6 C 194/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o zaplacení 34 912 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 512 Kč s úrokem 18,87 % ročně z částky 15 000 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 7 900 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 020 Kč s úrokem 19,07 % ročně z částky 6 020 Kč od 4. 5. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 020 Kč od 4. 5. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 4 480 Kč a 10% p. a. úroku z prodlení z 1 726,97 Kč od 4. 5. 2020 do zaplacení a 19,07% p. a. z částky 1 726,97 Kč od 4. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>V. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce [titul] [jméno] [příjmení], [titul], náklady řízení ve výši 1 138 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>VI. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 349 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 28. 6. 2021 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 34 912 Kč (24 412 Kč s příslušenstvím a 20 500 Kč s příslušenstvím), a to jako nedoplatků dvou úvěrů poskytnutých žalované právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba]

2. Smlouvou o úvěru ze dne 24. 5. 2019 [číslo] byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 27 900 Kč (půjčka 15 000 Kč, souhrnný poplatek 12 900 Kč) v 60 týdenních splátkách po 465 Kč. Žalovaná uhradila celkovou částku 3 488 Kč, rozdíl ve výši 24 412 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 15 000 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 9 412 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 17. 7. 2020. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 15. 1. 2021 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatku ve výši 9 412 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 1 430,98 Kč (jedná se o 18,87% úrok z jistiny 15 000 Kč od 18. 7. 2020 do data postoupení 15. 1. 2021), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 625,63 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 15 000 Kč od 18. 7. 2020 do data postoupení 15. 1. 2021) a běžícího smluvního úroku ve výši 18,87 % ročně z částky 15 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

3. Smlouvou o úvěru ze dne 10. 3. 2019 [číslo] byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 15 180 Kč (půjčka 8 000 Kč, souhrnný poplatek 7 980 Kč) v 60 týdenních splátkách po 253 Kč. Žalovaná uhradila celkovou částku 4 680 Kč, rozdíl ve výši 10 500 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 7 746,97 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 2 753,03 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 3. 5. 2020. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 15. 1. 2021 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 7 746,97 Kč, poplatku ve výši 2 753,03 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 1 054,66 Kč (jedná se o 19,07% úrok z jistiny 7 746,97 Kč od 4. 5. 2020 do data postoupení 15. 1. 2021), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 553,05 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 7 746,97 Kč od 4. 5. 2020 do data postoupení 15. 1. 2021) a běžícího smluvního úroku ve výši 19,07 % ročně z částky 7 746,97 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 746,97 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

4. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (smlouva č. 1) ze dne 24. 5. 2019 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 15 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 12 900 tvořený úrokem ve výši 3 000 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 6 000 Kč, pojištěním ve výši 360 Kč a poplatkem za asistenční služby ve výši 540 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 27 900 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 465Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Úrok byl ve smlouvě sjednán ve výši 32,15% p. a., žalobkyně požaduje pouze úrok ve výši 18,87 %, který soud považuje za souladný s právními předpisy i dobrými mravy.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (smlouva č. 2) ze dne 26. 3. 2019 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 8 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 7 980 tvořený úrokem ve výši 1 600 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 3 200 Kč, pojištěním ve výši 240 Kč a poplatkem za asistenční služby ve výši 540 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 15 180 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 253 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Úrok byl ve smlouvě sjednán ve výši 32,15% p. a., žalobkyně požaduje pouze úrok ve výši 19,07 %, který soud považuje za souladný s právními předpisy i dobrými mravy.

7. Pohledávky vyplývající ze smluv o úvěru byly smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 postoupeny na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 19. 2. 2021.

8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 13. 5. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 40 647,89 Kč nejpozději do 28. 5. 2021.

9. Podle ustanovení § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

14. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

15. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

16. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy.

17. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o úvěr). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o půjčce podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u obou smluv 80 % (na 60 týdnů bez pojištění) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN.

18. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky.

19. U smlouvy č. 1 týkající se úvěru ve výši 15 000 Kč byla žalovanou celkem uhrazena částka 3 488 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 5 000 Kč (15 000 Kč: 3), tak žalované zbývá k úhradě částka 16 512 Kč (15 000 Kč + 5 000 Kč – 3 488 Kč zaplacených žalovanou). Částka 5 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 7 900 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (12 000 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 80% úvěru, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 3 000 Kč s tím, že podle čl. 4 představují 32,15% p. a. Žalobkyně požaduje zaplacení úroku ve výši 18,87% p. a. Požadavek na zaplacení smluvních úroků nebyl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok, který požaduje ve výši 18,87% p. a. z jistiny požadované žalobkyní ve výši 15 000 Kč, od doby původní splatnosti smlouvy, tedy od 18. 7. 2020 do zaplacení.

20. Stejným způsobem byla řešena i smlouva č. 2 týkající se úvěru 8 000 Kč. U této smlouvy bylo žalovanou uhrazeno celkem 4 680 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 2 700 Kč (8 000 Kč: 3), tak žalované zbývá k úhradě částka 6 020 Kč (8 000 Kč + 2 700 Kč – 4 680 Kč zaplacených žalovanou). Částka 2 700 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 4 480 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (6 400 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 80% úvěru, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 1 600 Kč s tím, že podle čl. 4 představují 32,15 % p. a. Žalobkyně požaduje zaplacení úroku ve výši 19,07% p. a. Požadavek na zaplacení smluvních úroků nebyl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok, který požaduje ve výši 19,07% p. a. z jistiny zjištěné soudem ve výši 6 020 Kč, od doby původní splatnosti smlouvy, tedy od 4. 5. 2020 do zaplacení.

21. S ohledem na výše uvedené soud podané žalobě vyhověl částečně, a to dvěma výroky pro každou smlouvu z důvodu přehlednosti.

22. Výrokem I. soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 16 512 Kč (15 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 5 000 Kč – 3 488 Kč zaplacených žalovanou. Zaplacenou částku 3 488 Kč soud započetl na část souhrnného poplatku a zbývá tedy uhrazení zbylé části poplatku ve výši 1 512 Kč a celé jistiny ve výši 15 000 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny 15 000 Kč. Výrokem IV. pak soud zamítl žalobu ještě v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 7 900 Kč.

23. Výrokem III. soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni z titulu druhé smlouvy částku 6 020 Kč (8 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 2 700 Kč – 4 680 Kč zaplacených žalovanou. Zaplacenou částku 4 680 Kč soud započetl na souhrnný poplatek a zbývá tedy uhrazení zbylé části jistiny ve výši 6 020 Kč. Výrokem IV. pak soud zamítl žalobu ještě v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 4 480 Kč. Jelikož žalobkyně požadovala placení úroků z prodlení z jistiny ve výši 7 746,97 Kč, tedy z částky vyšší, než ke které dospěl soud, zamítl soud v části jistiny 1 726,97 Kč (7 746,97 Kč – 6 020 Kč) placení úroků z prodlení od 4. 5. 2020 do zaplacení i placení úroků ve výši 19,07% p. a. z částky 1 726,97 Kč od 4. 5. 2020 do zaplacení, a to s odkazem na shora citované závěry.

24. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 1 397 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z částky 34 912 Kč částku 1 746 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 349 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 349 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

25. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 22 532 Kč (16 512 + 6 020) a neúspěch v částce 12 380 Kč (7 900 + 4 480). Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 29% svých účelně vynaložených nákladů řízení.

26. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 746 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 500 Kč a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 3 924 Kč. Z této částky má žalobkyně nárok pouze na úhradu 29%, tedy částky 1 138 Kč Náklady řízení ve výši 1 138 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).