6 C 4/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul. sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa o zaplacení 7 063,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 800 Kč s úrokem 29 % ročně z částky 3 617,10 Kč od 1. 12. 2018 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 617,10 Kč od 23. 3. 2018 do zaplacení, vše v pravidelných splátkách po 1 000 Kč měsíčně s účinností od měsíce následujícího po právní moci tohoto rozsudku do zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 2 263,70 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce titul jméno příjmení, titul, náklady řízení ve výši 752 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice, na účet Okresního soudu ve Svitavách, soudní poplatek ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 28. 11. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 7 063,70 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku zápůjčky, kterou žalované poskytl na základě smlouvy o zápůjčce číslo uzavřené dne 19. 1. 2018 právní předchůdce žalobkyně, právnická osoba Žalované byly poskytnuty prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 10 460 Kč (zápůjčka 6 000 Kč a souhrnný poplatek 4 640 Kč) v 45 týdenních splátkách po 237 Kč. Žalovaná uhradila celkovou částku 3 200 Kč, žalobkyně nyní požaduje částku 7 063,70 Kč, která představuje nedoplatek jistiny ve výši 3 617,10 Kč a nedoplatek poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 446,60 Kč. Zápůjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 20. 1. 2020 postoupen na žalobkyni. Po postoupení pohledávek žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 3 617,10 Kč, dlužných úhrad ve výši 3 446,60 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 1 212,13 Kč (jedná se o 29% úrok z jistiny 3 617,10 Kč od 1. 12. 2018 do data postoupení 20. 1. 2020), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 571,35 Kč (jedná se o 8,5% úrok z prodlení z jistiny ve výši 3 617,10 Kč od 23. 3. 2018 do data postoupení 20. 1. 2020) a běžícího smluvního úroku ve výši 29 % ročně z částky 3 617,10 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 617,10 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

2. Žalobkyně předložila soudu návrh účastníků na schválení smíru, který je opatřen podpisy obou účastníků. Soud usnesením ze dne12. 1. 2021, č. j. 6 C 4/2021-36 neschválil.

3. Účastníkům bylo po právní moci usnesení o neschválení smíru zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

4. Ze smlouvy o zápůjčce číslo ze dne 19. 1. 2018 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 6 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 4 640 tvořený úrokem ve výši 29 % ročně ve výši 799 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1889 Kč a poplatkem za zpracování ve výši 1 952 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 10 640 Kč, to vše v 45 týdenních splátkách po 237 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Zápůjční úroková sazba činí po celou dobu trvání smlouvy 29 % ročně, RPSN potom představuje 323,20 % ročně.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba a žalobkyní a z Přílohy číslo soud zjistil, že žalované pohledávky byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 20. 1. 2020.

6. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 23. 4. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 9 205,12 Kč nejpozději k 30. 4. 2020.

7. O skutkovém stavu lze uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 6 000 Kč a ta se zavázala zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek 4 640 Kč, celkem 10 640 Kč, a to vše v 45 týdenních splátkách po 237 Kč.

8. Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 145/2010 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

9. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

10. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.).

11. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

12. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

13. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy.

14. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k zapůjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o zápůjčce podepsal. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, kteří evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek ve výši 4 640 představující 77,3 % (za 45 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako RPSN uvedené ve smlouvě ve výši 323,20 %.

15. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky, tedy 2 000 Kč. Žalovanou byla dle tvrzení žalobkyně uhrazena částka 3 200 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 2 000 Kč (6 000 Kč: 3), tak žalované zbývá k úhradě částka 4 800 Kč (6 000 Kč + 2 000 Kč – 3 200 Kč zaplacených žalovanou). Částka 2 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části požadované částky ve výši 2 263,70 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (4 640 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval téměř 78% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté zápůjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 799 Kč s tím, že představují 29 % p.a. Požadavek na zaplacení smluvních úroků nebyl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy a z článku 18 smlouvy vyplývá, že v případě prodlení se účinnost smlouvy prodlužuje do doby uhrazení celkové dlužné částky. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná ve výši 29 % ročně pro celou dobu trvání smlouvy. Úrok ve výši 29% ročně soud považuje za hraniční (soud je ochoten akceptovat úrok do maximální částky 30% ročně). Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok z jí požadované jistiny 3 617,10 Kč od doby původní splatnosti smlouvy, tedy od 1. 12. 2018 do zaplacení.

16. S ohledem na výše uvedené soudu proto nezbylo, než podané žalobě vyhovět částečně. Soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 4 800 Kč (6 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 2 000 Kč – 3 200 Kč zaplacených žalovanou). Zaplacenou částku 3 200 soud započetl částečně na souhrnný poplatek a zbývá tedy uhrazení zbylé části jistiny ve výši 4 800 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny požadované žalobkyní 3 617,10 Kč od 23. 3. 2018 do zaplacení a úroky z téže částky ve výši 29 % ročně od 1. 12. 2018 do zaplacení. Soud zamítl žalobu co do částky 2 263,70 Kč. S ohledem na skutečnost, že v předloženém smíru se žalovaná zavázala k úhradě dlužné částky ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, tak soud umožnil dlužnou částku žalované splácet i v tomto rozsudku, vše pod ztrátou výhody splátek.

17. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 400 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky do 20 000 Kč částku 1 000 Kč. K doplacení tedy zbývá částka 600 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

18. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 4 800 Kč a neúspěch v částce 2 263,70 Kč. Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 36 % svých účelně vynaložených nákladů řízení.

19. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 200 Kč a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 2 089 Kč a z ní 36 % představuje 752 Kč, které byly žalobkyni soudem přiznány. Náklady řízení ve výši 752 Kč je žalovaná povinna nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí či exekuce.