6 C 34/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, titul. sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 5 405,37 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 417,37 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 417,37 Kč od 27. 9. 2014 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení další částky 3 988 Kč, 8,05% úroku z prodlení ročně z částky 2 072,99 Kč od 27. 9. 2014 do zaplacení a 19,98% ročního úroku z částky 3 490,36 Kč od 23. 7. 2015 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice, na účet Okresního soudu ve Svitavách, soudní poplatek ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 26. 1. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 405,37 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku půjčky, kterou žalovanému poskytl na základě smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne 26. 7. 2013 právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba Žalovanému byly poskytnuty prostředky ve výši 8 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 14 688 Kč (půjčka 8 000 Kč, souhrnný poplatek 6 688 Kč) v 60 týdenních splátkách po 245 Kč. Žalovaný uhradil celkovou částku 9 282,63 Kč, rozdíl ve výši 5 405,37 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 3 490,36 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 1 915,01 Kč. Půjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 20. 1. 2020 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 3 490,36 Kč, poplatku ve výši 1 915,01 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 3 284,15 Kč (jedná se o úrok ve výši 19,98% ročně z jistiny 3 490,36 Kč od 23. 7. 2015 do data postoupení 20. 1. 2020), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 721,15 Kč z jistiny ve výši 3 490,36 Kč za období od 27. 9. 2014 do 20. 1. 2020 a běžícího smluvního úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 3 490,36 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 490,36 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

3. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 26. 7. 2013 soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 8 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 688 tvořený úrokem ve výši 19,98 % ročně ve výši 1 022 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 520 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 4 146 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 14 688 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 245 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Z čl. 2 smluvních podmínek smlouvy soud zjistil výši roční procentní sazby nákladů určenou v závislosti na délce splácení, a to ve výši 63,93% pro délku splácení 60 týdnů.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní a z Přílohy č. 1 soud zjistil, že žalovaná pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 na žalobkyni.

5. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 23. 4. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 10 666,13 Kč nejpozději k 30. 4. 2020.

6. Proti žalovanému bylo vedeno insolvenční řízení u Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích pod sp. zn. insolvenční spisová značka a usnesením ze dne 23. 3. 2017 bylo schválené oddlužení dlužníků celé jméno žalovaného a jméno příjmení zrušeno a na majetek dlužníků byl prohlášen konkurz. Usnesením ze dne 9. 7. 2018 byl konkurz na majetek dlužníků zrušen, neboť pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníků zcela nepostačující. Tato skutečnost nebrání tomu, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto.

7. O skutkovém stavu lze uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 8 000 Kč a ten se zavázal zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek 6 688 Kč, celkem tedy 14 688 Kč, a to vše v 60 týdenních splátkách po 245 Kč. Z obsahu smlouvy vyplývá, že částka 8 000 Kč byla žalovanému předána při jejím podpisu.

8. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala žalobu již za účinnosti nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), postupoval soud podle ustanovení § 3028 odst. 3 tohoto zákona, podle kterého se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Jelikož mezi stranami nebylo toto ujednáno, postupoval soud podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném do 31. 12. 2013.

9. Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o půjčce podle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 2013, která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 51a a násl. obč. zák.).

10. Podle § 657 obč. zák. platilo, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. bylo možno při půjčce peněžité dohodnout úroky.

11. Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.). Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

12. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesměly obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

13. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o půjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy.

14. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o zápůjčce podepsal. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 83,6 % (za 60 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako RPSN uvedené ve výši 63,93 %. Ohledně ve smluvních podmínkách uvedeného RPSN má soud vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá půjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek ve výši 4 146 Kč. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána.

15. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky. Žalovaným byla celkem uhrazena částka 9 282,63 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 2 700 Kč (8 000 Kč: 3), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 1 417,37 Kč (8 000 Kč + 2 700 Kč – 9 282,63 Kč). Částka 2 700 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 3 988 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (6 688 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval téměř 84 % poskytnuté půjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 39 obč. zák. za neplatné.

16. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 1 022 Kč s tím, že podle čl. 3 smluvních podmínek představují 19,98% p. a. Z žádného ustanovení smlouvy však nevyplývá, že by tyto úroky měl žalovaný platit i po uplynutí doby splatnosti půjčky. V článku 3 smluvních podmínek je navíc ujednáno, že v případě, že dojde ve smyslu článku 20 (bude-li zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky) k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. V článku 11 smluvních podmínek se strany dohodly, že v případě, že zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má právnická osoba právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. O placení dalších úroků zde není žádná zmínka. Žalobkyně tedy podle názoru soudu nemá na běžící a požadovaný smluvní úrok ve výši 19,98 % ročně od 23. 7. 2015 do zaplacení nárok, neboť ve smlouvě byla výše úroků sjednána fixní částkou.

17. S ohledem na výše uvedené soudu proto nezbylo, než podané žalobě vyhovět částečně, a to výrokem I., kdy soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 1 417,37 Kč (8 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 2 700 Kč – 9 282,63 Kč zaplacených žalovaným). Zaplacenou částku 9 282,63 soud částečně započetl na souhrnný poplatek a na část jistiny a zbývá tedy uhrazení zbylé části jistiny ve výši 1 417,37 Kč 18. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 517 odst. 2 obč. zák. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny. Jelikož žalobkyně požaduje placení úroků z prodlení z jistiny ve výši 3 490,36 Kč, tedy z částky vyšší, než ke které dospěl soud, zamítl soud žalobu i v části, v níž je požadováno placení zákonných úroků z prodlení z částky 2 072,99 Kč (3 490,36 Kč – 1 417,34 Kč) od 27. 9. 2014 do zaplacení. Úroky z prodlení byly přiznány pouze z jistiny zjištěné soudem, tedy z částky 1 417,37 Kč od 27. 9. 2014 do zaplacení. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

19. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 3 988 Kč, úroků z prodlení z částky 2 072,99 Kč od 27. 9. 2014 do zaplacení a úroků ve výši 19,98 % ročně z částky 3 490,36 od 23. 7. 2015 Kč do zaplacení, a to s odkazem na shora citované závěry.

20. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 600 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky do 20 000 Kč částku 1 000 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 600 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

21. Vzhledem k tomu, že žalobkyně měla v řízení převážný neúspěch a žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, nepřiznal soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí či exekuce.