6 C 307/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 19 380 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 500 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 000 Kč od 17. 6. 2016 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení další částky 4 880 Kč dále úroku ve výši 23,72% ročně z částky 12 000 Kč od 10. 6. 2016 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce titul jméno příjmení, titul, náklady řízení ve výši 1 201 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice, na účet Okresního soudu ve Svitavách, soudní poplatek ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 31. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 380 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku zápůjčky, kterou žalovanému poskytl na základě smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne 30. 4. 2015 právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba anonymizována tři slova. Žalovanému byly poskytnuty prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 20 880 Kč (zápůjčka 12 000 Kč, souhrnný poplatek 8 880 Kč) v 58 týdenních splátkách po 360 Kč. Žalovaný uhradil celkovou částku 1 500 Kč, rozdíl 19 380 Kč představuje nedoplatek jistiny ve výši 12 000 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 7 380 Kč. Zápůjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupen na žalobkyni. Po postoupení pohledávek žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 12 000 Kč, poplatku ve výši 7 380 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 10 081 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 12 000 Kč od 10. 6. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 3 402,47 Kč (jedná se o 8,05% úrok z prodlení z jistiny ve výši 12 000 Kč od 17. 6. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

3. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 30. 4. 2015 soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 12 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 8 880 Kč tvořený úrokem ve výši 23,72 % ročně ve výši 1 680 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 4 800 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 20 880 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 360 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Výše roční procentní sazby nákladů činí 75,72 % pro délku splácení 58 týdnů.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba jméno příjmení, anonymizováno (právní nástupce právnická osoba jméno příjmení, anonymizováno) a žalobkyní a z Přílohy číslo soud zjistil, že žalovaná pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 na žalobkyni. Postoupení bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 6. 12. 2019.

5. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 3. 9. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 35 743,95 Kč nejpozději k 18. 9. 2020.

6. O skutkovém stavu lze uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 12 000 Kč a ten se zavázal zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek 8 880 Kč, celkem tedy 20 880 Kč, a to vše v 58 týdenních splátkách po 360 Kč. Z obsahu smlouvy vyplývá, že částka 12 000 Kč byla žalovanému předána při jejím podpisu.

7. Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 145/2010 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

8. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

9. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.).

10. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

11. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

12. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy.

13. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k zapůjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o zápůjčce podepsal. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, kteří evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 74 % (za 58 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako RPSN uvedené ve výši 75,72 %.

14. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky. Žalovaným byla celkem uhrazena částka 1 500 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 4 000 Kč (12 000 Kč: 3), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 14 500 Kč (12 000 Kč + 4 000 Kč – 1 500 Kč). Částka 4 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky. Částka ve výši 1/3 z půjčené částky je stanovena i s ohledem na splatnost půjčky, která byla mezi stranami domluvena na 58 týdnů, tedy něco přes rok. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 4 880 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (8 880 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 74 % poskytnuté půjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 1 680 Kč s tím, že podle čl. 1 smluvních podmínek představují 23,72% p. a. Požadavek na zaplacení smluvních úroků byl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy a z článku 1.2 smluvních podmínek vyplývá, že v případě, že dojde k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Žalobce tedy podle názoru soudu nemá nárok na běžící smluvní úrok od doby původní splatnosti zápůjčky, tedy od 10. 6. 2016 do zaplacení.

15. S ohledem na výše uvedené soudu proto nezbylo, než podané žalobě vyhovět částečně, a to výrokem I., kdy soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 14 500 Kč (12 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 4 000 Kč – 1 500 Kč zaplacených žalovaným). Zaplacenou částku 1 500 Kč soud započetl částečně na souhrnný poplatek. Zbývá tak zaplatit zbylou část poplatku ve výši 2 500 Kč a celou jistinu ve výši 12 000 Kč.

16. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení byly přiznány z částky 12 000 Kč ode dne 17. 6. 2016 do zaplacení.

17. Soud dále žalobu zamítl co částky 4 880 Kč a co do úroku ve výši 23,72% ročně z částky 12 000 Kč od 10. 6. 2016 do zaplacení, a to s ohledem na výše uvedené.

18. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 800 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z částky do 20 000 Kč částku 1 000 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 200 Kč. Soud proto žalobkyni uložil ve výroku IV. povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

19. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 14 500 Kč a neúspěch v částce 4 880 Kč. Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 49 % svých účelně vynaložených nákladů řízení.

20. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 300 Kč a k nim náležejícím třem paušálním náhradám hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 2 452 Kč a z ní 49% představuje 1 201 Kč, které byly žalobkyni soudem přiznány. Náklady řízení ve výši 1 201 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí či exekuce.