6 C 21/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum trvale bytem adresa žalované o zaplacení 3 220 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 600 Kč od 23. 9. 2017 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 2 620 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% p. a. od 23. 9. 2017 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice, na účet Okresního soudu ve Svitavách, soudní poplatek ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 11. 1. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 3 220 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku úvěru, který žalované poskytla na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 25. 11. 2016. Žalované byly poskytnuty prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 10 620 Kč (úvěr 6 000 Kč, souhrnný poplatek 4 620 Kč) v týdenních splátkách po 177 Kč. Žalovaná uhradila celkovou částku 7 400 Kč, rozdíl ve výši 3 220 Kč je nyní žalobkyní požadován. Půjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Úroky z prodlení jsou požadovány od 23. 9. 2017, když splatnost pohledávky nastala k 22. 9. 2017.

2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila. Jelikož se žalovaná ve stanovené lhůtě nevyjádřila, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

3. Ze smlouvy o peněžité zápůjčce číslo ze dne 25. 11. 2016 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 4 620 Kč, celkem tedy částku 10 620 Kč, a to vše v 59 týdenních splátkách po 177 Kč. První splátka byla splatná dne 2. 12. 2016 RPSN činilo 195,34%.

4. O skutkovém stavu lze uzavřít, že žalobkyně poskytla žalované částku 6 000 Kč a ta se zavázala úvěr vrátit a vedle toho zaplatit souhrnný poplatek 4 620 Kč, celkem tedy 10 620 Kč, a to vše v 59 týdenních splátkách po 177 Kč. Z obsahu smlouvy vyplývá, že částka 6 000 Kč byla žalované předána při jejím podpisu.

5. Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 145/2010 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

6. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

7. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.).

8. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

9. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

10. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy.

11. Dle přesvědčení soudu je tento souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o úvěr). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o úvěru podepsala, a to dokonce i v situaci, kdy v předtištěné (formulářové) smlouvě o půjčce uvedla, že porozuměla všem ustanovením smlouvy, že smlouva představuje její svobodnou vůli a že nebyla uzavřena pod hrozbou nebo nátlakem nebo v tísni za nápadně nevyhovujících podmínek. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 77 % (za něco přes 1 rok) z půjčené částky je neúměrně vysoký. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat v případě roční splatnosti půjčky maximálně 1/3 z půjčené částky, tedy částku 2 000 Kč. Do této částky soud zahrnuje úroky i veškeré poplatky související s úvěrem. Žalovanou byla celkem uhrazena částka 7 400 Kč. Soud tak žalobě vyhověl pouze co do částky 600 Kč, kterou soud považuje za důvodnou (6 000 Kč + 2 000 Kč na poplatky a úroky – 7 400 Kč zaplacených žalovanou). Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 2 620 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (4 620 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 77 % poskytnutého úvěru, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné.

12. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 600 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z této částky, výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Prodlení je žalobkyní stanoveno ode dne následujícího po splatnosti pohledávky, tedy od 23. 9. 2017. V části 2 620 Kč s příslušenstvím byla potom žaloba zamítnuta.

13. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 400 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky do 20 000 Kč částku 1 000 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 600 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

14. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalované podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, nepřiznal soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí či exekuce.