6 C 6/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 24 570 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 512 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 12 512 Kč od 24. 9. 2017 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení další částky 12 058 Kč a 8,05% úroku z prodlení z částky 1 534,51 Kč od 24. 9. 2017 do zaplacení, zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice, na účet Okresního soudu ve Svitavách, soudní poplatek ve výši 246 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 16. 12. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 570 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku úvěru, který žalovanému poskytla na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 23. 7. 2016 právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] Žalovanému byly poskytnuty prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 45 458 Kč (úvěr 25 000 Kč, souhrnný poplatek 20 458 Kč) ve 14 měsíčních splátkách po 3 247 Kč. Žalobkyně v řízení uplatňuje zaplacení nesplacené jistiny ve výši 14 046,51 Kč, dlužný úrok ve výši 764,72 Kč, nedoplatek poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 977,13 Kč, dlužný poplatek ze sjednání úvěru ve výši 5 404,07 Kč a dlužný inkasní poplatek ve výši 3 377,57 Kč. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 14 046,51 Kč od 24. 9. 2017 do zaplacení. Pohledávka byla postoupena dne 11. 12. 2019 na současnou žalobkyni.

2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání nesouhlasil. Ve svém vyjádření uvedl, že smluv u společnosti bylo více, tato smlouva byla z důvodu nedostatku financí refinancována. Namítl platnost smlouvy z důvodu nepřiměřených sankcí a poplatků. Společnost mu poskytla půjčku ve výši 25 000 Kč s tím, že celková splatná částka je 45 458 Kč. Nyní požaduje částku 24 570 Kč, tzn. že jim uhradil 20 888 Kč. Uznává částku k doplacení a dále úroky dle ČNB.

3. K jednání nařízenému na 16. 3. 2021 se zástupce žalobkyně omluvil, omluvil se i žalovaný. Soud tedy vyšel z důkazů založených ve spise.

4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 23. 7. 2016 soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 25 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 20 458 Kč, celkem tedy částku 45 458 Kč, a to vše v 14 měsíčních splátkách po 3 247 Kč. V souhrnném poplatku 20 458 Kč byly zahrnuty následující položky: úrok ve výši 2 407 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč, poplatek za vyhodnocení úvěru ve výši 1 801 Kč a inkasní poplatek ve výši 6 250 Kč. Dle tvrzení žalobkyně vyplývajících z žaloby žalovaný uhradil celkovou částku 20 888 Kč. Výše úroku byla stanovena na 15 % a RPSN na 187,60 % pro délku splácení 14 měsíců.

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ze [právnická osoba] na žalobkyni.

6. Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného dopisem ze dne 26. 2. 2020 k úhradě dlužné částky 47 354,93 Kč.

7. O skutkovém stavu lze uzavřít, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 25 000 Kč a ten se zavázal úvěr vrátit a vedle toho zaplatit souhrnný poplatek 20 458 Kč, celkem tedy 45 458 Kč, a to vše ve 14 měsíčních splátkách po 3 247 Kč. Z obsahu smlouvy vyplývá, že částka 25 000 Kč byla žalovanému předána při jejím podpisu.

8. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb. Podle ustanovení § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

10. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

11. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

12. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o úvěru a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy.

14. Dle přesvědčení soudu je tento souhrnný poplatek (obsahující úrok, inkasní poplatek, poplatek za poskytnutí úvěru a náklady na vyhodnocení úvěru) neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o úvěr). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvu o úvěru podepsal a s podmínkami souhlasil. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 81,83 % (za 14 měsíců) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o poplatek za poskytnutí úvěru, inkasní poplatek či náklady na vyhodnocení úvěru. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky.

15. Žalovaným byla celkem uhrazena částka 20 888 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 8 400 Kč (25 000 Kč: 3), tak žalovanému zbývá na úhradu částka 12 512 Kč (25 000 Kč + 8 400 Kč – 20 888 Kč zaplacených žalovaným). Částka 8 4 00 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 12 058 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (20 458 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval téměř 82% poskytnutého úvěru, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnutého úvěru, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné a pro částku 12 058 Kč žalobu zamítl.

16. Soud dále přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05% p. a. z jistiny zjištěné soudem, tedy z částky 12 512 Kč, pro zbylé úroky z prodlení z částky 1 534,51 Kč žalobu zamítl.

17. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 983 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 24 570 Kč částku 1 229 Kč. K doplacení tedy zbývá částka 246 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 246 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

18. Úspěch žalobkyně v řízení byl téměř totožný s jejím neúspěchem. Za této situace soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.