6 C 45/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, titul. sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 5 030 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5 030 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 622,58 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 852,11 Kč, 8,05% zákonného úroku z prodlení ročně z částky 3 819,24 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a 23,72% úroku ročně z částky 3 819,24 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, se zamítá

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice, na účet Okresního soudu ve Svitavách, soudní poplatek ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 27. 1. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 5 030 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku zápůjčky, kterou žalované poskytl na základě smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne 13. 10. 2016 právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba. Žalované byly poskytnuty prostředky ve výši 21 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 37 062 Kč (zápůjčka 21 000 Kč, souhrnný poplatek 15 540 Kč a pojištění 522 Kč) v 58 týdenních splátkách po 639 Kč. Žalovaná uhradila celkovou částku 32 032 Kč, rozdíl 5 030 Kč představuje neuhrazenou jistinu ve výši 3 819,24 Kč, nedoplatek poplatku ve výši 1 210,76 Kč. Zápůjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 29. 11. 2019 postoupen na žalobkyni. Po postoupení pohledávek žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 3 819,24 Kč, dlužných poplatků ve výši 1 210,76 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 1 852,11 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 3 819,24 Kč od 24. 11. 2017 do data postoupení 29. 11. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 622,58 Kč (jedná se o 8,05% úrok z prodlení z jistiny ve výši 3 819,24 Kč od 1. 12. 2017 do data postoupení 29. 11. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 3 819,24 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 819,24 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

3. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 13. 10. 2016 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 21 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 16 062 Kč tvořený úrokem ve výši 23,72 % ročně ve výši 2 940 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 4 200 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 8 400 Kč. Dále se žalovaná zavázala zaplatit pojištění ve výši 522 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 37 062 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 639 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Výše roční procentní sazby nákladů činí 75,72 % pro délku splácení 58 týdnů.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba (právní nástupce právnická osoba) a žalobkyní a z Přílohy č. 1 soud zjistil, že žalovaná pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 29. 11. 2019.

5. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 3. 9. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 8 445,06 Kč nejpozději k 18. 9. 2020.

6. O skutkovém stavu lze uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 21 000 Kč a ta se zavázala zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek 15 540 Kč a pojištění ve výši 522 Kč, celkem 16 062 Kč, a to vše v 58 týdenních splátkách po 639 Kč. Z obsahu smlouvy vyplývá, že částka 21 000 Kč byla žalované předána při jejím podpisu.

7. Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 145/2010 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

8. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

9. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.).

10. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

11. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

12. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy.

13. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k zapůjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o zápůjčce podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, kteří evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 76,48 % (za 58 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako RPSN uvedené ve výši 75,72 %.

14. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky. Žalovanou byla celkem uhrazena částka 32 032 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 7 000 Kč (21 000 Kč: 3), tak žalovaná již na danou půjčku přeplatils a není povinna žalobkyni žádné další částky platit (21 000 Kč + 7 000 Kč – 32 032 Kč zaplacených žalovanou). Soud tedy žalobu, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 5 030 Kč s příslušenstvím, zamítl.

15. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 400 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky do 20 000 Kč částku 1 000 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 600 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

16. Žalobkyně neměla ve věci úspěch a právo na náhradu nákladů řízení by měla žalovaná. Z obsahu spisu však nevyplývá, že by žalované vznikly nějaké náklady řízení, proto soud nepřiznal žádnému z účastníků jejich náhradu. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).