6 C 199/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul. sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 14 300 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 200 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 000 Kč od 7. 11. 2015 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 6 100 Kč dále úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 7 778,22 Kč od 7. 11. 2015 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 778,22 Kč od 7. 11. 2015 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

V. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 29. 6. 2021 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 14 300 Kč, a to jako nedoplatků dvou zápůjček poskytnutých žalované právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba (4 200 Kč a 10 100 Kč).

2. Smlouvou ze dne 8. 12. 2014 číslo (dále smlouva č. 1) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 17 690 Kč (zápůjčka 10 000 Kč a souhrnný poplatek 7 690 Kč) v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. Žalovaná uhradila celkovou částku 13 490 Kč, rozdíl 4 200 Kč představuje nedoplatek jistiny ve výši 3 181,66 Kč a nedoplatek poplatků ve výši 1 018,34 Kč. Nedoplatek zápůjčky byl smlouvou ze dne 15. 1. 2021 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 3 181,66 Kč, poplatku ve výši 1 018,34 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 3 823,76 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 3 181,66 Kč od 19. 1. 2016 do data postoupení 15. 1. 2021), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 297,69 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 3 181,66 Kč od 19. 1. 2016 do data postoupení 15. 1. 2021) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 3 181,66 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 181,66 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

3. Smlouvou ze dne 26. 9. 2014 číslo (dále smlouva č. 2) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 26 100 Kč (zápůjčka 15 000 Kč a souhrnný poplatek 11 100 Kč) v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaná uhradila celkovou částku 16 000 Kč, rozdíl 10 100 Kč představuje nedoplatek jistiny ve výši 7 778,22 Kč a nedoplatek poplatků ve výši 2 321,78 Kč. Nedoplatek zápůjčky byl smlouvou ze dne 15. 1. 2021 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 7 778,22 Kč, poplatku ve výši 2 321,78 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 9 722,09 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 7 778,22 Kč od 7. 11. 2015 do data postoupení 15. 1. 2021), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 3 299,45 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 7 778,22 Kč od 7. 11. 2015 do data postoupení 15. 1. 2021) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 7 778,22 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 778,22 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení.

4. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

5. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 8. 12. 2014 (smlouva č. 1) soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 7 690 Kč tvořený úrokem ve výši 23,72 % ročně ve výši 1 400 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 4 000 Kč a pojištěním ve výši 290 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 17 690 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Výše roční procentní sazby nákladů činí 75,72 % pro délku splácení 58 týdnů.

6. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 26. 9. 2014 (smlouva č. 2) soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 15 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 11 100 Kč tvořený úrokem ve výši 23,72 % ročně ve výši 2 100 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 6 000 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 26 100 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Výše roční procentní sazby nákladů činí 75,72 % pro délku splácení 58 týdnů.

7. Pohledávky vyplývající ze smluv o zápůjčce byly smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 postoupeny na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 12. 2. 2021.

8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 13. 5. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 33 584,32 Kč nejpozději do 28. 5. 2021.

9. Smlouvy uzavřené mezi stranami byly smlouvami o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., které byly zároveň spotřebitelskými úvěry podle § 2 zákona č. 145/2010 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

10. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

11. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.).

12. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

13. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

14. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy o zápůjčce a dospěl k závěru, že tyto jsou v části týkající se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy.

15. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k zapůjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvy o zápůjčce podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, kteří evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u obou smluv 74 % (za 58 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký.

16. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky.

17. U smlouvy č. 1 byla žalovanou celkem uhrazena částka 13 490 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 3 400 Kč (10 000 Kč: 3), tak tak žalovaná již na danou půjčku přeplatila a není povinna žalobkyni žádné další částky platit. Soud tedy žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 4 200 Kč s příslušenstvím, zamítl (výrok I.).

18. U smlouvy č. 2 byla žalovanou celkem uhrazena částka 16 000 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 5 000 Kč (15 000 Kč: 3), tak žalované zbývá k úhradě částka 4 000 Kč (15 000 Kč + 5 000 Kč – 16 000 Kč). Částka 5 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky. Částka ve výši 1/3 z půjčené částky je stanovena i s ohledem na splatnost půjčky, která byla mezi stranami domluvena na 58 týdnů, tedy něco přes rok. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 6 100 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (11 100 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 74 % poskytnuté půjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 2 100 Kč s tím, že podle čl. 1 smluvních podmínek představují 23,72% p. a. Požadavek na zaplacení smluvních úroků byl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy a z článku 1.2 smluvních podmínek vyplývá, že v případě, že dojde k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Žalobkyně tedy podle názoru soudu nemá nárok na běžící smluvní úrok z částky 7 778,22 Kč od doby původní splatnosti zápůjčky, tedy od 7. 11. 2015 do zaplacení.

19. S ohledem na výše uvedené soud podané žalobě vyhověl částečně, a to dvěma výroky pro každou smlouvu zvlášť z důvodu přehlednosti.

20. Výrokem I. soud zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 200 Kč s příslušenstvím.

21. Výrokem II. soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni z titulu druhé smlouvy částku 4 000 Kč (15 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 5 000 Kč – 16 000 Kč zaplacených žalovanou). Zaplacenou částku 16 000 Kč soud započetl na souhrnný poplatek a část jistiny a zbývá tedy uhrazení zbylé části jistiny ve výši 4 000 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny zjištěné soudem ve výši 4 000 Kč od 7. 11. 2015 do zaplacení. Výrokem III. pak soud zamítl žalobu co do částky 6 100 Kč a co do úroku ve výši 23,72% ročně z částky 7 778,22 Kč od 7. 11. 2015 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 3 778,22 Kč (rozdíl mezi požadovanou jistinou 7 778,22 Kč a jistinou zjištěnou soudem 4 000 Kč) od 7. 11. 2015 do zaplacení.

22. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 800 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z částky do 20 000 Kč částku 1 000 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 200 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

23. Žalobkyně měla ve věci úspěch co do částky 4 000 Kč a neúspěch co do částky 10 300 Kč. S ohledem na tuto skutečnost nemá žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci byla převážně neúspěšná. Soud tedy žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí či exekuce.