6 C 306/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul jméno příjmení titul . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného o zaplacení 33 445 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 661,64 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši</b> <b>- 9 % ročně od 20. 11. 2006 do 31. 12. 2006</b> <b>- 9,5 % ročně od 1. 1. 2007 do 30. 6. 2007</b> <b>- 9,75 % ročně od 1. 7. 2007 do 31. 12. 2007</b> <b>- 10,5 % ročně od 1. 1. 2008 do 30. 6. 2008</b> <b>- 10,75 % ročně od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008</b> <b>- 9,25 % ročně od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009</b> <b>- 8,5 % ročně od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009</b> <b>- 8 % ročně od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010</b> <b>- 7,75 % ročně od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012</b> <b>- 7,5 % ročně od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012</b> <b>- 7,05 % ročně od 1. 1. 2013 do 30. 6. 2013</b> <b>- 8,05 % ročně od 1. 7. 2013 do 31. 12. 2017</b> <b>- 8,5 % ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018</b> <b>- 9 % ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018</b> <b>- 9,75 % ročně od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019</b> <b>- 10 % ročně od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020</b> <b>- 8,25 % ročně od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021</b> <b>- 8,5 % ročně od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021</b> <b>- 11,75 % ročně od 1. 1. 2022 do 20. 1. 2022</b> <b>a za dobu od 21. 1. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 8 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí,</b> <b>vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení další částky 4 960 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 20. 11. 2006 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 838,36 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši</b> <b>- 9 % ročně od 24. 9. 2006 do 31. 12. 2006</b> <b>- 9,5 % ročně od 1. 1. 2007 do 30. 6. 2007</b> <b>- 9,75 % ročně od 1. 7. 2007 do 31. 12. 2007</b> <b>- 10,5 % ročně od 1. 1. 2008 do 30. 6. 2008</b> <b>- 10,75 % ročně od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008</b> <b>- 9,25 % ročně od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009</b> <b>- 8,5 % ročně od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009</b> <b>- 8 % ročně od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010</b> <b>- 7,75 % ročně od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012</b> <b>- 7,5 % ročně od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012</b> <b>- 7,05 % ročně od 1. 1. 2013 do 30. 6. 2013</b> <b>- 8,05 % ročně od 1. 7. 2013 do 31. 12. 2017</b> <b>- 8,5 % ročně od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018</b> <b>- 9 % ročně od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018</b> <b>- 9,75 % ročně od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019</b> <b>- 10 % ročně od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020</b> <b>- 8,25 % ročně od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021</b> <b>- 8,5 % ročně od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021</b> <b>- 11,75 % ročně od 1. 1. 2022 do 20. 1. 2022</b> <b>a za dobu od 21. 1. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení odpovídá v procentech součtu čísla 8 a výše limitní sazby pro dvoutýdenní repo operace České národní banky vyhlášené ve Věstníku České národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí,</b> <b>vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení další částky 3 985 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 24. 9. 2006 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>V. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce [titul] [jméno] [příjmení], [titul], náklady řízení ve výši 1 771 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>VI. Žalobkyně je povinna doplatit České republice, na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 335 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 30. 11. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 33 445 Kč jako nedoplatku 2 půjček poskytnutých žalovanému právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], na první půjčce je nedoplatek ve výši 22 621,64 Kč, na druhé 10 823,36 Kč.

2. Smlouvou ze dne 21. 4. 2006 (dále smlouva č. 1) [číslo] byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 24 960 Kč (půjčka 15 000 Kč, souhrnný poplatek 9 960 Kč) v 52 týdenních splátkách po 480 Kč. Žalovaný uhradil celkovou částku 2 338,36 Kč, rozdíl ve výši 22 621,64 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 13 594,74 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 9 026,90 Kč. Půjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 18. 12. 2020 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 13 594,74 Kč, poplatku ve výši 9 026,90 Kč, dále zkapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 25 978,31 Kč z částky 22 621,64 Kč od 20. 11. 2006 do 18. 12. 2020 a běžícího zákonného úroku z prodlení z částky 22 621,64 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

3. Smlouvou ze dne 18. 12. 2005 (dále smlouva č. 2) [číslo] byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 23 985 Kč (půjčka 15 000 Kč, souhrnný poplatek 8 985 Kč) v 39 týdenních splátkách po 615 Kč. Žalovaný uhradil celkovou částku 13 161,64 Kč, rozdíl ve výši 10 823,36 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 6 768,83 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 4 054,53 Kč. Půjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 18. 12. 2020 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 6 768,83 Kč, poplatku ve výši 4 054,53 Kč, dále zkapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 12 596,42 Kč z částky 10 823,36 Kč od 24. 9. 2006 do 18. 12. 2020 a běžícího zákonného úroku z prodlení z částky 10 823,36 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení.

4. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 21. 4. 2006 (smlouva č. 1) soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 15 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 24 960 Kč, to vše v 52 týdenních splátkách po 480 Kč Poslední splátka byla stanovena na 23. 4. 2007.

6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 18. 12. 2005 (smlouva č. 2) soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 15 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 8 985 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 23 985 Kč, to vše v 39 týdenních splátkách po 615 Kč Poslední splátka byla stanovena na 16. 9. 2006.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní a z Přílohy č. 1 soud zjistil, že žalovaná pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni.

8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 11. 11. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 74 260,07 Kč nejpozději k 26. 11. 2021.

9. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala žalobu již za účinnosti nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), postupoval soud podle ustanovení § 3028 odst. 3 tohoto zákona, podle kterého se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Jelikož mezi stranami nebylo toto ujednáno, postupoval soud podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném do 31. 12. 2013.

10. Smlouvy uzavřené mezi stranami byly smlouvami o půjčce podle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 2013, které byly zároveň spotřebitelskými úvěry podle § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvy uzavřené mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 51a a násl. obč. zák.).

11. Podle § 657 obč. zák. platilo, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. bylo možno při půjčce peněžité dohodnout úroky.

12. Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.). Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

13. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesměly obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

14. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy o půjčce a dospěl k závěru, že tyto jsou v části týkající se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy.

15. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvy o půjčce podepsal. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 66,4% (za období jednoho roku) z půjčené částky u smlouvy č. 1 a 59,9% (za období 39 týdnů) u smlouvy č. 2 je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN.

16. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky.

17. U smlouvy č. 1 byla žalovaným celkem uhrazena částka 2 338,36 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 5 000 Kč (15 000 Kč: 3), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 17 661,64 Kč (15 000 Kč + 5 000 Kč – 2 338,36 Kč zaplacených žalovaným). Částka 5 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 4 960 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (9 960 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval téměř 67% půjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje za neplatné.

18. Stejným způsobem soud řešil i smlouvu č.

2. U ní byla žalovaným celkem uhrazena částka 13 161,64Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 5 000 Kč (15 000 Kč: 3), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 6 838,36 Kč (15 000 Kč + 5 000 Kč – 13 161,64 Kč zaplacených žalovaným). Částka 5 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 3 985 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (8 985 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval téměř 60% půjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje za neplatné.

19. S ohledem na výše uvedené soudu proto nezbylo, než podané žalobě vyhovět částečně. Soud rozhodl pro lepší přehlednost 2 samostatnými výroky pro každou smlouvu. Výrokem I. soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 17 661,64 Kč (15 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 5 000 Kč – 2 338,36 Kč zaplacených žalovaným). Zaplacenou částku 2 338,36 Kč soud započetl na část souhrnného poplatku a zbývá tedy uhrazení zbylé části souhrnného poplatku ve výši 2 664,64 Kč a celé jistiny ve výši 15 000 Kč. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 517 odst. 2 obč. zák. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z částky, ke které dospěl soud. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 4 960 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 20. 11. 2006, a to s odkazem na shora citované závěry. Ohledně smlouvy č. 2 soud výrokem III. zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 6 838,36 Kč (15 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 5 000 Kč – 13 161,64 Kč zaplacených žalovaným). Zaplacenou částku 13 161,64 Kč soud započetl na souhrnný poplatek a zbývá tedy uhrazení zbylé části jistiny ve výši 6 838,36 Kč. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 517 odst. 2 obč. zák. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z částky, ke které dospěl soud. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Výrokem IV. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 3 985 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 24. 9. 2006, a to s odkazem na shora citované závěry.

20. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 1 338 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 33 445 Kč částku 1 673 Kč. K doplacení tedy zbývá částka 335 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 335Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

21. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 24 500 Kč a neúspěch v částce 8 945 Kč. Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 46 % svých účelně vynaložených nákladů řízení.

22. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 673 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 500 Kč a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 3 851 Kč a z ní 46 % představuje 1 771 Kč, které byly žalobkyni soudem přiznány. Náklady řízení ve výši 1 771 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).