6 C 195/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , datum narození , státní občanka země bytem v ČR, ulice č.p. , PSČ obec o zaplacení 69 790 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 600 Kč s úrokem 19,12 % ročně z částky 17 600 Kč od 8. 12. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 17 600 Kč od 8. 12. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 11 200 Kč a 10% p. a. úroku z prodlení z částky 4 800 Kč od 8. 12. 2019 do zaplacení a 19,12% p. a. z částky 4 800 Kč od 8. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 500 Kč s úrokem 21,27 % ročně z částky 14 500 Kč od 22. 12. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 14 500 Kč od 22. 12. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 26 490 Kč a 10% p. a. úroku z prodlení z 15 206,77 Kč od 22. 12. 2019 do zaplacení a 21,27% p. a. z částky 15 206,77 Kč od 22. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b> <b>VI. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 698 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 28. 6. 2021 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 69 790 Kč (28 800 Kč s příslušenstvím a 40 990 Kč s příslušenstvím), a to jako nedoplatků dvou úvěrů poskytnutých žalované právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba]

2. Smlouvou o úvěru ze dne 13. 10. 2018 [číslo] byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 24 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 43 200 Kč (půjčka 24 000 Kč, souhrnný poplatek 19 200 Kč) v 60 týdenních splátkách po 720 Kč. Žalovaná uhradila celkovou částku 14 400 Kč, rozdíl ve výši 28 800 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 22 400 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 6 400 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 7. 12. 2019. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 15. 1. 2021 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 22 400 Kč, poplatku ve výši 6 400 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 4 818,24 Kč (jedná se o 19,12% úrok z jistiny 22 400 Kč od 8. 12. 2019 do data postoupení 15. 1. 2021), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 520 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 22 400 Kč od 8. 12. 2019 do data postoupení 15. 1. 2021) a běžícího smluvního úroku ve výši 19,12 % ročně z částky 22 400 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 22 400 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

3. Smlouvou o úvěru ze dne 23. 6. 2018 [číslo] byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 41 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 77 490 Kč (půjčka 41 000 Kč, souhrnný poplatek 36 490 Kč) v 78 týdenních splátkách po 994 Kč. Žalovaná uhradila celkovou částku 36 500 Kč, rozdíl ve výši 40 990 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 29 706,77 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 11 283,23 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 21. 12. 2019. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 15. 1. 2021 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 29 706,77 Kč, poplatku ve výši 11 283,23 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 6 862,73 Kč (jedná se o 21,27% úrok z jistiny 29 706,77 Kč od 22. 12. 2019 do data postoupení 15. 1. 2021), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 3 226,49 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 29 706,77 Kč od 22. 12. 2019 do data postoupení 15. 1. 2021) a běžícího smluvního úroku ve výši 21,27 % ročně z částky 29 706,77 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 29 706,77 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

4. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (smlouva č. 1) ze dne 13. 1. 2018 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 24 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 19 200 tvořený úrokem ve výši 4 800 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 800 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 9 600 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 43 200 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 720 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Úrok byl ve smlouvě sjednán ve výši 32,15% p. a., žalobkyně požaduje pouze úrok ve výši 19,12%, který soud považuje za souladný s právními předpisy i dobrými mravy.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (smlouva č. 2) ze dne 23. 6. 2018 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 41 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 36 490 tvořený úrokem ve výši 6 970 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 8 200 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 21 320 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 77 490 Kč, to vše v 78 týdenních splátkách po 994 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Úrok byl ve smlouvě sjednán ve výši 21,27% p. a.

7. Pohledávky vyplývající ze smluv o úvěru byly smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 postoupeny na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 19. 2. 2021.

8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 13. 5. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 92 400,33 Kč nejpozději do 28. 5. 2021.

9. Podle ustanovení § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

14. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

15. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

16. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy.

17. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o úvěr). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o půjčce podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u první smlouvy 80 % (na 60 týdnů) a u druhé smlouvy dokonce ve výši 89 % (na dobu 78 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN.

18. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky, avšak u úvěrů ve výši nad 30 000 Kč považuje za nevyšší možnou částku souhrnného poplatku částku 10 000 Kč.

19. U smlouvy č. 1 týkající se úvěru ve výši 24 000 Kč byla žalovanou celkem uhrazena částka 14 400 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 8 000 Kč (24 000 Kč: 3), tak žalované zbývá k úhradě částka 17 600 Kč (24 000 Kč + 8 000 Kč – 14 400 Kč zaplacených žalovanou). Částka 8 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok za 60 týdnů, tak náklady na poskytnutí půjčky. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 11 200 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (19 200 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 80% úvěru, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 4 800 Kč s tím, že podle čl. 4 představují 32,15 % p. a. Žalobkyně požaduje zaplacení úroku ve výši 19,12% p. a. Požadavek na zaplacení smluvních úroků nebyl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok, který požaduje ve výši 19,12% p. a. z jistiny zjištěné soudem ve výši 17 600 Kč, od doby původní splatnosti smlouvy, tedy od 8. 12. 2019 do zaplacení.

20. Stejným způsobem byla řešena i smlouva č. 2 týkající se úvěru 41 000 Kč. U této smlouvy bylo žalovanou uhrazeno celkem 36 500 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru částku ve výši 10 000 Kč, tak žalované zbývá k úhradě částka 14 500 Kč (41 000 Kč + 10 000 Kč – 36 500 Kč zaplacených žalovanou). Částka 10 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 26 490 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (36 490 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 89 % úvěru, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 6 970 Kč s tím, že podle čl. 4 představují 21,27 % p. a. Požadavek na zaplacení smluvních úroků nebyl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok, který požaduje ve výši 21,27% p. a. z jistiny zjištěné soudem ve výši 14 500 Kč, od doby původní splatnosti smlouvy, tedy od 22. 12. 2019 do zaplacení.

21. S ohledem na výše uvedené soud podané žalobě vyhověl částečně, a to dvěma výroky pro každou smlouvu z důvodu přehlednosti.

22. Výrokem I. soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 17 600 Kč (24 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 8 000 Kč – 14 400 Kč zaplacených žalovanou. Zaplacenou částku 14 400 soud započetl na část souhrnného poplatku a zbývá tedy uhrazení zbylé části jistiny ve výši 17 600 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny, k níž dospěl soud. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu ještě v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 11 200 Kč. Jelikož žalobkyně požadovala placení úroků z prodlení z jistiny ve výši 22 400 Kč, tedy z částky vyšší, než ke které dospěl soud, zamítl soud v části jistiny 4 800 Kč placení úroků z prodlení od 8. 12. 2019 do zaplacení i placení úroků ve výši 19,12% p. a. z částky 4 800 Kč od 8. 12. 2019 do zaplacení, a to s odkazem na shora citované závěry.

23. Výrokem III. soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni z titulu druhé smlouvy částku 14 500 Kč (41 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 10 000 Kč – 36 500 Kč zaplacených žalovanou). Zaplacenou částku 36 500 Kč soud započetl na souhrnný poplatek a zbývá tedy uhrazení zbylé části jistiny ve výši 14 500 Kč. Výrokem IV. pak soud zamítl žalobu ještě v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 26 490 Kč. Jelikož žalobkyně požadovala placení úroků z prodlení z jistiny ve výši 29 706,77 Kč, tedy z částky vyšší, než ke které dospěl soud, zamítl soud v části jistiny 15 206,77 Kč (29 706,77 Kč – 14 500 Kč) placení úroků z prodlení od 22. 12. 2019 do zaplacení i placení úroků ve výši 21,27% p. a. z částky 15 206,77 Kč od 22. 12. 2019 do zaplacení, a to s odkazem na shora citované závěry.

24. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 2 792 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z částky 69 790 Kč částku 3 490 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 698 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 698 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

25. Žalobkyně měla ve věci úspěch co do částky 32 100 Kč a neúspěch co do částky 37 690 Kč. Byla tedy v řízení převážně neúspěšná a právo na částečnou náhradu nákladů řízení by měla žalovaná. Z obsahu spisu však nebylo zjištěno, že by žalované nějaké náklady řízení vznikly, proto soud nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.