7 C 111/2024

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem JUDr. Zdeňkem Fricem ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným: Jméno žalované A , narozený dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 1) Jméno žalované B , narozená dne Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A zastoupeni advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A o určení, že nemovité věci jsou součástí společného jmění žalobce a 2. žalované

I. Žaloba, jíž se žalobce proti žalovaným domáhal určení, že součástí společného jmění manželů žalobce a 2. žalované jsou nemovité věci, zapsané na LV , Anonymizováno, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , vedeného Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , a to konkrétně stavební parcele č. st. , Anonymizováno, o výměře 275 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, – rodinný dům, pozemková parcela č. , Anonymizováno, o výměře 680 m2, zahrada, pozemková parcela č. , Anonymizováno, , o výměře 524 m2, zahrada, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovaným k rukám jejich zástupkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 26 506,31 Kč.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 3 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu ve Svitavách dne 30. 8. 2024 domáhal proti žalovaným nejdříve určení neplatnosti darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcných břemen (dále již jen „darovací smlouvy“) uzavřené dne 31. 1. 2020 mezi 2. žalovanou a 1. žalovaným ohledně nemovitých věcí zapsaných na LV , Anonymizováno, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, , vedeného Katastrálním úřadem pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , a to konkrétně stavební parcely č. st. , Anonymizováno, o výměře 275 m2, zastavěné plochy a nádvoří, jejíž součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, – rodinný dům, pozemkové parcely č. , Anonymizováno, o výměře 680 m2, zahrada, pozemkové parcely č. , Anonymizováno, , o výměře 524 m2, zahrada.

2. Žalobu odůvodnil tím, že rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 6. 5. 2021, č. j. 20 C 288/2019-21 bylo jeho manželství s 2. žalovanou rozvedeno, rozsudek nabyl právní moci dne 10. 5. 2021, čímž zaniklo společné jmění manželů. Žalobce dále uvedl, že se žalobou podanou u Okresního soudu v Hradci Králové domáhá vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů, řízení je u Okresního soudu v Hradci Králové vedeno pod sp. zn. 37 C 78/2024 a předmětem jeho vypořádání jsou právě nemovité věci zapsané na LV , Anonymizováno, pro Katastrální území , adresa, . Dle žalobce nemovité věci byly nabyty za trvání manželství na základě kupní smlouvy ze dne 28. 6. 2018 za kupní cenu ve výši 1 650 000 Kč a na straně kupující byla toliko formálně uvedena pouze 2. žalovaná. Dle žalobce však kupní cena byla uhrazena ze společných finančních prostředků, proto dle něj předmětné nemovité věci patří do společného jmění manželů. Před podáním žaloby o vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů žalobce nahlédnutím do katastru nemovitostí zjistil, že předmětné nemovité věci převedla 2. žalovaná darovací smlouvou ze dne 30. 1. 2020 na svého otce – 1. žalovaného, současně s darovací smlouvou pak byla sjednána ve prospěch 2. žalované služebnost bytu v její prospěch, a i služebnost práva požívání. Dle žalobce 2. žalovaná v době uzavření darovací smlouvy nebyla v dobré víře, že je výlučný vlastníkem předmětných nemovitých věcí, její jednání považuje za zcela účelové ve snaze vyvést majetek ze společného jmění manželů. Proto se žalobce s odkazem na § 80 zákona č. 99/1960 Sb., o. s. ř. domáhal určení, že darovací smlouva ze dne 30. 1. 2020 je neplatná. Poté co žalovaní namítli nedostatek naléhavého právního zájmu na takovém určení, žalobce podáním ze dne 18. 11. 2024 navrhl změnu žaloby tak, že se domáhal určení se součástí společného jmění manželů, tj. žalobce a 2. žalované, jsou předmětné nemovité věci. Uvedl, že na takovémto určení je nepochybně dán naléhavý právní zájem.

3. Žalovaní namítali, že předmětné nemovité věci netvoří majetkovou masu spadající do společného jmění manželů – žalobce a 2. žalované, neboť kupní cena za předmětné nemovité věci nebyla uhrazena ze společného jmění manželů, ale pouze z výlučných prostředků 2. žalované. 2. žalovaná pak specifikovala, jaké finanční prostředky ke koupi předmětných nemovitých věcí použila, žalovaní vytkli podané žalobě nedostatek naléhavého právního zájmu na určení neplatnosti darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalovaní pak vznesli námitku promlčení ve vztahu k uplatnění námitky relativní neplatnosti darovací smlouvy s tím, že pro uplatnění takovéto námitky je stanovena standartní tříletá lhůta, a to jak vůči 1. žalovanému tak i 2. žalované.

4. Mezi účastníky nebylo sporným, že jejich manželství byla uzavřeno dne 5. 10. 2012, rozsudek o rozvodu jejich manželství nabyl právní moci dne 10. 5. 2021, že mezi nimi nebyla sjednána žádná modifikace rozsahu společného jmění manželů a že společně nebydleli od poloviny roku 2019.

5. Soud se v prvé řadě musel vypořádat s námitkou naléhavého právního zájmu u žaloby na určení neplatnosti darovací smlouvy, když žalovaní v rámci svého vyjádření k podané žalobě na nedostatek naléhavého právního zájmu na takové určení poukazovali. Na takovém určení skutečně nebyl dán naléhavý právní zájem, když původně žalobcem požadované rozhodnutí by nemohlo být podkladem pro změnu zápisu vlastníka v katastru nemovitostí. Žalobce na tuto výhradu reagoval podáním ze dne 18. 11. 2024, a to žádostí o připuštění změny žaloby na určení, že předmětné nemovité věci jsou součástí zaniklého (nevypořádaného) společného jmění manželů. Z judikatury soudů lze obecně dovodit, že ten, kdo tvrdí, že je vlastníkem nemovitých věcí, u nichž je v katastru nemovitostí veden jako vlastník někdo jiný, má ve vztahu k takové osobě naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva (tomu musí odpovídat i vymezení účastníků takového řízení). Jelikož se žalobce nově domáhal určení, že předmětné nemovité věci jsou součástí zaniklého a nevypořádaného společného jmění žalobce a 2. žalované, a to za situace, kdy je v katastru nemovitostí jako vlastník evidován 1. žalovaný, a to na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene mezi 2. žalovanou a 1. žalovaným, pak na takovém určení má žalobce naléhavý právní zájem a takový naléhavý právní zájem na určení trvá až do skončení řízení o vypořádání společného jmění manželů. Proto soud při jednání dne 12. 12. 2024 připustil požadovanou změnu žaloby. Jelikož 1. žalovaný není účastníkem řízení o vypořádání společného jmění manželů vedeného mezi žalobcem a 2. žalovanou u Okresního soudu v Hradci Králové, nebylo možné otázku vlastnického práva, resp. skutečnost, zda předmětné nemovité věci jsou součástí nevypořádané masy společného jmění žalobce a 2. žalované, vyřešit v řízení před Okresním soudem v Hradci Králové, ale pouze samostatnou žalobou.

6. Pokud soud dovodil, že je dán naléhavý právní zájem na takovém určení, musel se dále vypořádat s námitkou promlčení uplatnění relativní neplatnosti darovací smlouvy a s tím spojenými důsledky. Pro posouzení věci, a to v tomto rozsahu, soud provedl níže uvedené dokazování.

7. Z kupní smlouvy ze dne 28. 6. 2018 soud zjistil, že manželé , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, , oba trvale bytem , adresa, , prodali 2. žalované nemovité věci: stavební parcely č. st. , Anonymizováno, o výměře 275 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, – rodinný dům, pozemkové parcely č. , Anonymizováno, o výměře 680 m2, zahrada, pozemkové parcely č. , Anonymizováno, , o výměře 524 m2, zahrada, a to za kupní cenu ve výši 1 650 000 Kč, a to do výlučného vlastnictví 2. žalované s tím, že kupní cena ve výši 1 650 000 Kč bude uhrazena 2. žalovanou z vlastních finančních zdrojů bezhotovostním převodem na číslo účtu uvedené ve smlouvě do notářské úschovy a to nejpozději do 9. 7. 2018. Dle návrhu na vklad tato kupní smlouva byla předložena katastrálnímu úřadu dne 4. 7. 2018, řízení bylo vedeno pod sp. zn. , Anonymizováno8. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcných břemen ze dne 30. 1. 2020 soud zjistil, že 2. žalovaná darovala 1. žalovanému (svému otci) nemovité věci konkrétně stavební parcelu č. st. , Anonymizováno, o výměře 275 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, – rodinný dům, pozemkovou parcelu č. , Anonymizováno, o výměře 680 m2, zahrada, pozemkovou parcelu č. , Anonymizováno, , o výměře 524 m2, zahrada. 1. žalovaný k uvedeným nemovitým věcem zřídil ve prospěch 2. žalované bezplatné doživotní užívání předmětných nemovitých věcí. Návrh na vklad této smlouvy byl předložen katastrálnímu úřadu dne 30. 1. 2020 a řízení bylo vedeno pod sp. zn. , Anonymizováno9. Z výpisu z katastru předmětných nemovitých věcí soud zjistil, že 1. žalovaný je veden jako jejich výlučný vlastník a že v katastru nemovitostí je zapsáno věcné břemeno bytu a věcné břemeno požívání ve prospěch 2. žalované, a to na základě shora citované darovací smlouvy.

10. Z žaloby datované dnem 10. 5. 2024 soud zjistil, že se žalobce u Okresního soudu v Hradci Králové domáhá proti 2. žalované žalobou vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů, když předmětem vypořádání učinil toliko předmětné nemovité věci, tj. konkrétně stavební parcelu č. st. , Anonymizováno, o výměře 275 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, – rodinný dům, pozemkovou parcelu č. , Anonymizováno, o výměře 680 m2, zahrada, pozemkovou parcelu č. , Anonymizováno, , o výměře 524 m2, zahrada. Žalobu odůvodnil tím, že předmětné nemovité věci byly nabyty za trvání manželství na základě kupní smlouvy ze dne 28. 6. 2018 ze společných finančních prostředků, že jako kupující byla toliko formálně uvedena 2. žalovaná, že před podáním žaloby nahlédnutím do katastru zjistil, že předmětné nemovité věci 2. žalovaná převedla darovací smlouvou ze dne 30. 1. 2020 na svého otce – 1. žalovaného a že žalobce vyrozuměl otce žalované o uplatnění námitky neplatnosti darovací smlouvy a vyzval jej k navrácení předmětu daru. Podle detailu odeslané zprávy soud zjistil, že žaloba o vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění manželů byla podána 10. 5. 2024 prostřednictvím datové schránky zástupce žalobce a byla téhož dne tedy 10. 5. 2024 dodána do datové schránky Okresního soudu v Hradci Králové (žaloba o vypořádání společného jmění byla podána v poslední den tří leté lhůty od právní moci rozsudku o rozvodu).

11. Z podání datovaného 10. 5. 2024 adresovaného zástupcem žalobce 1. žalovanému soud zjistil, že se žalobce vůči 1. žalovanému dovolával námitky neplatnosti darovací smlouvy a vyzýval jej k vydání předmětu daru s odůvodněním, že darovací smlouva ze dne 30. 1. 2020, kterou byly 1. žalovanému 2. žalovanou darovány nemovité věci zapsané na LV , Anonymizováno, pro katastrální území , adresa, , s jejich konkrétní specifikací, náležely do společného jmění žalobce a 2. žalované a že k uzavření takové smlouvy byl nezbytný i souhlas žalobce, takový souhlas žalobce k darování předmětných nemovité věci 2. žalovanou 1. žalovanému nebyl žalobcem dán. Z podacího lístku ze dne 10. 5. 2024 soud zjistil, že zástupce žalobce dne 10. 5. 2024 předal zásilku poštovnímu úřadu k doručení 1. žalovanému.

12. Z vyjádření 2. žalované ve věci vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 37 C 78/2024 datovaného dnem 24. 6. 2024 soud zjistil, že se 2. žalovaná vyjádřila k žalobě o vypořádání zaniklého společného jmění manželů a pokud se týče žalobcem vznesené námitky neplatnosti darovací smlouvy, kterou 2. žalovaná uzavřela dne 30. 1. 2020, jíž byly převedeny nemovité věci zapsané na LV č. , hodnota, katastrální území , adresa, na 1. žalovaného, tak dle 2. žalované je taková námitka ve spojení se shora uvedeným vyjádřením nedůvodná, neboť postrádá právní ukotvení. Z usnesení Okresního soudu v Hradci Králové č. j. 37 C 78/2024-25 soud zjistil, že Okresní soud v Hradci Králové ve věci žaloby o vypořádání rozvodem zaniklého společného jmění žalobce a 2. žalované, vyzval 2. žalovanou k tomu, aby se písemně vyjádřila k podané žalobě. Podle připojené doručenky 2. žalovaná toto usnesení soudu společně s návrhem na zahájení řízení obdržela osobně 10. 6. 2024. Ze záznamu o ověření elektronického podání na elektronickou podatelnu Okresního soudu v Hradci Králové soud zjistil, že 2. žalovaná prostřednictvím své právní zástupkyně odeslala vyjádření k žalobě o vypořádání zaniklého společného jmění manželů datované dnem 24. 6. 2024, a to dne 25. 6. 2024 a stejný den, tedy 25. 6. 2024, tato byla doručena do datové schránky Okresního soudu v Hradci Králové.

13. Z podání datovaného dne 11. 12. 2024 označeného jako námitka neplatnosti darovací smlouvy soud zjistil, že zástupce žalobce adresoval 2. žalované prostřednictvím její právní zástupkyně námitku neplatnosti darovací smlouvy. Podle uvedeného podání dle žalobce nemovité věci, které byly předmětem darovací smlouvy ze dne 30. 1. 2020 uzavřené mezi 2. žalovanou a 1. žalovaným a týkající se nemovitostí zapsaných na LV , Anonymizováno, pro katastrální území , adresa, , tak tyto nemovité věci podle žalobce náležely do společného jmění manželů, pro platnost uzavření takové smlouvy byl nezbytný souhlas žalobce, žalobce o takovém právním jednání nevěděl, natož aby s tím vyslovil souhlas, dle žalobce je proto uzavřená darovací smlouva neplatná a je namítána neplatnost citované darovací smlouvy. Podle detailu odeslané zprávy bylo uvedené podání dodáno do datové schránky zástupce 2. žalované dne 11. 12. 2024.

14. Dle § 714 odst. 1 občanského zákoníku v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné právně jednají manželé společně nebo jedná jeden z manželů se souhlasem druhého. Z citovaného ustanovení plyne, že za situace, kdy by předmětné nemovité věci byly ve výlučném vlastnictví 2. žalované, nepotřebovala by 2. žalovaná souhlas žalobce (jako manžela) k dispozici s předmětnými nemovitými věcmi. Naopak za situace, kdy by předmětné nemovité věci byly ve společném jmění, pak 2. žalovaná potřebovala souhlas žalobce s dispozicí s předmětnými nemovitými věcmi. Dle § 714 odst. 2 občanského zákoníku jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, může se druhý manžel dovolat neplatnosti takového jednání. Následkem jednání jednoho manžela bez souhlasu druhého je jeho relativní neplatnost, které je nutno se dovolat vůči všem stranám právního jednání, nejenom vůči druhému manželovi.

15. Právní jednání, u něhož je dán důvod tzv. relativní neplatnosti se považuje za platný (vyvolává tedy veškeré zamýšlené právní následky), pokud se ten, na jehož ochranu je důvod neplatnosti právního jednání určen, neplatnosti nedovolá. Jestliže se oprávněná osoba dovolá tzv. relativní neplatnosti řádně a včas, je takové právní jednání neplatné od svého počátku. Forma námitky relativní neplatnosti není předepsána, lze ji tedy učinit zcela formálně (soudní uplatnění námitky relativní neplatnosti zákon nevyžaduje).

16. Dle § 609 občanského zákoníku nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se. Dle § 610 odst. 1 občanského zákoníku k promlčení soud přihlédne, jen k námitce. Dle § 611 občanského zákoníku se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. I právo dovolat se tzv. relativní neplatnosti podléhá promlčení, promlčecí doba je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé (§ 629 odst. 1 občanského zákoníku). Jde-li o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počíná běžet promlčecí lhůta ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla (§ 619 občanského zákoníku).

17. Právní účinky zápisu do katastru nemovitostí u předmětné darovací smlouvy nastaly ke dni 31. 1. 2020, zápis do katastru nemovitostí byl proveden dne 21. 2. 2020. O tohoto dne, tj. od 21. 2. 2020 se žalobce mohl dozvědět, že 2. žalovaná darovací smlouvou převedla předmětné nemovité věci na 1. žalovaného. Od tohoto dne běžela žalobci tříletá promlčení lhůta (§ 619 a § 629 odst. 1. občanského zákoníku).

18. Žaloba o neplatnosti darovací smlouvy byla k Okresnímu soudu ve Svitavách podána dne 30. 8. 2024. Jak již soud vysvětlil shora, po uplatnění námitky relativní neplatnosti není třeba tuto námitku uplatnit soudně. Z provedeného dokazování plyne, že žalobce námitku relativní neplatnosti vůči 1. žalovanému uplatnil podáním ze dne 10. 5. 2024 (tento den byla datována a zástupce žalobce prostředním poštovního úřadu odeslána), k jejímu doručení došlo nejdříve v následujících dnech. Vůči 2. žalované uplatnil žalobce námitku relativní neplatnosti jednak žalobou o vypořádání společného jmění manželů pod Okresním soudem v Hradci Králové. 2. žalovaná tuto námitku obsaženou v žalobě obdržela od soudu dne 10. 6. 2024 (a reagovala na ni podáním datovaným 24. 6. 2024) a dále žalobce uplatnil námitku relativní neplatnosti vůči 2. žalované podáním ze dne 11. 12. 2024 doručeným zástupkyni 2. žalované stejný den do datové schránky. Žádná jiná námitka relativní neplatnosti vůči žalovaným nebyla žalobcem tvrzena.

19. Jelikož lhůta k uplatnění námitky promlčení počala běžet dnem 21. 2. 2020, tříletá lhůta proběhla dne 21. 2. 2023. Žalobce uplatnil námitky neplatnosti darovací smlouvy až po tomto datu, jeho právo (na uplatnění této námitky) se promlčelo. Námitka promlčení byla žalovanými vznesena, proto soudu nezbylo než žalobu zamítnout (aniž by se soud zabýval tvrzeními účastníků o tom, zda 2. žalovaná skutečně uhradila kupní cenu předmětných nemovitých věcí z výlučných prostředků, či z prostředků ve společném jmění manželů).

20. Promlčení je zákonným institutem přispívajícím k jistotě v právních vztazích a jeho namítnutí dobrým mravům zásadně neodporuje. Výjimkou jsou situace, kdy uplatnění této námitky je výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí lhůty nezavinil a vůči němuž by zánik nároku byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatněného práva a důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Z obsahu spisu plyne, že žalobce a 2. žalovaná od poloviny roku 2019 společně nežili, od 10. 5. 2021 byli pravomocně rozvedeni. Byť žalobci žádný právní předpis nestanoví povinnost s nějakou frekvencí kontrolovat veřejné rejstříky, tak přesto bylo na žalobci, aby si v rámci ochrany svých práv (pokud je pravdou, že předmětné nemovité věci byly zcela či alespoň z části nabyty ze společných prostředků) ochránil svá práva tím, že si ověří stav „tvrzených společných nemovitých věcí“ v katastru nemovitostí a na případnou změnu včas zareaguje. To zvlášť platí za situace, kdy žalobce byl srozuměn s tím, že tyto nemovité věci byly zapsány výlučně na 2. žalovanou. V řízení nebyly tvrzeny, natož prokázány, žádné skutečnosti, za které by bylo možné dovodit zneužití práva námitky promlčení. Proto soud podanou žalobu zamítl.

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaným, kteří byli v řízení plně úspěšní, přiznal proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení, které žalovaní v řízení účelně vynaložili. Náklady řízení žalovaných jsou tvořeny jednak náklady vyčíslenými dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění novel do 31. 12. 2024, a to za převzetí a přípravu věci, vyjádření k žalobě ze dne 14. 10. 2024 a jednání dne 12. 12. 2024, tj. tři úkony po 2 500 Kč (§ 9 odst. 3 a § 7 bod 5 citované vyhlášky), tři paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 citované vyhlášky), cestovným z , Jméno advokátky B, do , adresa, a zpět na jednání dne 12. 12. 2024 osobním automobilem Peugeot 307 při průměrné spotřebě benzínu Natural 7,5 litru na sto kilometrů, ceně benzínu dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve výši 38,20 Kč za litr, tj. 2 x 133 km x 8,46 Kč, tj. za cestovné 2 250,36 Kč, dále ztrátou času za 4 hodiny po 100 Kč, tedy 400 Kč (§ 13 citované vyhlášky). Náklady vzniklé žalovaným po 1. 1. 2025 jsou pak v souladu s citovanou vyhláškou č. 177/1996 Sb., ve znění od 1. 1. 2025 tvořeny doplněním tvrzení ze dne 8. 1. 2025, účasti u jednání dne 10. 4. 2025, tj. dva úkony po 3 700 Kč (§ 9 odst. 3 a § 7 bod 5 citované vyhlášky), dvěma paušálními náhradami hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 citované vyhlášky), cestovným k jednání z , Jméno advokátky B, do , adresa, a zpět dne 10. 4. 2025 osobním automobilem Peugeot 307 při ceně benzínu dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., 35,80 Kč za litr, 2 x 133 km po 8,48 Kč za kilometr, tj. celkem za cestovné 2 255,68 Kč, dále pak ztrátou času za 4 hodiny po 150 Kč, tj. 600 Kč (§ 14 citované vyhlášky) a DPH ze shora uvedených položek ve výši 21 % ve výši 4 600,27 Kč. Celkem tak náklady řízení žalovaných činily 26 506,31 Kč. Tyto náklady je žalobce povinen nahradit žalovaným k rukám jejich zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

22. Žalobce k výzvě soudu na počátku řízení zaplatil soudní poplatek ve výši 2 000 Kč z žaloby o určení neplatnosti darovací smlouvy, soudní poplatek byl stanoven dle Sazebníku soudních poplatků, tj. zákona č. 549/1991 Sb., ve znění novel, a to dle položky 4 bod 1. písm. c). Jelikož však žalobce v průběhu řízení změnil žalobu tak, že se domáhal určení, že nemovité věci jsou součástí společného jmění žalobce a 2. žalované, proto soud výrokem III. uložil žalobci doplatit na soudním poplatku částku 3 000 Kč, neboť předmětem řízení se staly konkrétní nemovité věci a v takovém případě soudní poplatek je třeba vyměřit, resp. doměřit podle položky 4 bod 1. písm. a) citovaného Sazebníku soudních poplatků.

23. Lhůta ke splnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř..