6 C 54/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 10 195,99 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 195,99 Kč s</b> <b>-) 9% p. a. úrokem z prodlení z částky 3 997,99 Kč od 18. 7. 2018 do zaplacení,</b> <b>-) 8,5% p. a. úrokem z prodlení z částky 3 600 Kč od 27. 6. 2018 do zaplacení,</b> <b>-) 9% p. a. úrokem z prodlení z částky 2 598 Kč od 18. 7. 2018 do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], [titul], náklady řízení ve výši 2 252 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 14. 12. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 195,99 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo]. Nepožaduje cenu za poskytnuté služby elektronických komunikací, nýbrž cenu za koncové zařízení a poplatek za odbornou instalaci. Pohledávka proti žalovanému byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 na současnou žalobkyni. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz ze dne 4. 1. 2021, č. j. EPR 328074/2020-5 se žalovanému nepodařilo doručit, a proto ho soud usnesením ze dne 25. 1. 2021, č. j. EPR 69761/2016-9 podle § 173 odst. 2 a § 174a odst. 3 o. s. ř. zrušil. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. Z účastnické smlouvy [číslo] ze dne 29. 8. 2017 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným soud zjistil, že na základě této smlouvy měla právní předchůdkyně žalobkyně poskytovat žalovanému základní a doplňkové služby elektronických komunikací. Současně žalovaný uzavřel kupní smlouvu na koncové zařízení LTE modem HUAWEI B 310 černý v celkové ceně 2 301 Kč s tím, že akontaci ve výši 1 Kč uhradil žalovaný při převzetí zařízení a zbylou částku 2 300 Kč měl splácet v pravidelných 23 měsíčních splátkách po 100 Kč. V zákaznické smlouvě [číslo] ze dne 27. 8. 2017 uzavřeli účastníci kupní smlouvu na koncové zařízení Outdoor LTE modem Huawei B2338 -168 v celkové ceně 6 299 Kč s tím, že žalovanému byla poskytnuta podmíněná sleva ve výši 3 998 Kč a zbývající částku 2 300 Kč po zaplacení 1 Kč akontace měl žalovaný splácet v pravidelných 23 měsíčních splátkách po 100 Kč. Součástí smluv účastníci učinili i Obchodní podmínky společnosti [právní předchůdce žalobce] [právnická osoba], sazebník poplatků, ze kterého vyplývá instalační poplatek za internet ve výši 2 599 Kč. Z článku 13 obchodních podmínek potom vyplývá, že v případě, že nebude dodržena sjednaná doba trvání smlouvy nebo bude zahájeno insolvenční řízení, je účastník povinen poskytnutou podmíněnou slevu na odbornou instalaci nebo modem v celé výši operátorovi vrátit. Dle tvrzení žalobkyně se žalovaný dostal do prodlení s placením vyúčtování za období prosince 2017 a dne 4. 6. 2018 došlo k deaktivaci služeb. Fakturou [číslo] ze dne 12. 6. 2018 byly zesplatněny nesplacené kupní ceny koncových zařízení ve výši 3 600 Kč se splatností 26. 6. 2018. Fakturou [číslo] ze dne 3. 7. 2018 právní předchůdkyně žalobkyně doúčtovala žalovanému poskytnutou slevu na zařízení ve výši 3 998 Kč se splatností dne 17. 7. 2018 a fakturou [číslo] ze dne 3. 7. 2018 potom poskytnutou slevu na poplatku za odbornou instalaci ve výši 2 598 Kč se splatností 17. 7. 2018. Pohledávka proti žalovanému byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 na současnou žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 30. 7. 2020. Výzvou ze dne 24. 11. 2020 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky 12 365,48 Kč nejpozději do 9. 12. 2020. Soud podotýká, že touto žalobou se žalobkyně domáhá pouze zaplacení úhrady ceny koncového zařízení, tedy služeb, pro jejichž uplatnění není příslušný Český telekomunikační úřad, ale soud. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o poskytování elektronických komunikací a kupní smlouva dle ustanovení § 2079 o. z., když žalovanému byla poskytnuta 2 koncová zařízení. Žalovaný se zavázal za poskytnuté služby a za koncová zařízení řádně zaplatit, u koncových zařízení dle sjednaného splátkového kalendáře. Z důvodu nehrazení sjednaných splátek došlo k zesplatnění pohledávky za koncová zařízení. Jelikož žalovaný neplnil podmínky smlouvy, byly mu vyúčtovány i podmíněné slevy na instalaci a na zařízení. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že neuhrazenou částku za koncové zařízení ve výši 10 195,99 Kč uhradil. Soudu proto podané žalobě vyhověl. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, stíhá ho ve smyslu § 1790 o. z. povinnost zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení, jejich výše je upravena nařízením vlády číslo 351/2013 Sb., v účinném znění. Soud proto i v této části žalobě vyhověl. Soud tedy žalovanému uložil povinnost, aby částku 10 195,99 Kč s úroky z prodlení zaplatil žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Ve sporu byla žalobkyně úspěšná a podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů, které účelně vynaložila. Žalobkyně požadovala náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále náhradu nákladů právního zastoupení, které vyčíslila na 6 320 (3 úkony právní služby po 1 540 Kč a 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč včetně 21% DPH). Okresní soud však nesouhlasí s požadavkem žalobkyně na postup podle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. V projednávané věci je třeba vycházet z ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je žalobkyní opakovaně uplatňován ve skutkově i právně obdobných věcech, byť lze připustit, že v jednotlivostech se skutková i právní argumentace obsažená v podávaných žalobách může lišit, a předmětem řízení je současně částka nepřevyšující 50 000 Kč. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je tak nutno i v tomto případě vycházet z ustanovení § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty od 10 000 Kč do 30 000 Kč částkou 300 Kč a z odst. 5 písm. a/ citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2. Náklady řízení žalobkyně jsou tedy tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 300 Kč a k nim náležejícím třem paušálním náhradám hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 2 252 Kč a je splatná do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).