6 C 216/2022

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení jméno. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 5 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 950,49 Kč, s 14,99% ročním úrokem z částky 5 000 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení a s 8,25% ročním úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni, k rukám jejího zástupce titul jméno příjmení, Ph.D. náklady řízení ve výši 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 21. 7. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 000 Kč s přísl. z důvodu nedodržení podmínek vyplývajících ze smlouvy o kontokorentním úvěru, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně – právnická osoba dne 10. 6. 2020, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr na účtu do výše limitu 5 000 Kč s úrokem ve výši 14,99% ročně. Jelikož žalovaný nesplatil čerpaný úvěr, právní předchůdkyně smlouvu vypověděla a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2021, s účinností ke dni 9. 12. 2021, postoupena na současnou žalobkyni. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 5 000 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 1 950,49 do 30. 11. 2021 od 1. 12.2021 žádá přiznat běžící smluvní i zákonný úrok z prodlení.

2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz ze dne 29. 7. 2022, č. j. EPR 201340/2022-5 se žalovanému nepodařilo doručit, a proto ho soud usnesením ze dne 19. 9. 2022 podle § 173 odst. 2 a § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušil.

3. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasila. Jelikož se žalovaný ve stanovené lhůtě nevyjádřil, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

4. Z návrhu smlouvy o kontokorentním úvěru a z akceptace návrhu smlouvy bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnosti právnická osoba uzavřela dne 10. 6. 2020 s žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru č. anonymizováno, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr do výše limitu 5 000 Kč s 14,99% úrokovou sazbou. Dopisem ze dne 9. 4. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně kontokorentní úvěr vypověděla.

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2021 postoupila právnická osoba pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 15. 12. 2021.

6. Výzvou ze dne 17. 5. 2022 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 7 492,74 Kč nejpozději do 1. 6. 2022.

7. Výše dlužné částky vyplývá z výpisů z úvěrového účtu.

8. Po právní stránce soud hodnotil spor ze smlouvy o úvěru podle ustanovení § 2395 a násl. o. z. ve spojení se zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu se smluveným úrokem. Žalovaný však neplnil povinnosti plynoucí pro něj z uzavřené smlouvy o úvěru, byl vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvy nereagoval a dlužnou částku nezaplatil.

9. Soud proto žalovaného zavázal k zaplacení částky 5 000 Kč spolu s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Nárok žalobkyně na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku, výše úroků z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném zněn. Nárok na běžné úroky vyplývá ze smlouvy o kontokorentním úvěru uzavřené mezi účastníky.

10. O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, přísluší jí proto proti žalované právo na náhradu nákladů řízení, které v řízení účelně vynaložila. Žalobkyně požadovala náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále náhradu nákladů právního zastoupení, které vyčíslila na 4 719 Kč (3 úkony právní služby po 1 000 Kč a 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč včetně 21% DPH). Okresní soud však nesouhlasí s požadavkem žalobkyně na postup podle § 7 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb. V projednávané věci je třeba vycházet z ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je žalobkyní opakovaně uplatňován ve skutkově i právně obdobných věcech, byť lze připustit, že v jednotlivostech se skutková i právní argumentace obsažená v podávaných žalobách může lišit, a předmětem řízení je současně částka nepřevyšující 50 000 Kč. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je tak nutno i v tomto případě vycházet z ustanovení § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty do 10 000 Kč částkou 200 Kč a z odst. 5 písm. a/ citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2.

11. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a předžalobní výzvu po 200 Kč a k nim náležejícím třem paušálním náhradám hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 1 489 Kč a je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).

12. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na jeho soudní výkon (exekuci).