Okresní soud ve Svitavách · Rozsudek

6 C 299/2024

č. j. 6 C 299/2024-41

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-11-12 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSSY:2024:6.C.299.2024.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud ve Svitavách rozhodl o nároku na zaplacení částky 11 176 Kč vyplývající z dvou smluv o půjčce, které byly uzavřeny mezi podnikatelem a spotřebitelem. Soud považoval souhrnné poplatky v obou smlouvách za neúměrně vysoké a v rozporu s dobrými mravami, protože dosahovaly přes 70 % až 84 % půjčené částky. Z tohoto důvodu zamítl nárok na částky přesahující jednu třetinu půjčky, což odpovídá 1 550 Kč a 3 016 Kč, a uznal pouze částky 4 450 Kč a 2 210 Kč jako oprávněné. Soud se opřel o § 39 odst. 1 občanského zákoníku, který nesouhlasí s ujednáním v rozporu s dobrými mravami, a o principy ochrany spotřebitele podle § 51a a násl. obč. zák.

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 11 176 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 3 449,28 Kč od 16. 11. 2012 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 1 550 Kč, smluvního úroku ve výši 21 % ročně z částky 3 449,28 Kč od 12. 3. 2013 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 210 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 2 210 Kč od 24. 10. 2012 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 3 016 Kč, smluvního úroku ve výši 21 % ročně z částky 2 846,41 Kč od 12. 3. 2013 do zaplacení, a úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 636,41 Kč od 24. 10. 2012 do zaplacení, se zamítá.

V. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce tituly před jménem Anonymizováno, tituly za jménem náklady řízení ve výši 466 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobkyně je povinna doplatit České republice, na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 3. 9. 2024 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 11 176 Kč, a to jako nedoplatků dvou půjček poskytnutých žalované právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba 2. Smlouvou ze dne 29. 12. 2011 č. hodnota (dále smlouva č. hodnota) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 4 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 6 900 Kč (půjčka 4 000 Kč, souhrnný poplatek 2 900 Kč) v 45 týdenních splátkách po 154 Kč. Žalovaná uhradila celkovou částku 950 Kč, rozdíl ve výši 5 950 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 3 449,28 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 2 500,72 Kč. Půjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 21. 9. 2023 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 3 449,28 Kč, poplatku ve výši 2 500,72 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 7 750,53 Kč (jedná se o 21% úrok z jistiny 3 449,28 Kč od 12. 3. 2013 do data postoupení 27. 9. 2023), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 851,40 Kč (jedná se o 7,5% úrok z prodlení z jistiny 3 449,28 Kč od 16. 11. 2012 do data postoupení 27. 9. 2023) a běžícího smluvního úroku ve výši 21 % ročně z částky 3 449,28 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 3 449,28 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

3. Smlouvou ze dne 22. 6. 2011 č. hodnota (dále smlouva č. hodnota) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 11 016 Kč (půjčka 6 000 Kč, souhrnný poplatek 5 016 Kč) v 60týdenních splátkách po 184 Kč. Žalovaná uhradila celkovou částku 5 790 Kč, rozdíl ve výši 5 226 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 2 846,41 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 2 379,59 Kč. Půjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 21. 9. 2023 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 2 846,41 Kč, poplatku ve výši 2 379,59 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 6 395,88 Kč (jedná se o 21% úrok z jistiny 2 846,41 Kč od 12. 3. 2013 do data postoupení 27. 9. 2023), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 366,67 Kč (jedná se o 7,5% úrok z prodlení z jistiny 2 846,41 Kč od 24. 10. 2012 do data postoupení 27. 9. 2023) a běžícího smluvního úroku ve výši 21 % ročně z částky 2 846,41 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 2 846,41 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

4. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

5. Ze smlouvy o půjčce č. hodnota (smlouva č. hodnota) ze dne 29. 12. 2011 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 4 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 2 900 Kč tvořený úrokem ve výši 21 % ročně ve výši 381 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 879 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 1 879 Kč. Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 6 900 Kč, to vše v 45týdenních splátkách po 154 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Z čl. 2 smluvních podmínek smlouvy soud zjistil výši roční procentní sazby nákladů určenou v závislosti na délce splácení, a to ve výši 70,94% pro délku splácení 45 týdnů.

6. Ze smlouvy o půjčce č. hodnota (smlouva č. hodnota) ze dne 22. 6. 2011 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 6 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 5 016 Kč tvořený úrokem ve výši 21 % ročně ve výši 766 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 140 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 3 110 Kč. Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 11 016 Kč, to vše v 60týdenních splátkách po 184 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Z čl. 2 smluvních podmínek smlouvy soud zjistil výši roční procentní sazby nákladů určenou v závislosti na délce splácení, a to ve výši 63,91% pro délku splácení 60 týdnů.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní a z Přílohy č. 1 soud zjistil, že žalovaná pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 na žalobkyni, a to ke dni 27. 9. 2023.

8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 30. 7. 2024 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 32 070,59 Kč nejpozději k 14. 8. 2024.

9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala žalobu již za účinnosti nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), postupoval soud podle ustanovení § 3028 odst. 3 tohoto zákona, podle kterého se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Jelikož mezi stranami nebylo toto ujednáno, postupoval soud podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném do 31. 12. 2013.

10. Smlouvy uzavřené mezi stranami byly smlouvami o půjčce podle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 2013, které byly zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvy uzavřené mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 51a a násl. obč. zák.).

11. Podle § 657 obč. zák. platilo, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. bylo možno při půjčce peněžité dohodnout úroky.

12. Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.). Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

13. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesměly obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

14. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy o půjčce a dospěl k závěru, že tyto jsou v části týkající se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy.

15. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvy o půjčce podepsala, a to dokonce i v situaci, kdy v předtištěné (formulářové) smlouvě o půjčce uvedla, že porozuměla všem ustanovením smlouvy, že smlouva představuje její svobodnou vůli a že nebyla uzavřena pod hrozbou nebo nátlakem nebo v tísni za nápadně nevyhovujících podmínek. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u první smlouvy 72,5% (za 45 týdnů) a u druhé smlouvy dokonce 83,6 % (za 60 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN.

16. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky.

17. U smlouvy č. hodnota týkající se půjčky 4 000 Kč byla žalovanou celkem uhrazena částka 950 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 1 400 Kč (4 000 Kč : 3), tak žalované zbývá k úhradě částka 4 450 Kč (4 000 Kč + 1 400 Kč – 950 Kč zaplacených žalovanou). Částka 1 400 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 1 550 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (2 900 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval téměř 73 % půjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje § 39 obč. zák. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 381 Kč s tím, že podle čl. 3 představují 21 % p.a. Z žádného ustanovení smlouvy však nevyplývá, že by tyto úroky měla žalovaná platit i po uplynutí doby splatnosti půjčky. V článku 3 smluvních podmínek je navíc ujednáno, že v případě, že dojde ve smyslu článku 20 (bude-li zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky) k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. O placení dalších úroků zde není žádná zmínka. Žalobkyně tedy podle názoru soudu nemá na běžící a požadovaný smluvní úrok ve výši 21 % ročně od 12. 3. 2013 do zaplacení nárok, neboť ve smlouvě byla výše úroků sjednána fixní částkou.

18. Stejným způsobem byla řešena i smlouva č. hodnota týkající se půjčky 6 000 Kč. U této smlouvy bylo žalovanou uhrazeno celkem 5 790 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 2 000 Kč (6 000 Kč : 3), tak žalované zbývá k úhradě částka 2 210 Kč (6 000 Kč + 2 000 Kč – 5 790 Kč zaplacených žalovanou). Částka 2 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 3 016 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (5 016 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval téměř 84 % půjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje § 39 obč. zák. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 766 Kč s tím, že podle čl. 3 představují 21 % p.a. Z žádného ustanovení smlouvy však nevyplývá, že by tyto úroky měla žalovaná platit i po uplynutí doby splatnosti půjčky. V článku 3 smluvních podmínek je navíc ujednáno, že v případě, že dojde ve smyslu článku 20 (bude-li zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky) k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. O placení dalších úroků zde není žádná zmínka. Žalobkyně tedy podle názoru soudu nemá na běžící a požadovaný smluvní úrok ve výši 21 % ročně od 12. 3. 2013 do zaplacení nárok, neboť ve smlouvě byla výše úroků sjednána fixní částkou.

19. S ohledem na výše uvedené soudu proto nezbylo než podané žalobě vyhovět částečně, a to dvěma výroky pro každou smlouvu z důvodu přehlednosti.

20. Výrokem I. soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni ze smlouvy č. hodnota částku 4 450 Kč (4 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 1 400 Kč – 950 Kč zaplacených žalovanou). Zaplacenou částku 950 Kč soud započetl částečně na souhrnný poplatek a zbývá tedy uhrazení zbylé části poplatku ve výši 450 Kč a jistiny ve výši 4 000 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 517 odst. 2 obč. zák. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny požadované žalobkyní ve výši 3 449,28 Kč od 16. 11. 2012 do zaplacení. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 1 550 Kč, úroků ve výši 21 % ročně z částky 3449,28 Kč od 12. 3. 2013 do zaplacení, a to s odkazem na shora citované závěry.

21. Výrokem III. soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni ze smlouvy č. hodnota částku 2 210 Kč (6 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 2 000 Kč – 5 790 Kč zaplacených žalovanou). Zaplacenou částku 5 790 Kč soud započetl částečně na souhrnný poplatek a zbývá tedy uhrazení zbylé části jistiny ve výši 2 210 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 517 odst. 2 obč. zák. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny zjištěné soudem ve výši 2 210 Kč od 24. 10. 2012 do zaplacení. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výrokem IV. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 3 016 Kč, úroků ve výši 21 % ročně z částky 2 846,41 Kč od 12. 3. 2013 do zaplacení, a úroků z prodlení ve výši 7,5% ročně z částky 636,41 Kč (rozdíl mezi jistinou určenou žalobkyní ve výši 2 846,41 Kč a jistinou zjištěnou soudem ve výši 2 210 Kč), a to s odkazem na shora citované závěry.

22. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 800 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z částky do 20 000 Kč částku 1 000 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 200 Kč. Soud proto žalobkyni uložil ve výroku VI. povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

23. Žalobkyně neměla ve věci zcela úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 6 660 Kč a neúspěch v částce 4 566 Kč. Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 19 % svých účelně vynaložených nákladů řízení.

24. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 300 Kč a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21 % DPH činí částku 2 452 Kč. Z této částky má žalobkyně nárok pouze na úhradu 19 %, tedy částky 466 Kč. Náklady řízení ve výši 466 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí či exekuce. Povinnost zaplatit soudní poplatek, která byla žalobkyni uložena ve výroku VI. tohoto rozsudku, žalobkyně splní zaplacením na bankovní účet Okresního soudu ve Svitavách č. 3703-424591/0710, VS 0611029924. Nesplní-li žalobkyně povinnost, která jí byla uložena ve výroku VI. tohoto rozsudku bude tato povinnost předána k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.