6 C 48/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, titul. sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 21 604 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 350 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 8. 1. 2017 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 4 290 Kč dále úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 1. 2017 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 350 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 350 Kč od 26. 10. 2016 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 2 614 Kč dále úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 5 275,18 Kč od 19. 10. 2016 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 925,18 Kč od 26. 10. 2016 do zaplacení, se zamítá.

V. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce titul titul. jméno příjmení, titul, náklady řízení ve výši 912 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobkyně je povinna doplatit České republice, na účet Okresního soudu ve Svitavách, soudní poplatek ve výši 216 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 27. 1. 2021 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 21 604 Kč, a to jako nedoplatků dvou zápůjček poskytnutých žalované právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba.

2. Smlouvou ze dne 21. 11. 2015 číslo (dále smlouva č. 1) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 17 690 Kč (zápůjčka 10 000 Kč a souhrnný poplatek 7 690 Kč) v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. Žalovaná uhradila celkovou částku 3 050 Kč, rozdíl 14 640 Kč představuje nedoplatek jistiny ve výši 10 000 Kč a nedoplatek poplatků ve výši 4 640 Kč. Zápůjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupen na žalobkyni. Po postoupení pohledávek žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku ve výši 4 640 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 7 050,11 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 10 000 Kč od 1. 1. 2017 do data postoupení 6. 12. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 2 376,99 Kč (jedná se o 8,05% úrok z prodlení z jistiny ve výši 10 000 Kč od 8. 1. 2017 do data postoupení 6. 12. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

3. Smlouvou ze dne 8. 9. 2015 číslo (dále smlouva č. 2) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 10 614 Kč (zápůjčka 6 000 Kč a souhrnný poplatek 4 614 Kč) v 58 týdenních splátkách po 183 Kč. Žalovaná uhradila celkovou částku 3 650 Kč, rozdíl 6 964 Kč představuje nedoplatek jistiny ve výši 5 275,18 Kč a nedoplatek poplatků ve výši 1 688,82 Kč. Zápůjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupen na žalobkyni. Po postoupení pohledávek žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 5 275,18 Kč, poplatku ve výši 1 688,82 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 3 976,27 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 5 275,18 Kč od 19. 10. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 341,19 Kč (jedná se o 8,05% úrok z prodlení z jistiny ve výši 5 275,18 Kč od 26. 10. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 5 275,18 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 275,18 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

4. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

5. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 20. 11. 2015 (smlouva č. 1) soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 7 690 Kč tvořený úrokem ve výši 23,72% ročně ve výši 1 400 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 4 000 Kč a pojištěním ve výši 290 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 17 690 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 305 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Výše roční procentní sazby nákladů činí 75,72 % pro délku splácení 58 týdnů.

6. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 8. 9. 2015 (smlouva č. 2) soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 6 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 4 614 Kč tvořený úrokem ve výši 23,72% ročně ve výši 840 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 2 400 Kč a pojištěním ve výši 174 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 10 614 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 183 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Výše roční procentní sazby nákladů činí 75,72 % pro délku splácení 58 týdnů.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba (právní nástupce právnická osoba) a žalobkyní a z Přílohy číslo soud zjistil, že žalovaná pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 6. 12. 2019.

8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 3. 9. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 40 015,23 Kč nejpozději k 18. 9. 2020.

9. Smlouvy uzavřené mezi stranami byly smlouvami o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., které byly zároveň spotřebitelskými úvěry podle § 2 zákona č. 145/2010 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

10. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

11. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.).

12. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

13. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

14. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy o zápůjčce a dospěl k závěru, že tyto jsou v části týkající se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy.

15. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k zapůjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvy o zápůjčce podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, kteří evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u obou smluv 76,9 % (za 58 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký.

16. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky.

17. U smlouvy č. 1 byla žalovanou celkem uhrazena částka 3 050 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 3 400 Kč (10 000 Kč: 3), tak žalované zbývá k úhradě částka 10 350 Kč (10 000 Kč + 3 400 Kč – 3 050 Kč). Částka 3 400 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky. Částka ve výši 1/3 z půjčené částky je stanovena i s ohledem na splatnost půjčky, která byla mezi stranami domluvena na 58 týdnů, tedy něco přes rok. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 4 290 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (7 690 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 76,9 % poskytnuté půjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 1 400 Kč s tím, že podle čl. 1 smluvních podmínek představují 23,72% p. a. Požadavek na zaplacení smluvních úroků byl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy a z článku 1.2 smluvních podmínek vyplývá, že v případě, že dojde k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Žalobkyně tedy podle názoru soudu nemá nárok na běžící smluvní úrok z částky 10 000 Kč od doby původní splatnosti zápůjčky, tedy od 1. 1. 2017 do zaplacení.

18. U smlouvy č. 2 byla žalovanou celkem uhrazena částka 3 650 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 2 000 Kč (6 000 Kč: 3), tak žalované zbývá k úhradě částka 4 350 Kč (6 000 Kč + 2 000 Kč – 3 650 Kč). Částka 2 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky. Částka ve výši 1/3 z půjčené částky je stanovena i s ohledem na splatnost půjčky, která byla mezi stranami domluvena na 58 týdnů, tedy něco přes rok. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 2 614 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (4 614 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval téměř 77 % poskytnuté půjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 840 Kč s tím, že podle čl. 1 smluvních podmínek představují 23,72% p. a. Požadavek na zaplacení smluvních úroků byl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy a z článku 1.2 smluvních podmínek vyplývá, že v případě, že dojde k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Žalobkyně tedy podle názoru soudu nemá nárok na běžící smluvní úrok z částky 5 275,18 Kč od doby původní splatnosti zápůjčky, tedy od 19. 10. 2016 do zaplacení.

19. S ohledem na výše uvedené soud podané žalobě vyhověl částečně, a to dvěma výroky pro každou smlouvu zvlášť z důvodu přehlednosti.

20. Výrokem I. soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 10 350 Kč (10 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 3 400 Kč – 3 050 Kč zaplacených žalovanou). Zaplacenou částku 3 050 Kč soud započetl na souhrnný poplatek a zbývá tedy uhrazení zbylé části souhrnného poplatku ve výši 350 Kč a celé jistiny ve výši 10 000 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny ve výši 10 000 Kč od 8. 1. 2017 do zaplacení. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu co do částky 4 290 Kč a co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 1. 2017 do zaplacení.

21. Výrokem III. soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni z titulu druhé smlouvy částku 4 350 Kč (6 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 2 000 Kč – 3 650 Kč zaplacených žalovanou). Zaplacenou částku 3 650 Kč soud započetl na souhrnný poplatek a část jistiny a zbývá tedy uhrazení zbylé části jistiny ve výši 4 350 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny zjištěné soudem ve výši 4 350 Kč od 26. 10. 2016 do zaplacení. Výrokem IV. pak soud zamítl žalobu co do částky 2 614 Kč a co do úroku ve výši 23,72% ročně z částky 5 275,18 Kč od 19. 10. 2016 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 925,18 Kč (rozdíl mezi požadovanou jistinou 5 275,18 Kč a jistinou zjištěnou soudem 4 350 Kč) od 26. 10. 2016 do zaplacení.

22. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 865 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 21 604 Kč částku 1 081 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 216 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 216 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

23. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 14 700 Kč a neúspěch v částce 6 904 Kč. Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 36 % svých účelně vynaložených nákladů řízení.

24. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 081 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 300 Kč a k nim náležejícím třem paušálním náhradám hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 2 533 Kč a z ní 36% představuje 912 Kč, které byly žalobkyni soudem přiznány. Náklady řízení ve výši 912 Kč je žalovaná povinna nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí či exekuce.