6 C 82/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o zaplacení 18 600 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2 825 Kč s příslušenstvím, se zamítá.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 455 Kč s úrokem 23,66% ročně z částky 8 455 Kč od 23. 12. 2017 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 455 Kč od 30. 12. 2017 do zaplacení, vše v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč splatných vždy ke každému 15. dni v měsíci s účinností od měsíce následujícího po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.</b> <b>III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 7 320 Kč a 8,05% p. a. úroku z prodlení z částky 3 693,63 Kč od 30. 12. 2017 do zaplacení a 23,66% p. a. z částky 3 693,63 Kč od 23. 12. 2017 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b> <b>V. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 8. 3. 2021 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 18 600 Kč (2 825 Kč s příslušenstvím a 15 775 Kč s příslušenstvím), a to jako nedoplatků jednoho úvěru a jedné zápůjčky poskytnutých žalované právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba].

2. Smlouvou o úvěru ze dne 26. 1. 2017 [číslo] (dále smlouva č. 1) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 20 880 Kč (úvěr 12 000 Kč, souhrnný poplatek 8 880 Kč) v 58 týdenních splátkách po 360 Kč. Žalovaná uhradila celkovou částku 18 055 Kč, rozdíl ve výši 2 825 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 2 175,64 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 649,36 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 8. 3. 2018. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 29. 11. 2019 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 2 175,64 Kč, poplatku ve výši 649,36 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 902,25 Kč (jedná se o 23,66% úrok z jistiny 2 175,64 Kč od 9. 3. 2018 do data postoupení 29. 11. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 320,54 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 2 175,64 Kč od 16. 3. 2018 do data postoupení 29. 11. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,66 % ročně z částky 2 175,64 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 175,64 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

3. Smlouvou o půjčce ze dne 11. 11. 2016 [číslo] (dále smlouva č. 2) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 18 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 31 320 Kč (půjčka 18 000 Kč, souhrnný poplatek 13 320 Kč) v 58 týdenních splátkách po 540 Kč. Žalovaná uhradila celkovou částku 15 545 Kč, rozdíl ve výši 15 775 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 12 148,63 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 3 626,37 Kč. Půjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 29. 11. 2019 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 12 148,63 Kč, poplatku ve výši 3 626,37 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 5 644,94 Kč (jedná se o 23,66% úrok z jistiny 12 148,63 Kč od 23. 12. 2017 do data postoupení 29. 11. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 901,60 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 12 148,63 Kč od 30. 12. 2017 do data postoupení 29. 11. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,66 % ročně z částky 12 148,63 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12 148,63 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

4. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise. Žalovaná soud požádala o možnost dlužnou částku splácet po 2 000 Kč měsíčně. Uvedla, že od června bude nastupovat do nového zaměstnání.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (smlouva č. 1) ze dne 26. 1. 2017 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 12 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 8 880 tvořený úrokem ve výši 1 680 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 4 800 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 20 880 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 360 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Úrok byl sjednán ve výši 23,72% p. a.

6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] (smlouva č. 2) ze dne 11. 11. 2016 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 18 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 13 320 tvořený úrokem ve výši 2 520 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 600 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 7 200 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 31 320 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 540 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 23,72% p. a.

7. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv byly smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 postoupeny na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019.

8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 11. 12. 2020 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 31 148,95 Kč nejpozději k 26. 12. 2020.

9. První smlouva byla smlouvou o úvěru, druhá smlouva potom smlouvou o zápůjčce. U obou je potom nutno aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

10. Podle ustanovení § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

12. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

16. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

17. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy.

18. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku či úvěr). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvy podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u obou smluv 74 % z poskytnuté částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN.

19. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky.

20. U smlouvy č. 1 týkající se úvěru 12 000 Kč byla žalovanou celkem uhrazena částka 18 055 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím úvěru částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 4 000 Kč (12 000 Kč: 3), žalovaná již přeplatila a není povinna žalobkyni na daný úvěr již nic dalšího platit (12 000 Kč + 4 000 Kč = 16 000 Kč – 18 055 Kč zaplacených žalovanou). Soud tedy žalobu ohledně požadované částky 2 825 Kč s příslušenstvím zamítl.

21. Stejným způsobem byla řešena i smlouva č. 2 týkající se půjčky 18 000 Kč. U této smlouvy bylo žalovanou uhrazeno celkem 15 545 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 6 000 Kč (18 000 Kč: 3), tak žalované zbývá k úhradě částka 8 455 Kč (18 000 Kč + 6 000 Kč – 15 545 Kč zaplacených žalovanou). Částka 6 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 7 320 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (13 320 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 74 % úvěru, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 2 520 Kč s tím, že podle čl. 1 představují 23,72 % p. a. Žalobkyně však požaduje úrok pouze ve výši 23,66% p. a., který splňuje zákonné podmínky. Požadavek na zaplacení smluvních úroků nebyl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok, který požaduje ve výši 23,66% p. a. z jistiny zjištěné soudem ve výši 8 455 Kč, od doby původní splatnosti smlouvy, tedy od 23. 12. 2017 do zaplacení.

22. S ohledem na výše uvedené soud o podané žalobě rozhodl dvěma výroky pro každou smlouvu z důvodu přehlednosti.

23. Výrokem I. soud žalobu pro částku 2 825 Kč s příslušenstvím zamítl, neboť u prvního úvěru dospěl k závěru, že na něj žalovaná již přeplatila a není povinna nic dalšího žalobkyni již hradit.

24. Výrokem II. soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 8 455 Kč (18 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 6 000 Kč – 15 545 Kč zaplacených žalovanou). Zaplacenou částku 15 545 Kč soud započetl na souhrnný poplatek a zbývá tedy uhrazení zbylé části jistiny ve výši 8 455 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny, k níž dospěl soud. S ohledem na žádost žalované jí soud umožnil dlužnou částku splácet v pravidelných splátkách po 2 000 Kč měsíčně, pod ztrátou výhody splátek.

25. Výrokem III. pak soud zamítl žalobu ještě v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 7 320 Kč. Jelikož žalobkyně požadovala placení úroků z prodlení z jistiny ve výši 12 148,63 Kč, tedy z částky vyšší, než ke které dospěl soud (8 455 Kč), zamítl soud v části jistiny 3 693,63 Kč placení úroků z prodlení od 30. 12. 2017 do zaplacení i placení úroků ve výši 23,66% p. a. z částky 3 693,63 Kč od 23. 12. 2017 do zaplacení, a to s odkazem na shora citované závěry.

26. Žalobkyně měla ve věci úspěch pouze co do částky 8 455 Kč, pro 10 145 Kč byla neúspěšná. Právo na částečnou náhradu nákladů řízení by tak měla žalovaná. Podle obsahu spisu žalované žádné náklady řízení nevznikly, soud tedy nepřiznal žádnému z účastníků právo na jejich náhradu.

27. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 480 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky do 20 000 Kč částku 1 000 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 200 Kč. Soud proto žalobkyni uložil ve výroku V. povinnost zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).