6 C 256/2022

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum trvale bytem adresa žalované o zaplacení 49 319,30 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 786 Kč s 11,75% úrokem z prodlení ročně z částky 22 186 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení dalších 15 188,83 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 6 854,06 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a zkapitalizovaného úroku ve výši 11 344,47 Kč, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice, na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek za řízení ve výši 380 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Chrudimi dne 12. 10. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 37 974,83 Kč z titulu poskytnutého spotřebitelského úvěru [anonymizována dvě slova] na základě smlouvy [číslo] ze dne 19. 5. 2021. Žalované byla poskytnuta částka 30 000 Kč, kterou se zavázala splácet v pravidelných 30 měsíčních splátkách po 2 992 Kč od 19. 6. 2021. V měsíčních splátkách byl započítán i úrok ve výši 111,33% ročně. Jelikož žalovaná neplnila ustanovení smlouvy o úvěru, žalobkyně ke dni 28. 1. 2022 úvěr zesplatnila. Ke dni sepsání žaloby představuje dlužná částka 37 974,83 Kč a je tvořena neuhrazenou jistinou ve výši 29 040,06 Kč, smluvní pokutou ve výši 499 Kč za prodlení žalované s pravidelnými měsíčními splátkami, smluvní pokutou ve výši 7 085,77 Kč počítanou ve výši 0,1% denně z částky 29 040,06 Kč od 29. 1. 2022 do 12. 10. 2022 a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 350 Kč. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z jistiny 29 040,06 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení, zkapitalizovaný smluvní úrok z jistiny 29 040,06 Kč ve výši 111,33% p. a. za období od 29. 1. 2022 do 12. 10. 2022 ve výši 11 344,47 Kč a náhradu nákladů řízení.

2. Okresní soud v Chrudimi vyslovil usnesením ze dne 14. 10. 2022, č. j. EPR 279294/2022-5 svoji místní nepříslušnost a spis postoupil podle bydliště žalované k Okresnímu soudu ve Svitavách.

3. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise, neboť žalovaná se ve věci nevyjádřila.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 19. 5. 2021 vzal soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, podle které žalobkyně poskytla žalované úvěr, jehož jistina činila 30 000 Kč, byla stanovena zápůjční úroková sazba 111,33 % p. a., denní výše úroku činila 91,50 Kč. Žalovaná měla zaplatit celkovou částku 89 760 Kč v 30 měsíčních splátkách po 2 992 Kč, počínaje dnem 19. 6. 2021 (splatnost 1. splátky). Totéž vzal soud za prokázané z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.

5. Ze smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru soud mimo jiné zjistil, že nesplní-li klient povinnost uhradit jednotlivou splátku, bude úvěr zesplatněn (čl. VI.1.). Pro případ prodlení klienta s úhradou pravidelné měsíční splátky úvěru je úvěrující oprávněn požadovat smluvní pokutu ve výši 499 Kč (maximálně 2 999 Kč za rok) s tím, že souhrn všech uplatněných pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Nebudou-li dlužné částky úvěru uhrazeny ani v dodatečné lhůtě, dojde k zesplatnění, klient je v takovém případě povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, s níž je v prodlení. Podle článku VI. 2 písm. a) bude za odeslání upomínky účtována částka 450 Kč. V daném měsíci může být klientovi zaslána pouze jedna upomínka. Částka 30 000 Kč byla zaslána na účet žalované dne 21. 5. 2021. Z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná uhradila celkem 13 964 Kč, přičemž tato částka byla započítána na úhradu vymáhání dlužné částky, úhradu smluvních pokut, úhradu přirostlého úroku a následně na úhradu jistiny. Žalobkyně úvěr ke dni 28. 1. 2022 zesplatnila a k tomuto datu vyčíslila dlužnou částku na 42 233,53 Kč. V předžalobní upomínce ze dne 15. 9. 2022 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k uhrazení dlužné částky 56 142,90 Kč nejpozději do 22. 9. 2022.

6. Po právní stránce soud hodnotil spor jako spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z.

7. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 577 o. z. platí, že je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

9. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 19. 5. 2021 úvěrovou smlouvu, na jejímž základě jí byl poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč s úrokem ve výši 111,33% ročně. Žalovaná na úvěr zaplatila celkovou částku 13 964 Kč, z důvodu dalšího neplacení žalobkyně úvěr ke dni 28. 1. 2022 zesplatnila. Soud zjistil, že žalobkyně posuzovala úvěryschopnost žalované. Žalovaná doložila příjem ve výši 37 000 Kč měsíčně čistého. Z této částky žalovaná byla schopna poskytnutý úvěr splácet.

10. Soud považuje za nutné se předně vyjádřit ke sjednanému úroku. Úrok ve výši 111,33 % p. a. považuje soud za nepřiměřeně vysoký, a tedy v rozporu s dobrými mravy. Za přiměřený by soud považoval úrok do 30 % p. a. S ohledem na tuto nepřiměřenost se tak soudu jeví ujednání o úroku jako absolutně neplatné s odkazem na ustanovení § 580 a § 588 o. z.

11. Výkladem pojmu dobrých mravů ve vztahu k úrokům se zabývá bohatá judikatura Nejvyššího soudu. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ze dne 15. 12. 2004). Na druhé straně lze dle Nejvyššího soudu připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005) – i v tomto rozsudku však Nejvyšší soud připomněl, že není možné tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem. S těmito právními názory se soud zcela ztotožňuje. Vedle toho je třeba zdůraznit, že v citované věci se Nejvyšší soud vyjadřoval k půjčce mezi fyzickými osobami, nikoliv k půjčce ve vztazích podnikatele vůči spotřebiteli, ve kterých je na poskytovatele půjčky nutno klást vyšší nároky.

12. Průměrná sazba úroků na úvěrech na spotřebu poskytovaných bankami domácnostem činila v květnu 2021 (dle údajů ČNB – databáze ARAD dostupné na internetových stránkách https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=58842&p_strid=AAABAA&p_lang) 7,36 % p. a. Úrok sjednaný v posuzované věci byl oproti této hodnotě více než patnáctinásobný. Takto ujednaná výše úroku není jen extrémně excesivní, je zcela zjevně přemrštěná a je nutno ji považovat za výši lichevní. Rozpor s dobrými mravy je zde proto naprosto zjevný (nadto za situace, kdy se jedná o vztah podnikatel – spotřebitel a smlouva je adhezního typu) a ujednání o výši úroků je proto dle § 588 o. z. absolutně neplatné.

13. Postup podle § 1802 o. z. v posuzované věci nepřipadá v úvahu, neboť nejde o situaci, kdy by byl sjednán úrok bez určení výše, nýbrž o situaci, kdy výše úroku sjednána byla, avšak neplatně. Vzhledem k tomu, že uzavřená smlouva byla smlouvou úvěrovou – tedy ex lege úplatnou – nebylo na místě ani nepřiznání úroku, ale bylo třeba podle § 577 o. z. moderovat výši úroku tak, aby odpovídala spravedlivému uspořádání práv a povinností stran.

14. U nebankovních institucí je soud ochoten akceptovat úroky či celkové náklady úvěru ve výši dvojnásobku sazeb, které v daném období poskytovaly banky (srov. též rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích, ze dne 16. 2. 2017, sp. zn. 23 Co 14/2017). Smluvní strany si mezi sebou v posuzované věci sjednaly úrok ve výši 111,33 % ročně, což je sazba převyšující soudem akceptovatelný dvojnásobek sazby dle ČNB. Soud tedy připouští výši RPSN pouze co do 15% ročně (zaokrouhleně dvojnásobek sazby 7,36%), ve výši nad 15% ročně považuje ujednání o úroku za neplatné a v rozporu s dobrými mravy.

15. Při úroku 15 % p. a. by žalovaná měla při anuitním splácení zaplatit úrok 6 150 Kč, celkem by tedy zaplatila za 30 měsíců 36 150 Kč (splátka by činila 1 205 Kč měsíčně). Žalovaná tedy měla zaplatit částku 36 150 Kč, zaplatila celkem částku 13 964 Kč a rozdíl ve výši 22 186 Kč tedy představuje dlužnou jistinu včetně úroku. Jelikož úrok je spočítán až do celkové splatnosti úvěru, nemá žalobkyně nárok na částku 11 344,47 Kč, která představuje úrok za období od 20. 5. 2021 do 28. 1. 2022. Požadavku na tento 111,33% úrok soud s ohledem na dobré mravy nevyhověl. Není možné, aby poskytovatelé úvěru stanovovali svým klientům nemravné a lichevní úroky a v případě, že se spor dostane k soudu, byli byť i částečně úspěšní v nižších úrocích běžících až do zaplacení úvěru. Podle názoru soudu má žalobkyně nárok pouze na úrok ve výši dvojnásobku úvěrové sazby poskytované bankami na území ČR v daném období, a to pouze po dobu původní sjednané délky trvání úvěru, tedy v daném případě po dobu 30 měsíců. Další úroky již soud nepřiznal.

16. Žalobkyně dále po žalované požaduje zaplacení částky 1 350 Kč za zaslání 3 upomínek po 450 Kč. Částka 450 Kč za jednu upomínku měsíčně byla uvedena ve smluvních ujednáních, nikoliv ve smlouvě o úvěru. Náklady na upomínání nepředstavují obvykle zásadní otázky, které by musely být přímo řešeny ve smlouvě o úvěru, proto jejich stanovení ve smluvních podmínkách soud akceptuje. Nicméně částka 450 Kč za jednu upomínku se soudu jeví vysoká, maximální částku za jednu upomínku je soud ochoten akceptovat ve výši 300 Kč. Soud přiznal pouze částku 600 Kč za dvě upomínky, další upomínání již soud považuje za nadbytečné. Proto soud za upomínání přiznal částku 600 Kč za dvě upomínky.

17. Dalším nárokem žalobkyně je smluvní pokuta, kterou požaduje jednak ve výši 499 Kč za nezaplacení splátky a dále ve výši 7 085,77 Kč. Částka 7 085,77 Kč představuje smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny 29 040,06 Kč od 29. 1. 2021 do 12. 10. 2022, a to v důsledku prodlení se splacením dlužné částky po zesplatnění úvěru. Ujednání o smluvní pokutě považuje soud za neplatné, neboť smluvní pokuta nebyla sjednána přímo ve smlouvě o úvěru, ale ujednání o smluvní pokutě bylo součástí smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, konkrétně v článku VI. Rozhodnutí Ústavního soudu ČR ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 hovoří zcela jasně o tom, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, zejména z důvodu materiální rovnosti mezi spotřebitelem a dodavatelem a principu důvěry a pocitovosti ve smluvních vztazích. Sjednanou smluvní pokutu sice soud shledal v souladu se zákonem, nicméně se jedná o zásadní ustanovení smlouvy, které by mělo být obsaženo přímo ve smlouvě o úvěru, nikoliv v dalších na ni odkazujících listinách, jako např. smluvní podmínky či formulář. Z tohoto důvodu nebyla smluvní pokuta žalobkyni přiznána.

18. Soud tedy uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 22 186 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% od 29. 1. 2022 do zaplacení a částku 600 Kč za zaslané upomínky, celkem tedy 22 786 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla co do zbylé požadované částky 15 188,83 Kč, dále co do požadovaných zkapitalizovaných úroků ve výši 11 344,47 Kč a co do části požadovaných zákonných úroků z prodlení zamítnuta. Žalobkyně tak byla úspěšná co do částky 22 786 Kč a neúspěšná co do 26 533,30 Kč. Zkapitalizované úroky je třeba posuzovat jako předmět řízení.

19. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná, nemá právo na náhradu nákladů řízení a soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Žalované podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

20. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 1 519 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 37 974,83 Kč (bez zkapitalizovaných úroků) částku 1 899 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 380 Kč. Soud proto žalobkyni uložil ve výroku IV. povinnost zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 380 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).