6 C 98/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudkyní JUDr Lenkou Knapčokovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: ; právnická osoba, IČO sídlem adresa zastoupená advokátem titul titul. jméno příjmení, titul. sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa o zaplacení 23 696,53 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 190,53 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč od 17. 8. 2016 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení další částky 6 506 Kč dále úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od 10. 8. 2016 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce titul titul. jméno příjmení, titul, náklady řízení ve výši 1 187 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách soudní poplatek ve výši 237 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu dne 26. 3. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 23 696,53 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku zápůjčky, kterou žalované poskytl na základě smlouvy o půjčce číslo uzavřené dne 30. 6. 2015 právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba. Žalované byly poskytnuty prostředky ve výši 15 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit částku 26 506 Kč (zápůjčka 15 000 Kč, souhrnný poplatek 11 100 Kč a pojištění 406 Kč) v 58 týdenních splátkách po 457 Kč. Žalovaná uhradila celkovou částku 2 809,47 Kč, rozdíl 23 696,53 Kč představuje nedoplatek jistiny ve výši 15 000 Kč a nedoplatek poplatků ve výši 8 696,53 Kč. Zápůjčka zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána. Její nedoplatek byl smlouvou ze dne 6. 12. 2019 postoupen na žalobkyni. Po postoupení pohledávek žalovaná neuhradila ničeho. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatku ve výši 8 696,53 Kč, dále zkapitalizovaného úroku ve výši 11 998,37 Kč (jedná se o 23,72% úrok z jistiny 15 000 Kč od 10. 8. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019), zkapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 4 048,48 Kč (jedná se o 8,05% úrok z prodlení z jistiny ve výši 15 000 Kč od 17. 8. 2016 do data postoupení 6. 12. 2019) a běžícího smluvního úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 15 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

2. Účastníkům bylo zasláno usnesení s výzvou, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Jelikož se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, má soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. souhlasí. Soud vyšel z obsahu spisu a z důkazů založených ve spise.

3. Ze smlouvy o půjčce číslo ze dne 30. 6. 2015 soud zjistil, že žalované byla v hotovosti poskytnuta částka 15 000 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že danou částku převzala při podpisu smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek ve výši 11 506 Kč tvořený úrokem ve výši 23,72% ročně ve výši 2 100 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, hotovostním inkasem splátek ve výši 6 000 Kč a pojištěním 406 Kč Celkem tedy měla žalovaná právnímu předchůdci žalobkyně vrátit částku 26 506 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 457 Kč. První splátka byla splatná 7. dne od data uzavření smlouvy. Výše roční procentní sazby nákladů činí 75,72 % pro délku splácení 58 týdnů.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právnická osoba (právní nástupce právnická osoba) a žalobkyní a z Přílohy č. 1 soud zjistil, že žalovaná pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 6. 12. 2019.

5. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 22. 2. 2021 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení částky 45 620,83 Kč nejpozději k 9. 3. 2021.

6. O skutkovém stavu lze uzavřít, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 15 000 Kč a ta se zavázala zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit souhrnný poplatek 11 506 Kč, celkem 26 506 Kč, a to vše v 58 týdenních splátkách po 457 Kč. Z obsahu smlouvy vyplývá, že částka 15 000 Kč byla žalované předána při jejím podpisu.

7. Smlouva uzavřená mezi stranami byla smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle § 2 zákona č. 145/2010 Sb. Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a násl. o. z.).

8. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 o. z. je možné při zápůjčce peněžité dohodnout úroky.

9. Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, zakázána jsou však ujednání porušující dobré mravy (§ 1 odst. 1 o. z.). Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 o. z.). Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.).

10. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o. z.).

11. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná právní jednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele.

12. Soud přezkoumal účastníky uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v části týkající se souhrnného poplatku uzavřena v rozporu s dobrými mravy.

13. Dle přesvědčení soudu je souhrnný poplatek neúměrně vysoký ve vztahu k zapůjčené částce a lze v jeho sjednané výši spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o zápůjčku). Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že žalovaná smlouvu o zápůjčce podepsala. Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, kteří evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11 ze dne 26. 1. 2012). Účastníky sjednaný souhrnný poplatek představující 74 % (za 58 týdnů) z půjčené částky je neúměrně vysoký, stejně jako RPSN uvedené ve výši 75,72 %.

14. Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výší smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o souhrnný poplatek. Shora uvedeným pravidlům se vymyká ujednání, které podstatně převyšuje úrokovou míru v době sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček. Podle názoru soud by tato částka měla představovat maximálně 1/3 z půjčené částky. Žalovanou byla celkem uhrazena částka 10 000 Kč. Budeme-li považovat za odpovídající výši úroků a poplatků souvisejících s poskytnutím půjčky částku ve výši 1/3 z půjčky, v tomto případě tedy částku 5 000 Kč (15 000 Kč: 3), tak žalované zbývá k úhradě částka 17 190,53 Kč (15 000 Kč + 5 000 Kč – 2 809,47 Kč). Částka 5 000 Kč v sobě zahrnuje jak úrok, tak náklady na poskytnutí půjčky. Částka ve výši 1/3 z půjčené částky je stanovena i s ohledem na splatnost půjčky, která byla mezi stranami domluvena na 58 týdnů, tedy něco přes rok. Ve zbylé části souhrnného poplatku ve výši 6 506 Kč však soud již shledává tento nárok neoprávněný a v rozporu s dobrými mravy. Dle názoru soudu byla výše souhrnného poplatku (11 100 Kč) právě za hranicí dobrých mravů, neboť souhrnný poplatek dosahoval 74 % poskytnuté půjčky, přičemž je zřejmé, že autonomie vůle žalované při vyjednávání o výši souhrnného poplatku byla velmi omezená, neboť se jedná o formulářovou smlouvu a podmínky byly určeny pevně právním předchůdcem žalobkyně. Ujednání o tomto poplatku v části, ve které převyšuje 1/3 poskytnuté půjčky, proto soud považuje dle § 580 o. z. za neplatné. V souhrnném poplatku byly jasně určeny i úroky ve výši 2 100 Kč s tím, že podle čl. 1 smluvních podmínek představují 23,72% p. a. Požadavek na zaplacení smluvních úroků byl v této smlouvě omezen pouze na původně sjednanou dobu trvání smlouvy a z článku 1.2 smluvních podmínek vyplývá, že v případě, že dojde k prodloužení doby trvání smlouvy, nebude v období překračujícím původně sjednanou dobu trvání smlouvy jistina úročena. Žalobkyně tedy podle názoru soudu nemá nárok na běžící smluvní úrok od doby původní splatnosti zápůjčky, tedy od 10. 8. 2016 do zaplacení.

15. S ohledem na výše uvedené soudu proto nezbylo, než podané žalobě vyhovět částečně, a to výrokem I., kdy soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 17 190,53 Kč (15 000 Kč + soudem přiznaný souhrnný poplatek ve výši 5 000 Kč – 2 809,47 Kč zaplacených žalovanou). Zaplacenou částku 2 809,47 Kč soud započetl částečně na souhrnný poplatek a zbývá tak zaplatit zbylou část poplatku ve výši 2 190,53 Kč a jistinu ve výši 15 000 Kč.

16. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 o. z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z jistiny. Výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení byly přiznány z jistiny 15 000 Kč ode dne 17. 8. 2016 do zaplacení.

17. Soud dále žalobu zamítl co částky 6 506 Kč a co do úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od 10. 8. 2016 do zaplacení, a to s ohledem na výše uvedené závěry.

18. Žalobkyně uhradila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 948 Kč. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, postupoval podle položky 2, bodu 2 sazebníku soudních poplatků a soudní poplatek doměřil v konečném rozhodnutí. Podle položky 1 činí výše soudního poplatku z žalované částky 23 696,53 Kč částku 1 185 Kč. K doplacení tedy zbývá částky 237 Kč. Soud proto žalobkyni uložil ve výroku IV. povinnost zaplatit České republice - Okresnímu soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 237 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

19. Žalobkyně měla ve věci částečný úspěch a podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil. Žalobkyně měla úspěch v částce 17 190,53 Kč a neúspěch v částce 6 506 Kč. Odečteme-li úspěch od neúspěchu, dojdeme k závěru, že žalobkyně má právo na náhradu 45 % svých účelně vynaložených nákladů řízení.

20. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 185 Kč, odměnou za 3 úkony právní služby (§ 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za převzetí zastoupení, předžalobní výzvu k plnění a podaní návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu po 300 Kč a k nim náležejícím třem paušálním náhradám hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky. Celková výše nákladů řízení žalobkyně se zvýšením o 21% DPH činí částku 2 637 Kč a z ní 45% představuje 1 187 Kč, které byly žalobkyni soudem přiznány. Náklady řízení ve výši 1 187 Kč je žalovaná povinna nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 věty před středníkem, § 149 odst. 1 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí či exekuce.