6 C 31/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení , titul za jménem sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 20 621,99 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení se do části smluvní pokuty ve výši 2 694,79 Kč zastavuje.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 655,21 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 350 Kč od 1. 11. 2018 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení další částky 7 271,99 Kč, zkapitalizovaného úroku ve výši 1 492,21 Kč, 9,75% úroku z prodlení z částky 2 655,86 Kč od 1. 11. 2018 do zaplacení a 15% ročního úroků z částky 6 710,68 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b> <b>V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 186 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 10. 12. 2019 domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 621,99 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku úvěru, který žalovanému poskytla na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 18. 12. 2017 právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] Žalovanému byly poskytnuty prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 27 272 Kč (úvěr 15 000 Kč, souhrnný poplatek 12 272 Kč) v 14 měsíčních splátkách po 1 948 Kč. V souhrnném poplatku 12 272 Kč byly zahrnuty následující položky: úrok ve výši 1 444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 750 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 378 Kč a inkasní poplatek ve výši 2 700 Kč. Žalovaný uhradil celkovou částku 15 650 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 6 710,68 Kč, neuhrazeného úroku ve výši 295,18 Kč, neuhrazených poplatků za poskytnutí úvěru ve výši 1 150,31 Kč, neuhrazených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 590,04 Kč a neuhrazeného inkasního poplatku ve výši 2 875,78 Kč. Dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 9 000 Kč, zkapitalizované úroky od 19. 2. 2019 do postoupení pohledávky ve výši 1 492,21 Kč, zkapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 960,17 Kč, běžící 15% úrok z jistiny 6 710,68 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení a běžící zákonný úrok z prodlení z částky 7 005,86 Kč (dlužná jistina 6 710,68 Kč a úrok ve výši 295,18 Kč) od 21. 5. 2020 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena současné žalobkyni.

2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

3. Podáním ze dne 23. 2. 2021 žalobkyně vzala žalobu zpět co do části smluvní pokuty ve výši 2 694,79 Kč. Požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 6 305,21 Kč, namísto v žalobě požadované částky 9 000 Kč. Soud s ohledem na ustanovení § 97 o. s. ř. řízení co do částky 2 694,79 Kč zastavil.

4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 18. 12. 2017 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně – společnost [právnická osoba] – poskytla žalovanému v hotovosti částku 15 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 12 272 Kč, celkem tedy částku 27 272 Kč, a to vše v 14 měsíčních splátkách po 1 948 Kč. V souhrnném poplatku 12 272 Kč byly zahrnuty následující položky: úrok ve výši 1 444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 750 Kč, administrativní poplatek ve výši 1 378 Kč a inkasní poplatek ve výši 2 700 Kč. V případě porušení povinnosti dlužník zaplatit jakoukoliv splátku řádně a včas, je dlužník povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky. Dle dokladů žalobkyně žalovaný uhradil celkovou částku 15 650 Kč. Výše úroku byla stanovena na 15 % a RPSN na 252,65 % pro délku splácení 14 měsíců.

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 24. 7. 2020.

6. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 4. 11. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 23 862,87 Kč nejpozději k 19. 11. 2020.

7. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb. ve znění platném do 30. 11. 2016. Podle ustanovení § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

9. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

10. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o úvěru a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy.

13. Dle přesvědčení soudu je tento souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o úvěr). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o úvěru podepsal a s podmínkami souhlasil. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 81,81% (za 14 měsíců) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček.

14. Žalovaným byla celkem uhrazena částka 15 650 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru 1/3 poskytnutého úvěru, tedy částku 5 000 Kč, tak žalovanému zbývá k úhradě částka 4 350 Kč (15 000 Kč + 5 000 Kč – 15 650 Kč zaplacených žalovaným). Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 7 271,99 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (12 272 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval téměř 82% poskytnutého úvěru, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnutého úvěru, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné a pro částku 7 271,99 Kč žalobu zamítl.

15. Úroková sazba byla sjednána ve výši 15 % p. a. po celou dobu trvání smlouvy. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 1 444 Kč s tím, že představují 15 % p. a. na dobu 14 měsíců. Z žádného ustanovení smlouvy však nevyplývá, že by tyto úroky, popřípadě úroky v jiné sazbě měl žalovaný platit i po uplynutí doby splatnosti půjčky. Úrok představuje pevnou sazbu a soud považuje jeho výši jako fixní. Požadavek žalobkyně na zaplacení dalšího úroku ve výši 15% ročně od 19. 2. 2019 tedy soud považuje za neoprávněný a v rozporu s ujednáními ve smlouvě. Za této situace zamítl žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení jak zkapitalizovaného smluvního úroku ve výši 1 492,21 Kč, tak i běžícího 15% úroku z jistiny 6 710,68 Kč od 21. 5. 2020 do zaplacení. Soud dále přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z jistiny zjištěné soudem ve výši 4 350 Kč, a to od 1. 11. 2018 (poslední splátka žalovaného) do zaplacení, pro rozdíl v požadovaných úrocích z prodlení ve výši 2 655,86 Kč byla žaloba zamítnuta.

16. Co se týká smluvní pokuty, tato byla ve smlouvě sjednána na částku 0,1% denně z dlužné částky. Jelikož po částečném zpětvzetí žaloby žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 6 305,21 Kč (jedná se o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně od 19. 3. 2018 do 20. 5. 2020), a tato částka vyhovuje zákonným požadavkům, tak soud tuto smluvní pokutu přiznal.

17. S ohledem na výše uvedené soudu proto nezbylo, než podané žalobě vyhovět částečně. Soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 10 655,21 Kč (4 350 Kč z úvěru a 6 305,21 Kč ze smluvní pokuty) se zákonnými úroky z prodlení z částky 4 350 Kč od 1. 11. 2018 do zaplacení. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta.

18. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 814 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky do 20 000 Kč částku 1 00 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 186 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 186 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

19. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 10 655,21 Kč a neúspěch v částce 9 966,78 Kč (zamítnutí žaloby pro 7 271,99 Kč a zastavení řízení pro 2 694,79 Kč. Jelikož úspěch je téměř totožný s neúspěchem, nepřiznal soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.