6 C 356/2024

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 28 862 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 306 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 12 055,44 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 15 720,04 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 10 556 Kč a kapitalizovaných úroků ve výši 35 607,20 Kč a úroků ve výši 21 % ročně z částky 15 720,04 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce tituly před jménem Anonymizováno, tituly za jménem, náklady řízení ve výši 782 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice, na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 289 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 31. 10. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 28 862 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku půjčky, kterou žalované poskytl na základě smlouvy o půjčce č. hodnota uzavřené dne 16. 12. 2011 právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba Žalované byly poskytnuty prostředky ve výši 21 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 38 556 Kč (půjčka 21 000 Kč, souhrnný poplatek 17 556 Kč) v 60týdenních splátkách po 643 Kč. Žalovaná uhradila celkovou částku 9 694 Kč, rozdíl ve výši 28 862 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 15 720,04 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 13 141,96 Kč. Půjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 21. 9. 2023 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 15 720,04 Kč, poplatku ve výši 13 141,96 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 35 607,20 Kč (jedná se o úrok ve výši 21 % ročně z jistiny 15 720,04 Kč od 9. 2. 2013 do data postoupení 27. 9. 2023), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 12 055,44 Kč z jistiny 15 720,04 Kč za období od 7. 1. 2013 do 27. 9. 2023 a běžícího smluvního úroku ve výši 21 % ročně z částky 15 720,04 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 15 720,04 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

3. Ze smlouvy o půjčce č. hodnota ze dne 16. 12. 2011 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 21 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 17 556 Kč tvořený úrokem ve výši 21 % ročně ve výši 2 681 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 990 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 885 Kč. Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 38 556 Kč, to vše v 60týdenních splátkách po 643 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Z čl. 2 smluvních podmínek smlouvy soud zjistil výši roční procentní sazby nákladů určenou v závislosti na délce splácení, a to ve výši 63,91 % pro délku splácení 60 týdnů.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní a z Přílohy č. hodnota soud zjistil, že žalovaná pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 na žalobkyni.

5. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 30. 7. 2024 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 80 284,93 Kč nejpozději k 14. 8. 2024.

6. O skutkovém stavu lze uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 21 000 Kč a ta se zavázala zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek 17 556 Kč, celkem tedy 38 556 Kč, a to vše v 60týdenních splátkách po 643 Kč. Z obsahu smlouvy vyplývá, že částka 21 000 Kč byla žalované předána při jejím podpisu.

7. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala žalobu již za účinnosti nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), postupoval soud podle ustanovení § 3028 odst. 3 tohoto zákona, podle kterého se řídí jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Jelikož mezi stranami nebylo toto ujednáno, postupoval soud podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném do 31. 12. 2013.

8. Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o půjčce podle § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění do 31. 12. 2013, která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 51a a násl. obč. zák.).

9. Podle § 657 obč. zák. platilo, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. bylo možno při půjčce peněžité dohodnout úroky.

10. Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy (§ 3 odst. 1 obč. zák.). Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

11. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesměly obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

12. Soud přezkoumal uzavřenou smlouvu o půjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o půjčce podepsala, a to dokonce i v situaci, kdy v předtištěné (formulářové) smlouvě o půjčce uvedla, že porozuměla všem ustanovením smlouvy, že smlouva představuje její svobodnou vůli a že nebyla uzavřena pod hrozbou nebo nátlakem nebo v tísni za nápadně nevyhovujících podmínek. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 83,6 % (za 60 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN.

13. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky.

14. Žalovanou byla celkem uhrazena částka 9 694Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 7 000 Kč (21 000 Kč : 3), tak žalované zbývá k úhradě částka 18 306 Kč (21 000 Kč + 7 000 Kč – 9 694 Kč zaplacených žalovanou). Částka 7 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 10 556 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (17 556 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval téměř 84 % půjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje § 39 obč. zák. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 2 681 Kč s tím, že podle čl. 3 představují 21 % p. a. Z žádného ustanovení smlouvy však nevyplývá, že by tyto úroky měla žalovaná platit i po uplynutí doby splatnosti půjčky. V článku 3 smluvních podmínek je navíc ujednáno, že v případě, že dojde ve smyslu článku 20 (bude-li zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky v prodlení, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby řádného uhrazení celkové dlužné částky) k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. O placení dalších úroků zde není žádná zmínka. Žalobkyně tedy podle názoru soudu nemá na běžící a požadovaný smluvní úrok ve výši 21 % ročně od 9. 2. 2013 do zaplacení nárok, neboť ve smlouvě byla výše úroků sjednána fixní částkou.

15. S ohledem na výše uvedené soudu proto nezbylo, než podané žalobě vyhovět částečně, a to výrokem I., kdy soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 18 306 Kč (zbylá část jistiny) s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 055,44 Kč a s 7,05% zákonným úrokem z prodlení z částky 15 720,04 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Jistina požadovaná žalobkyní je nižší (15 720,04 Kč) než jistina zjištěná soudem (18 306 Kč). Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb.

16. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu co do zbylé částky 10 556 Kč a co do požadovaného zkapitalizovaného úroku ve výši 35 607,20 Kč a co do běžícího 21 % úroku z jistiny 15 720,04 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, a to s odkazem na shora citované závěry.

17. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 1 155 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 28 862 Kč částku 1 444 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 289 Kč. Soud proto žalobkyni uložil ve výroku IV. povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 289 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

18. Žalobkyně neměla ve věci zcela úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 18 306 Kč a neúspěch v částce 10 556 Kč. Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 27 % svých účelně vynaložených nákladů řízení.

19. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 1 444 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 300 Kč a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21 % DPH činí částku 2 896 Kč. Z této částky má žalobkyně nárok pouze na úhradu 27 %, tedy částky 782 Kč. Náklady řízení ve výši 782 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí či exekuce. Povinnost zaplatit soudní poplatek, která byla žalobkyni uložena ve výroku IV. tohoto rozsudku, žalobkyně splní zaplacením na bankovní účet Okresního soudu ve Svitavách č. 3703-424591/0710, VS 0611035624. Nesplní-li žalobkyně povinnost, která jí byla uložena ve výroku V. tohoto rozsudku bude tato povinnost předána k vymáhání příslušnému celnímu úřadu.