6 C 235/2024

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 123 485,16 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 70 295 Kč, a to v pravidelných splátkách po 3 000 Kč měsíčně, splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci s účinností od měsíce následujícího po právní moci tohoto rozsudku do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení další částky 53 190,16 Kč, dále 15% zákonného úroku z prodlení z částky 98 859,69 Kč od 1. 10. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 27,33 % ročně z částky 78 033,80 Kč od 21. 9. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 1 235 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce , tituly před jménem, , Anonymizováno, , , tituly za jménem, , náklady řízení ve výši 5 292 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 25. 6. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 123 485,16 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku úvěru, který žalovanému poskytla na základě smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . Smlouvou ze dne 26. 5. 2023, č. , hodnota, byly žalovanému poskytnuty prostředky ve výši 82 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 140 460 Kč ve 12měsíčních splátkách po 11 705 Kč. Žalovaný zaplatil celkem částku 11 705 Kč. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 98 859,69 Kč (tvořena původní jistinou ve výši 78 033,80 Kč a úroky ke dni zesplatnění ve výši 20 825,89 Kč), dlužné smluvní pokuty ve výši 24 625,47 Kč (smluvní pokuta do zesplatnění ve výši 499 Kč a dále 0,1 % denně z nové jistiny od 21. 9. 2023 do 16. 5.2024), dále 15% zákonný úrok z prodlení z částky 98 859,69 Kč od 1. 10. 2023 do zaplacení a 27,33% úrok ročně z částky 78 033,80 Kč od 21. 9. 2023 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 byla pohledávka za žalovaným postoupena současné žalobkyni.

2. Žalobkyně byla následně soudem vyzvána, aby doplnila žalobu ohledně skutečností, jakým způsobem před poskytnutím úvěru odborně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. K tomu žalobkyně uvedla, že žalovaný její právní předchůdkyni předložil výplatnice za měsíc únor a březen 2023 a výpis z účtu – potvrzení o přijetí mzdy za únor až květen 2023. Jeho průměrný příjem za tyto měsíce činil 25 044 Kč. Ohledně výdajů bylo zjištěno, že tyto činí celkem 8 775 včetně životního minima ve výši 4 860 Kč, na bydlení žalovaný vynaložil částku 3 915 Kč Žalovaný měl tedy 15 269 Kč disponibilních finančních prostředků.

3. K jednání nařízeném na den 1. 10. 2024 se právní zástupkyně žalobkyně dostavila, na podané žalobě trvala. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud tedy jednal v jeho nepřítomnosti.

4. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 26. 5. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost , právnická osoba, . – poskytla žalovanému úvěr ve výši 82 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit celkovou částku 140 460 Kč ve 12měsíčních splátkách po 11 705 Kč. Úrok byl stanoven ve výši 113,25% ročně a RPSN potom činila 195,11%. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky nebo její části o 30 dnů byla sjednána povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, ohledně níž se žalovaný ocitl v prodlení do zesplatnění úvěru (čl. 6.1. smlouvy). Současně bylo sjednáno právo žalobkyně na zaplacení náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, s níž se žalovaný dostal do prodlení o délce 15 dnů do zesplatnění úvěru (čl. 6.2. smlouvy). Pro případ prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů mělo dojít k automatickému zesplatnění úvěru (čl. 6.3. smlouvy) a neuhrazená jistina úvěru spolu s úroky za poskytnutí úvěru přirostlými ke dni zesplatnění se staly součástí nové jistiny úvěru, která byla splatná ke dni zesplatnění (čl. 6.4. smlouvy). Ode dne následujícího po zesplatnění pak mělo žalobkyni vzniknout právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení z této nové jistiny a dále smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně až do úplného zaplacení. Současně bylo ujednáno, že i po zesplatnění budou dále běžet sjednané úroky za poskytnutí úvěru až do úplné úhrady původní nesplacené jistiny úvěru, maximálně však do doby, kdy úrok po zesplatnění dosáhne souhrnné výše 168 552 Kč (čl. 2.2. smlouvy).

6. Podle výpisu z účtu byla žalovanému poskytnuta jistina úvěru ve výši 82 000 Kč dne 26. 5. 2023. Na úvěr žalovaný zaplatil celkem 1 splátku ve výši 11 705 Kč. Dopisem ze dne 20. 9. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila poskytnutý úvěr v celkové částce 100 257 Kč.

7. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 29. 6. 2023 a ze společného prohlášení ze dne 3. 4. 2024 došlo k postoupení pohledávek z obou smluv ze společnosti , právnická osoba, . na současnou žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno dne 16. 4. 2024.

8. Z výzvy ze dne 28. 5. 2024 a přiloženého podacího archu bylo prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení částky 148 281,73 Kč nejpozději do 12. 6. 2024.

9. Z listinných důkazů předložených žalobkyní vzal soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, na který žalovaný plnil částečně. Žalovaný poskytnutí úvěru, jeho výši a výši splacených částek nijak nesporoval, v řízení zůstal nečinný.

10. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 86 odst. 1,2 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebitel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřena v režimu zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, absolutně neplatná. Soud poznamenává, že s účinností od 29. 5. 2022 byla novelou ZSÚ (zákonem číslo 96/2022 Sb.) provedena změna spočívající v uvedení absolutní neplatnosti. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

13. Úvěrová smlouva byla uzavřena až po nabytí účinnosti zákona č. 96/2022 Sb., který stanovuje absolutní neplatnost smlouvy v případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů a ze shora uvedeného dospěl soud k závěru, že uzavřená smlouva je absolutně neplatná, neboť původní věřitel s odbornou péčí neposoudil a neověřil schopnost žalovaného úvěr splácet. Z žádosti o úvěr vyplývá, že žalovaný je svobodný a má příjem ze zaměstnání, jehož výše byla doložena (cca 25 000 Kč). Žalobkyně dále počítala s životním minimem ve výši 4 860 Kč a s náklady na bydlení ve výši 3 915 Kč, přičemž žalovaný uváděl vlastní bydlení. Žalobkyně dospěla k rozdílu mezi příjmy a výdaji na částku okolo 15 000 Kč a úvěr poskytla. Soud nicméně s posouzením právní předchůdkyně žalobkyně nesouhlasí. Žalobkyně se spokojila pouze s doložením příjmu žalovaného, vůbec nezkoumala jeho výdaje, které vypočítala na základě aktuálního životního minima. Přitom žalobkyně věděla, že mzda je žalovanému vyplácena na účet a nic jí nebránilo vyžádat si od žalovaného výpis z tohoto účtu za poslední tři měsíce (jak to učinila ohledně mzdy), aby dostatečně prozkoumala i výdaje žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně nepočítala s dalšími možnými náklady a pracovala pouze s životním minimem. Spokojila se pouze s tvrzeními žalovaného a jeho údaje si neověřila. Podle názoru soudu si právní předchůdkyně žalobkyně řádně nevyhodnotila schopnost žalovaného úvěr splácet.

14. Z výše uvedených důvodů soud smlouvu o úvěru posoudil jako absolutně neplatnou. Žalobkyni tak nelze přiznat jí požadované plnění, ale pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 o. z. V řízení bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným na současnou žalobkyni přešla smlouvou o postoupení pohledávek.

15. Žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 82 000 Kč, na které žalovaný uhradil 11 705 Kč. Dlužná částka tak představuje 70 295 Kč, kterou by žalovaný měl zaplatit v době přiměřené jeho možnostem. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně vysokou částku, umožnil soud žalovanému tuto dlužnou částku splácet v pravidelných splátkách po 3 000 Kč měsíčně s účinností od měsíce následujícího po právní moci tohoto rozsudku. Současně soud vyslovil ztrátu výhody splátek, což znamená, že nezaplatí-li žalovaný jednu splátku řádně a včas, může se žalobkyně domáhat zaplacení celého dluhu.

16. Žalobkyně nemá nárok na zákonné úroky z prodlení, neboť až tímto rozhodnutím je založena povinnost žalovaného k placení dlužné částky a on se dostane do prodlení, pokud ve stanovené lhůtě dlužnou částku nesplatí.

17. Výrokem II. pak soud žalobu zamítl co do zbylé částky 53 190,16 Kč a co do požadovaných úroků a úroků z prodlení.

18. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 4 940 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 123 485,16 Kč částku 6 175 Kč. K doplacení tedy zbývá částka 1 235 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice-Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 1 235 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

19. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 123 485,16 Kč, bylo jí vyhověno co do částky 70 295 Kč, žaloba byla zamítnuta co do částky 53 190,16 Kč. Podle poměru úspěchu k neúspěchu má žalobkyně nárok na zaplacení 14 % nákladů řízení.

20. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 6 175 Kč, odměnou za 4 úkony právní služby (§ 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu, podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a účast u jednání po 6 060 Kč a 4 paušálními náhradami hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu za doložení zkoumání úvěruschopnosti, neboť tyto skutečnosti měly být součástí žaloby. Dále žalobkyni náleží jízdné z , adresa, do , adresa, a zpět ve výši 495 Kč a náhrada za ztrátu času ve výši 200 Kč. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 37 798 Kč. Z této částky má žalobkyně nárok pouze na úhradu 14 %, tedy částky 5 292 Kč. Náklady řízení ve výši 5 292 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).