7 C 172/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem JUDr Zdeňkem Fricem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul titul . jméno příjmení jméno . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 22 458,09 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 375,09 Kč s 29 % p. a. úrokem z částky 12 662,61 Kč od 11. 8. 2018 do zaplacení, s 8,5 % p. a. úrokem z prodlení z částky 12 662,61 Kč od 30. 1. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dalších 8 083,82 Kč a úroku a úroku z prodlení nad rozsah úroku a úroku z prodlení uvedených ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 721 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 224 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 458,09 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 16. 6. 2017 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně – [právnická osoba], [IČO] a žalovaným, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem ve výši 26 283 Kč (zápůjčka 14 000 Kč, poplatek ve výši 12 283 Kč), a to v 60 pravidelných splátkách po 439 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 22. 1. 2018. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena dne 20. 1. 2020. Po datu postoupení žalovaný na pohledávku dle žaloby nic neuhradil. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 22 458,09 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 12 662,61 Kč a dlužného poplatku ve výši 9 795,48 Kč. Dále se domáhala zaplacení sjednaného úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny a zákonných úroků v žalobě částečně kapitalizovaných.

2. Soud ve věci postupoval dle ustanovení § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 16. 6. 2017 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému úvěr ve výši 14 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem v částce 12 283 Kč, celkem tedy částku 26 283 Kč, a to v 60 splátkách po 439 Kč. Žalovaný při podpisu smlouvy potvrdil, že převzal zápůjčku v hotovosti v den podpisu smlouvy.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovaným postoupila současné žalobkyni.

5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně – společnost [právnická osoba] oznámil žalovanému postoupení pohledávky na současnou žalobkyni a zároveň žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky nové žalobkyni.

6. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 23. 4. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky ve výši 31 239,43 Kč nejpozději do 30. 4. 2020 s poučením o postoupení pohledávky a s poučením, že v případě neuhrazení pohledávky bude tato vymáhána soudní cestou. Dle předloženého podacího lístku byla předžalobní výzva odeslána žalovanému dne 24. 4. 2020.

7. Soud přezkoumal uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v určité části (v části, která se týká poplatku za poskytnutí zápůjčky) uzavřena v rozporu s dobrými mravy a v části je neplatná. Pokud se týká poplatku ve výši 12 283 Kč, tak tento je s ohledem na výši poskytnuté zápůjčky (14 000 Kč) neúměrně vysoký. Lze v něm tak spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11, ze dne 26. 1. 2012). Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výši smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o poplatek za poskytnutí zápůjčky. Výše účastníky sjednaného ujednání o poplatku za poskytnutí zápůjčky nemůže být libovolná. Soud ochoten akceptovat v případě půjčky nebankovní institucí celkové náklady půjčky toliko ve výši 30 % z poskytnuté zápůjčky, tj. ve výši 4 200 Kč. Je pak zcela nerozhodné, že žalovaný ujednání o poplatku (podle soudu nemravném a neplatném) podepsal.

8. Vztah mezi účastníky se řídí dle ust. § 2390 až ustanovení § 2394 – zápůjčka – dle nového občanského zákoníku platného od 1. 1. 2014 (dále jen NOZ) ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb. ve znění novel. Právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 14 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poplatkem 12 283 Kč, celkem se zavázal zaplatit 26 283 Kč. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a seznamem postoupených pohledávek. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný krom částky 3 824,91 Kč na uvedenou zápůjčku ke dni podání žaloby nic nezaplatil. Žalovaný byl v řízení nekontaktní, na výzvu soudu nereagoval. Soudu proto nezbylo, než s ohledem na shora uvedené podané žalobě vyhovět částečně, a to výrokem I., kdy soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 14 375,09 Kč (14 000 Kč + soudem přiznaný poplatek ve výši 4 200 Kč – 3 824,91 Kč). Soud dále uložil žalovanému povinnost žalobkyni zaplatit účastníky sjednané úroky ve výši 29 % p. a. z částky 12 662,61 Kč od 11. 8. 2018 do zaplacení. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 1970 NOZ povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné jistiny, výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od 30. 1. 2018 do zaplacení (tedy od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným).

9. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 8 083,82 Kč a úroku a úroku z prodlení nad rozsah úroku a úroku z prodlení uvedených ve výroku I., a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu.

11. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, ale ve věci rozhodl v řízení, činila poplatková povinnost částku 1 123 Kč dle položky číslo 2 bodu 2. ve spojení s položkou 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků zákona číslo 549/1991 Sb. Žalobkyně uhradila na soudním poplatku částku 899 Kč, proto je povinna uhradit doplatek soudního poplatku ve výši 224 Kč. Tuto částku je žalobkyně povinna uhradit na účet soudu. 10.

11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se původně domáhala zaplacení částky 22 458,09 Kč, žalobkyni bylo vyhověno co do částky 14 375,09 Kč, žaloba byla pro částku 8 083,82 Kč zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalobkyně 64 % ku 36 % žalovaného. Rozdíl úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci tak činí 28 % ve prospěch žalobkyně. Náklady žalobkyně představují dle vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve znění platném od 1. 7. 2014 dle § 14b odst. 1 citované vyhlášky tři úkony 3 x 300 Kč do podání žaloby (dle § 11 odst. 1/ citované vyhlášky za převzetí zastoupení, za sepis žaloby a předžalobní upomínku), dále paušální náhrada hotových výdajů k úkonům do podání žaloby, tj. ke třem úkonům 3 x 100 Kč (dle ust. § 14b odst. 5/ zák. č. 177/1996 Sb. ve znění novel), daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze shora uvedených položek, tj. ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) a soudní poplatek ve výši 1 123 Kč dle zákona č. 549/1991 Sb. ve znění novel – položka 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků. Celkem náklady žalobkyně představují částku ve výši 2 575 Kč. Žalobkyně má nárok na zaplacení 28 % z těchto nákladů, tedy na zaplacení částky 721 Kč Tyto náklady je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

12. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.