6 C 86/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 22 866 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 673,06 Kč s úrokem 19,98% ročně z částky 11 122 Kč od 17. 8. 2015 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 122 Kč od 25. 8. 2015 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 4 503 Kč, se zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 672,94 Kč s úrokem 19,98% ročně z částky 1 672,94 Kč od 25. 6. 2015 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 672,94 Kč od 16. 3. 2016 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 3 017 Kč, dále úroku ve výši 19,98% ročně z částky 948,06 Kč od 25. 6. 2015 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 948,06 Kč od 16. 3. 2016 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>V. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], [titul] náklady řízení ve výši 883 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>VI. Žalobkyně je povinna doplatit České republice, na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 229 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 19. 3. 2021 domáhala po žalované zaplacení celkové částky 22 866 Kč, a to jako nedoplatků dvou půjček poskytnutých žalované právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba]

2. Smlouvou ze dne 23. 6. 2014 [číslo] (dále smlouva č. 1) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 13 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 21 803 Kč (půjčka 13 000 Kč, souhrnný poplatek 8 803 Kč) v 60 týdenních splátkách po 364 Kč. Žalovaná uhradila celkovou částku 3 626,94 Kč, rozdíl ve výši 18 176,06 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 11 122 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 7 054,06 Kč. Půjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 15. 5. 2017 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 11 122 Kč, poplatku ve výši 7 054,06 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 3 884,24 Kč (jedná se o 19,98% úrok z jistiny 11 122 Kč od 17. 8. 2015 do data postoupení 15. 5. 2017), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1 545,35 Kč (jedná se o 8,05% úrok z prodlení z jistiny ve výši 11 122 Kč od 25. 8. 2015 do data postoupení 15. 5. 2017) a běžícího smluvního úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 11 122 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 11 122 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení.

3. Smlouvou ze dne 1. 5. 2014 [číslo] (dále smlouva č. 2) byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 11 017 Kč (půjčka 6 000 Kč, souhrnný poplatek 5 017 Kč) v 60 týdenních splátkách po 184 Kč. Žalovaná uhradila celkovou částku 6 327,06 Kč, rozdíl ve výši 4 689,94 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 2 621 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 2 068,94 Kč. Půjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 15. 5. 2017 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 2 621 Kč, poplatku ve výši 2 068,94 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 991,40 Kč (jedná se o 19,98% úrok z jistiny 2 621 Kč od 25. 6. 2015 do data postoupení 15. 5. 2017), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 246,25 Kč (jedná se o 8,05% úrok z prodlení z jistiny ve výši 2 621 Kč od 16. 3. 2016 do data postoupení 15. 5. 2017) a běžícího smluvního úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 2 621 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 621 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení.

4. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] (smlouva č. 1) ze dne 23. 6. 2014 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 13 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 8 803 tvořený úrokem ve výši 19,98 % ročně ve výši 830 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 235 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 6 738 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 21 803 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 364 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Z čl. 2 smluvních podmínek smlouvy soud zjistil výši roční procentní sazby nákladů určenou v závislosti na délce splácení, a to ve výši 63,93 % pro délku splácení 60 týdnů.

6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] (smlouva č. 2) ze dne 1. 5. 2014 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 6 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 5 017 tvořený úrokem ve výši 19,98 % ročně ve výši 766 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1 141 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 3 110 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 11 017 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách po 184 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Z čl. 2 smluvních podmínek smlouvy soud zjistil výši roční procentní sazby nákladů určenou v závislosti na délce splácení, a to ve výši 63,93 % pro délku splácení 60 týdnů.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní a z Přílohy č. 1 soud zjistil, že žalované pohledávky byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 5. 2017 na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 15. 5. 2017.

8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 21. 6. 2018 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 33 834,85 Kč nejpozději k 28. 6. 2018.

9. Smlouvy uzavřené mezi stranami byly smlouvami o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 145/2010 Sb., ve znění platném do 30. 11. 2016. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

10. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

11. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

12. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

13. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

14. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy.

15. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o půjčce podepsala, a to dokonce i v situaci, kdy v předtištěné (formulářové) smlouvě o půjčce uvedla, že porozuměla všem ustanovením smlouvy, že smlouva představuje její svobodnou vůli a že nebyla uzavřena pod hrozbou nebo nátlakem nebo v tísni za nápadně nevyhovujících podmínek. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u první smlouvy 67,7 % a u druhé dokonce 83,6 % (za 60 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN. Ohledně ve smluvních podmínkách uvedeného RPSN má soud vážné pochybnosti o správnosti této výše, neboť je toho názoru, že tato výše RPSN odpovídá půjčce bez započítání hotovostního inkasa splátek. Podle soudu by však i tato částka měla být do RPSN započítána.

16. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky.

17. U smlouvy č. 1 týkající se půjčky 13 000 Kč byla žalovanou celkem uhrazena částka 3 626,94 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 4 300 Kč (13 000 Kč: 3), tak žalované zbývá k úhradě částka 13 673,06 Kč (13 000 Kč + 4 300 Kč – 3 626,94 Kč zaplacených žalovanou). Částka 4 300 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 4 503 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (8 803 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval téměř 68% zápůjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 830 Kč s tím, že podle čl. 4 představují 19,98 % p. a. Požadavek na zaplacení smluvních úroků nebyl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy a z článku 4 a 20 smlouvy vyplývá, že v případě prodlení se účinnost smlouvy prodlužuje do doby uhrazení celkové dlužné částky. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná ve výši 19,98 % ročně pro celou dobu trvání smlouvy. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok z jistiny požadované žalobkyní ve výši 11 122 Kč, a to od doby původní splatnosti smlouvy, tedy od 17. 8. 2015 do zaplacení.

18. Stejným způsobem byla řešena i smlouva č. 2 týkající se půjčky 6 000 Kč. U této smlouvy bylo žalovanou uhrazeno celkem 6 327,06 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 2 000 Kč (6 000 Kč: 3), tak žalované zbývá k úhradě částka 1 672,94 Kč (6 000 Kč + 2 000 Kč – 6 327,06 Kč zaplacených žalovanou). Částka 2 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 3 017 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (5 017 Kč) právě za hranicí dobrých mravů. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 766 Kč s tím, že podle čl. 4 představují 19,98 % p. a. Požadavek na zaplacení smluvních úroků nebyl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy a z článku 4 a 20 smlouvy vyplývá, že v případě prodlení se účinnost smlouvy prodlužuje do doby uhrazení celkové dlužné částky. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná ve výši 19,98 % ročně pro celou dobu trvání smlouvy. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok z jistiny zjištěné soudem ve výši 1 672,94 Kč od doby původní splatnosti smlouvy, tedy od 25. 6. 2015 do zaplacení.

19. S ohledem na výše uvedené soudu proto nezbylo, než podané žalobě vyhovět částečně, a to pro lepší přehlednost dvěma výroky ke každé smlouvě. Výrokem I. týkajícím se smlouvy č. 1 soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 13 673,06 Kč (13 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 4 300 Kč – 3 626,94 Kč zaplacených žalovanou). Zaplacenou částku 3 626,94 soud započetl částečně na souhrnný poplatek a zbývá tedy uhrazení zbylé části poplatku ve výši 673,06 Kč a jistiny ve výši 13 000 Kč. Z částky jistiny požadované žalobkyní 11 122 Kč přiznal soud zákonné úroky z prodlení, a to od data požadovaného žalobkyní, tedy od 25. 8. 2015 do zaplacení i smluvní úroky ve výši 19,98 % od 17. 8. 2015 do zaplacení. Výrokem II. byla žaloba zamítnuta pro 4 503 Kč.

20. Výrokem III. týkajícím se smlouvy č. 2 soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 1 672,94 Kč (6 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 2 000 Kč – 6 327,06 Kč zaplacených žalovanou). Zaplacenou částku 6 327,06 soud započetl na souhrnný poplatek a část jistiny a zbývá tedy uhrazení zbylé části jistiny ve výši 1 672,94 Kč. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny zjištěné soudem ve výši 1 672,94 Kč od 16. 3. 2016 do zaplacení a smluvní úroky ve výši 19,98% p. a. z jistiny zjištěné soudem ve výši 1 672,94 Kč od 25. 6. 2015 do zaplacení. Soud zamítl žalobu co do částky 3 017 Kč a co do úroku ve výši 19,98 % ročně z částky 948,06 Kč (rozdíl mezi požadovanou jistinou 2 621 Kč a jistinou zjištěnou soudem 1 672,94 Kč) od 25. 6. 2015 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 948,06 Kč od 16. 3. 2016 do zaplacení.

21. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 915 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 22 866 Kč částku 1 144 Kč. K doplacení tedy zbývá částka 229 Kč. Soud proto žalobkyni uložil povinnost zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 229 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

22. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 15 346 Kč a neúspěch v částce 7 520 Kč. Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 34 % svých účelně vynaložených nákladů řízení.

23. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 144 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 300 Kč a třemi paušálními náhradami hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 2 594 Kč a z ní 34 % představuje 883 Kč, které byly žalobkyni soudem přiznány. Náklady řízení ve výši 883 Kč je žalovaná povinna nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.).