Okresní soud ve Svitavách · Rozsudek

7 C 107/2026

č. j. 7 C 107/2026-55

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-07-02 · ECLI:CZ:OSSY:2026:7.C.107.2026.1

  1. OS Svitavy 7 C 107/2026-55
  2. OS Svitavy 7 C 107/2026-60

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem JUDr. Zdeňkem Fricem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 16 201,97 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 201,97 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 009,76 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 422,29 Kč, 12 % p. a. úrok z částky 14 155,97 Kč od 8. 5. 2026 do zaplacení, 12% zákonný úrok z prodlení z částky 1 620,97 Kč od 8. 5. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 2 815 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu ve Svitavách dne 7. 5. 2026 domáhala po žalované zaplacení 16 201,97 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 29. 11. 2022 smlouvu o úvěru číslo Anonymizováno, na základě které byl žalované poskytnut úvěr, v rámci něhož mohla žalovaná čerpat peněžní prostředky až do výše 40 000 Kč, a to pokud bude požádáno o čerpání úvěru do dne 29. 11. 2022. Použití peněžních prostředků nebylo účelově nijak vázáno a úvěr byl veden na úvěrovém účtu číslo č. účtu. Jednalo se o neúčelový spotřebitelský úvěr s limitem 40 000 Kč a splatností 36 měsíců. Žalovaná dle žaloby vyčerpala úvěr dne 29. 11. 2022 ve výši 40 000 Kč a tento se zavázala splácet v měsíčních splátkách ve výši 1 389 Kč, spatných vždy k 15 kalendářnímu dni každého měsíce, přičemž první splátka byla splatná dne 15. 12. 2022 a poslední splátka při řádném splácení měla být zaplacena dne 15. 11. 2025. Dle žaloby žalobkyně před uzavřením smlouvy a poskytnutí úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované, když posoudila jak stránku příjmovou, tak výdajovou, když při posouzení vycházela z žádosti, výpisu z osobního účtu, bankovních registrů CRIF, CBCB. Úvěre byl tedy řádně poskytnut s doložením příjmů a posouzením výdajů žalované. Deklarovaný příjem žalované činil 18 600 Kč a výdaje10 852 Kč. Platební kapacita vypočtená systémem činila 7 748 Kč, platební kapacita pro splátku ve výši 1 389 Kč byla tedy dostatečná. Dle článku II. odst. 2 smlouvy se žalovaná zavázala splatit úvěr spolu s úvěrovým úrokem, přičemž výše úrokové sazby činila dle smlouvy 15,54 % ročně. Žalobkyně žalobou požadovala úrok ve výši 12 % ročně. Dle článku VIII. odst. 3 smlouvy, pokud je žalovaná v prodlení se splácením, je žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení celého zůstatku úvěru s příslušenstvím, tedy prohlásit, že všechny její pohledávky z poskytnutého úvěru jsou splatné ke dni uvedenému v prohlášení. Dle článku VIII. odst. 1 smlouvy je žalobkyně oprávněna požadovat z nesplacených částek úrok z prodlení v zákonné výši. Žalovaná dle žaloby úvěr řádně nesplácela, proto byl žalobkyní prohlášen za splatný ke dni 15. 6. 2025. Ke dni 7. 5. 2026, tedy k datu podání žaloby, činila pohledávka žalobkyně za žalovanou 19 634,02 Kč, sestávající z jistiny úvěru po splatnosti ve výši 14 155,97 Kč, poplatky po splatnosti ve výši 2 046 Kč a příslušenství pohledávky tvořené řádným úvěrovým úrokem ve výši 12 % ročně z jistiny pohledávky ve výši 14 155,97 Kč z jednotlivých neuhrazených splátek a ode dne zesplatnění do dne podání žaloby, tj. ode dne 15. 6.2025 v kapitalizované výši 2 009,76 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z jistiny a poplatků ve výši 16 201,97 Kč z nezaplacených splátek do zesplatnění a ode dne zesplatnění, tj. ode dne 15. 6. 2025 do dne podání žaloby v kapitalizované výši 1 422,29 Kč. Dle článku V. odst. 3 písm. a) ve spojení s článkem VIII. odst. 2 smlouvy byla žalobkyně oprávněna žalované zasílat upomínky a výzvy s tím, že žalovaná byla za tyto výzvy a upomínky povinna hradit poplatky, a to 300 Kč za upomínku a 500 Kč za výzvu. Žalobkyně požaduje zaplacení částky 1 800 Kč, když žalované zaslala tři výzvy a jednu upomínku. Dále byla žalovaná povinna dle článku VII. ve spojení s článkem V. odst. 2 písm. d) smlouvy uhradit poplatek za pojištění úvěru ve výši 123 Kč měsíčně. Poplatek za udržování pojištění je nárokován za termíny 14. 1. 2025 a 13. 2. 2025, celkem je tak nárokováno 246 Kč.

2. Usnesením ze dne 26. 5. 2026 soud vyzval žalobkyni k upřesnění žaloby, a to o doložení výpisů z bankovního účtu žalované za poslední tři měsíce před poskytnutím úvěru. Žalobkyně upřesnila žalobu podáním ze dne 28. 5. 2026. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované uvedla, že žalovaná po dobu čerpání předmětný úvěr splácela řádně a včas. Odkázala na ustálenou judikaturu, dle které pakliže žalovaný úvěr od počátku určité období splácel, má se za to, že v době uzavření smlouvy úvěruschopný byl, a tedy nelze dojít k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná (rozsudek Nejvyššího sudu sp. zn. 33 Cdo 1819/2023 ze dne 27. 9. 2023). Žalobkyně uvedla, že úvěr byl schválen ve standardním procesu s doložením příjmů. Uvedla, že před poskytnutím úvěru s odbornou péčí řádně posoudila úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalované, jakož i nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele. Uvedla, že v případech, kdy je žalobkyně schopna určit výši příjmů a výdajů na základě odborné kontroly finančních toků na běžném (případně i jiném) účtu žalované strany vedeném u žalobkyně a čestného prohlášení žalované strany o výši příjmů v žádosti o spotřebitelský úvěr, nevyžaduje žalobkyně zpravidla k posouzení úvěruschopnosti potvrzení o výši příjmů vystavené zaměstnavatelem klientů, jelikož toto potvrzení nepovažuje z dosavadní praxe za nejvhodnější objektivní zdroj informací a může být snadno předmětem podvodu. Potvrzení o výši příjmů lze vnímat jako náhradní podklad pro doložení příjmů v případech, kdy nelze doložit příjmy z bankovního účtu. V dané věci výpis předložen byl. Uvedla, že informace z bankovních účtů za dostatečně dlouhou dobu jsou objektivně spolehlivější, než potvrzení od zaměstnavatele a plní tak nejvyšší možnou mírou kritérium spolehlivosti informací nutných pro posouzení úvěruschopnosti. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti, tak žalobkyně posuzuje jak stránku příjmovou, tak stránku výdajovou. Předschválený limit žalované byl generován na základě dlouhodobého vyhodnocení kreditních a debetních obratů na běžném účtu žalované, v rámci kterého byl stanoven deklarovaný příjem 18 600 Kč, výdaje 10 852 Kč a platební kapacita činila 7 748 Kč, která byla pro danou splátku úvěru dostatečná. Zadluženost klientky byla zjišťována z transakcí klienta + CBCB – bez negativních informací. Rizikovost klienta byla posuzována na základě aplikačního skóre: Low (Very Low/Low/High/Very High) – nízká rizikovost DSTI 7 %. Risk KO kritéria: kontrola Interních Black listů, Fraudlistů, Delikvencí. Kontrola DB neplatných dokladů, Insolvencí, Exekucí apod. Dále bylo ověřeno, že běžný účet žalované nevykazuje nestandardní transakce, které indikují zvýšené riziko možnosti nedostát svým závazkům (například z důvodu nedostatečných vlastních finančních zdrojů, možnosti rychlého předlužení apod.). Dle žalobkyně byla úvěruschopnost žalované posouzena náležitě.

3. Žalovaná se k řádně a včas doručené žalobě přes poučení soudu nevyjádřila.

4. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „o. s. ř.“).

5. Z listinných důkazů založených ve spise soud zjistil následující skutečnosti:

6. Z žádosti o poskytnutí úvěru soud zjistil, že žalovaná žádala o poskytnutí úvěru ve výši 40 000 Kč s počtem splátek 36, s měsíční frekvencí. Žalovaná před poskytnutím úvěru uvedla, že je zaměstnaná s měsíčním příjmem 18 600 Kč a pravidelnými měsíčními výdaji bez splátek úvěrů 5 000 Kč, jiné úvěry a kontokorenty žalovaná neuváděla.

7. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že úvěrová smlouva byla uzavřena mezi účastníky dne 29. 11. 2022, jednalo se o úvěru ve výši 40 000 Kč, tento se žalovaná zavázala zaplatit s pevnou úrokovou sazbou 15,54 % ročně, ve 36měsíčních splátkách po 1 389 Kč, celkově se zavázala zaplatit 49 998,46 Kč, roční procentní sazba nákladů byla sjednána ve výši 16,71 %. Úvěr byl poskytnut jednorázově ke dni 29. 11. 2022 na účet číslo č. účtu. Součástí smlouvy bylo pojištění úvěru, které se žalovaná zavázala hradit spolu se splátkou úvěru ve výši 123 Kč měsíčně. Součástí smlouvy byly i Obchodní podmínky pro Anonymizováno.

8. Žalobkyně předložila výpis o zkoumání úvěruschopnosti, kde jsou uvedeny stejné informace jako ve vyjádření žalobkyně uvedené v druhém odstavci odůvodnění tohoto rozsudku.

9. Z výpisu z účtu za období od srpna 2022 do listopadu 2022 bylo zjištěno, počáteční zůstatek na účtu žalované v měsíci srpnu 2022 činil 142,44 Kč, konečný zůstatek 24,89 Kč, v měsíci září činil konečný zůstatek 2,09 Kč, v měsíci říjnu 2022 činil konečný zůstatek 526,53 Kč a v měsíci listopadu pak 16 321,06 Kč. Dále bylo zjištěno, že žalovaná pobírá dávky od úřadu práce a má příjem od právnická osoba.

10. Z 1. upomínky ze dne 26. 1. 2025, 1. výzvy ze dne 2. 2. 2025, 2. výzvy ze dne 23. 2. 2025 a poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne 27. 3. 2025 vyplynulo, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k zaplacení dlužných splátek úvěru s upozorněním, že v případě nezaplacení do 26. 4. 2025 dojde k zesplatnění celého úvěru.

11. Z oznámení ze dne 17. 6. 2025 soud zjistil, že žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 16. 6. 2025 a vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky 17 310,44 Kč s poučením, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou.

12. Z výzvy ze dne 1. 4. 2026 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně upomínal žalovanou k zaplacení žalované částky s příslušenstvím nejpozději do sedmi dnů od doručení této výzvy s upozorněním, že v případě nezaplacení bude dlužná částka vymáhána soudní cestou. Výzva byla předána k odeslání žalované téhož dne, jak se podává z potvrzení podání.

13. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne 29. 11. 2022 úvěrová smlouva, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěru do výše úvěrového limitu 40 000 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně řádně přezkoumala úvěruschopnost žalované, posoudila jak příjmy žalované, tak její výdaje, měla k dispozici výpisy z účtu žalované a měla tak přehled o platební schopnosti žalované. Žalovaná úvěr řádně splácela od roku 2022 do června roku 2025. Poskytnutý úvěr spolu s úrokem, pojištěním a případnými poplatky byla žalovaná povinna splácet pravidelnými měsíčními splátkami. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, proto žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 15. 6. 2025. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka 19 634,02 Kč včetně příslušenství. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně. Žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně.

14. Po právní stránce se jedná o spor ze smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.

15. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Žalobkyně poskytla žalované úvěr, žalovaná se však dostala do prodlení se splácením úvěru a dlužnou částku neuhradila ani přes výzvy žalobkyně. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná dlužnou částku, tak jak byla žalobkyní vyčíslena, nezaplatila. Žalovaná zůstala v řízení nečinná, na výzvy soudu nereagovala. Soud proto podané žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky 16 201,97 Kč spolu s úrokem a zákonným úrokem z prodlení, které byly částečně kapitalizovány.

17. Nárok na zaplacení úroku vyplývá z § 2395 o. z. a jeho výše se řídí smluvním ujednáním a § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., jeho výše se pak řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v účinném znění.

18. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a přísluší jí tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložila. Žalobkyně náklady řízení vyčíslila na 8 894,90 Kč. Dle okresního soudu však žalobkyně nemá nárok na náklady řízení dle § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „advokátní tarif“). V projednávané věci je třeba vycházet z § 14b advokátního tarifu, neboť jde o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru, který je žalobkyní opakovaně uplatňován ve skutkově i právně obdobných věcech, přestože lze připustit, že v jednotlivostech se skutková i právní argumentace obsažená v podávaných žalobách může lišit, a předmětem řízení je současně částka nepřevyšující 50 000 Kč. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení je nutno vycházet z § 14b odst. 1 bod 2. advokátního tarifu, které stanoví výši sazby za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně z tarifní hodnoty přes 10 000 Kč do 30 000 Kč částkou 400 Kč a z odst. 6 písm. a) citovaného ustanovení vyhlášky, který určuje paušální částku jako náhradu výdajů na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle odst. 1 a 2.

19. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 1 815 Kč (odměna podle § 14b odst. 1 bodu 2. advokátního tarifu ve výši 1 200 Kč za tři úkony právní služby po 400 Kč /převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé/, tři paušální náhrady po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a/ této vyhlášky a 21 % DPH). Tyto náklady řízení v celkové výši 2 815 Kč je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

20. Poplatková povinnost žalobkyně uhradit soudní poplatek vyplývá ze sazebníku poplatků zákona číslo 549/1991 Sb., položky 2 bodu 1. písm. b) ve spojení s bodem 2. stejné položky. Výše soudního poplatku činí 1 000 Kč, žalobkyně na soudním poplatku uhradila 800 Kč. Soud výrokem III. tohoto rozsudku rozhodl o povinnosti žalobkyně doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, a to prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce Pardubice. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého nároku návrhem výkonu soudního rozhodnutí nebo exekucí. Doplatek soudního poplatku je žalobkyně povinna uhradit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách číslo 3703-424591/0710 pod VS 0711010726. V případě, že doplatek soudního poplatku nebude ve stanovené lhůtě zaplacen, bude předán k vymáhání orgánu celní správy.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.