6 C 274/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; ulice anonymizována čtyři slova , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 2 524 320 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 400 000 Kč s 1% ročním úrokem</b> <b>-) z částky 68 000 Kč od 10. 6. 2020 do zaplacení</b> <b>-) z částky 396 000 Kč od 12. 6. 2020 do zaplacení</b> <b>-) z částky 20 000 Kč od 18. 6. 2015 do zaplacení</b> <b>-) z částky 308 000 Kč od 27. 6. 2015 do zaplacení</b> <b>-) z částky 120 000 Kč od 9. 7. 2015 do zaplacení</b> <b>-) z částky 200 000 Kč od 22. 7. 2015 do zaplacení</b> <b>-) z částky 200 000 Kč od 18. 9. 2020 do zaplacení</b> <b>-) z částky 300 000 Kč od 17. 10. 2015 do zaplacení</b> <b>-) z částky 480 000 Kč od 14. 11. 2015 do zaplacení</b> <b>-) z částky 308 000 Kč od 5. 12. 2015 do zaplacení</b> <b>dále s 8,5% ročním úrokem z prodlení z částky 480 000 Kč od 1. 1. 2018 do zaplacení, s 9% ročním úrokem z prodlení z částky 480 000 Kč od 1. 8. 2018 do zaplacení, s 9,75% ročním úrokem z prodlení z částky 1 440 0000 Kč od 16. 4. 2019 do zaplacení,</b> <b>vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 462 240 Kč s 9,75% ročním úrokem z prodlení z částky 124 320 Kč od 16. 4. 2019 do zaplacení a s 10% ročním úrokem z prodlení z částky 337 920 Kč od 23. 12. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni, k rukám jejího právního zástupce [titul] [jméno] [příjmení], náklady řízení ve výši 325 444,86 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Sokolově dne 17. 2. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 2 400 000 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené zápůjčky na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 10. 6. 2015. Žalobkyně společně s žalovanou založily v roce 2015 společnost [právnická osoba] se zaměřením na podnikání v oblasti realizace alternativních zdrojů energie. Při založení společnosti byly účastníky určeny podíly osobu společníků ve společnosti [právnická osoba] Žalovaná se jako společník podílela vkladem do společnosti ve výši 80 000 Kč, žalobkyně ve výši 120 000 Kč. Dále bylo dohodnuto, že každý ze společníků poskytne další zdroje financování. Za tím účelem byla v červnu 2015 uzavřena smlouva o poskytnutí dobrovolného příplatku nad rozsah vkladu na základní kapitál, podle které žalobkyně přijala závazek dobrovolně poskytnout společnosti [právnická osoba] částku 3,6 milionu Kč a žalovaná přijala závazek poskytnout společnosti [právnická osoba] částku 2,4 milionu Kč. Jelikož žalovaná neměla vlastní zdroje, z nichž by v daném období byla schopna poskytnout dobrovolný příplatek nad rozsah vkladu na základní kapitál společnosti, dohodla se s žalobkyní na poskytnutí zápůjčky v částce 2 400 000 Kč. Po vzájemné dohodě byla mezi účastníky uzavřena dne 10. 6. 2015 smlouva o zápůjčce, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované zápůjčku finančních prostředků 2 400 000 Kč v souladu s ujednáním v článku II. smlouvy. Zápůjčka byla uhrazena v několika splátkách: dne 10. 6. 2015 byla poskytnuta částka 68 000 Kč, dne 11. 6. 2015 částka 396 000 Kč, dne 17. 6. 2015 částka 20 000 Kč, dne 26. 6. 2015 částka 308 000 Kč, dne 8. 7. 2015 částka 120 000 Kč, dne 21. 7. 2015 částka 200 000 Kč, dne 17. 9. 2015 částka 200 000 Kč, dne 16. 10. 2015 částka 300 000 Kč, dne 13. 411. 2015 částka 480 0000 Kč a dne 4. 12. 2015 částka 308 000 Kč. Dle ujednání v čl. IV smlouvy se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit zápůjčku v pěti pravidelných splátkách počínaje 31. 7. 2017, přičemž každá splátka byla splatná k 31. červenci. Ekonomické výsledky společnosti [právnická osoba] nenaplnily očekávání žalobkyně, když již v průběhu prvního pololetí roku 2016 společnost [právnická osoba] vykazovala ztrátu cca 9 milionů Kč a bylo zřejmé, že se společnost ani nepřiblíží plánovanému výsledku hospodaření. V této souvislosti žalobkyně vyvolala jednání s žalovanou, které dne 12. 8. 2016 vyústilo v ukončení vzájemné spolupráce, když žalovaná převedla svůj podíl na společnosti [právnická osoba] ve prospěch žalobkyně. V souvislosti s ukončením účasti žalované ve společnosti [právnická osoba] byla řešena i otázka úhrady zápůjčky dle smlouvy o zápůjčce, když dne 12. 8. 2016 byl uzavřen dodatek [číslo] smlouvy o zápůjčce, na jehož základě došlo k posunutí termínu první splátky zápůjčky na termín 31. 12. 2017. Dle článku III odst. 3.1 smlouvy o zápůjčce byl sjednán úrok z poskytnutých peněžních prostředků ve výši 1% p. a. se splatností vždy k 31. 7. příslušného roku, počínaje dnem 31. 7. 2017. S ohledem na prodlení žalované s úhradou dvou splátek, přistoupila žalobkyně k zesplatnění zápůjčky dle ustanovení článku IV. odst. 4.3. smlouvy o zápůjčce, a to dopisem ze dne 11. 3. 2019. Dopis se vrátil jako nevyzvednutý, nicméně s odkazem na článek IX. smlouvy považuje žalobkyně doručení k datu 15. 3. 2019. Celá zápůjčka se tak stala splatnou uplynutím 30 dní od doručení, tedy ke dni 15. 4. 2019. Spolu s realizací práva na zesplatnění celé zápůjčky žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,05% denně z dlužné částky, kterou vyčíslila ke dni 31. 12. 2018 v částce 124 320 Kč. Dopisem ze dne 12. 12. 2019, který byl doručen žalované dne 18. 12. 2019 uplatnila žalobkyně vůči žalované nárok na smluvní pokutu za období od 1. 1. 2019 do 11. 12. 2019 v částce 337 920 Kč.

2. Přípisem ze dne 12. 5. 2020 žalobkyně svoji žalobu částečně upravila zejména co do příslušenství. Soud změnu žaloby usnesením ze dne 13. 7. 2020, č. j. 20 C 34/2020-44 připustil. Usnesením ze dne 27. 8. 2020, č. j. 20 C 34/2020-83 Okresní soud v Sokolově vyslovil místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu ve Svitavách.

3. Žalovaná ve svém vyjádření poukazovala na skutečnost, že finanční prostředky nikdy nebyly poskytnuty jí k jejímu prospěchu, jednalo se o startovací kapitál do společnosti [právnická osoba] Startovací kapitál ve výši 6 milionů Kč měl sloužit k nastartování společnosti v prvním roce poté, co žalovaná zcela vypne vlastní rodinné podnikání. Dne 12. 8. 2016 proběhla zinscenovaná valná hromada, která byla žalobkyní předem plánována a připravována s cílem ukrást žalované její obchodní podíl ve výši 40%, což se žalobkyni nátlakem a brutálními výhružkami podařilo. Není pravdou, že by neexistoval hmatatelný výsledek činnosti společnosti, společnost [právnická osoba] měla díky start kapitálu 6 milionů Kč vybudované zázemí, už v té době měla podepsané zakázky s realizací. Tím, že žalovanou„ odpojili“ od společnosti [právnická osoba], tak jí vlastně znemožnili možnost splácet poskytnutou zápůjčku, neboť tu chtěla a měla žalovaná splácet ze zisku společnosti [právnická osoba] Podle názoru žalované převodem obchodního podílu došlo i k zániku zápůjčky, včetně jistiny a příslušenství. Dále ve svém vyjádření žalovaná popisuje průběh valné hromady ze dne 12. 8. 2016, který považuje za nestandardní, když na ni byl vyvíjen nepřiměřený nátlak a vydírání.

4. Z provedeného dokazování zjistil soud následující:

5. Z výpisu z obchodního rejstříku bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] byla založena dne 16. 4. 2015 společníky [celé jméno žalované] – podíl 40 %, vklad 80 000 Kč a [příjmení] uhelnou, právní nástupce a. s. s podílem 60 % - vklad 120 000 Kč. Předmětem podnikání společnosti [právnická osoba] byl pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona a provádění staveb, jejich změn a odstraňování. Žalovaná jako společnice byla vymazána ke dni 1. 9. 2016 a jediným společníkem se stala žalobkyně. K 1. 9. 2019 došlo i k výmazu druhého jednatele společnosti [příjmení] [jméno] [příjmení] (manžela žalované) a k výmazu předsedkyně dozorčí rady [celé jméno žalované].

6. Smlouva o zápůjčce byla mezi stranami uzavřena dne 10. 6. 2015 s tím, že v úvodních ustanoveních je uvedeno, že účastníci jsou společníky společnosti [právnická osoba], že přijali rozhodnutí o poskytnutí dobrovolného příplatku nad rozsah vkladu na základní kapitál a že zápůjčka je poskytována žalované, jelikož tato nedisponuje dostatečnými finančními prostředky. Zapůjčitel se zavázal přenechat vydlužiteli zápůjčku finančních prostředků ve výši 2 400 000 Kč za účelem poskytnutí dobrovolného příplatku společnosti [právnická osoba] dle smlouvy o dobrovolném příplatku, která byla uzavřena mezi účastníky téhož dne. Dle článku I., odst. 1.3 bude zápůjčka poskytnuta vydlužiteli bezhotovostním převodem na bankovní účet společnosti [právnická osoba] vedený u [právnická osoba], a to tak, že částka 464 000 Kč bude uhrazena do 11. 6. 2015 a zbývající částka 1 936 000 Kč ve lhůtě do 31. 12. 2015. Úročení zápůjčky bylo sjednáno v článku III. odst. 3.1 ve výši 1% ročně. Úroky budou splatné vždy k 31. 7. příslušného roku s tím, že první splatnost úroků byla sjednána k 31. 7. 2017. Podle bodu 3. 2., bude-li vydlužitel v prodlení s vrácením zápůjčky anebo s úhradou úroků, pak bude povinen uhradit zapůjčiteli úroky z prodlení ve výši stanovené právními předpisy. Splatnost zápůjčky byla stanovena nejpozději do 31. 7. 2021 Smluvní strany se dohodly, že vydlužitel uhradí zapůjčiteli zápůjčku v 5 pravidelných splátkách ve výši 480 000 Kč, přičemž splatnost každé jednotlivé splátky zápůjčky je sjednána ke dni 31. 7. příslušného roku. První splátka je splatná k 31. 7. 2017 (článek 4.2. smlouvy). Pro případ, že vydlužitel nesplní kteroukoli splátku dle článku 4.2 smlouvy ve sjednané lhůtě, má zapůjčitel právo učinit zápůjčku, včetně příslušenství, splatnou. V případě realizace práva dle tohoto odstavce se zápůjčka stává splatnou ve lhůtě 30 dní ode dne doručení písemného oznámení zapůjčitele o zesplatnění zápůjčky (článek 4.3. smlouvy). V případě, že vydlužitel poruší svou povinnost vrátit zápůjčku anebo kteroukoliv splátku v termínu splatnosti, pak pro daný případ smluvní strany sjednávají kromě úroku z prodlení povinnost vydlužitele zaplatit zapůjčiteli smluvní pokutu ve výši 0,05 % z hodnoty dlužného plnění za každý den prodlení až do úplného zaplacení. Smluvní pokuta bude splatná ve lhůtě 5 pracovních dní ode dne doručení písemné výzvy. V článku V. smlouvy je obsaženo zajištění zápůjčky v podobě akceptace 5 biankosměnek avalovaných třetí osobou, konkrétně [titul] [jméno] [příjmení] a dále zřízením zástavního práva k nemovitostem uvedeným v článku 5.6 smlouvy a zřízením zástavního práva k pohledávce na vrácení dobrovolného příplatku. Dle článku IX. se oznámení dle této smlouvy činí písemně a musí být doručena zamýšlenému adresátu na adresu pro doručování, která je totožná s adresou sídla nebo bydliště, jak jsou uvedeny v záhlaví této smlouvy. V záhlaví smlouvy je uvedena adresa bydliště žalované ve [obec], [ulice a číslo]. Dodatkem č. 1 ke smlouvě o zápůjčce ze dne 10. 6. 2015 podepsané stranami dne 12. 8. 2016 se strany dohodly, že dnem účinnosti tohoto dodatku se mění ustanovení článku IV. odst. 4.2. smlouvy o zápůjčce tak, že nové správné znění je, že se strany dohodly, že vydlužitel uhradí zapůjčiteli zápůjčku v 5 pravidelných splátkách ve výši 480 000 Kč, přičemž splatnost každé jednotlivé splátky zápůjčky je sjednána ke dni 31. 7. příslušného roku, vyjma první splátky zápůjčky, která bude splatná ke dni 31. 12. 2017 (tj. 2 splátka zápůjčky je splatná ke dni 31. 7. 2018, 3. splátka ke dni 31. 7. 2019, 4. splátka ke dni 31. 7. 2020, 5. splátka ke dni 31. 7. 2021). Zápůjčka bude zapůjčitelem splácena bezhotovostním převodem na bankovní účet uvedený v záhlaví této smlouvy. Z dodatku č. 2 smlouvy o zápůjčce ze dne 10. 6. 2015 uzavřeného mezi stranami dne 30. 8. 2016 vyplývá, že došlo ke změně v zajištění dané zápůjčky, když vydlužitel měl zájem zcizit bytovou jednotku [číslo] v k. ú. [obec] a namísto zástavního práva k bytové jednotce navrhl pro zajištění pohledávky zapůjčitele zřízení zástavního práva k celkem 45 bytovým jednotkám, jak jsou definovány níže ve smlouvě.

7. Dopisem ze dne 11. 3. 2019 žalobkyně využila svého práva zesplatnit celou zápůjčku, která se stává splatnou ve lhůtě 30 dní ode dne doručení. Současně žalobkyně vyčíslila smluvní pokutu ve výši 124 320 Kč (jedná se o 0,05% denně z dlužné částky za každý den prodlení ke dni 31. 12. 2018) a vyzvala žalovanou k její úhradě do 5 pracovních dní ode dne doručení této výzvy. Tato zásilka byla zaslána žalované na adresu [adresa žalované], že připravena k vyzvednutí byla dne 12. 3. 2019.

8. V předžalobní výzvě k úhradě dluhu ze dne 12. 12. 2019 mimo výzvu k zaplacení dlužné částky a již dříve vyčíslené smluvní pokuty žalobkyně vyčíslila smluvní pokutu za období od 1. 1. 2019 do 11. 12. 2019 v částce 337 920 Kč a vyzvala žalovanou k její úhradě do 5 pracovních dní ode dne doručení této výzvy. Tato výzva byla žalované zaslána jak na adresu uvedenou ve smlouvě o zápůjčce, tak na adresu bydliště v [obec a číslo], kde se v té době měla žalovaná zdržovat.

9. Z usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Karlovarského Kraje č. j. KRPK-8343-86/TČ-2020-190372 ze dne 31. 3. 2021 ve věci podezření ze spáchání zločinu vydírání podle § 175 odst. 1, 2 písm. b), d) tr. zák., kterého se měli dopustit zástupci společnosti [právnická osoba] [anonymizováno] [ulice] [anonymizováno], právní nástupce, [anonymizováno] pan [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení] tím, že dne 12. 8. 2016 v době obchodní schůzky naplánované a iniciované ze strany zástupců uvedených společností a týkající se společnosti [právnická osoba], vlastněné v té době [právnická osoba] uhelná, právní nástupce, a. s. a [celé jméno žalované], v sídle [právnická osoba] uhelná, právní nástupce, a. s., účastníci této schůzky…/uvedení shora/.., donutili pod pohrůžkami v té době ředitelku společnosti [právnická osoba] a současně spolumajitelku 40% podílu uvedené [právnická osoba] [celé jméno žalované] k jejímu souhlasu a k souhlasu jejího manžela [příjmení] [jméno] [příjmení], v té době jednatele společnosti [právnická osoba], se změnou schůzky ve valnou hromadu společnosti [právnická osoba], na ní pak k odvolání její osoby z dozorčí rady společnosti a odvolání jejího manžela z pozice jednatele, k převodu jejího podílu ve společnosti za částku 1 Kč [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], k uhrazení zápůjčky ve výši 2,4 mil. Kč té samé společnosti a k podpisu s tím souvisejících listin na uvedené schůzce a v dalších dnech, neboť jí během schůzky hrozili, že v případě, že tak neučiní, odveze ji kriminálka a neuvidí svoje děti, soud zjistil, že tato trestní věc byla odložena, neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak.

10. Z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 8. 2021, č. j. 41 Cm 45/2020-221 soud zjistil, že soud určil, že žalobkyně [celé jméno žalované] je společníkem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] s obchodním podílem ve výši 40%. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že smlouva o převodu obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba] uzavřená mezi žalobkyní a [příjmení] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] dne 12. 8. 2016, kterou byl převeden obchodní podíl žalobkyně ve společnosti [právnická osoba], spolu s dohodou o výši a způsobu vypořádání kupní ceny podílu na společnosti [právnická osoba] je z důvodu absence úředně ověřených podpisů absolutně neplatnou, když nebyly splněny všechny formální náležitosti ověřovací doložky. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno odvolání.

11. Žalovaná ve své účastnické výpovědi odkázala na své podrobné písemné vyjádření a dodala, že v roce 2014 se s Ing. [příjmení] – majoritním vlastníkem žalobkyně, domluvili na založení společnosti, žalobkyně zaplatila 120 000 Kč, oni složili 80 000 Kč. Měli dohodu, že ohledně startovacích nákladů si peníze bude půjčovat nově vzniklá s. r. o., nikoliv žalovaná jako fyzická osoba. Návrh jejich businessu byl odsouhlasen i managementem žalobkyně, společnost byla založena v dubnu 2015, v této době se nehovořilo o tom, že by bylo potřeba dalších vkladů. Až v květnu 2015 jí předložili k podpisu zápůjčku, tu podepsala, zástavy, které tam byly uvedeny, se však nikdy neuskutečnily, proběhly až dva dny před valnou hromadou. K podpisu smlouvy o převodu obchodního podílu byla donucena pod tlakem možného trestního stíhání, v této době již [právnická osoba] Alternative již měla zakázky na 80 mil. Kč (za půl roku) a v této době je odstřihli. Neměla možnost, aby zápůjčku splácela, protože zápůjčka se měla splácet ze zisku ze společnosti a jí nebylo umožněno, aby se na činnosti dané společnosti mohla podílet. Společnost neměla v době založení žádný majetek, z počátku se pořizovala auta, kanceláře, nabírali se a proškolovali se zaměstnanci. Ještě v únoru 2016 žalobkyně neměla s ničím problém a vše fungovalo v pořádku. Když je v srpnu 2016 odstřihli, tak vlastně získali firmu, která měla sjednány zakázky v hodnotě 80 mil. Kč a ze všech těchto zakázek měli zisk pouze oni. Žalovaná neměla žádnou možnost své podnikání dokončit a možnost vydělat si na uhrazení závazků. Asi po půl roce se s manželem odstěhovali do [obec] a založili novou firmu, opět ale dostali výhrůžné telefonáty ze strany žalobkyně, tak podnikání ukončili a odstěhovali se sem. Ona by byla schopna ve firmě vytvořit zisk a dluh by splatila. Pokud ji této možnosti zbavili, tak nesou za to odpovědnost oni, nikoliv ona. V srpnu 2016 po podpisu smluv žalovaná na Policii nešla, nebyla toho schopná, nebyla schopná na to vše reagovat, navíc měla doma malé miminko. Za situace, kdy vyhrála prvostupňové řízení u [název soudu], tak v současné době na žalovanou pohledávku nechce platit nic, neboť žalobkyni nic nedluží.

12. Zástupce žalobkyně doplnil, že je pravdou, že k realizaci zástavních smluv došlo až v srpnu 2016, neboť v době, kdy se přišlo na špatné hospodaření ve společnosti [právnická osoba], zjišťovali, jak mají vše ošetřeno, a zjistilo se, že zástavy nebyly aktivovány. Při katastrálním řízení se zjistily určité chyby, které ve spolupráci s žalovanou odstranili. Dne 30. 8. 2016 byl podepsán 2. dodatek smlouvy o zápůjčce, kdy došlo ke změně v zástavě, neboť žalovaná potřebovala prodat byt v [obec], takže byt se ze zástavy vyňal a zástava se přesunula na tři panelové bytové domy v [anonymizováno]. Na domě ve [obec] byla hypotéka na 3 mil. Kč., žalobkyně byla druhá v pořadí, stejně tak byla hypotéka i na panelových domech. V roce 2018 jim žalovaná nabízela, aby dům koupili, oni dům kupovat nechtěli, ale s možným prodejem souhlasili, pouze by bylo nutno přistoupit při prodeji ke smlouvě o úschově, aby získané finanční prostředky šly na jejich pohledávku. V březnu 2018 žalované psali návrh na smírné vyřešení s tím, že jí ponechávají možnost prodat dům ve [obec] a následně by souhlasili s prodejem. Na tento email bylo reagováno manželem žalované. V době, kdy došlo k převodu obchodního podílu, tak byla zjištěna 10 milionová ztráta ve firmě [právnická osoba], firma měla pouze záporný kapitál.

13. Žalovaná po koncentraci řízení navrhla přerušení řízení do doby pravomocného rozhodnutí soudu ve věci nyní projednávané Vrchním soudem v Praze pod sp. zn. 7 CMO 349/2021, jedná se o odvolací řízení proti prvostupňovému rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 8. 2021, č. j. 41 Cm 45/2020-221. Soud tento návrh na přerušení řízení dne 25. 1. 2022 zamítl, neboť se domnívá, že řízení o určení, zda žalovaná je či není společnicí společnosti [právnická osoba] nemá vliv na posuzování smlouvy o zápůjčce, která byla mezi účastníky tohoto řízení uzavřena dne 10. 6. 2015. K ukončení účasti žalované ve společnosti [právnická osoba] potom došlo na základě rozhodnutí valné hromady ze dne 12. 8. 2016. Je pravdou, že platnost rozhodnutí valné hromady ze dne 12. 8. 2016 je předmětem řízení vedeného nyní v odvolacím řízení u Vrchního soudu v Praze, soud nicméně neshledává, že by řízení probíhající u zdejšího soudu bylo závislé na výsledku rozhodnutí soudu o účastni žalované ve společnosti [právnická osoba]

14. Soud také zamítl návrhy žalované na výslechy svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], stejně jako návrh na provedení důkazu účetnictvím společnosti [právnická osoba], neboť se domnívá, že tyto důkazy nemají souvislost s tímto řízením, nýbrž s řízením o platnost či neplatnost rozhodnutí valné hromady, které je řešeno v probíhajícím řízení u Krajského soudu v Plzni.

15. V závěrečném návrhu žalobkyně odkázala na svá předchozí vyjádření a navrhla, aby soud žalobě vyhověl. Současně doplnila, že Vrchní soud v Praze rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 8. 2021, č. j. 41 Cm 45/2020-221, dne 28. 1. 2022 zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

16. Žalovaná v závěrečném návrhu navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobkyně není pasivně legitimovanou osobou a neunesla ani povinnost tvrzení a důkazní. Žalovaná nepopírá, že by neuzavřela smlouvu o zápůjčce, nicméně uvádí, že k přenechání zápůjčky ze strany žalobkyně ve prospěch žalované nikdy nedošlo, když zápůjčka měla být podle smlouvy zaslána na bankovní účet společnosti [právnická osoba] K bankovnímu účtu společnosti [právnická osoba] nicméně žalovaná nikdy neměla dispoziční práva. [ulice] mezi žalobkyní a žalovanou ve společnosti [právnická osoba] měla v horizontu úvodních let spočívat zejména v rozsáhlejších investicích, které by zajistily v dalších letech tržby společnosti [právnická osoba] a s tím spojenou kýženou návratnost investic a dále hlavně v rozvoji know-how a obchodních vztahů s dodavateli a odběrateli. Finanční a účetní stav společnosti [právnická osoba] (zejména k 12. 8. 2016) byl od prvopočátku žalobkyní i žalovanou předpokládán a nejednalo se o stav, se kterým by nebyla žalobkyně dopředu srozuměna, tak jak se snažila žalobkyně účelově vylíčit ve svých dřívějších podáních. Dne 12. 8. 2016 byla žalovaná pod tlakem a v tísni donucena„ prodat“ svůj podíl na společnosti [právnická osoba] žalobkyni za cenu 1 Kč. Žalovaná se důvodně domnívá, že žalobkyně již od založení společnosti [právnická osoba] šla do spolupráce s žalovanou s cílem získat/vymámit od ní zastřeným/simulovaným jednáním potřebné know-how, obchodní kontakty a v neposlední řadě i finanční prostředky a podíl na společnosti [právnická osoba] a poté se žalované zbavit a ještě ji zažalovat o údajně dlužné prostředky. Žalovaná poukazuje na to, že smlouva o zápůjčce má reálnou povahu a vznik zápůjčky předpokládá nejen dohodu, ale i skutečné odevzdání předmětu zápůjčky s tím, že bez přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli smlouva o zápůjčce nevznikne. Při peněžité zápůjčce mohla žalobkyně v případě dohody smluvních stran plnit na účet třetí osoby – společnosti [právnická osoba], nicméně v případě takového postupu by bylo nezbytné, aby k takovému účtu měla žalovaná dispoziční oprávnění. Dalšími důvody, pro které není nárok žalobkyně po právu, jsou znaky zjevného zneužití práva, nepoctivého jednání a jednání v rozporu s dobrými mravy. Zápůjčka (ze své podstaty i dohody žalobkyně a žalované, viz smlouva o zápůjčce a tehdejší chápání situace žalované) měla existovat pouze pro dobu, co bude žalovaná společnicí společnosti [právnická osoba], jelikož se zápůjčka zjevně pojila k její účasti jako společnice ve společnosti [právnická osoba] V případě skutečně dobrovolného odchodu žalované ze společnosti [právnická osoba] by nade vší pochybnost došlo k vypořádání předmětné zápůjčky mezi žalobkyní a žalovanou, nikoliv daru v podobě převodu za symbolickou 1 Kč. Žalobkyně nicméně žalované prostřednictvím nátlaku na podpis absolutně nevýhodných smluv vědomě znemožnila faktické splnění domnělého závazku ze smlouvy o zápůjčce, jelikož znemožnila žalované nakládat se svými právy jako společnice společnosti [právnická osoba], a tedy jí znemožnila i získání prostředků na úhradu zápůjčky. Takové jednání jistě nemůže požívat právní ochrany a je zdánlivým, resp. neplatným právním jednáním.

17. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky. Podle § 2394 o. z., bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

18. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda 19. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.). Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

20. V daném případě na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že se žalobkyně s žalovanou dohodly na společném podnikání a za tím účelem založily dne 16. 4. 2015 společnost [právnická osoba] Společníky byly žalobkyně s vkladem 120 000 Kč a obchodním podílem 60% a žalovaná s vkladem 80 000 Kč a obchodním podílem 40%. Společnost měla dva jednatele – [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení]. Dne 10. 6. 2015 byla mezi stranami uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 2 400 000 Kč, která měla představovat dobrovolný příplatek nad rozsah vkladu na základní kapitál společnosti [právnická osoba] Účastníci uzavřeli dohodu, podle které bylo nutno společnosti navýšit základní kapitál o 6 milionů Kč, přičemž žalobkyně poskytla částku 3,6 milionu a žalovaná měla poskytnout částku 2,4 milionu, což odpovídalo jejímu 40% podílu. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena z toho důvodu, že žalovaná nedisponovala dostatečnými finančními prostředky. Při svém výslechu žalovaná tvrdila, že původní dohoda byla, že smlouvu o zápůjčce uzavře sama společnosti [právnická osoba] Proč k tomu nedošlo, není soud oprávněn zkoumat. Nicméně, pokud žalobkyně sama poskytla příplatek ve výši 3,6 mil. Kč, nebylo by logické, aby příplatek ve výši 2,4 milionu Kč si půjčovala společnosti [právnická osoba], když příplatek měl uhradit druhý společník, tedy žalovaná. Je zřejmé, že mezi stranami byla uzavřena smlouva o zápůjčce, kde na straně vydlužitele figuruje žalovaná, která danou smlouvu bez námitek podepsala. Strany si smluvně sjednaly, že zápůjčka bude poskytnuta bezhotovostním převodem na bankovní účet společnosti [právnická osoba] tak, že do 11. 6. 2015 bude na účet společnosti poukázána částka 464 000 Kč a do 31. 12. 2015 zbylá částka 1 936 000 Kč. Z tvrzení žalobkyně potom vyplývá, že dne 10. 6. 2015 byla na účet společnosti [právnická osoba] poukázána částka 68 000 Kč, dne 11. 6. 2015 částka 396 000 Kč, dne 17. 6. 2015 částka 20 000 Kč, dne 26. 6. 2015 částka 308 000 Kč, dne 8. 7. 2015 částka 120 000 Kč, dne 21. 7. 2015 částka 200 000 Kč, dne 17. 9. 2015 částka 200 000 Kč, dne 16. 10. 2015 částka 300 000 Kč, dne 13. 11. 2015 částka 480 000 Kč a dne 4. 12. 2015 částka 308 000 Kč. Finanční prosředky byly společnosti [právnická osoba] tedy poskytnuty v souladu se smlouvou o zápůjčce. Námitku žalované, že dané prostředky nedostala do své dispozice pouze ona, soud nepovažuje za důvodnou, neboť tento způsob poukázání zápůjčky na účet společnosti [právnická osoba] byl mezi stranami dohodnut ve smlouvě a soud jej v žádném případě neshledává v rozporu se zákonnými ustanoveními. Účel zápůjčky byl mezi stranami jednoznačně domluven v článku II. smlouvy, když se jednalo o zápůjčku poskytnutou za účelem dobrovolného příplatku společnosti [právnická osoba] Ujednání o tom, že peníze ze zápůjčky půjdou přímo na účet společnosti [právnická osoba] potom odpovídá vůli stran. Trvání smlouvy o zápůjčce nebylo vázáno na dobu trvání účasti žalované v dané společnosti. Soud v žádném případě neshledává smlouvu o zápůjčce neplatnou z důvodu, že žalované nebyly finanční prostředky poskytnuty přímo a že neměla dispoziční právo ve společnosti [právnická osoba] s nimi nakládat. Možnost nakládání s prostředky byla určena na základě dohody stran. Bylo zjištěno, že žalovaná byla ředitelkou společnosti [právnická osoba], což vyplývá ze spisu Policie ČR a jednatelem společnosti [právnická osoba] byl manžel žalobkyně. Jakým způsobem bylo nastaveno oprávnění disponovat s účty [právnická osoba] [anonymizováno], bylo potom na dohodě společníků. Na platnost smlouvy o zápůjčce potom tato skutečnost nemá podle názoru soudu žádný vliv. I za situace, kdy by si žalovaná dobrovolný příplatek ve výši 2,4 milionu Kč zapůjčila u jiné osoby (tuto částku by v celé této výši složila na účet společnosti [právnická osoba], jak bylo mezi stranami domluveno), tak by okolnost ukončení její účasti ve společnosti [právnická osoba] neměla na splatnost této zápůjčky třetí osobě žádný vliv. Soud nevidí důvod, proč by situace při zápůjčce žalobkyní měla být odlišná od zápůjčky poskytnuté případnou třetí osobou. Ve smlouvě o zápůjčce byly jasně určeny i úroky, a to ve výši 1% ročně s tím, že jsou splatné vždy k 31. 7. příslušného roku. Splatnost zápůjčky byla sjednána v pěti ročních splátkách po 480 000 Kč, přičemž první splátka byla splatná až k 31. 7. 2017. Pro případ prodlení s povinností vrátit zápůjčku byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,05 % z hodnoty dlužného plnění za každý den prodlení. Výše smluvní pokuty není nepřiměřená, zcela odpovídá zákonným předpisům i judikatorním závěrům. Soud neshledal, že by obsah smlouvy o zápůjčce byl v nějakém ustanovení nevýhodný pro žalovanou. Ve smlouvě se počítalo s tím, že rozjezd společnosti [právnická osoba] může být pozvolný, proto byla první splátka stanovena až k 31. 7. 2017. Smlouva o zápůjčce nebyla vázána na účast žalované ve společnosti [právnická osoba] Ať již došlo či nedošlo k ukončení účasti žalované ve společnosti [právnická osoba] na základě rozhodnutí valné hromady ze dne 12. 8. 2016, když tato skutečnost je předmětem probíhajícího soudního sporu, neměla tato skutečnost žádný vliv na smluvní ujednání sjednaná ve smlouvě o zápůjčce. V den uzavírání smlouvy o převodu obchodního podílu (ponecháme stranou, zda šlo o platný či neplatný převod), byl uzavřen i dodatek [číslo] ke smlouvě o zápůjčce, z něhož vyplývá, že se strany dohodly na posunutí první splátky k datu 31. 12. 2017, namísto původně stanoveného 31. 7. 2017. Oběma stranám muselo být zřejmé, že smlouva o zápůjčce nezanikla ani nebyla zrušena společně s prodejem obchodního podílu. Pokud žalovaná dovozuje neplatnost dodatku [číslo] s ohledem na nátlak na ni činěný, tak soud poukazuje na skutečnost, že dodatek [číslo] byl uzavřen ve prospěch žalované, když odsouval splatnost první splátky, nikoliv v její neprospěch. Žalobkyně požaduje úroky z prodlení právě od splatnosti stanovené dodatkem [číslo]. Okolnosti při valné hromadě potom dle názoru soudu nemají vliv na splatnost zápůjčky, nebylo-li mezi stranami dohodnuto něco jiného, což nebylo prokázáno. Soud také neshledal žádné jednání žalobkyně v rozporu se základními zásadami soukromého práva. Tvrzení žalované, že žalobkyně již od založení společnosti [právnická osoba] šla do spolupráce s žalovanou pouze s cílem vymámit z ní know-how, obchodní kontakty a finanční prostředky a poté se žalované zbavit, nemá žádnou oporu v provedeném dokazování a je pouze ničím nepodloženou domněnkou žalované. Také námitka žalované v tom směru, že jí bylo znemožněno, aby ve společnosti dále působila a generovala z ní zisk, kterým by umořovala zápůjčku, není důvodná. [jméno] žalobkyně investovala do společného podnikání nemalé finanční prostředky. Pokud většinový společník shledá nějaké důvody pro změnu ve vedení společnosti a nesouhlasí s jejím směřováním, má právo na svolání valné hromady a na provedení změny. Byla-li žalobkyně jako majoritní vlastník nespokojena s výsledky hospodaření společnosti [právnická osoba], měla právo žádat po žalované, která ve společnosti [právnická osoba] působila jako ředitelka i po jednateli, manželovi žalované, podání vysvětlení. To, zda došlo k sepsání všech listin týkajících se převodu obchodního podílu v souladu se zákonem je předmětem jiného soudního řízení. Byla-li žalovaná případným jednáním žalobkyně při valné hromadě poškozena, mohla by se domáhat náhrady škody, nicméně na platnost sjednaných ujednání ve smlouvě o zápůjčce ukončení její účastni ve společnosti nemělo vliv. V praxi velmi často dochází k tomu, že podnikatelský plán není naplněn a společnost nedosahuje požadovaných hospodářských výsledků, nicméně i v této situaci je požadováno plnění převzatých závazků.

21. Soud tedy shledal žalobu po právu a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně řádně v souladu s ustanoveními smlouvy zápůjčku zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Taktéž byla řádně vyčíslena smluvní pokuta a žalovaná byla vyzvána k její úhradě. Nárok na zákonné úroky z prodlení má žalobkyně podle ustanovení § 1970 o. z.

22. Ve sporu byla žalobkyně úspěšná a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 143 112 Kč, odměnou za 7 úkonů právní služby (§ 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 1 úkon z částky 2 862 240 Kč činí 19 780 Kč) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu, vyjádření ze dne 24. 1. 2022, účast u jednání soudu ve dnech 2. 12. 2021 a 25. 1. 2022 a závěrečný návrh ve věci po 19 780 Kč za úkon, dále 7 paušálními náhradami hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jízdným ke dvěma jednáním z [obec] do [obec] a zpět (338 km jedna cesta) v celkové výši 8 328,32 Kč, náhradou za ztrátu času za 18 půlhodin strávených na cestě ve výši 1 800 Kč podle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 325 444,86 Kč a je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).

23. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.