6 C 310/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 21 800 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 760 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 760 Kč od 12. 10. 2016 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení další částky 2 440 Kč, dále úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 5 544,84 Kč od 5. 10. 2016 do zaplacení, 8,05% úroku z prodlení z částky 784,84 Kč od 12. 10. 2016 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 500 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 500 Kč od 14. 6. 2016 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení další částky 6 100 Kč, dále úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 11 243,72 Kč od 7. 6. 2016 do zaplacení a 8,05% úroku z prodlení z částky 2 743,72 Kč od 14. 6. 2016 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>V. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce [titul] [jméno] [příjmení], [titul], náklady řízení ve výši 549 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>VI. Žalobkyně je povinna doplatit České republice, na účet Okresního soudu ve Svitavách, soudní poplatek ve výši 218 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 31. 10. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 21 800 Kč, a to jako nedoplatků dvou půjček poskytnutých žalovanému právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] [anonymizována tři slova].

2. Smlouvou ze dne 20. 8. 2015 [číslo] (dále smlouva č. 1) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 10 440 Kč (půjčka 6 000 Kč, souhrnný poplatek 4 440 Kč) v 58 týdenních splátkách po 180 Kč. Žalovaný uhradil celkovou částku 3 240 Kč, rozdíl ve výši 7 200 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 5 544,84 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 1 655,16 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 4. 10. 2016. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 5 544,84 Kč, poplatku ve výši 1 655,16 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 4 230,68 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 5 544,84 Kč od 5. 10. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 427,11 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 5 544,84 Kč od 12. 10. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 5 544,84 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 544,84 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

3. Smlouvou o půjčce ze dne 27. 4. 2015 [číslo] (dále smlouva č. 2) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 26 100 Kč (půjčka 15 000 Kč, souhrnný poplatek 11 100 Kč) v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. Žalovaný uhradil celkovou částku 11 500 Kč, rozdíl ve výši 14 600 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 11 243,72 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 3 356,28 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 6. 6. 2016. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 11 243,72 Kč, poplatku ve výši 3 356,28 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 9 467,89 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 11 243,72 Kč od 7. 6. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 3 195,57 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 11 243,72 Kč od 14. 6. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 11 243,72 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 243,72 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

4. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] (smlouva č. 1) ze dne 20. 8. 2015 soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 6 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 4 440 tvořený úrokem ve výši 23,72 % ročně ve výši 1 200 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 840 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 2 400 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 10 440 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 180 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Z čl. 3 smluvních podmínek smlouvy soud zjistil výši roční procentní sazby nákladů určenou v závislosti na délce splácení, a to ve výši 75,72 % pro délku splácení 58 týdnů.

6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] (smlouva č. 2) ze dne 27. 4. 2015 soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 15 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 11 100 tvořený úrokem ve výši 23,72 % ročně ve výši 2 100 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 6 000 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 26 100 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 450 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Z čl. 3 smluvních podmínek smlouvy soud zjistil výši roční procentní sazby nákladů určenou v závislosti na délce splácení, a to ve výši 75,72% pro délku splácení 58 týdnů.

7. Pohledávka vyplývající z obou smluv byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019.

8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 3. 9. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 44 151,16 Kč nejpozději k 18. 9. 2020.

9. Smlouvy uzavřené mezi stranami byly smlouvami o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., které byly zároveň spotřebitelskými úvěry podle § 2 zákona č. 145/2010 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvy uzavřené mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

10. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

11. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.).

12. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

13. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

14. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

15. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy.

16. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvy o půjčce podepsal. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u obou smluv 74 % (na 58 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN.

17. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky.

18. U smlouvy č. 1 týkající se půjčky 6 000 Kč byla žalovaným celkem uhrazena částka 3 240 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 2 000 Kč (6 000 Kč: 3), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 4 760 Kč (6 000 Kč + 2 000 Kč – 3 240 Kč zaplacených žalovaným). Částka 2 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 2 440 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (4 440 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 74 % zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 840 Kč s tím, že podle čl. 1 představují 23,72 % p.a. Z žádného ustanovení smlouvy však nevyplývá, že by tyto úroky měl žalovaný platit i po uplynutí doby splatnosti půjčky. V článku 1.2 smluvních podmínek je navíc ujednáno, že v případě, že dojde ve smyslu článku 9.3 k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. O placení dalších úroků zde není žádná zmínka. Žalobkyně tedy podle názoru soudu nemá nárok na běžící smluvní úrok 23,72 % z částky 5 544,84 Kč od doby původní splatnosti zápůjčky, tedy od 5. 10. 2016 do zaplacení.

19. Stejným způsobem byla řešena i smlouva č. 2 týkající se půjčky 15 000 Kč. U této smlouvy bylo žalovaným uhrazeno celkem 11 500 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 5 000 Kč (15 000 Kč: 3), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 8 500 Kč (15 000 Kč + 5 000 Kč – 11 500 Kč zaplacených žalovaným). Částka 5 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 6 100 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (11 100 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 74 % zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 2 100 Kč s tím, že podle čl. 1 představují 23,72 % p. a. Z žádného ustanovení smlouvy však nevyplývá, že by tyto úroky měl žalovaný platit i po uplynutí doby splatnosti půjčky. V článku 1.2 smluvních podmínek je navíc ujednáno, že v případě, že dojde ve smyslu článku 9.3 k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. O placení dalších úroků zde není žádná zmínka. Žalobkyně tedy podle názoru soudu nemá na běžící a požadovaný smluvní úrok ve výši 23,72 % ročně z jistiny 11 243,72 Kč od 7. 6. 2016 do zaplacení nárok, neboť ve smlouvě byla výše úroků sjednána fixní částkou.

20. S ohledem na výše uvedené soud podané žalobě vyhověl částečně, a to dvěma výroky pro každou smlouvu z důvodu přehlednosti.

21. Výrokem I. soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 4 760 Kč (6 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 2 000 Kč – 3 240 Kč zaplacených žalovaným). Zaplacenou částku 3 240 Kč soud započetl na souhrnný poplatek a zbývá tedy uhrazení zbylé části jistiny ve výši 4 760 Kč. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny, k níž dospěl soud. Jelikož žalobkyně požadovala placení úroků z prodlení z jistiny ve výši 5 544,84 Kč, tedy z částky vyšší, než ke které dospěl soud, zamítl soud v části jistiny 784,84 Kč placení úroků z prodlení od 12. 10. 2016 do zaplacení. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu ještě v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 2 440 Kč a úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 5 544,84 Kč od 5. 10. 2016 do zaplacení, a to s odkazem na shora citované závěry.

22. Výrokem III. soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni z titulu druhé smlouvy částku 8 500 Kč (15 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 5 000 Kč – 11 500 Kč zaplacených žalovaným). Zaplacenou částku 11 500 Kč soud započetl na souhrnný poplatek a část jistiny a zbývá tedy uhrazení zbylé části jistiny ve výši 8 500 Kč. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny, k níž dospěl soud. Jelikož žalobkyně požadovala placení úroků z prodlení z jistiny ve výši 11 243,72 Kč, tedy z částky vyšší, než ke které dospěl soud, zamítl soud v části jistiny 2 743,72 Kč placení úroků z prodlení od 14. 6. 2016 do zaplacení. Výrokem IV. pak soud zamítl žalobu ještě v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 6 100 Kč a úroků ve výši 23,72 % ročně z částky 11 243,72 Kč od 7. 6. 2016 do zaplacení, a to s odkazem na shora citované závěry.

23. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 872 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 21 800 Kč částku 1 090 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 218 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 218 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

24. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 13 260 Kč a neúspěch v částce 8 540 Kč. Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 21,6 % svých účelně vynaložených nákladů řízení.

25. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 090 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 300 Kč a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 2 542 Kč. Z této částky má žalobkyně nárok pouze na úhradu 21,6%, tedy částky 549 Kč Náklady řízení ve výši 549 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).