6 C 95/2019

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , datum narození , IČO: osobní údaje žalobce sídlem obec a číslo , PSČ obec zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 67 767,50 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně od 1. 9. 2017 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení další částky 32 232,50 Kč s příslušenstvím, zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci k rukám jeho právního zástupce [titul]. [jméno] [příjmení] náklady řízení ve výši 42 818 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku</b> <b>IV. Žalovaná je povinna nahradit České republice – na účet Okresního soudu ve Svitavách náklady řízení ve výši 3 171 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>V. Žalobce je povinen nahradit České republice – na účet Okresního soudu ve Svitavách náklady řízení ve výši 1 513 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 19. 3. 2019 domáhal zaplacení částky 100 000 Kč za dodané dílo. Mezi žalobcem (zhotovitelem) a žalovanou (objednatelem) byla dne 5. 6. 2017 uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla dodávka a montáž ZTI a UT ve Sběrném dvoře [obec] za pevně stanovenou cenu 341 766 Kč bez DPH. Žalobce vystavil dne 18. 8. 2017 žalované fakturu na částku 341 766 Kč, přičemž ze strany žalované již byla uhrazena zálohová faktura ve výši 50 000 Kč. Dne 22. 8. 2017 mělo dojít k předání díla mezi žalobcem a žalovanou, ale při příchodu do objektu domku obsluhy (také dále označován jako vážní domek) žalobce zjistil, že ventil výpusti v důsledku nadměrného tlaku v provozním řádu povolil a do místnosti vytekla voda. Důvodem havárie byl nadměrný tlak vody v přívodním vstupu do nemovitosti. Okamžitě došlo k zastavení přítoku vody do bojleru a žalobce spolu se svými spolupracovníky vyměnil ventil a nasadil regulátor tlaku do patního vstupu objektu. Dne 25. 8. 2017 došlo k předání díla. Žalobce považoval celou záležitost za vyřešenou a domáhal se uhrazení faktury. Žalovaná žalobci zaplatila dne 16. 10. 2017 částku 71 766 Kč a dne 30. 10. 2017 částku 20 000 Kč, slíbila splátkový kalendář a uhrazení do konce roku 2017. Dne 21. 12. 2017 žalovaná žalobci sdělila, že mu budou zbylé finanční prostředky drženy do doby řešení škodní události. Po výzvě právního zástupce žalovaná zaplatila dne 15. 1. 2018 částku 100 000 Kč Celkem žalovaná zaplatila částku 241 766 Kč. Dne 3. 4. 2018 obdržel žalobce oznámení žalované o vzniku škody a uplatnění zadržovacího práva. Dle žalované byla pojistná hadice zapojena chybně a pod tlakem vody z pojišťovacího ventilu se vytrhla a vytopila domek obsluhy. Žalovaná v tomto oznámení navíc tvrdí, že kvůli této závadě nedošlo k převzetí stavby [územní celek]. Žalovaná neposkytla potřebnou součinnost při řešení škodní události, kterou žalobce nahlásil [právnická osoba] Žalobce má za prokázané, že žalovaná svůj závazek dle smlouvy nesplnila a nezaplatila za provedené dílo. Svůj závazek v emailové komunikaci uznala a zavázala se jej uhradit dokonce roku 2017.

2. Ve věci byl zdejším soudem dne 26. 4. 2019, č. j. 6 C 95/2019-34 vydán platební rozkaz, proti kterému si žalovaná podala odpor. Žalovaná nepopřela, že žalobci uhradila celkovou částku 241 766 Kč a že dne 2. 3. 2018 odeslala žalobci oznámení o vzniku škody a uplatnění zadržovacího práva. Důvod uplatnění zadržovacího práva byl vznik škody z důvodu prodlení s dokončením celkového díla, a to převážně kvůli havárii vody, jež byla zapříčiněna žalobcem jakožto subdodavatelem. Součástí smlouvy o dílo bylo mimo jiné odborně zajistit rozvod vody, součástí čehož bylo i zapojení přepadové hadice pojistného ventilu, nicméně přepadová hadice byla v pojistném ventilu zapojena chybně a hadice se pod tlakem vody z pojišťovacího ventilu vytrhla, což zapříčinilo havárii vody, která zatopila domek obsluhy. K předání dokončeného díla mělo dojít dne 22. 8. 2017, avšak v důsledku inkriminované havárie zjištěné téhož dne, kdy byla v domku obsluhy souvislá vrstva vody, [územní celek] odmítlo dílo od žalované převzít. Celková smluvní pokuta za dobu prodlení byla [územní celek] vyčíslena v částce 545 945,24 Kč a tato byla městu [obec] uhrazena v rámci dohody o započtení pohledávek ze dne 30. 11. 2017. Dále žalovaná popřela nedostatek součinnosti při řešení možné náhrady u pojišťovny žalobce, neboť jim nebylo řečeno, jaké podklady bude pojišťovna potřebovat. Zatím poslední reklamace žalované vůči žalobci ze dne 5. 2. 2019 se týká vlhnutí zdiva a podlah ve vážním domku vlivem pravděpodobné netěsnosti spoje na vodovodním potrubí uvnitř objektu, a to i na vnější fasádě. K výmalbě uvnitř domku a k opravě fasády došlo v červenci 2019, od té doby je dílo v pořádku, k žádné závadě nedošlo, objednatel si nestěžoval na žádné zatékání ze střechy. Jelikož se fleky na fasádě znovu neobjevily, tak z toho žalovaná dovozuje příčinnou souvislost mezi fleky na fasádě a závadou ve vodoinstalaci, když její zhotovení měl na starosti žalobce.

3. Žalovaná podáním došlým soudu dne 16. 9. 2019 učinila obranu proti žalobě co do výše 106 487,86 Kč, která představuje škodu vzniklou žalované v důsledku vad díla způsobených žalobcem. Podáním ze 7. 11. 2019 potom tuto obranu upravila na částku 84 829,56 Kč, částku 15 170,44 Kč je ochotna žalobci zaplatit. Částku 84 829,56 Kč žalovaná rozdělila na 3 části.

4. Položky uvedené v tabulce na č. l. 103 spisu pod č. 1 až 7 musely být žalovanou vynaloženy ve dnech 7. 9. 2017 až 6. 10. 2017, a to v důsledku havárie ze dne 22. 8. 2017, kdy došlo neodborným počínáním žalobce k vytopení domku obsluhy. Žalovaná dodala, že příčina předmětné havárie sice byla pracovníky žalobce odstraněna, její následky však nikoliv. V okamžiku přejímky díla [územní celek] tvořila voda souvislou hladinu v celém objektu cca 1-2 cm nad dlažbou, současně se dostala do vnitřní skladby dlažby, odkud následně postupně vzlínala do zdiva a omítky. Tento proces má určitou časovou setrvačnost, neboť po obvodu stěn je nalepený keramický sokl. Navíc voda z konstrukce může odvětrávat především pouze dovnitř objektu, neboť vnější plášť je kompletně zateplen vrstvou polystyrenu. Na fasádě objektu se voda projevovala pouze v místech kotev, případně spojů jednotlivých desek polystyrenu a samozřejmě s časovým zpožděním. Žalovaná uvádí, že pokud byl ve vodovodním řadu nadměrný tlak, měl to žalobce zjistit před napojením systému a upozornit na to žalovanou jakožto objednatele, avšak nic takového se nestalo. Voda v konstrukci podlahy zůstala a postupně vzlínala do zdí, jelikož žalobce nezajistil osazení vysoušeče. Vysoušení objektu bylo ukončeno ke dni 6. 10. 2017. V částce 12 308 Kč jsou zahrnuty pronájmy vysoušečů ve výši 8 000 Kč, dále spotřeba energie na vysoušeče ve výši 908 Kč a náklady na mzdu pana [příjmení] a [příjmení] ve výši 3 400 Kč.

5. Položky tabulky pod č. 8 až 17 byly vynaloženy v souvislosti s havárií z 31. 1. 2019, kdy byl zjištěn netěsný spoj na vodovodní přípojce vedoucí do objektu domku obsluhy. Na vznik této události byl žalobce upozorněn dopisem ze dne 5. 2. 2019, na který nereagoval, proto opravu zajistila žalovaná na své náklady. Náklady na odstranění této závady byly vyčísleny celkem ve výši 27 232,50 Kč, a to za dopravu technika a pracovníků na místo ve výši 5 812,50 Kč ve dnech 5. 2. 2019, 13. 2. 2019 a 14. 2. 2019, za mzdu pracovníků, kteří prováděli opravu ve výši 16 920 Kč ve dnech 13. 2. 2019 a 14. 2. 2019, za pronájem bouracího kladiva ve výši 800 Kč, za pronájem sekacího a vrtacího kladiva ve výši 700 Kč, za pronájem vysavače ve výši 500 Kč, vysoušeče ve výši 2 500 Kč.

6. V poslední části tabulky pod č. 18 až 30 jsou uvedeny náklady vynaložené ve dnech 9. 7. 2019 až 11. 7. 2019, a to v souvislosti s odstraněním skvrn na fasádě domku obsluhy vzniklých jednak v důsledku havárie z 22. 8. 2017, jednak v důsledku netěsnosti spoje na vodovodní přípojce. V celkové částce 45 289,06 Kč jsou zahrnuty náklady na fasádní barvu, penetraci a válečky ve výši 8 021,15 Kč, náklady na primalex, lepidlo, silikon, keraštuk ve výši 607,46 Kč (pro opravu omítek a dlažby v interiéru domku obsluhy v souvislosti s havárií z 31. 1. 2019), dále náklady na zákrytový materiál v souvislosti s odstraněním skvrn na fasádě ve výši 213,22 Kč, nářadí ve výši 319,83 Kč, doprava technika a pracovníků ve výši 7 607,40 Kč, práce technika [příjmení] a pracovníků [příjmení], [příjmení] a [příjmení] ve výši 27 120 Kč, pronájem lešení ve výši 1 050 Kč a pronájem myčky WAPO ve výši 350 Kč.

7. Žalobce uvedl, že se žalovaná na něj pokouší účelově přenést odpovědnost za prodlení, které si sama způsobila, když podle informací žalobce nemohlo dne 22. 8. 2017 k předání díla dojít, neboť žalovaná nestíhala dokončit jiné práce. Dílo žalobce bylo řádně předáno za tři dny, tedy 25. 8. 2017. Žalobce dále odmítá odpovědnost za další vady, které se na díle objevily dodatečně, když žalovaná není schopna opravit střechu a vlhnutí zdiva je způsobeno zatýkáním vody ze střechy nikoliv vadným provedením díla žalobcem. Žalobce byl po havárii ujištěn ze strany žalované, že ke škodě nedošlo a že dojde k úhradě díla do konce roku 2017. Co se týká další havárie z 31. 1. 2019, tak reklamovaná vada nijak nesouvisela s činností a pracemi žalobce, žalobce se připojil na již stávající ventil až za kovový závit a jeho práce začínala až šedými trubkami. Žalobce používá zcela jiný typ kolene. Za tuto škodu tedy není odpovědný.

8. Ze smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne 5. 6. 2017 vyplývá, že žalobce měl jako subdodavatel provést pro žalovanou dílo, a to dodávku a montáž ZTI a ústředního topení v rozsahu předané projektové dokumentace zpracované projekční kanceláří [právnická osoba] z [číslo] na akci Sběrný dvůr [obec]. Zahájení prací mělo nastat dne 15. 6. 2017, ukončení prací a předání předmětu smlouvy o dílo dne 24. 7. 2017 a předání dokladové části dne 24. 7. 2017. Celková cena díla byla stanovena na 341 766 Kč bez DPH, z čehož na ZTI připadá částka 78 673 Kč, na UT (tepelné čerpadlo vč. příslušenství) částka 246 093 Kč a na poplatek za prodloužení záruky na 60 měsíců částka 17 000 Kč, vše bez DPH. Z uzavřené smlouvy o dílo, z bodu IX. bod 4 vyplývá, že zhotovitel se zavazuje odstranit vady na své náklady tak, aby objednateli nevznikly žádné vícenáklady, v opačném případě tyto vícenáklady hradí zhotovitel. Dílo mezi žalobcem a žalovanou bylo předáno dne 25. 8. 2017.

9. Z mailové korespondence mezi žalobcem a žalovanou vyplývá, že dne 13. 10. 2017 žalovaná napsala žalobci, že se omlouvají za vzniklou situaci, dnes mu bude uhrazena 1/3 dluhu, postupně budou umořovat dle jejich finančních možností. Dne 16. 10. 2017 pracovnice žalované sděluje žalobci, že by se ráda domluvila na splátkách tak, aby vyhovovaly oběma stranám, nabídla 55 000 Kč vždy k 10.tému dni v měsíci Dne 25. 10. 2017 sděluje zaměstnankyně žalované, že očekávají platbu od investora a prosí o trpělivost, jejich závazek bude jistě do konce roku splacen. Dne 11. 12. 2017 je opět žalovanou sděleno, že závazek bude do konce roku splacen. Dne 21. 12. 2017 potom žalovaná zasílá žalobci zprávu, že dle pokynu vedení budou žalobci finance drženy do doby dořešení škodní události v důsledku vytopení objektu.

10. Mezi stranami proběhlo několik výměn korespondence týkající se uplatnění dlužné částky. Žalobce v dopise ze dne 16. 10. 2018 setrvával na tvrzení, že se nejednalo o žádné jeho pochybení, ale havárie byla způsobena kolísavým a nadměrným tlakem vody v přívodním vstupu a do místnosti vytekla voda. Klient spolu se svými spolupracovníky tuto havárii co nejrychleji začal řešit, ač za ni nenesl žádnou odpovědnost, ventil byl vyměněn, byl nainstalován regulátor tlaku a havárie byla odstraněna. Klient v rámci dobrých obchodních vztahů odstranil vadu, která nebyla na jeho straně a za kterou nebyl odpovědný. Ze stany žalované k reklamaci nedošlo, až z dopisu ze dne 2. 3. 2018 se žalobce dozvídá o údajné vadě díla a o uplatnění zadržovacího práva. V dopise ze dne 29. 10. 2018 [titul]. [příjmení] za žalovanou reaguje na dopis žalobce ze dne 16. 10. 2018 s tím, že v příloze zasílá protokol ze dne 22. 8. 2017, kde je specifikovaná havárie. V připojeném protokolu o převzetí jsou však ponechány pouze závady týkající se vytopení (oprava rozvodů vody, objekt SO 08 je aktuálně vytopen, je nutné jeho vysušení a výmalba), ostatní závady jsou vymazány.

11. Svědkyně [titul]. [jméno] [příjmení], starostka [územní celek], soudu předložila zelenou složku obsahující protokoly o převzetí stavby a reklamační dopisy. Z protokolu o převzetí stavby ze dne 22. 8. 2017 jsou v seznamu závad kromě opravy rozvodů vody, objekt SO 08 je aktuálně vytopen, je nutné jeho vysušení a výmalba, ještě další závady, a to dokončení elektroinstalace, nejsou nainstalovány hasicí přístroje, plochy nejsou očištěny, nejsou instalovány kamery, není dokončeno pískování zámkové dlažby, je nutná oprava povrchu váhy, je nutné vyčištění výpusti, není odstraněno zařízení staveniště, je nutné doplnění dokladové části, geometrické zaměření, betonová deska nemá dostatečnou pevnost. Stavba nebyla převzata, termín odstranění závad byl stanoven na 1. 9. 2017. Z protokolu o převzetí stavby ze dne 19. 9. 2017 také vyplývá, že stavba nebyla [územní celek] převzata, byla nutná oprava obkladů v prostoru koupelny, oprava stěn v objektu SO.08, aktuálně nejsou rovné – neodpovídá ČSN, je nutné dokončení instalace kamer, není doplněn geometrický plán, nové napojení pojistného ventilu – není provedeno řádně, okraje rampy je nutno provést v novém, trvanlivém, reflexním provedení. Předávající k datu 19. 9. 2017 odvezl vysoušeče, vlhkost objektu bude sledována. K předání stavby bez závad došlo dne 29. 9. 2017. Dne 24. 11. 2017 [územní celek] reklamovalo tmavé kulaté fleky na fasádě objektu a opadávání omítky uvnitř objektu do výše 0,5 m, vše dle přiložených fotografií. Z korespondence mezi starostkou obce a panem [jméno] [příjmení] dále vyplývá, že vysoušeče byly na místě zapnuty až od pátku 8. 9. 2017 12. V dopise ze dne 2. 3. 2018 žalovaná žalobci sděluje, že uplatňuje zadržovací právo a oznamuje mu vznik škody způsobené dne 22. 8. 2017 tím, že přepadová hadice v pojistném ventilu byla zapojena chybně a hadice se pod tlakem vody z pojišťovacího ventilu vytrhla, což zapříčinilo havárii vody, jež zatopila domek obsluhy. V domku byla souvislá vrstva vody, což zapříčinilo, že [územní celek] odmítlo dílo dne 22. 8. 2017 převzít. Druhý pokus o předání díla proběhl dne 19. 9. 2017, ovšem i tehdy byla hadice přepadu špatně nainstalována a k předání díla opět nedošlo. Dílo bylo předáno až 29. 9. 2017, přičemž [územní celek] uplatnilo vůči žalované smluvní pokutu ve výši 545 945,24 Kč. Na základě těchto skutečností žalovaná uplatňuje zadržovací právo k pohledávce ve výši 100 000 Kč do doby, než bude určen podíl zavinění žalobce na výše uvedené škodě. Rovněž současně upozorňují na problém vlhnutí zdiva, přičemž příčiny tohoto vlhnutí budou zjišťovány s ohledem na současné počasí později.

13. Z faktury [číslo] 2017 ze dne 16. 10. 2017 vyplývá, že [územní celek] vyúčtovalo žalované smluvní pokutu 0,2% denně za období od 23. 8. 2017 do 25. 9. 2017 ve výši 545 945,24 Kč. Tato částka byla dohodou o započtení pohledávek uzavřenou mezi žalovanou a [územní celek] započtena proti pohledávce zhotovitele ve výši 2 420 759,80 Kč. Nevypořádaná zůstala část pohledávky zhotovitele ve výši 1 874 814,56 Kč.

14. Ze zápisu ze stavebního deníku založeného na č. l. 46 spisu vyplývá, že dne 30. 11. 2017 byly objeveny tmavé skvrny na fasádě budovy, dodavatel navrhl vadu sledovat a s tím, že náprava bude vyřešena za lepších klimatických podmínek. V zápise ze dne 15. 7. 2018 je uvedeno, že skvrny na fasádě vznikají pravděpodobně přebytečnou vlhkostí v objektu obsluhy. Dne 5. 2. 2019 je zapsáno, že uživatelem stavby je zjištěna porucha na vodovodní přípojce, předpokládaná porucha styk převod PE/PP. Dne 13. 2. 2019 generální dodavatel stavby nastoupil k opravě poruchy vodovodní přípojky ze dne 5. 2. 2019. Dle přiložené fotodokumentace byla zjištěna vada na provedení přechodu potrubí PE – PP. V místě poruchy bylo provedeno následující: vybourání podlahy cca 60x30 cm, výměna přechodové tvárnice, oprava hydroizolace, vysekání drážky ve zdivu 10x50 cm, tlaková zkouška přechodu, betonáž podlahy, oprava dlažby a oprava omítky. Porucha zapříčinila skvrny na fasádě objektu, vlhkost vystupující nad podlahou a opravu v místě poruchy. Dne 14. 2. 2019 je v zápise zapsána oprava reklamace – havárie vodovodní přípojky, provedené práce – dočištění vybourané poruchy v betonové desce, vysátí, oprava hydroizolace, montáž tepelné izolace, výztuž betonové mazaniny, betonáž podlahy a úklid (č. l. 115 spisu). Ve dnech 9. – 11. 7. 2019 probíhaly opravy fasády a vnitřních výmaleb, tak, jak je pospáno v záznamu stavebního deníku na č. l. 124 spisu.

15. Součástí spisu je i dokumentace stavebního objektu a technické výkresy, vše je založeno na č. l. 140 spisu. Z dokumentace vyplývá, že regulátor tlaku nebyl součástí projektové dokumentace.

16. Dne 5. 2. 2019 napsala žalovaná žalobci reklamační dopis, v němž je reklamováno vlhnutí zdiva a podlah ve vážním domku Sběrného dvora v [obec] vlivem pravděpodobné netěsnosti spoje na vodovodním potrubí uvnitř objektu. Příčinná souvislost je usuzována ze skutečnosti, že uživatel změřil tlak na přívodním potrubí za hlavním uzávěrem, který následně klesal. Žalobce byl požádán o rychlou reakci, neboť uživatel za současného stavu není schopen objekt provozovat. Přílohu dopisu tvořilo 5 fotografií dokládající vlhnutí zdiva nad soklem. Dopis byl žalobci odeslán až dne 26. 2. 2019, žalobce jej převzal dne 27. 2. 2019. V té době však dle zjištění soudu již bylo reklamované dílo opraveno samotnou žalovanou (opravy proběhly ve dnech 13. a 14. 2. 2019).

17. Fleky na fasádě jsou zachyceny na fotografiích založených ve spise na č. l. 53, 55. jedná se o kruhové fleky v horní polovině stavby. Na fotografii založené na č. l. 164 spisu je zapojení hadice do odpadu ještě před dokončením a zapojením pojistného ventilu. Dokončené dílo po opravě ze dne 22. 8. 2017 se zapojením regulátoru tlaku je na fotografii na č. l. 61, resp.

165. Na fotografiích na č. l. 154 je vidět původní spoj (foto č. 1), který v černé části protékal a následně opravený spoj (foto č. 2), v němž byl černý spoj vyměněn za mosazný. Na další fotografii (foto č. 1) je vyfocen kout místnosti a v levé spodní části je vidět vyčnívající černá trubka zřejmě obalená černou vrstvou izolace. Není však zřejmé, jedná-li se pouze o trubku, či jestli je tato trubka zakončena nějakou armaturou.

18. Ze zápisu o předání odstraněné reklamované vady podepsaném žalovanou a [územní celek] ze dne 31. 1. 2019 ze dne 16. 7. 2019 vyplývá, že reklamovaná vada na vážním domečku obsluhy„ vzlínající vlhkost zdiva“ žalovaná odstranila. Porucha vodovodu zapříčinila 1. vzlínání vlhkosti nad keramickým soklem v místnostech – odstraněno, 2. místo opravy vodovodu v podlaze – odstraněno (13. 2. 2019), 3. nový nátěr fasády vážního domečku ze strany od kalové jímky – odstraněno. Tímto zápisem se považuje reklamovaná vada za vyřízenou. Za Veřejné služby [územní celek] bylo dopsáno, že na vážním domečku není dořešena závada, pod střešní krytinou vzlíná voda ze strany od kalové jímky. Bod 1-2 bez závad. V bodě 3 se mohou objevit fleky při změně počasí (podzim – zima).

19. Žalovaná vůči žalobci provedla nedatovaným dopisem jednostranný zápočet, kdy na pohledávku žalobce ve výši 100 000 Kč započítala vícenáklady související s odstraněním reklamovaných vad díla ve výši 106 487,86 Kč (č. l. 81 spisu). Následně však žalobkyně částku 106 487,86 Kč upravila na částku 84 829,56 Kč. Tato aktualizovaná tabulka nacházející se na č. l. 103 spisu obsahuje troje vyčíslení nákladů souvisejících s odstraněním reklamovaných vad díla dle SOD [číslo] Náklady související s odstraněním havárie ze dne 22. 8. 2017 jsou uvedeny pod položkami 1-7 v celkové částce 12 308 Kč, a to za pronájem vysoušečů celkem 8 000 Kč, spotřebu energie ve výši 908 Kč, práce [titul]. [příjmení] aj. [příjmení] při kontrole vysoušečů a vylévání zásobníku ve výši 3 400 Kč Náklady související s odstraněním havárie z 31. 1. 2019 jsou uvedeny pod položkami [číslo] a zahrnují dopravu technika ve výši 2 982,20 Kč, dopravu pracovníků ve výši 2 830 Kč, práci technika J. [příjmení] dne 5. 2. 2019 ve výši 2 700 Kč, práci technika J. [příjmení] dne 13. 2. 2019 ve výši 4 860 Kč, práci R. [příjmení] ve dnech 13. - 14. 2. 2019 ve výši 4 680 Kč, práci J. [příjmení] ve dnech 13. - 14. 2. 2019 ve výši 4 680 Kč, pronájem bouracího kladiva ve výši 800 Kč, pronájem sekacího a vrtacího kladiva ve výši 700 Kč, pronájem vysavače ve výši 500 Kč a pronájem vysoušeče za 10 hodin po 250 Kč ve výši 2 500 Kč Náklady na odstranění skvrn na fasádě jsou uvedeny pod položkami 18 – 3 a obsahují fasádní barvu, penetraci, válečky ve výši 8 021,15 Kč, primalex, lepidlo, silikon, keraštuk ve výši 607,46 Kč, zákrytový materiál ve výši 213,22 Kč, nářadí ve výši 27 a 41,32 Kč, dopravu technika ve výši 3 676,60 Kč, dopravu pracovníků ve výši 3 930,80 Kč, práci technika J. [příjmení] ve dnech 9. 7. a 11. 7. 2019 ve výši 9 180 Kč, práci R. [příjmení] ve dnech 9. – 11. 7. 2019 ve výši 6 760 Kč, práci J. [příjmení] ve dnech 9. 7. a 11. 7. 2019 ve výši 4 420 Kč, práci R. [příjmení] ve dnech 9. – 11. 7. 2019 ve výši 6 760 Kč, pronájem lešení ve výši 1 050 Kč a pronájem myčky WAP ve výši 350 Kč. K jednotlivým výše uvedeným položkám jsou doloženy faktury, podklady pro výpočet mzdy, záznamy o provozu vozidel a pracovní výkazy jednotlivých pracovníků. Žalovaná následně uvedla, že na č. l. 103 spisu v třetí tabulce týkající se odstranění skvrn na fasádě vzniklých v souvislosti s vytopením objektu dne 22. 8. 2017 a netěsností spoje na vodovodní přípojce jsou z půlky náklady na opravu fasády a z půlky náklady na vnitřní výmalbu. Vnitřní výmalba se musela opravit, oškrabat omítka nad sokly a provést oprava omítky, a to z důvodu havárie z 22. 8. 2017, pak i z 31. 1. 2019. Vnitřní malba se opravovala pouze jednou, a to v červenci 2019.

20. Soudu bylo předloženo čestné prohlášení podepsané [jméno] [příjmení] (podpis ověřen) dne 1. 7. 2020, v němž pan [příjmení] uvádí, že pracoval u [právnická osoba] na pozici stavbyvedoucího a byl odpovědný za realizaci stavebního díla – stavby Sběrného dvoru v [obec], v jejímž rámci žalovaná uzavřela dne 5. 6. 2017 s žalobcem smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla dodávka a montáž ZTI a ústředního topení v domku obsluhy. Čestně prohlásil, že pan [celé jméno žalobce] nastoupil k provádění předmětných topenářských prací v době, kdy byla podlaha domku obsluhy zabetonována s tím, že z podlahy v tu dobu vyčnívala pouze trubka, tj. napojovací místo pro zhotovitele vnitřního rozvodu v podobě černé PE trubky, ukončené cca 1 metr nad podlahou uvnitř objektu vážního domku, bez jakékoli armatury či spojovacího prvku. Od výslechu pana [příjmení] soud upustil, neboť je vážně nemocen.

21. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že předmětem smlouvy o dílo uzavřené s žalovanou bylo zhotovení rozvodů vody v malé místnosti pro obsluhu váhy, kde byla šatna, záchod, sprcha a umyvadlo, dále zhotovení kanalizace do sprchy, umyvadla a záchodu a rozvody tepla, tedy instalovali 4 kusy radiátorů a tepelné čerpadlo, na které byla evropská dotace. Při stavbě postupovali podle projektové dokumentace, k práci nastoupili 15. 8. 2017 a dokončit ji mohli nejpozději 16. 8. 2017. Tepelné čerpadlo bylo určeno pro vytápění budovy a pro ohřev teplé vody. Součástí bojleru je i pojistný ventil, který byl v projektové dokumentaci a který byl na bojler namontován. Nicméně později se zjistilo, že tlak vody z řádu byl zřejmě vyšší a došlo k poškození pojistného ventilu, v důsledku čehož pojistný ventil byl poškozen a propouštěl vodu. Aby k tomu nedošlo, tak se instaluje regulátor tlaku. Tento v projektové dokumentaci nebyl uveden a standardně se také nedodává, neboť se obvykle předpokládá, že tlak v řádech je standardní. Obvykle problémy nastávají v panelácích nebo u domů, které jsou níže položeny. Je pravda, že tento domek byl níže položený, ale na problémy s tlakem žalobce nikdo neupozornil, sám to neřešil, přišel na to, až když došlo k poruše, při zhotovování díla byl tlak v pořádku. Obvykle se tento problém zjistí tak, že pojistný ventil často spíná, ale v tomto případě k častému spínání nedošlo a rovnou došlo k porušení ventilu. Pojistný ventil je u každého spotřebiče na teplou vodu a propouští pouze tlak do 6 barů. Pokud je tlak větší, tak může dojít k poškození pojistného ventilu. Z pojistného ventilu vede hadička, která se zapojí do odpadu, a to buď tak, že se vyvrtá díra do víčka odpadu a hadička se tam zahustí, tzn., že se do víčka zastrčí (nasadí se tam, jde tam velmi ztuha, jednoduše nejde vytáhnout, k tomu musí být použita hrubá síla), anebo se jiným způsobem připevní. V tomto případě byla hadička zastrčena do víčka odpadu. Jedná se o standardní provedení, zasunutí hadičky jak do pojistného ventilu, tak do víka odpadu, je napevno, jednoduše vyvlíknout nejde. K poruše ventilu a k protékání vody mohlo podle žalobce dojít pouze v časovém úseku dne 22. 8. 2017 mezi 10. až max. 12. hodinou, neboť na ten den bylo přichystáno předání stavby investorovi a zaměstnanci žalované domek uklidili a byl nachystán k předání. V té době žádná voda nikde nevytékala. Až v okamžiku předávání stavby, kdy se na místo dostavili i zástupci [obec], se domek otevřel a zjistilo se, že na podlaze je voda. [obec] odmítly za této situace stavbu převzít a řešila se příčina vzniku poškození. Žalobce s kolegy řešil vzniklý problém, když na stavbu přijel, tak voda již byla zastavena. Když pustili vodu, tak zjistili, že pojistný ventil není v pořádku, protože protékal a byl zničený. Voda šla do hadičky, která byla vytržena z víka odpadu. Zjišťovali příčinu zničení pojistného ventilu, provedli měření a zjistili vysoký tlak vody v řadu. Provedli výměnu celého pojistného ventilu a jeho napojení do víka odpadu, napojení provedli stejným způsobem jako předtím. Před vodoměr nově zapojili redukční ventil, nebo-li regulátor tlaku. To, že došlo k vytržení hadičky z víka odpadu, bylo podle žalobce způsobeno buď vysokým talkem vody, který tam zcela jistě byl, anebo došlo k nějakému mechanickému vytržení hadičky. Obvykle tlak vody u baterií nesmí přesáhnout 3,5 atmosféry, v tomto případě naměřili tlak vody 7 atmosfér. Celé zařízení včetně hadičky vyměnili. Vše zkontrolovali a žádné další problémy se nevyskytly. Pan z [právnická osoba] vytíral hadrem podlahu, říkal žalobci, že vody bylo tak 5-8 kýblů. Vše se vytřelo, zřejmě se stavba uzavřela a řešil se náhradní termín předání. Hlavní příčinou, proč [právnická osoba] nepřevzal od žalobce dílo, byla voda na podlaze. [obec] neměly celou stavbu ten den přebírat, bylo tam ještě více nedodělků, ale zástupce města tam přítomen byl. Paní starostka [obec] mu říkala, že i kdyby z jeho strany bylo všechno v pořádku a nedošlo k úniku vody, tak že stejně by stavbu nepřevzali kvůli dalším závadám. Žalobce ještě uvedl, že je obvyklé, že vždy když ze stavby odjíždějí, tak zastavují teplou i studenou vodu právě z důvodu, aby nemohlo dojít k nějaké závadě. Je zřejmé, že zaměstnanci žalované vodu museli pustit. V případě této stavby šlo pustit samostatně vodu teplou i studenou, aby došlo k závadě, ke které došlo, tak musela být puštěna voda teplá i studená. Kdyby byla puštěna pouze studená voda, tak by k poruše pojistného ventilu nedošlo. Pojistný ventil je instalován pouze za uzávěrem teplé vody. Ve stavu, v jakém provedli opravu, je zařízení užíváno i v současné době, k žádné závadě tam nedošlo. [příjmení] [příjmení] žalobce nikdy neviděl, nikdy s ním nekomunikoval. Ví, že mu z [právnická osoba] říkali, aby zkontroloval zapojení přepadové hadičky do odpadu, to učinil, byl tam s panem [příjmení] od žalované, vše zkontrolovali, hadička byla uchycena v pořádku, držela pevně, nic na uchycení neměnil, ani do tohoto nijak nezasahoval, vše funguje doteď. Nikdo po něm nic dalšího nepožadoval. I když je pojistný ventil v pořádku, může se stát, že hadička samovolně vypadne, ale v tomto případě by havárie neměla být zásadní, protože voda pouze odkapává. Když je ale ventil rozbitý, tak jím voda protéká pod vysokým tlakem, takováto natlakovaná voda šla i do hadičky a mohla klidně způsobit její vytržení. Voda potom vytékala z hadičky pod vysokým tlakem a mohla způsobit mnohem větší zatopení objektu, než kdyby pouze odkapávala. Následně po opravě se řešilo, zda dojde k doplacení faktury či nikoliv, začátkem prosince 2017 bylo žalobci přislíbeno doplacení do konce roku, nicméně 21. 12. 2017 mu bylo sděleno, že se platba pozastavuje v důsledku vytopení objektu a řešení reklamace. V březnu 2018 mu [právnická osoba] oznámil vznik škody a uplatnění zadržovacího práva. Následně potom žalovaná zaslala dopis i fakturu na celkovou částku 106 487,86 Kč, a to za první i druhou havárii. Ke druhé havárii mělo údajně dojít někdy v lednu 2019. Kontaktoval ho telefonicky [titul]. [příjmení], s tím, že je nějaký problém s únikem tlaku vody, nedokázal mu přesně havárii popsat, ptal se, zda se nemůže zastavit a podívat se na to, říkal, že to město zjistilo samo. Žalobce ho požádal, jestli by mu nemohl poslat nějaké fotky, aby tam nejel zbytečně, aby věděl, co se stalo a mohl to řešit, myslí si, že v té době byl i na dovolené. Žádné fotky mu neposlal, do dneška vlastně neví, co se stalo. Jel se tam potom podívat, ale vše již bylo zabetonované a opravené. Od pracovníků města se dozvěděl, že byl porušen spoj na přívodu vody a muselo se to opravit. Zaměstnanci města údajně našli místo problému, bylo to v podlaze a údajně si to opravili sami. Žalobce uvedl, že vada byla na přívodním potrubí vody, kterou přichystal [právnická osoba], a to někde v bodě V 1 na obrázku D .1.4.2 projektové dokumentace. [právnická osoba] dělal vodoměrnou šachtu a přívod vody v černé polyetylenové trubce, která vyčnívá ze základové desky. Na tuto černou trubku se následně napojoval žalobce PPR (smetanová barva). U černé trubky byla přechodka, na kterou se napojil žalobce, údajně byl problém někde v okolí V 1, ale kým toto bylo způsobeno, nevěděl. Žalobce po zhotovení díla dělal tlakové zkoušky a žádný problém nezaznamenal.

22. Zástupce žalované předložil následně soudu přechodové koleno, které se k důkazu založilo do spisu a tvrdil, že k problému došlo ve šroubovaném spoji v nejširší černé části kolena. Spoj byl porušen v části, která je zašpiněna pískem.

23. K tomu žalobce uvedl, že do současné doby nevěděl, v čem byl u druhé havárie problém, koleno bylo předloženo až u jednání, žádná předchozí fotografie mu nebyla zaslána a on bez fotografií a bez odborného vylíčení nemohl uplatnit nárok u pojišťovny. Ani [právnická osoba] s pojišťovnou nespolupracoval. Dále tvrdil, že celá černá část byla připravena žalovanou a on se na tuto trubku napojoval až od bílé části. Celá černá část byla v podlaze. V okolí nejširší černé části je hydroizolace. Poté, co udělali rozvody, tak podlahovou část dodělala stavba zřejmě tak, že rozvody zadělala betonem a dlažbou. Stejným způsobem to bylo i u rozvodů vody a radiátorů, kdy žalobce odcházel ze stavby s tím, že rozvody byly zasekány ve zdi s tím, že zazdění a omítku následně dodělal [právnická osoba]. K vyčíslení nákladů od žalované žalobce uvedl, že místnost, kde došlo k havárii vody, se neštukovala, pouze se vybílila, žalovaná nedělala žádné bourací práce ani nepoužila vysavač. Co se týká skvrn na fasádě, tak se domnívá, že tam není dána příčinná souvislost s únikem vody, dle sdělení starostky byly skvrny na fasádě od doby, kdy se fasáda udělala a navíc v místech mimo technickou místnost. Skvrny na fasádě byly prý navíc opraveny lokálně, nikoli celoplošně.

24. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento svědek se na místo dostal až při řešení druhé reklamace. V době stavby sběrného dvoru dělal stavební dozor pan [příjmení], který je nyní v invalidním důchodu. O první reklamaci svědek ví pouze z doslechu, došlo tam k vytopení objektu, kdy praskl pojistný ventil, následně došlo k vlhnutí obvodového zdiva a svědek se k řešení reklamace dostal v souvislosti s reklamovanými fleky na fasádě. Domnívali se, že k těmto flekům došlo v důsledku zatopení objektu při první havárii, neboť dojde k vytvoření vany a voda nemá kudy unikat a došlo tak ke vzlínání do zdí. Následně kolegové řešili vysoušení celého objektu, opravy omítek. Po této havárii následně začala opadávat omítka do úrovně asi metr od podlahy ve všech místnostech, kde nejsou obklady. Předpokládali, že voda vzlíná, objekt se tedy vysušoval s tím, že po vysoušení budou řešit fleky. Vysoušením fleky zmizely, fasáda se opravovala příští rok v létě, neboť sice vlhkost zmizela i z vnější omítky, ale jiný odstín na fasádě v místech mokrých fleků zůstal. Ke vzlínání a k poškození omítek došlo v celém objektu, hlavně na příčkách, jak tomu bylo u obvodových zdí zevnitř, si již nepamatuje. Celá fasáda se předělávala v létě 2019. Svědek řešil druhou havárii, tehdy mu volal ředitel sběrného dvora, že se ztrácí tlak v potrubí, že mu neteče voda a že zřejmě teče vodovodní přípojka. S žalobcem nic neřešil, s ním to řešil výrobní ředitel pan [příjmení]. Svědek jel na stavbu, zjistil, že někde to teče, ředitel sběrného dvora se svými zaměstnanci přišli na to, že to musí téct na vodovodní přípojce. Nepředpokládali, že teče trubka, proto otevřeli část podlahy u přívodu v oblasti V 1. Otevření, vybourání podlahy a veškeré opravy prováděli zaměstnanci [právnická osoba], a to pan [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno]. Vybourali dlažbu a podlahu o velikosti asi metr na metr a zjistili po puštění vody, že teče černý ventil ve spojce v nejširší části. Zajistili materiál, vše přepojili, provedli kontrolu tlaku, vrátili hydroizolaci, provedli zabetonování, novou dlažbu, opravili i sokl, neboť zásah byl i ve stěně. Vše se nechalo vysychat a po vyschnutí se vše vymalovalo. Tam, kde byla spadaná omítka uvnitř, tak se vše přemalovalo. Jednalo se o hlavně místnosti 01, 02 a část 07. Jak vypadala stavba v době, kdy k práci nastupoval žalobce, nebyl svědek schopen říct, ale obvykle vyvedou nad základovou desku černou trubku a vše ostatní už dělá instalatérská firma. Na stavbě nemohli používat vodu z řádu, protože ještě neměli osazen vodoměr, voda se brala někde jinde. Vodoměr se osazoval v souvislosti s prováděním prací žalobcem. Svědek předpokládá, že černý ventil na stavbu dodával a montoval pan [celé jméno žalobce]. Svědek pracoval jako stavební dozor na stavbě školy v [obec] od ledna 2018, tehdy na stavbu sběrného dvora nedocházel. S pracovníky po celou dobu opravy nebyl, ukázal jim, co se má opravit, následně se tam byl podívat, nevěděl, zda byly z opravy zhotoveny nějaké fotografie. Nebetonovalo se to stejný den, bylo to odkryto do hloubky asi 15 cm, kdy koleno vycházelo ze základové desky, následně tam byla hydroizolace, tepelná izolace a podlaha. Žádnou jinou závadu nenašli. [právnická osoba] instalatérské práce neprovádí, najímá si na to. V tomto případě opravu prováděl zaměstnanec žalované pan [příjmení] [jméno], který je vyučen instalatérem, bohužel zemřel.

25. Z výpovědi svědka [jméno] [jméno] bylo zjištěno, že tento je zaměstnancem žalobce asi 9 let, je vyučen v oboru instalatér. Na práci pro [právnická osoba] se podílel, zakázku dělali asi den a půl, byli tam 2-3. Prováděli tahání vodovodních trubek, v mědi dělali topení, kompletovali baterie v umyvadlech a ve sprchovém koutu a posléze montovali tepelné čerpadlo. Ví, že při předání díla došlo k havárii vody, u toho přítomen nebyl. Mělo se jednat o poruchu na pojistném ventilu u bojleru, dal se tam nový pojistný ventil a dodělal se regulační ventil, protože byl vysoký tlak v řádu. Obecně se regulační ventil osazuje tam, kde je to nutno, hlavně pokud je tam vyšší tlak. Kde bude osazen a kde ne, svědek neřeší, to rozhoduje pan [celé jméno žalobce]. Když nastupují na stavbu, tak tlak vody v řádu neměří. Po zhotovení díla prováděli tlakové zkoušky, vše proběhlo v pořádku. Když na stavbu vstoupili, tak začali stavebními pracemi, vysekáváním místa pro vedení vody a trubek pro topení, podle toho, kde se voda bude dělat a napojili se na stávající vodovod na polyetylenovou trubku. Ta možná měla nějaký přechod, končí závitem, ale svědek nebyl schopen říct, zda byla rovná anebo měla koleno. Pokud by koleno na trubku dodávali oni, tak by zcela jistě bylo mosazné, protože používají mosazná kolena. Svědkovi bylo následně předloženo koleno dodané žalovanou, k tomu uvedl, že jestli na této části něco dělali, tak od šedé části – PPR. Není schopen říct, zda se jedná o část, na které pracovali. Pokud by se napojovali pouze na černou trubku a dávali tam přechod, tak ten by dávali vždy mosazný. Přechod tam musí být vždy. Mosazný přechod používají proto, že je silnostěnný a kvalitnější. Takto dělají už delší dobu, dá se říct, že automaticky. Co se týká rozpočtu a nabídek, to má na starosti pan [celé jméno žalobce]. Pokud by se stalo, že by na stavbě měli z přívodové trubky zřízen kohoutek pro odběr vody (někdy se to stává), tak by uzavřeli vodu, odmontovali to, co tam je, potom udělali na přívodovou černou trubku přechod a dále pokračovali šedými trubkami. Někdy na stavbách již přechod je připravený, někdy je z plastu, někdy z mosazi, jak kdy, a oni pouze pokračují šedými trubkami. Jak to bylo v tomto konkrétním případě, si již svědek nebyl schopen vzpomenout. Pokud na polyetylenové trubce (černé) je něco připojeno, takto kontrolují provedením tlakové zkoušky celého jejich díla. V daném případě se využila nejlevnější varianta, kdy se nepoužil nerozebíratelný materiál.

26. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento je zaměstnancem žalobce asi 3 roky. Pracoval na zakázce ve sběrném dvoře v [obec], jak dlouho práci dělali, si již nevzpomene, ale pracoval tam společně s panem [jméno], dělali to ve dvou, pan [celé jméno žalobce] tam byl na začátku, aby jim to ukázal. Pamatuje si, že z betonové podlahy, kde byla již zhotovena hydroizolace, vyčnívala černá trubka, nevzpomněl si však již, jestli se jednalo pouze o trubku nebo i o nějaký přechod. Oni používají přechody mosazné nebo elektrotvarovky. Šroubované jsou k ničemu. Následně pokračují šedými trubkami. Pro vodu chodili ven, nevybavil si, že by na přívodové trubce byl nějaký kohoutek. Zhotovené dílo potom kontrolují kompresorem, kdy celou sestavu natlakují, neunikalo nikde nic. Při první havárii odstraňovali závadu způsobenou pojistným ventilem, nasadili zpátky hadičku, vyměnili pojistný ventil a přidělali regulátor tlaku. To, že je tam vysoký tlak, svědek věděl už od pana [celé jméno žalobce]. Co pracuje u pana [celé jméno žalobce], tak vždycky dávají přechody mosazné nebo elektrotvarovky. Po předložení kolene předloženého žalovanou, uvedl, že na silné černé spodní části je vidět hydroizolace, není schopen říct, zda toto zhotovovali, pokud ano, tak až od šedé části. Izolace musela být převařena až přes spodní svěrné šroubení, je to tam vidět. Oni se snaží provedenou hydroizolaci vůbec nenarušit, ve většině případů to tak je nachystáno, pokud by museli do izolace zasahovat, takto dávají vždy vědět stavbyvedoucímu, aby zajistil následné doizolování. Vzhledem k tomu, že je každý den jinde, není schopen říct, jak to bylo v případě stavby v [obec].

27. Z výpovědi svědkyně [titul]. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tato pracovala v době stavby jako starostka [územní celek], sama se na stavbě aktivně angažovala, byla u všech kontrolních dnů. Stavebním a technický dozorem za město byl po celou dobu stavby [titul]. [jméno] [příjmení], společnost [právnická osoba] Svědkyně uvedla, že s [právnická osoba] mají velmi nemilé zkušenosti, této firmě byla z jejich strany udělena nejvyšší sankce, kterou kdy dali. Na samotnou stavbu žalovaná nastoupila až několik měsíců po předání stavby, tudíž se ocitli velmi brzy ve velkém skluzu. [část obce] se jim snažilo z počátku vyhovět a dodatkem posunuli předání díla z 22. 7. na 22. 8. 2017. Když mělo nastat předání díla 22. 8. 2017, tak [právnická osoba] neměl všechny věci hotové, to, že došlo k vytopení domečku, byla jenom jedna z problematických věcí. Když se objekt obsluhy otevřel, tak v zadní části domečku byla voda, v některých místnostech až do výšky 10 cm a když se otevřely dveře, tak voda začala protékat do dalších místností a ke vchodu. Z toho usoudili, že k problému došlo asi v noci nebo den předtím. Zaměstnanci města do objektu nechodili, neboť to stále byla stavba [právnická osoba]. K havárii došlo proto, že byl vytržen pojistný ventil v bojleru, zřejmě vlivem vysokého tlaku vody. Původně [právnická osoba] tvrdil, že za to může město, ale [právnická osoba] jim předal doklad o měření tlaku vody, ze kterého by v případě potřeby mělo být zjištěno, zda je potřeba osadit pojistný ventil. Toto měla zajistit odborná firma, nikoliv oni jako zadavatel stavby. Dalším důvodem proč stavba nebyla předána, bylo, že nebyla vytvrzená celá betonová deska venku, ta se dělala krátce předtím, a nestačila dostatečně vytvrdnout. Byla by k převzetí až 31. 8. 2017. Mimo těchto problémů tam byly ještě další závady, které jsou uvedeny v protokolu o převzetí stavby, který svědkyně doložila. Jakmile zjistili, že v domečku je voda, tak již dovnitř nešli a nezjišťovali stav prací. Následně se stalo něco, co doteď nepochopila. Na stavbě byl pouze jeden pracovník žalované pan [příjmení]. Dům se pouze vytřel, pan [příjmení] následně odjel na 14 dní na dovolenou a po celou tuto dobu do domečku za žalovanou nikdo nešel a nikdo nevětral. Svědkyně kontaktovala později pana ředitele žalované, zda a kdy budou řešit předání díla, další pokus o předání byl až 6. 9. 2017 a logicky za tuto dobu, kdy domek nebyl vůbec větrán, byl domek plesnivý, místy mokrý. Na její dotaz, proč už předtím neinstalovali vysoušeče, jí bylo řečeno, že si mysleli, že se to vysuší. Vysoušeče byly instalovány až po 16 dnech po havárii. Nakonec se dohodli na předání na 19. 9. 2017, ten den prošli domek a zjistili, jak to vevnitř vypadá, sepsali další soupis věcí, které byly nedokončené, tento soupis vyplývá z předloženého protokolu. V domečku byly obklady provedeny v rozporu s normami, byly křivé stěny a dále tam bylo další větší množství závad. K poslednímu předání došlo 29. 9. 2017, to jim již stavbu předával generální ředitel [příjmení], stavbu převzali, neboť jim prodlužování činilo problémy s dotačním programem. Stále ještě chyběla revize elektriky, skladů, geometrický plán. Žalované dali sankce ve výši 545 945 Kč, což započetli na poslední fakturu, neboť to umožňovala smlouva. Dostali se do problémů s ministerstvem životního prostředí, od kterého nakonec dostali výjimku a vše se mohlo řádně dokončit. K dalšímu problému došlo v lednu 2019, kdy prosakoval a později prasknul vodovodní šroubový spoj, nikdo nedokázal říct, čím to bylo způsobeno, prý se to občas stává, žalovaná toto ihned vyřešila. U tohoto problému byli kolegové z Veřejných služeb [územní celek]. Svědkyně si nevzpomněla, jakým způsobem byla do domečku převedena voda v průběhu hrubé stavby. Následně reklamovali mokré stěny, které zřejmě byly způsobeny zatečením, kdy vzlínala vlhkost, to reklamovali 29. 11. 2017. Dále reklamovali fleky na fasádě, ty byly ve výšce. Svědkyni to přišlo, jako kdyby tam byl předtím vyvrtán větrací otvor, který byl následně zamazán, jednalo se o takové kruhové fleky. Toto již je opraveno a přetřeno. Fleky reklamovali 24. 11. 2017. Vzlínání omítek bylo zcela jistě způsobeno tímto zatečením, ale svědkyně se domnívá, že vnější fleky na fasádě s touto vlhkostí nemají nic společného. [příjmení] není vzdělaná ve stavebnictví, ale v důsledku praxe již mnoho staveb prošla. Je to její domněnka. Spolupráci s [právnická osoba] hodnotila spíše jako špatnou.

28. Z výpovědi svědka [titul]. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tento pracoval na stavbě Sběrného dvora v [obec] jako stavební dozor za [územní celek]. Co se týká zatopení domku při předávání stavby, tak ví, že se to řešilo, byl se tam později podívat, již nevěděl, zda konkrétně v den předání nebo později. Již je to hrozně dlouho a od té doby měl mnoho dalších zakázek, takže si veškeré podrobnosti nepamatuje přesně. Myslí si, že důvodem vytopení bylo špatné propojení pojistného ventilu s kanalizační sítí. Po odstranění závady se již danou záležitostí nezabýval. K protokolu o převzetí stavby z 19. 9. 2017, kde je uvedeno v závadách:„ nové napojení pojistného ventilu není provedeno řádně – nutná oprava“, svědek uvedl, že seznam těchto závad psal on, šlo o to, že pojistný ventil byl napojen správně, ale za pojistným ventilem má být odtok do kanalizace, byla tam hadice, ale provedení bylo špatné, proto žádal opravu. Podle jeho názoru došlo k původnímu vytopení proto, že přepadová hadice od pojistného ventilu byla špatně propojena s kanalizací, došlo k uvolnění hadice a k vytečení vody do prostoru domku. Nedokázal říci, zda vytopení bylo způsobeno velkým tlakem, ani jak dlouho mohla voda vytékat. Co se týká přívodu vody do objektu, tak svědek nebyl schopen říct, v jakém stádiu se pan [celé jméno žalobce] napojoval a odkud se napojoval. Pro něj, jako stavební dozor, to byla práce jednoho dodavatele a neřešil, kdo dělá jakou část prací. Obvykle se rozvody dělají po hydroizolaci, to mohlo být i v tomto případě. V případě této stavby se na základovou desku pokládala hydroizolace, následně tepelná izolace, beton a dlažba. Fotografii č. 1 z přílohové obálky č. l. 154 zhotovoval svědek. Šlo o to, že hydroizolace nebyla v těchto místech provedena řádně, protože zvláště u vývodu trubky z podlahy byl udělán okolo trubky výřez, kde hydroizolace chyběla. Taktomu bylo i u přívodu elektriky a po [právnická osoba] svědek chtěl, aby toto opravili. Jak je zachycen vývod vody na fotografii, není schopen říct, není to moc zřetelné. Je pravda, že trubka mohla být oblepená nátěrovou izolací. Neví, zda tam bylo či nebylo nějaké koleno. Jiné fotografie k tomuto bohužel k dispozici nemá. Svědkovi byly ukázány fotografie fleků na fasádě na č. l. 53 a dokumentace [územní celek]. K tomu uvedl, že souvislost mezi vytopením a fleky na fasádě by jako stavař nehledal, ale není soudní znalec. Dále mu byly ukázány fotografie vnitřních omítek – výkvěty nad soklem, k tomu uvedl, že toto poškození bylo zcela jistě způsobeno zatečením vody. Voda vždy půjde nejsnazší cestou pryč. Jelikož byl domek zateplen polystyrénem, tak většina vody by odešla vnitřkem budovy, tedy nad sokly, protože voda nemá důvod hledat složitější cestu. Spíše vyschne dovnitř. Nevidí důvod, proč by voda měla vzlínat a jít přes omítku.

29. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo zhotovení rozvodů vody a tepla v domku obsluhy Sběrného dvora v [obec], a to podle předané projektové dokumentace za cenu 341 766 Kč bez DPH. Žalobce dílo zhotovil a předal žalované dne 25. 8. 2017 bez závad. Předání díla žalované dne 22. 8. 2017 nemohlo být uskutečněno z důvodu vytopení objektu, které bylo způsobeno prasknutím pojistného ventilu v důsledku nadměrného tlaku v provozním řadu, v jehož důsledku došlo k uvolnění pojistné hadice a k vytečení většího množství vody na podlahu do objektu. Tuto havárii žalobce opravil nainstalováním nového pojistného ventilu, znovunapojením přepadové hadice do odpadu a nainstalováním regulátoru tlaku za vodoměr. Regulátor tlaku má do budoucna zabránit pouštění vody do objektu pod vysokým tlakem, aby nedošlo k opětovnému poškození pojistného ventilu či jiných vodoinstalatérských zařízení (např. baterií). Žalobce dne 18. 8. 2017 vystavil žalované fakturu [číslo] na částku 291 766 Kč se splatností 31. 8. 2017, do faktury již započetl poskytnutou zálohu ve výši 50 000 Kč. Žalovaná slibovala žalobci zaplacení faktury do konce roku 2017, přípisem ze dne 2. 4. 2018 však dopisem uplatnila vůči žalobci zadržovací právo na částku 100 000 Kč s tím, že došlo ke vzniku škody špatným zapojením přepadové hadice, což způsobilo zatopení domku. V důsledku této havárie nedošlo k převzetí díla od [územní celek] a městem byla žalované vyčíslena smluvní pokuta. Pohledávka ve výši 100 000 Kč měla být zadržena do doby určení podílu zavinění žalobce na výše uvedené škodě. Následně dne 31. 1. 2019 došlo ke vzniku další škody, kdy žalovaná musela opravit přívod potrubí PE – PP, kde došlo k netěsnostem v plastovém černém koleně. Tuto závadu žalovaná dopisem oznámila žalobci, mezi žalobcem a žalovanou proběhl i telefonický rozhovor, nicméně žalobce k opravě nepřistoupil ihned a oprava byla provedena zaměstnanci žalované ve dnech 13. – 14. 2. 2019. Žalovaná na pohledávku žalobce ve výši 100 000 Kč učinila obranu co do částky 106 487,86 Kč (podání ze dne 16. 9. 2019), která představuje náklady na odstranění vad způsobených žalobcem při provádění díla. Následně podáním ze dne 7. 11. 2019 upravila svoji obranu pouze co do výše 84 829,56 Kč. Z této částky bude soud při posuzování oprávněností nároku žalované vycházet. Žalobce souhlasil s výší vyúčtovaných nákladů na odstranění první a druhé havárie, nicméně odpovědnost za tyto vady popřel. U odstranění skvrn na fasádě a výmaleb má vážné pochybnosti o odpovědnosti a o nutnosti rozsahu oprav.

30. Daný spor je nutno posoudit podle ustanovení upravujících smlouvu o dílo dle § 2586 a následujících o. z. Podle § 2615 odst. 2 o. z. o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Podle § 2630 odst. 2 o. z. se zhotovitel zprostí povinnosti z vady stavby, prokáže-li, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci dodané osobou, kterou si objednatel zvolil, nebo jen selhání dozoru nad stavbou vykonávaného osobou, kterou si objednatel zvolil.

31. V daném případě bylo prokázáno, že žalobce na základě projektové dokumentace mu předložené při uzavření smlouvy zhotovil pro žalovanou dílo, a to rozvody vody a tepla v domku Sběrného dvoru v [obec]. Dílo bylo předáno bez závad dne 25. 8. 2017 s tím, že při předání díla dne 22. 8. 2017 se vyskytla závada spočívající ve vytopení domku obsluhy vodou vytékající z přepadové hadičky pojistného ventilu, když tato se uvolnila v důsledku nadměrného tlaku ve vodovodním řadu po poškození pojistného ventilu. Žalobce závadu ihned odstranil, ze strany žalované v té době nebyly účtovány ani požadovány žádné sankce a dle názoru soudu žalovaná měla povinnost dlužnou částku za zhotovené dílo žalobci zaplatit. K zaplacení podle názoru soudu nedošlo pouze z důvodu nedostatku finančních prostředků na straně žalované, když tato i v prosinci 2017 přislibovala zaplacení do konce roku a žádala splátky. K úhradě části pohledávky došlo i v lednu 2018, nicméně v dubnu žalovaná pozastavuje platbu ve zbylé částce 100 000 Kč s odvodněním, že žalobce žalované způsobil škodu. Postupné umořování dlužné částky lze ze strany žalované považovat za uznání závazku vůči žalobci a žalobce by na zaplacení částky 100 000 Kč měl nárok. Jelikož však v mezidobí nastaly určité skutečnosti, které by mohly zakládat odpovědnost žalobce za předané dílo, tak se soud nároky uplatňovanými žalovanou musel zabývat. Žalovaná jako obranu vyčíslila náklady na odstranění havárie z 22. 8. 2017 ve výši 12 308 Kč, náklady na odstranění havárie z 31. 1. 2019 ve výši 27 232,50 Kč a náklady na odstranění skvrn na fasádě vzniklých v souvislosti se dvěma předchozími haváriemi ve výši 45 289,06 Kč. Soud se následně bude jednotlivými haváriemi a odpovědností žalobce za ně zabývat podrobněji.

32. Co se týká havárie z 22. 8. 2017, tak soud neshledal, že by žalobce byl za tuto havárii odpovědný. Žalobce zhotovil dílo standardním způsobem podle předložené projektové dokumentace. V projektové dokumentaci nebyl regulátor tlaku uveden, jak potvrdil i technický dozor stavby [titul]. [obec]. Za situace, kdy žalobce při provádění díla nezjistil vysoký tlak ve vodovodním řadu, což sám potvrdil prováděním zkoušek, tak nebyl povinen regulátor tlaku instalovat. Došlo-li následně ke vzniku nadměrného tlaku ve vodovodním řadu (ať již z jakýchkoliv příčin), nenese za to žalobce podle názoru soudu odpovědnost. Za normálního stavu z pojistného ventilu může postupně odkapávat voda do přepadové hadičky vedoucí do odpadu. Dle sdělení žalobce jím provedené uchycení hadičky bylo standardní, po havárii napojil hadičku stejným způsobem a vše funguje v pořádku do současné doby. Zvýšením tlaku ve vodovodním řadu však došlo k poškození pojistného ventilu, který přestal fungovat a začal propouštět vodu bez jakéhokoliv omezení a pod silným tlakem. Podle názoru soudu právě v důsledku tohoto vysokého tlaku vody došlo k vysunutí hadičky z odpadu a k samovolnému vytékání vody na podlahu místnosti. Podle názoru soudu se jednalo zřejmě o chybu v projektové dokumentaci, která nepočítala s možností zvýšeného talku ve vodovodním řadu. Pokud pojistný ventil řádně funguje, tak do přepadové hadičky postupně voda jen odkapává a není pod žádným tlakem, z tohoto důvodu je potom upevnění hadičky jejím pevným zasunutím do odpadu dostačující. Došlo-li k nepředvídatelnému navýšení tlaku v řadu a k následnému poškození pojistného ventilu a vyvléknutí přepadové hadičky z odpadu, tak soud zde odpovědnost žalobce za toto pochybení neshledal, když žalobce postupoval při zhotovování díla v souladu s projektovou dokumentací. Žalobce sám havárii odstranil, instaloval nový pojistný ventil, napojil hadičku do odpadu a za vodoměr pro jistotu nainstaloval regulátor tlaku, aby do budoucna zabránil možnosti další havárie. Svědek [příjmení] havárii přítomen nebyl, hovořil sice o špatně zapojené hadičce do odpadu, ale vůbec si nebyl vědom, z jakého důvodu k vytopení došlo a že byl následně instalován regulátor tlaku. Zřejmě proto požadoval při dalším předání lepší upevnění hadičky do odpadu, nicméně jak sdělil sám žalobce, tak toto uchycení kontrolovali s [titul]. [příjmení] a shledali napojení dostačující. Za předpokladu, že je instalován regulátor tlaku, tak není předpoklad, že by byla do soustavy puštěna voda pod vyšším tlakem a nemělo by tedy již dojít k prasknutí pojistného ventilu. Svědkyně [titul]. [příjmení] potvrdila, že k poruše došlo v důsledku vysokého tlaku vody ve vodovodním řadu, neboť jim jako městu to bylo žalovanou dáváno za vinu. Žalovaná po žalobci požaduje náklady na odstranění této havárie ve výši 12 308 Kč. Jelikož soud shledal, že žalobce není za tuto závadu odpovědný, nemá podle názoru soudu žalovaná na tyto náklady nárok. Soud nicméně musí poukázat i na skutečnost, která byla prokázána svědkyní [titul]. [příjmení], že sama žalovaná si za zvýšené náklady v souvislosti s odstraněním této havárie může z velké části sama. Tím, že po vytření domku a po provedení opravy žalobcem objekt na 14 dní uzavřela a nezajistila žádné větrání, způsobila, že vlhkost začala vzlínat do omítek a domek byl poté pokryt plísní a bylo nutno ho znovu vymalovat. Žalovaná tak nepostupovala tak, aby zabránila a předešla vzniku možné škody. Sama žalovaná doložila, že k vysoušení objektu došlo až mezi dny 7. 9. 2017 až 6. 10. 2017. Je předpoklad, že kdyby byl objekt řádně větrán již v srpnu, kdy se nepředpokládá špatné počasí, nemuselo by k dalším nákladům na vysoušení, resp. výmalbu ve velkém rozsahu dojít. I kdyby byla prokázána odpovědnost žalobce za tuto vzniklou škodu, tak by soud zcela jistě nepřiznal celou nárokovanou částku, ale s ohledem na částečné zavinění žalované odhadem maximálně 1/3 nákladů. Žalobce nenese odpovědnost za pozdní předání díla městu [obec]. Dne 22. 8. 2017, kdy mělo k předání dojít, byly na díle další závady, pro které město dílo nepřevzalo. Další závady byly i při předání dne 19. 9. 2017 a až dne 29. 9. 2017 došlo k předání díla bez závad. Smluvní pokuta byla tedy [územní celek] vyčíslena bez ohledu na závadu vzniklou zatopením objektu obsluhy.

33. Co se týká druhé havárie z 31. 1. 2019, tak v řízení bylo prokázáno, že došlo k propouštění v plastovém černém koleni, které bylo našroubováno na černou přívodovou trubku vody a na které se následně napojovaly šedé rozvody vody. Soud neměl důvod nevěřit žalobci i jeho zaměstnancům, kteří do doby svého výslechu nevěděli, jaká byla skutečná příčina závady, když předmětný kloub byl žalovanou předložen až během výslechu žalobce. Žalobce se se svými zaměstnanci shodl na tom, že pokud na daném kloubu nějakou práci vykonávali, tak že se napojili za černé koleno a pokračovali dál. Pokud by se na černou trubku napojovali oni, tak by zcela jistě použili mosazné koleno, nikoliv plastové. V tomto se žalobce se svými zaměstnanci shodli. Nicméně konkrétně na daný případ si nikdo z nich nevzpomínal, odpovídali, jak se obecně na přívod vody do objektů napojují. Jakým způsobem byla voda přivedena do objektu, nebylo prokázáno. Pan [příjmení] ve svém písemném stanovisku potvrdil, že z podlahy vyčnívala pouze plastová černá trubka bez jakéhokoliv kolene, žalobce ani jeho zaměstnanci si nevzpomínali, nevzpomněl si ani stavební dozor pan [titul]. [obec] [titul]. [příjmení] sice soudu předložil fotografii, na níž je částečně zachycena trubka přívodu vody, ale tento přívod je umístěn v okrajové části fotografie a ze stínu, který trubka vrhá, nelze jednoznačně určit, zda tam koleno bylo či nikoliv. Ohledně této události soud dospěl k závěru, že žalobce je za škodu vzniklou netěsností plastového kolene odpovědný. Pokud z podlahy vyčnívala pouze černá plastová trubka, tak měl na ni nainstalovat mosazný přechod, když podle jeho tvrzení i tvrzení jeho zaměstnanců tak běžně postupují, a k prasknutí by zřejmě nedošlo. Pokud na černé trubce přívodu vody již bylo černé plastové koleno instalováno žalovanou, tak jako odborník na instalace vody si měl být vědom toho, že pokud toto černé plastové koleno ponechají, mohlo by dojít k problémům. Buď mělo být černé plastové koleno nahrazeno mosazným, nebo měl žalobce uvědomit žalovanou, že plastové koleno není vhodné a vyžádat si její stanovisko, popř. udělat záznam do stavebního deníku. Žalobce nic takového neučinil, a proto podle názoru soudu za vznik škody odpovídá. Z dokazování bylo zjištěno, že tato závada byla u žalobce reklamována telefonicky [titul]. [příjmení] a dne 5. 2. 2019 mu byl napsán doporučený dopis. Tento dopis však byl žalobci odeslán až dne 27. 2. 2019, tedy až poté, co žalovaná závadu opravila. Vzhledem k tomu, že žalobce k opravě nepřistoupil bez zbytečného odkladu po telefonátu, tak opravu zajistila žalovaná a má právo požadovat jí vzniklé náklady po žalobci. Žalobce s vyúčtováním nákladů ve výši 27 232,50 Kč souhlasil, soud tedy tuto částku započítal oproti nároku žalobce na zaplacení zbylé části ceny díla. Nutno podotknout, že tato závada byla urychleně opravena a podle názoru soudu tak voda neunikala do podlahy dlouho. S touto opravou souvisí ještě část nákladů na vnitřní výmalbu, která bude uvedena v následujícím odstavci.

34. Třetí část nákladů požadovaných žalovanou jako obrana proti žalobě představují náklady na odstranění skvrn na fasádě. Při jednání dne 18. 3. 2021 zástupce žalované uvedl, že polovina nákladů představuje náklady na opravu fasády a druhá polovina náklady na vnitřní výmalbu. Vnitřní výmalba se musela opravit, musela se oškrabat omítka nad sokly, provést její oprava, a to z důvodu havárie z 22. 8. 2017 i z 31. 1. 2019. Vnitřní malba se opravovala jen jednou, a to v červenci 2019. Soud se nedomnívá, že fleky na fasádě byly způsobeny z důvodu zatečení vody z havárie z 22. 8. 2017. Toto si nemyslel ani stavební dozor [titul] [příjmení], který uvedl, že voda si hledá nejsnazší cestu a v daném případě by tedy vzlínala dovnitř budovy a neměla by důvod vzlínat přes vnější omítku. S ohledem na skutečnost, že soud neshledal žalobce odpovědným za první havárii z 22. 8. 2017, tak je zřejmé, že i kdyby fleky na fasádě byly způsobeny vzlínáním vody (o čemž soud není přesvědčen), tak za ně žalobce nenese odpovědnost. Stejně tak soud žalobce neshledal odpovědným k náhradě škody za výmalbu objektu po havárii z 22. 8. 2017. Nelze opět přehlédnout zavinění žalované, která po zatečení objekt řádně nevětrala a způsobila tak mnohem větší škody, kterým šlo předejít. Žalobce však stíhá odpovědnost za výmalbu po havárii ze dne 31. 1. 2019, kdy tato havárie podle názoru soudu nebyla tak závažná, že by bylo potřeba provádět výmalbu celých stěn, ale pouze částí nad soklem. S ohledem na skutečnost, že vnitřní omítky byly silně poškozené právě z havárie ze dne 22. 8. 2017 a následným zaviněným jednáním žalované, kdy objekt uzavřela a nevětrala, nelze jednoznačně určit míru odpovědnosti žalobce za škodu na vnitřní výmalbě po havárii z 31. 1. 2019. Za této situace soud přistoupil ke stanovení odhadu nákladů na vnitřní výmalbu po havárii z 31. 1. 2019 na částku maximálně 5 000 Kč, kterou připočetl k částce za náklady na opravu havárie z 31. 1. 2019. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaná účelně vynaložila náklady na odstranění závad, za které odpovídá žalobce ve výši 32 232,50 Kč (27 232,50 Kč za havárii z 31. 1. 2019 a 5 000 Kč za výmalbu). Od žalobcem požadované částky 100 000 Kč tak soud odečetl částku 32 232,50 Kč a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 67 767,50 Kč, pro 32 232,50 Kč byla žaloba zamítnuta. Žalobce má podle § 1970 o. z. právo i na zákonné úroky z prodlení.

35. Jelikož soud neshledal žalobce odpovědným za havárii z 22. 8. 2017, tak zamítl návrh žalované na vypracování posudku na zjištění, zda skvrny na vnější fasádě mohly být v příčinné souvislosti se zatečením vody způsobené havárií z 22. 8. 2017. Skvrny na fasádě byly [územní celek] zjištěny v listopadu 2017, tedy dlouho před druhou havárií ze dne 31. 1. 2019. Havárie z 31. 1. 2019 na jejich vznik rozhodně neměla vliv.

36. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil podle úspěchu a neúspěchu ve věci. Žalobce měl ve věci úspěch co do částky 67 767,50 Kč a neúspěch v částce 32 232,50 Kč, náleží mu tedy náhrada 35,5 % jím účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení žalobce jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 5 000 Kč a náklady právního zastoupení advokátem ve výši 115 614 Kč. Žalobce má nárok na náhradu nákladů právního zastoupení advokátem, a to za 15 úkonů po 5 100 Kč za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění (soud přiznal pouze jednu výzvu k plnění), podání žaloby, vyjádření k odporu, vyjádření k doplnění tvrzení žalované, účast zástupkyně žalobce u jednání ve dnech 24. 9. 2019, 5. 3. 2020, 18. 6. 2020 (jednání přesahovalo 2 hodiny), 8. 10. 2020, 8. 12. 2020 a 18. 3. 2021, 2 porady s klientem ve dnech 10. 6. 2019 a 3. 4. 2020 a závěrečný návrh (§ 11 odst. 1 písm. a/, c/, d/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Soud nepřiznal odměnu za úkony předcházející podání žaloby a za podání k soudu, v němž byly obsaženy návrhy na provedení důkazů. K přiznaným úkonům právní služby je nutno připočítat 15 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dále soud zástupkyni žalobce přiznal jízdné a náhradu za ztrátu času jízdou k jednáním, a to za den 24. 9. 2019 náhradu času ve výši 1 100 Kč a jízdné ve výši 896 Kč, za den 5. 3. 2020 náhradu za ztrátu času ve výši 1 000 Kč a jízdné ve výši 244 Kč, za den 18. 6. 2020 náhradu za ztrátu času ve výši 1 100 Kč a jízdné ve výši 2 400 Kč, za den 8. 10. 2020 náhradu za ztrátu času ve výši 1 100 Kč a jízdné ve výši 2 400 Kč, za den 8. 12. 2020 náhradu za ztrátu času ve výši 600 Kč a jízdné ve výši 209 Kč, za den 18. 3. 2021 náhradu za ztrátu času ve výši 1 100 Kč a jízdné ve výši 2 400 Kč, celkem 14 549 Kč za jízdné a náhrady za ztrátu času. Celková výše nákladů řízení žalobce spolu s připočtením 21% DPH představuje částku 120 614 Kč. Jelikož žalobce má podle úspěchu ve věci právo na náhradu pouze 35,5 % svých nákladů řízení, přiznal mu soud náhradu nákladů řízení ve výši 42 818 Kč. Soud uložil povinnost žalované, aby náklady řízení ve výši 42 818 Kč žalobci nahradila k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.).

37. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Ve věci bylo vyplaceno svědečné svědkům [titul]. [jméno] [příjmení] ve výši 2 031 Kč dne 8. 10. 2020 a [titul]. [příjmení] d ve výši 2 653 Kč dne 8. 12. 2020. Celková částka vyplaceného svědečného činí 4 684 Kč. Soud tuto částku rozpočítal mezi účastníky v poměru úspěchu a neúspěchu ve věci, a to tak, že žalobci uložil k zaplacení částku 1 513 Kč představující 32,3 % (žalobce byl v 32,3 % neúspěšný) a žalované uložil k zaplacení částku 3 171 Kč představující 67,7 % neúspěch žalované v řízení. Tyto náklady jsou účastníci povinni zaplatit na účet Okresního soudu ve Svitavách do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.