 týdenních splátkách po 192 Kč. Žalovaný uhradil celkovou částku 3 700 Kč, žalobkyně požaduje částku 8 570 Kč, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 6 000 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 2 570 Kč. Nedoplatek byl smlouvou ze dne 15. 1. 2021 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 6 000 Kč, poplatku ve výši 2 570 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 797,76 Kč (jedná se o 19,07% úrok z jistiny 6 000 Kč od 10. 5. 2020 do data postoupení 15. 1. 2021), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 418,33 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 6 000 Kč od 10. 5. 2020 do data postoupení 15. 1. 2021) a běžícího smluvního úroku ve výši 19,07 % ročně z částky 6 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 16. 3. 2019 soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 6 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 5 520 tvořený úrokem ve výši 1 200 Kč, poplatkem ve výši 1 200 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 2 400 Kč, pojištěním ve výši 180 Kč a poplatkem za asistenční služby ve výši 540 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 11 520 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 192 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy.

4. Pohledávka vyplývající ze smlouvy o úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 19. 2. 2021.

5. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 13. 5. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 10 357,80 Kč nejpozději do 28. 5. 2021.

6. Podle ustanovení § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

11. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

12. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

13. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy.

14. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o půjčce podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 80 % (na 60 týdnů – bez pojištění) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN ve výši 252,41 %.

15. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky.

16. Žalovaným byla celkem uhrazena částka 3 700 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 2 000 Kč (6 000 Kč: 3), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 4 300 Kč (6 000 Kč + 2 000 Kč – 4 300 Kč zaplacených žalovaným). Částka 2 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí úvěru i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 4 270 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (4 800 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 80% poskytnutého úvěru, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 1 200 Kč s tím, že podle čl. 1 představují 32,15 % p. a. Požadavek na zaplacení smluvních úroků nebyl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok, který požaduje ve výši 19,07% p. a. z jistiny zjištěné soudem, tedy z částky 4 300 Kč od doby původní splatnosti smlouvy, tedy od 10. 5. 2020 do zaplacení.

17. S ohledem na výše uvedené soud podané žalobě vyhověl částečně a zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 4 300 Kč (6 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 2 000 Kč – 3 700 Kč zaplacených žalovaným). Zaplacenou částku 3 700 Kč soud započetl na souhrnný poplatek a zbývá tedy uhrazení zbylé části jistiny ve výši 4 300 Kč. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny, k níž dospěl soud. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu ještě v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 4 270 Kč. Jelikož žalobkyně požadovala placení úroků z prodlení z jistiny ve výši 6 000 Kč, tedy z částky vyšší, než ke které dospěl soud, zamítl soud v části jistiny 1 700 Kč placení úroků z prodlení od 10. 5. 2020 do zaplacení i placení úroků ve výši 19,07% p. a. z částky 1 700 Kč od 10. 5. 2020 do zaplacení, a to s odkazem na shora citované závěry.

18. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 400 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky do 20 000 Kč částku 1 000 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 600 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

19. Žalobkyně nebyla v řízení zcela úspěšná, neboť jí z požadované částky 8 570 Kč byla přiznána pouze částka 4 300 Kč s příslušenstvím, neúspěšná byla v částce 4 270 Kč. Jelikož úspěch i neúspěch žalobkyně je přibližně stejný, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.