6 C 2/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 24 840 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se co do částky 780 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 144,01 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 427,11 Kč, zákonného 8,05 % úroku z prodlení z částky 600,77 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 600,77 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 080 Kč s úrokem 23,72 % ročně z částky 17 000 Kč od 31. 7. 2018 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 17 000 Kč od 7. 8. 2018 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení další částky 6 980 Kč, se zamítá.</b> <b>IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce [titul] [jméno] [příjmení], [titul], náklady řízení ve výši 996 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>V. Žalobkyně je povinna doplatit České republice, na účet Okresního soudu ve Svitavách, soudní poplatek ve výši 209 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 18. 12. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 24 840 Kč (20 060 Kč s příslušenstvím a 780 Kč s příslušenstvím), a to jako nedoplatků dvou úvěrů poskytnutých žalovanému právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizována tři slova].

2. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 19. 6. 2017 [číslo] (dále smlouva č. 1) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 17 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 29 580 Kč (půjčka 17 000 Kč, souhrnný poplatek 12 580 Kč) v 58 týdenních splátkách po 510 Kč. Žalovaný uhradil celkovou částku 5 520 Kč, rozdíl ve výši 24 060 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 17 000 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 7 060 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 30. 7. 2018. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 29. 11. 2019 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 17 000 Kč, poplatku ve výši 7 060 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 5 454,94 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 17 000 Kč od 31. 7. 2018 do data postoupení 29. 11. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 040 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 17 000 Kč od 7. 8. 2018 do data postoupení 29. 11. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 17 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 17 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

3. Smlouvou o půjčce ze dne 5. 11. 2015 [číslo] (dále smlouva č. 2) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 20 880 Kč (půjčka 12 000 Kč, souhrnný poplatek 8 880 Kč) v 58 týdenních splátkách po 360 Kč. Žalovaný uhradil celkovou částku 20 100 Kč, rozdíl ve výši 780 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 600,77 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 179,23 Kč. Půjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 29. 11. 2019 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 600,77 Kč, poplatku ve výši 179,23 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 427,11 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 600,77 Kč od 16. 12. 2016 do data postoupení 29. 11. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 144,01 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 600,77 Kč od 23. 12. 2016 do data postoupení 29. 11. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 600,77 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 600,77 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

4. Ohledně požadavku na plnění ze smlouvy č. 2, tedy pro částku 780 Kč s příslušenstvím, vzala žalobkyně žalobu podáním ze dne 29. 1. 2021 zpět a soud podle § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení v této části zastavil.

5. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (smlouva č. 1) ze dne 21. 1. 2018 soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 14 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 11 560 tvořený úrokem ve výši 2 800 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 800 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 5 600 Kč a pojištěním ve výši 360 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 25 560 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 426 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy.

7. Ze smlouvy o půjčce [číslo] (smlouva č. 2) ze dne 27. 10. 2017 soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 8 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 4 943 tvořený úrokem ve výši 728 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 2 400 Kč a pojištění ve výši 215 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 12 943 Kč, to vše ve 43 týdenních splátkách po 301 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Úrok byl sjednán ve výši 20,98% p. a.

8. Pohledávka vyplývající ze smlouvy o úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019.

9. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 30. 4. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 27 171,89 Kč nejpozději k 7. 5. 2020.

10. Obě smlouvy byly smlouvami o spotřebitelském úvěru, u kterých je potom nutno aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

11. Podle ustanovení § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

16. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

17. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy.

18. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvy podepsal. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u první smlouvy 82,57 % a u druhé smlouvy 61,78 % z poskytnuté částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN.

19. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky.

20. U smlouvy č. 1 týkající se úvěru 14 000 Kč byla žalovaným celkem uhrazena částka 5 259 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 4 700 000 Kč (14 000 Kč: 3), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 13 441 Kč (14 000 Kč + 4 700 Kč – 5 259 Kč zaplacených žalovaným). Částka 4 700 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 6 860 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (11 560 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval téměř 83% úvěru, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 2 800 Kč s tím, že podle čl. 1 představují 32,15 % p. a. Žalobkyně však požaduje úrok pouze ve výši 19,31% p. a., který splňuje zákonné podmínky. Požadavek na zaplacení smluvních úroků nebyl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok, který požaduje ve výši 19,31% p. a. z jistiny zjištěné soudem ve výši 13 441 Kč, od doby původní splatnosti smlouvy, tedy od 18. 3. 2019 do zaplacení.

21. Stejným způsobem byla řešena i smlouva č. 2 týkající se půjčky 8 000 Kč. U této smlouvy bylo žalovaným uhrazeno celkem 11 343 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 2 700 Kč (8 000 Kč: 3), tak žalovaný již přeplatil a není povinen žalobkyni na daný úvěr již nic dalšího platit (8 000 Kč + 2 700 Kč = 10 700 Kč – 11 343 Kč zaplacených žalovaným). Soud tedy žalobu ohledně požadované částky 1 600 Kč s příslušenstvím zamítl.

22. S ohledem na výše uvedené soud podané žalobě vyhověl částečně, a to dvěma výroky pro každou smlouvu z důvodu přehlednosti.

23. Výrokem I. soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 13 441 Kč (14 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 4 700 Kč – 5 259 Kč zaplacených žalovaným). Zaplacenou částku 5 259 Kč soud započetl na souhrnný poplatek a zbývá tedy uhrazení zbylé části jistiny ve výši 13 441 Kč. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny, k níž dospěl soud. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu ještě v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 6 860 Kč. Jelikož žalobkyně požadovala placení úroků z prodlení z jistiny ve výši 14 000 Kč, tedy z částky vyšší, než ke které dospěl soud (13 441 Kč), zamítl soud v části jistiny 559 Kč placení úroků z prodlení od 25. 3. 2019 do zaplacení i placení úroků ve výši 19,31% p. a. z částky 559 Kč od 18. 3. 2019 do zaplacení, a to s odkazem na shora citované závěry.

24. Výrokem III. soud žalobu pro částku 1 600 Kč s příslušenstvím zamítl, neboť u druhého úvěru dospěl soud k závěru, že na něj žalovaný již přeplatil a není povinen nic dalšího žalobkyni již hradit.

25. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 877 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 21 901 Kč částku 1 096 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 219 Kč. Soud proto žalobkyni uložil ve výroku V. povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 219 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

26. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 13 441 Kč a neúspěch v částce 8 460 Kč. Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 23 % svých účelně vynaložených nákladů řízení.

27. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 096 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 300 Kč a k nim náležejícím třem paušálním náhradám hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 2 548 Kč. Z této částky má žalobkyně nárok pouze na úhradu 23%, tedy částky 586 Kč Náklady řízení ve výši 586 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).