6 C 215/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení titul . sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 86 946,03 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 25 300 Kč s úrokem 29% ročně z částky 19 333,98 Kč od 12. 10. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 19 333,98 Kč od 16. 1. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 6 738,88 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 27 970 Kč s úrokem 29% ročně z částky 24 140,04 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 24 140,04 Kč od 8. 2. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 11 786,40 Kč, se zamítá.</b> <b>V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 800 Kč s úrokem 29% ročně z částky 6 800 Kč od 15. 8. 2019 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 6 800 Kč od 20. 3. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>VI. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 8 350,75 Kč, dále úroku ve výši 29% ročně z částky 2 110,99 Kč od 15. 8. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 2 110,99 Kč od 20. 3. 2019 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>VII. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce [titul] [jméno] [příjmení], [titul] náklady řízení ve výši 8 384 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>VIII. Žalobkyně je povinna doplatit České republice, na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 870 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 30. 7. 2021 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 86 946,03 Kč, a to jako nedoplatků tří zápůjček poskytnutých žalované právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba]

2. Smlouvou ze dne 30. 11. 2018, [číslo] (dále smlouva č. 1) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 34 220 Kč (půjčka 20 000 Kč, souhrnný poplatek 14 220 Kč) ve 45 týdenních splátkách po 761 Kč. Žalovaná uhradila 1 400 Kč. Nedoplatek zápůjčky byl smlouvou ze dne 18. 12. 2020 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení nezaplacené jistiny ve výši 19 333,98 Kč, dlužných poplatků ve výši 12 704,90 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 6 759,37 Kč (jedná se o 29% úrok z jistiny 19 333,98 Kč od 12. 10. 2019 do data postoupení 18. 12. 2020), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 3 681,11 Kč (jedná se o 9,75% úrok z prodlení z jistiny ve výši 19 333,98 Kč od 16. 1. 2019 do data postoupení 18. 12. 2020) a běžícího smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 19 333,98 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 19 333,98 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

3. Smlouvou ze dne 27. 8. 2018, [číslo] (dále smlouva č. 2) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 28 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 50 563 Kč (půjčka 28 000 Kč, souhrnný poplatek 22 563Kč) v 18 měsíčních splátkách po 2 810 Kč. Žalovaná uhradila 9 430 Kč. Nedoplatek zápůjčky byl smlouvou ze dne 18. 12. 2020 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení nezaplacené jistiny ve výši 24 140,04 Kč, dlužných poplatků ve výši 15 616,36 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 5 736,61 Kč (jedná se o 29% úrok z jistiny 24 140,04 Kč od 28. 2. 2020 do data postoupení 18. 12. 2020), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 4 445,79 Kč (jedná se o 9,75% úrok z prodlení z jistiny ve výši 24 140,04 Kč od 8. 2. 2019 do data postoupení 18. 12. 2020) a běžícího smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 24 140,04 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 24 140,04 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

4. Smlouvou ze dne 20. 6. 2018, [číslo] (dále smlouva č. 3) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 16 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 29 967 Kč (půjčka 16 000 Kč, souhrnný poplatek 13 967 Kč) v 60 týdenních splátkách po 500 Kč. Žalovaná uhradila 14 600 Kč. Nedoplatek zápůjčky byl smlouvou ze dne 18. 12. 2020 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení nezaplacené jistiny ve výši 8 910,99 Kč, dlužných poplatků ve výši 6 239,76 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 3 531,72 Kč (jedná se o 29% úrok z jistiny 8 910,99 Kč od 15. 8. 2019 do data postoupení 18. 12. 2020), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 544,57 Kč (jedná se o 9,75% úrok z prodlení z jistiny ve výši 8 910,99 Kč od 20. 3. 2019 do data postoupení 18. 12. 2020) a běžícího smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 8 910,99 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 910,99 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

5. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

6. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 30. 11. 2018 (smlouva č. 1) soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 20 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 14 220 tvořený úrokem ve výši 29 % ročně ve výši 2 662 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 6 866 Kč a poplatkem zpracování ve výši 4 692 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 34 220 Kč, to vše ve 45 týdenních splátkách po 761 Kč. Úroková sazba po dobu trvání smlouvy byla stanovena na 29% a RPSN ve výši 282,02%.

7. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 27. 8. 2018 (smlouva č. 2) soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 28 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 22 563 tvořený úrokem ve výši 29 % ročně ve výši 6 862 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 9 533 Kč a poplatkem zpracování ve výši 6 168 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 50 563 Kč, to vše v 18 měsíčních splátkách po 2 810 Kč. Úroková sazba po dobu trvání smlouvy byla stanovena na 29 % a RPSN ve výši 128,5 %.

8. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 20. 6. 2018 (smlouva č. 3) soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 16 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 13 967 tvořený úrokem ve výši 29 % ročně ve výši 2 862 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 6 388 Kč a poplatkem zpracování ve výši 4 717 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 29 967 Kč, to vše ve 60 týdenních splátkách po 500 Kč. Úroková sazba po dobu trvání smlouvy byla stanovena na 29% a RPSN ve výši 234,1 %.

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní a z Přílohy č. 1 soud zjistil, že žalované pohledávky byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 6. 1. 2021.

10. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 28. 6. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 123 471,42 Kč nejpozději k 13. 7. 2021.

11. Smlouvy uzavřené mezi stranami byly smlouvami o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., které byly zároveň spotřebitelskými úvěry podle § 2 zákona č. 145/2010 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvy uzavřené mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

12. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

13. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

14. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

15. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

16. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy o zápůjčce a dospěl k závěru, že tyto jsou v části týkající se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy.

17. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o zápůjčce podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u první smlouvy 71,1%, u druhé smlouvy 80,6% a u třetí smlouvy dokonce 87,3% zápůjčky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN.

18. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. S ohledem na skutečnost, že žalobkyni stále náleží běžící 29% smluvní úrok, považuje soud výši požadovaných poplatků za rozpornou s dobrými mravy. Podle názoru soudu by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky.

19. U smlouvy č. 1 týkající se zápůjčky 20 000 Kč byla žalovanou celkem uhrazena částka 1 400 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 6 700 Kč (20 000 Kč: 3), tak žalované zbývá k úhradě částka 25 300 Kč (20 000 Kč + 6 700 Kč – 1 400 Kč zaplacených žalovanou). Částka 6 700 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky. Ve zbylé části požadovaného souhrnného poplatku ve výši 6 738,88 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (14 220 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 71% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 2 662 Kč s tím, že představují 29% p. a. Požadavek na zaplacení smluvních úroků nebyl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy a ze smluvních podmínek vyplývá, že v případě prodlení se účinnost smlouvy prodlužuje do doby uhrazení celkové dlužné částky. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná ve výši 29 % ročně pro celou dobu trvání smlouvy. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok od doby původní splatnosti zápůjčky, tedy od 12. 10. 2019 do zaplacení. Soud podotýká, že úrok ve výši 29% ročně považuje za úrok hraničící s dobrými mravy. Soud je ochoten akceptovat úroky maximálně do výše 30% ročně, což úrok 29% ročně ještě splňuje.

20. U smlouvy č. 2 týkající se zápůjčky 28 000 Kč byla žalovanou celkem uhrazena částka 9 430 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 9 400 Kč (28 000 Kč: 3), tak žalované zbývá k úhradě částka 27 970 Kč (28 000 Kč + 9 400 Kč – 9 430 Kč zaplacených žalovanou). Částka 9 400 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky. Ve zbylé části požadovaného souhrnného poplatku ve výši 11 786,40 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (22 563 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 81% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 6 862 Kč s tím, že představují 29% p. a. Požadavek na zaplacení smluvních úroků nebyl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy a ze smluvních podmínek vyplývá, že v případě prodlení se účinnost smlouvy prodlužuje do doby uhrazení celkové dlužné částky. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná ve výši 29 % ročně pro celou dobu trvání smlouvy. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok od doby původní splatnosti zápůjčky, tedy od 28. 2. 2020 do zaplacení. Soud podotýká, že úrok ve výši 29% ročně považuje za úrok hraničící s dobrými mravy. Soud je ochoten akceptovat úroky maximálně do výše 30% ročně, což úrok 29% ročně ještě splňuje.

21. U smlouvy č. 3 týkající se zápůjčky 16 000 Kč byla žalovanou celkem uhrazena částka 14 600 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 5 400 Kč (16 000 Kč: 3), tak žalované zbývá k úhradě částka 6 800 Kč (16 000 Kč + 5 400 Kč – 14 600 Kč zaplacených žalovanou). Částka 5 400 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky. Ve zbylé části požadovaného souhrnného poplatku ve výši 8 350,75 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (13 967 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 87% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 2 862 Kč s tím, že představují 29% p. a. Požadavek na zaplacení smluvních úroků nebyl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy a ze smluvních podmínek vyplývá, že v případě prodlení se účinnost smlouvy prodlužuje do doby uhrazení celkové dlužné částky. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná ve výši 29 % ročně pro celou dobu trvání smlouvy. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok od doby původní splatnosti zápůjčky, tedy od 15. 8. 2019 do zaplacení. Soud podotýká, že úrok ve výši 29% ročně považuje za úrok hraničící s dobrými mravy. Soud je ochoten akceptovat úroky maximálně do výše 30% ročně, což úrok 29% ročně ještě splňuje.

22. S ohledem na výše uvedené soudu proto nezbylo, než podané žalobě vyhovět částečně, a to pro lepší přehlednost dvěma výroky ke každé smlouvě.

23. Výrokem I. týkajícím se smlouvy č. 1 soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 25 300 Kč (20 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 6 700 Kč – 1 400 Kč zaplacených žalovanou). Zaplacenou částku 1 400 Kč soud započetl částečně na souhrnný poplatek a zbývá tedy uhrazení zbylé části poplatku ve výši 5 300 Kč a jistiny ve výši 20 000 Kč. Z částky jistiny požadované žalobkyní 19 333,98 Kč přiznal soud zákonné úroky z prodlení, a to od data požadovaného žalobkyní, tedy od 16. 1. 2019 do zaplacení i smluvní úroky ve výši 29% p. a. od 12. 10. 2019 do zaplacení. Výrokem II. byla žaloba zamítnuta pro 6 738,88 Kč.

24. Výrokem III. týkajícím se smlouvy č. 2 soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 27 970 Kč (28 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 9 400 Kč – 9 430 Kč zaplacených žalovanou). Zaplacenou částku 9 430 soud započetl na souhrnný poplatek a část jistiny a zbývá tedy uhrazení zbylé části jistiny ve výši 27 970 Kč. Z částky jistiny požadované žalobkyní 24 140,04 Kč přiznal soud zákonné úroky z prodlení, a to od data požadovaného žalobkyní, tedy od 8. 2. 2019 do zaplacení i smluvní úroky ve výši 29% p. a. od 28. 2. 2020 do zaplacení. Výrokem IV. byla žaloba zamítnuta pro 11 786,40 Kč.

25. Výrokem V. týkajícím se smlouvy č. 3 soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 6 800 Kč (16 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 5 400 Kč – 14 600 Kč zaplacených žalovanou). Zaplacenou částku 14 600 soud započetl na souhrnný poplatek a část jistiny a zbývá tedy uhrazení zbylé části jistiny ve výši 6 800 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny zjištěné soudem ve výši 6 800 Kč od 20. 3. 2019 do zaplacení a smluvní úroky ve výši 29% p. a. z jistiny zjištěné soudem ve výši 6 800 Kč od 15. 8. 2019 do zaplacení. Soud ve výroku VI. potom zamítl žalobu co do částky 8 350,75 Kč a co do úroku ve výši 29% ročně z částky 2 110,99 Kč (rozdíl mezi požadovanou jistinou 8 910,99 Kč a jistinou zjištěnou soudem 6 800 Kč) od 15. 8. 2019 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 2 110,99 Kč od 20. 3. 2019 do zaplacení.

26. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 3 478 Kč (4% z částky 86 946,03 Kč). Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku 5% z žalované částky 86 946,03 Kč, tedy částku 4 348 Kč. K doplacení tedy zbývá částka 870 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 870 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

27. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 60 070 Kč (25 300 Kč + 27 970 Kč + 6 800 Kč) a neúspěch v částce 26 876,03 Kč (6 738,88 Kč + 11 786,40 Kč + 8 350,75 Kč). Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 38 % svých účelně vynaložených nákladů řízení.

28. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 348 Kč a náklady právního zastoupení advokátem. Náklady advokáta jsou tvořeny třemi úkony právní služby po 4 580 Kč podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 22 062 Kč a z ní 38 % představuje 8 384 Kč, které byly žalobkyni soudem přiznány. Náklady řízení ve výši 8 384 Kč je žalovaná povinna nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).