6 C 97/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení , titul . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 9 800 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 600 Kč s úrokem 23,66 % ročně z částky 2 600 Kč od 12. 6. 2018 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 600 Kč od 19. 6. 2018 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení další částky 4 000 Kč a 8,5% p. a. úroku z prodlení z částky 2 482,92 Kč od 19. 6. 2018 do zaplacení a 23,66% p. a. z částky 2 482,92 Kč od 12. 6. 2018 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 200 Kč s příslušenstvím, se zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.</b> <b>V. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 26. 3. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 9 800 Kč (6 600 Kč s příslušenstvím a 3 200 Kč s příslušenstvím), a to jako nedoplatků dvou úvěrů poskytnutých žalovanému právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba].

2. Smlouvou ze dne 1. 5. 2017 [číslo] (dále smlouva č. 1) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 17 400 Kč (půjčka 10 000 Kč, souhrnný poplatek 7 400 Kč) v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. Žalovaný uhradil celkovou částku 10 800 Kč, rozdíl ve výši 6 600 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 5 082,92 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 1 517,08 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 11. 6. 2018. Nedoplatek úvěru byl smlouvou ze dne 29. 11. 2019 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 5 082,92 Kč, poplatku ve výši 1 517,08 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 1 790,57 Kč (jedná se o 23,66% úrok z jistiny 5 082,92 Kč od 12. 6. 2018 do data postoupení 29. 11. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 634,87 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 5 082,92 Kč od 19. 6. 2018 do data postoupení 29. 11. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,66 % ročně z částky 5 082,92 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 082,92 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

3. Smlouvou o půjčce ze dne 19. 12. 2016 [číslo] (dále smlouva č. 2) byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit částku 20 880 Kč (půjčka 12 000 Kč, souhrnný poplatek 8 880 Kč) v 58 týdenních splátkách po 360 Kč. Žalovaný uhradil celkovou částku 17 680 Kč, rozdíl ve výši 3 200 Kč je nyní žalobkyní požadován, a to jako nedoplatek jistiny ve výši 2 464,44 Kč a nedoplatek poplatku ve výši 735,56 Kč. Půjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 29. 11. 2019 postoupen na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny ve výši 2 464,44 Kč, poplatku ve výši 735,56 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 1 083,57 Kč (jedná se o 23,66% úrok z jistiny 2 464,44 Kč od 30. 1. 2018 do data postoupení 29. 11. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 385,21 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 2 464,44 Kč od 6. 2. 2018 do data postoupení 29. 11. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,66 % ročně z částky 2 464,44 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 2 464,44 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení.

4. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] (smlouva č. 1) ze dne 1. 5. 2017 soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit a vedle něho zaplatit souhrnný poplatek ve výši 7 400 tvořený úrokem ve výši 1 400 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 4 000 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 17 400 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Úrok byl sjednán ve výši 23,72% p. a.

6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] (smlouva č. 2) ze dne 19. 12. 2016 soud zjistil, že žalovanému byla v hotovosti poskytnuta částka 12 000 Kč. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že danou částku převzal při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 8 880 tvořený úrokem ve výši 1 680 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 4 800 Kč Celkem tedy měl žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 20 880 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 360 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Úrok byl sjednán ve výši 23,72% p. a.

7. Pohledávka vyplývající ze smlouvy o úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019.

8. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 22. 2. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 16 735 Kč nejpozději k 9. 3. 2021.

9. Obě smlouvy byly smlouvami o spotřebitelském úvěru, u kterých je potom nutno aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

10. Podle ustanovení § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle ustanovení § 580 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat. Činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé (§ 4 odst. 2 o. z.).

15. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

16. Soud přezkoumal účastníky uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že tyto jsou v částech týkajících se souhrnného poplatku uzavřeny v rozporu s dobrými mravy.

17. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k půjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaný smlouvy podepsal. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující u obou smluv 74% z poskytnuté částky je neúměrně vysoký, stejně jako uváděné RPSN.

18. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky.

19. U smlouvy č. 1 týkající se úvěru 10 000 Kč byla žalovaným celkem uhrazena částka 10 800 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 3 400 000 Kč (10 000 Kč: 3), tak žalovanému zbývá k úhradě částka 2 600 Kč (10 000 Kč + 3 400 Kč – 10 800 Kč zaplacených žalovaným). Částka 3 400 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky i případné sankce. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 4 000 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (7 400 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval téměř 74 % úvěru, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalovaného při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 1 400 Kč s tím, že podle čl. 1 představují 23,72% p. a. Žalobkyně však požaduje úrok pouze ve výši 23,66% p. a., který splňuje zákonné podmínky. Požadavek na zaplacení smluvních úroků nebyl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy. Výpůjční úroková sazba je potom stanovena jako pevná pro celou dobu trvání smlouvy. Žalobkyně tedy podle názoru soudu má nárok i na běžící smluvní úrok, který požaduje ve výši 23,66% p. a. z jistiny zjištěné soudem ve výši 2 600 Kč, od doby původní splatnosti smlouvy, tedy od 12. 6. 2018 do zaplacení.

20. Stejným způsobem byla řešena i smlouva č. 2 týkající se půjčky 12 000 Kč. U této smlouvy bylo žalovaným uhrazeno celkem 17 680 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 4 000 Kč (12 000 Kč: 3), tak žalovaný již přeplatil a není povinen žalobkyni na daný úvěr již nic dalšího platit (12 000 Kč + 4 000 Kč = 16 000 Kč – 17 680 Kč zaplacených žalovaným). Soud tedy žalobu ohledně požadované částky 3 200 Kč s příslušenstvím zamítl.

21. S ohledem na výše uvedené soud podané žalobě vyhověl částečně, a to dvěma výroky pro každou smlouvu z důvodu přehlednosti.

22. Výrokem I. soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 2 600 Kč (10 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 3 400 Kč – 10 800 Kč zaplacených žalovaným). Zaplacenou částku 10 800 Kč soud započetl na souhrnný poplatek a zbývá tedy uhrazení zbylé části jistiny ve výši 2 600 Kč. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny, k níž dospěl soud. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu ještě v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 4 000 Kč. Jelikož žalobkyně požadovala placení úroků z prodlení z jistiny ve výši 5 082,92 Kč, tedy z částky vyšší, než ke které dospěl soud (2 600 Kč), zamítl soud v části jistiny 2 482,92 Kč placení úroků z prodlení od 19. 6. 2018 do zaplacení i placení úroků ve výši 23,66% p. a. z částky 2 482,92 Kč od 12. 6. 2018 do zaplacení, a to s odkazem na shora citované závěry.

23. Výrokem III. soud žalobu pro částku 3 200 Kč s příslušenstvím zamítl, neboť u druhého úvěru dospěl soud k závěru, že na něj žalovaný již přeplatil a není povinen nic dalšího žalobkyni již hradit.

24. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 400 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky do 20 000 Kč částku 1 000 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 600 Kč. Soud proto žalobkyni uložil ve výroku V. povinnost zaplatit České republice Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

25. Žalobkyně měla ve věci úspěch pouze co do částky 2 600 Kč, pro 7 200 Kč byla neúspěšná. Právo na částečnou náhradu nákladů řízení by tak měl žalovaný. Podle obsahu spisu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud tedy nepřiznal žádnému z účastníků právo na jejich náhradu.