7 C 19/2020

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem JUDr. Zdeňkem Fricem ve věci žalobkyně: ; název žalobkyně , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; právnická osoba , obec , IČO bytem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o vydání movitých věcí <b>I. Žaloba, jíž se žalobkyně proti žalované domáhala vydání:</b> <b>-) vertikálního obráběcího centra HAAS VF 3 výrobní [číslo]</b> <b>-) CNC brusky na nástroje Schneeberger GEMINI GHP s řízením FANUC výrobní [číslo]</b> <b>-) měřícího přístroje PWB TOOL MASTER se zobrazovací jednotkou EPRO výrobní [číslo]</b> <b>se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 224 124 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně jako insolvenční správce společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] se domáhala proti žalované vydání třech movitých věci – strojů specifikovaných ve výroku I. rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že předmětné movité věci jsou součástí majetkové podstaty úpadce a s jako takovými je s nimi oprávněna nakládat toliko žalobkyně, jakožto insolvenční správce. Uvedla, že v rámci insolvenčního řízení uzavřela se [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec] smlouvu [číslo] [rok] o zprostředkování prodeje movitých věcí a nemovitých věcí a organizaci elektronické aukce. Touto smlouvou se [právnická osoba] [anonymizováno] zavázala pro žalobkyni zprostředkovat prodej mimo jiné i předmětných movitých věcí a to v elektronické aukci, tak aby žalobkyně mola přistoupit k uzavření kupní smlouvy s třetími osobami, které o stroje projeví zájem. Uvedla, že tyto movité věci pak byly předány [právnická osoba] [anonymizováno], aby mohl být zprostředkován jejich prodej. Dále žalobkyně uvedla, že poté, co 20.2.2019 podala trestní oznámení pro podezření ze spáchání zločinu zpronevěry a přečinu porušení povinnosti v insolvenčním řízení bylo zjištěno, že se předmětné stroje nacházejí v areálu žalované, jednatele žalované pan [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] podal dne 10.12.2019 a 11.12.2019 orgánu činnému v trestním řízení vysvětlení, z něhož mělo vyplývat, že předmětné stroje žalovaná zakoupila od [právnická osoba] [anonymizováno] za celkovou kupní cenu 2 450 250 Kč, k čemuž doložil faktury. Žalobkyně namítala, že žalovaná není a nemůže být vlastníkem předmětných movitých věcí, že je neoprávněně zadržuje, proto ji vyzvala k vydání těchto věcí a po negativní reakci jí nezbývá, než se vydání věcí domáhat soudně. Namítala, že žalovaná nemohla nabýt vlastnické právo k předmětným movitým věcem ve veřejné dražbě, neboť [právnická osoba] [anonymizováno] ani její jednatel [jméno] [jméno] neměli k tomuto koncesi, navíc [právnická osoba] [anonymizováno] byla pověřena pouze k provedení elektronické aukce. Namítala, že vlastnické právo ke strojům žalovaná nenabyly ani ve smyslu § 1109 b, c) občanského zákoníku, neboť se nejednalo o koupi od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku, ale ani za úplatu od někoho komu vlastník věc svěřil. Namítala, že žalovaná nemohla být v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, když nevynaložila alespoň minimální standard opatrnosti, který lze od podnikatele nakupujícího stroje v hodnotě přesahující 2 300 000 Kč požadovat. Navíc si žalovaná měla být vědoma toho, že s úpadcem je vedeno insolvenční řízení. Namítala, že dobrou víru žalované nemůže žalovaná zakládat pouze na ničím nepodloženém tvrzení pana [jméno], že je oprávněn stroje předat, žalovaná si mohla a měla osobu insolvenčního správce prověřit v insolvenčním rejstříku, který je veřejně přístupný. Navíc zdůrazňovala, že žalovaná stroje nezaplatila, ani panu [jméno], popř. [právnická osoba] [anonymizováno], ale třetí odlišné osobě a to [právnická osoba] jakožto třetímu zcela neznámému subjektu. Dále zdůrazňovala, že žalobkyně stroje svěřila [právnická osoba] [anonymizováno] nikoli [právnická osoba], nelze tedy dovozovat, že by žalobkyně nabyla věc od někoho, komu vlastník věc svěřil. Dle žalobkyně nemohla žalovaná nabýt vlastnické právo ani podle § 1111 občanského zákoníku, když nemohla být v dobré víře v oprávnění převodce převést vlastnické právo, resp. tuto dobrou víru neprokázala. Žalovaná nemohla předmětné stroje vydržet, když za 1/ nepřipadá v úvahu mimořádné vydržení a 2/ podmínkou řádného vydržení je poctivá držba a pravá držba, ale též aby se zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva. Pokud by tedy teoreticky mohlo dojít k vydržení v důsledku dobré víry v oprávnění pana [jméno] stroje převést, pak skutečnost, že na fakturách vyúčtovávajících kupní cenu strojů byla [právnická osoba] [anonymizováno] měla vzbudit pochybnosti narušující poctivou držbu. Stejné pak žalobkyně dovozovala z toho, že 10.12.2019 po návštěvě policie v provozovně žalované si jednatel žalované musel být vědom toho, že existuje určitý problém s převodem strojů. Žalovaná dále zdůraznila, že stroje byly zaplaceny v únoru 2017 a i pokud by žalované nevznikly pochybnosti dříve, musely vzniknout v reakci na výzvu žalobkyně ze dne 8.1.2020, na kterou žalovaná reagovala podáním ze dne 23.1.2020. Z toho žalobkyně dovozovala, že není ani splněna podmínka pro řádné vydržení spočívající v nepřerušené držbě trvající tři roky.

2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila, navrhovala jí zamítnout. V prvé řadě namítala, že měřící přístroj v prosinci 2016 a v lednu 2017 nebyl v majetkové podstatě sepsán, že tento měřící přístroj nikdy nebyl ve vlastnictví úpadce. Žalobkyně nepředložila žádný nabývací titul prokazující vlastnictví úpadce. Dle žalované z výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vyplývá, že tento stroj byl majetkem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Pokud jde o dva zbývající stroje, tak po prohlídce na místě samém a dodatečné identifikaci těchto strojů ze strany žalobkyně měla žalovaná zato, že tyto stroje řádně nabyla do svého vlastnictví a to od neoprávněného. S ohledem na skutečnost, že žalobkyně tvrdila, že pan [jméno] [jméno], resp. jeho [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. sice nebyla oprávněna k prodeji strojů a že to žalovaná měla vědět, byla to žalobkyně, která uzavřela se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. smlouvu [číslo] [rok] o zprostředkování prodeje movitých a nemovitých věcí a organizaci elektronické aukce, a že žalobkyně svěřila tyto stroje [právnická osoba]. Dle žalované skutečnost, že [jméno] [jméno], resp. [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. vykonávali činnost ve [právnická osoba] na základě zprostředkovatelské smlouvy a na základě pokynů žalobkyně jako insolvenčního správce dle žalované vyplývá nejen z elektronické aukce, ale i z výslechu svědka [jméno] [příjmení], který uvedl, že se [jméno] [jméno] představil jako zaměstnanec insolvenčního správce, říkal, že má na starosti prodej movitých věcí, v areálu se často pohyboval, fotil stroje, ukazoval je zájemcům, předával je a o prodeji strojů dokonce jednal i s tímto svědkem. Žalovaná zdůraznila, že podle svědka [jméno] [příjmení] byl [jméno] [jméno] v areálu minimálně dvakrát i s insolvenčním správcem, a že ani svědek neměl žádné pochybnosti o tom, že by [jméno] nebyl zaměstnancem správce, a že by neměl na starosti prodej strojů, neboť nikdo jiný se kolem tohoto nepohyboval. [jméno] [jméno] organizoval elektronickou dražbu, inkasoval kauci v rámci elektronické dražby, následně vydražené stroje vydával žalované a to i za situace, kdy v areálu fungovala ochranná služba placená žalobkyní. Žalovaná dále zdůrazňovala, že z výslechu svědka [jméno] [příjmení] a i z účastnického výslechu jednatele žalované vyplývá, že [jméno] [jméno] jednal o prodeji i jiných strojů v areálu úpadce, tyto jiné stroje nabízel a prodával jiným zájemcům. Společnost [anonymizováno] zorganizovala elektronickou aukci a to naprosto věrohodně, profesionálně, žalovaná se jí zúčastnila a po celou dobu měla zato, že vlastnické právo ke strojům nebyla na základě této elektronické aukce. Zdůrazňovala, že je výrobní firmou, nikdy předtím se neúčastnila veřejné dražby, nikdy předtím se neúčastnila procesu odkoupení majetku v rámci insolvenčního řízení, nebyla nikým informována, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. a pan [jméno] nejsou držiteli koncese, a že se v daném případě nejednalo o veřejnou dražbu ve smyslu zák. č. 26/2000 o veřejných dražbách. Žalovaná neměla nejmenší pochybnost o tom, že se účastní veřejné dražby formou elektronické aukce, a že takto nabyla vlastnické právo, jako laik nemohla poznat niance mezi elektronickou aukcí a veřejnou dražbou. Namítala, že pokud k převodu vlastnického práva nedošlo formou veřejné dražby, tak vlastnické právo nabyla na základě kupní smlouvy uzavřené konkludentním způsobem, když byl zcela konkretizován předmět převodu vlastnického práva (předmětné stroje), kupní cena (cena dosažená elektronickou aukcí) a smluvní strany (žalobkyně zastoupená [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]., resp. [jméno] [jméno] jako prodávajícím a žalovaná jako kupující). Žalovaná dále zdůrazňovala, že předmětné stroje řádně zaplatila, jak vyplývá z listinných důkazů a převzala do svého držení. Z toho dovozovala, že nabyla vlastnického práva ve smyslu § 1109 písm. c) občanského zákoníku, neboť žalobkyně předmětné movité věci [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]., resp. [jméno] [jméno] svěřila k zajištění prodeje, žalovaná získala věci za úplatu, její výše byla přiměřená a obvyklá a to způsobem, který je v rámci insolvenčního řízení dle žalované přiměřený a obvyklý, byla v dobré víře v oprávnění druhé strany, tj. [jméno] [jméno], respektive [právnická osoba] vlastnické právo převést. Tato dobrá víra žalované vyplývala z toho, že [jméno] [jméno] vystupoval jako oprávněná osoba k prodeji, choval se jako zástupce insolvenčního správce, jednal se zájemci, organizoval elektronické aukce, zajišťoval úhradu vytěžené ceny a vítězným uchazečům předával stroje. Žalovaná neměla pochybnosti o tom, že by [jméno] [jméno] nebyl k těmto úkonům oprávněn. Ohledně podmínek uzavření kupní smlouvy, pak dle žalované nebyla její dobrá víra nějak zpochybněna, zdůrazňovala, že pokud žalobkyně namítá skutečnost, že faktura na všechny tři stroje byla vystavena na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]., a že tedy žalovaná nemůže být v dobré víře, pokud tyto faktury zaplatila třetí osobě, tak žalovaná uváděla, že v té době tento rozdíl nějak nevnímala, vždy jednala s [jméno] [jméno], který je v obou firmách jednatelem a společníkem, nevěnovala tomu takovou pozornost, obě firmy spojovala osoba pana [jméno] [jméno], která vystupovala za insolvenčního správce jako oprávněná osoba k zajištění prodeje strojů. Žalovaná důvěřovala tomu, že celý postup je správný, proto nezjišťovala, zda se jednalo např. o změnu obchodního názvu, důsledek nějaké fůze, postoupení pohledávek či závazků či jiné vztahy mezi žalobkyní a panem [jméno]. Navíc namítala, že v době placení byla již kupní smlouva uzavřena, stroje měla žalovaná k dispozici a tedy žalobkyní napadená skutečnost, tj. placení někomu jinému nemůže být důvodem ke ztrátě dobré víry v době uzavření kupní smlouvy. Pro případ, že by soud neuznal shora uvedenou argumentaci žalované, žalovaná dále namítala, že vlastnické právo k předmětným strojům vydržela. Vycházela přitom z toho, že se dne 20.12.2016 registrovala jako uživatel na [webová adresa], tak aby se mohla účastnit elektronické dražby. Dne 4.1.2017 vyplnila na těchto stránkách závaznou nabídku na koupi předmětu bruska na nástroje Schneeberger GEMINI GHP s řízením FANUC s nabídkovou cenou 1 515 000 Kč bez DPH a dne 5.1.2017 závaznou nabídku ke koupi předmětu – vertikální obráběcí centrum HAAS VF3 s nabídkovou cenou 460 000 Kč bez DPH, již předtím složila požadované„ blokovací depozitum“ na účet uvedený na citovaných webových stránkách a to dne 2.1.2017 částku 100 000 Kč jako depozitum na brusku a dne 3.1.2017 částku 60 000 Kč jako blokovací depozitum na obráběcí centrum s tím, že složením blokovacího depozita bylo podmínkou účasti v elektronické aukci. Elektronická aukce na brusku se konala 4.1.2017 a elektronická aukce na obráběcí centrum se konala 5.1.2017, v obou případech sdělil pan [jméno] v ten samý den jednateli žalované, že žalovaná dala nevyšší nabídku, a že elektronickou aukci vyhrála a nabyla tak vlastnické právo k předmětu dražby s tím, že se musí domluvit na doplacení vydražené ceny a odvozu strojů. Žalovaná dodávala, že v té době se konaly elektronické aukce na vícero strojů, minimálně tři dny po sobě, tedy neměla jakékoliv pochybnosti o tom, že by pan [jméno] nebyl oprávněn konat dražbu a zajistit prodej strojů pro insolvenčního správce. Dle žalované ve dnech 4. a 5.1.2017 pak byla konkludentním způsobem uzavřena kupní smlouva ohledně předmětných dvou strojů, od tohoto data byla žalovaná v dobré víře ohledně oprávněné držby a oprávněného vlastnictví předmětných strojů. Nejpozději dne 4. a 5.1.2020 skončila tříletá vydržecí doba, tedy minimálně k tomuto datu nabyla žalovaná vlastnické právo ke shora uvedeným dvěma strojům, byť prioritně tvrdí, že vlastnické právo jí svědčí již ode dne 4. a 5. ledna 2017, tak jak odůvodňovala výše. Dle žalované její dobrá víra nebyla narušena ani návštěvou policistky [jméno] [příjmení] v sídle žalované, z výslechu svědkyně [příjmení] vyplývá, že jednatele žalované seznámila s tím, že bylo podáno tr. oznámení pana [příjmení] na pana [příjmení] a požadovala od něj informace, zda předmětné stroje skutečně koupil od insolvenčního správce. Svědkyně uvedla, že jednatel žalované nemohl vědět, kterých strojů se nějaký problém týká, jí zajímal předmětný měřící přístroj, který byl předmětem trestního oznámení, jednatel žalované jí předložil potřebné doklady a tím celá věc skončila, tedy tímto jednáním nemohla být narušena dobrá víra žalované ve své vlastnické právo, neboť předmětem šetření policie nebyl vůbec postup při nabývání vlastnictví k předmětným třem strojům, ale předmětem šetření bylo trestní oznámení bývalých společníků úpadce vůči sobě. Závěrem žalovaná poukázala na podivný postup žalobkyně, která již v únoru 2017, kdy prodala areál dlužníka, musela vědět, že v areálu se nenacházejí movité věci, stroje a přístroje v nemalé hodnotě a po dobu tří let v podstatě nečinila nic pro ochranu věřitelů. Žalobkyně od prosince 2016, kdy byl vypracován znalecký posudek o ceně strojů, věděla, že se v areálu nacházely stroje, jejichž cena byla řádově několik miliónů, že se žalobkyně nechovala řádně v souladu s právními předpisy, nepostupovala standardním způsobem a nebylo by spravedlivé, aby důsledky nestandardního postupu žalobkyně nesla žalovaná, která podle svého přesvědčení nic neporušila, všechny své povinnosti splnila, zaplatila nemalou kupní cenu a po celou dobu byla v dobré víře ve své vlastnické právo.

3. Z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [anonymizováno] [spisová značka] soud zjistil, že tímto usnesením byl zjištěn úpadek dlužníka [právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], [část obce]. Na majetek tohoto dlužníka byl prohlášen konkurz a insolvenčním správcem byla ustanovena [anonymizováno 5 slov] [IČO], se sídlem [adresa žalobkyně].

4. Ze soupisu majetkové podstaty ze dne 19.7.2016 soud zjistil, že do majetkové podstaty úpadce byly zahrnuty mimo jiné i vizuální systém pod položkou 3., HAAS obráběcí centrum pod položkou 7. a CNC bruska pod položkou 8.

5. Ze smlouvy [číslo] [rok] o zprostředkování prodeje movitých a nemovitých věcí a organizaci elektronické aukce uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalobkyní soud zjistil, že žalobkyně jako zadavatel a [právnická osoba] jako organizátor se dohodly, že [právnická osoba] [anonymizováno] bude pro žalobkyni vyvíjet činnost vedoucí k dosažení prodeje zadaného předmětu za provizi a za podmínek ve smlouvě uvedených. Povinností [právnická osoba] [anonymizováno] bylo zajistit elektronickou aukci a provést nabídku svěřených předmětů v inzerci na svých webových stránkách oslovením zájemců ze své databáze s použitím dalších reklamních prostředků a případně i spolupracujících subjektů (smlouva neobsahuje datum, kdy byla uzavřena).

6. Ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [jméno] [číslo] zpracovaného ke dni 10.11.2016 soud zjistil, že žalobkyně požádala o ocenění a provedení fotodokumentace strojů a zařízení úpadce [právnická osoba] Znalec mezi těmito stroji ocenil mimo jiné i tři stroje, které jsou předmětem tohoto řízení a to pod položkou 1.5 brusku na nástroje Schneeberger GEMINI GHP s řízením FANUC cenou 1 500 000 Kč, pod položkou 1.15 vertikální obráběcí centrum HAAS VF 3 cenou 450 000 Kč a pod položkou 1.31 měřící přístroj PWB TOOL MASTER se zobrazovací jednotkou EPRO cenou 5 000 Kč. Po dodání tohoto posudku žalobkyně znala jednak přesné označení strojů a jednak jejich cenu.

7. Z upřesnění soupisu majetkové podstaty žalobkyní ze dne 27.1.2020 soud zjistil, že po více jak třech letech od zpracování znaleckého posudku žalobkyně upřesnila soupis majetkové podstaty ze dne 19.7.2016, kdy v položce movitý majetek pod bodem 3. je uveden vizuální systém měřící přístroj PWB TOOL MASTER se zobrazovací jednotkou EPRO s cenou 5 000 Kč, pod položkou 7. vertikální obráběcí centrum HAAS VF 3 s cenou 450 000 Kč a pod položkou 8. CNC bruska na nástroje Schneeberger GEMINI GHP s řízením FANUC s cenou 1 500 000 Kč.

8. Z registrace do aukce ze dne 20.12.2016 soud zjistil, že se žalovaná prostřednictvím svého jednatele registrovala do aukce: [anonymizováno] – [anonymizováno] ([právnická osoba]).

9. Ze závazné nabídky ze dne 4.1.2017 na portálu [anonymizováno] internetový aukční server [právnická osoba] [anonymizováno] soud zjistil, že žalovaná podala závaznou nabídku k předmětu bruska na nástroje Schneeberger GEMINI GHP s řízením FANUC s nabídkovou cenou 1 515 000 Kč bez DPH. Ze závazné nabídky ze dne 5.1.2017 na portálu aukce-online.eu internetový aukční server [právnická osoba] [anonymizováno] soud zjistil, že žalovaná podala závaznou nabídku k předmětu vertikální obráběcí centrum HAAS VF 3 s nabídkovou cenou 460 000 Kč bez DPH.

10. Z faktury č. 2017 vystavené [právnická osoba] [anonymizováno], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] soud zjistil, že tato společnost žalované vystavila fakturu na dodávku vertikálního obráběcího centra HAAS VF 3 za cenu 460 000 Kč + DPH, tedy celkem 556 600 Kč. Faktura byla vystavena 2.2.2017 se splatností 3.2.2017. Z výpisu z účtu žalované ze dne 2.2.2017 soud zjistil, že žalovaná na účet uvedený v předchozí faktuře dne 2.2.2017 zaplatila částku 556 600 Kč.

11. Z faktury č. 2017 vystavené [právnická osoba] [anonymizováno], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] soud zjistil, že tato společnost žalované vystavila fakturu na dodávku brusky na nástroje Schneeberger GEMINI GHP s řízením FANUC včetně příslušenství za cenu 1 515 000 Kč + DPH, tedy celkem 1 833 150 Kč. Faktura byla vystavena 3.2.2017 se splatností 10.2.2017. Z výpisu z účtu žalované ze dne 6.2.2017 soud zjistil, že žalovaná na účet uvedený v předchozí faktuře dne 6.2.2017 zaplatila částku 533 150 Kč. Z výpisu z účtu žalované ze dne 7.2.2017 soud zjistil, že žalovaná na účet uvedený v předchozí faktuře dne 7.2.2017 zaplatila částku 800 000 Kč. Z výpisu z účtu žalované ze dne 8.2.2017 soud zjistil, že žalovaná na účet uvedený v předchozí faktuře dne 8.2.2017 zaplatila částku 500 000 Kč.

12. Z faktury č. 2017 vystavený [právnická osoba] [anonymizováno], [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] soud zjistil, že tato společnost žalované vystavila fakturu na dodávku měřícího přístroje PWB TOOL MASTER se zobrazovací jednotkou EPRO včetně příslušenství za cenu 50 000 Kč + DPH, tedy celkem 60 500 Kč. Faktura byla vystavena 3.2.2017 se splatností 10.2.2017. Z výpisu z účtu žalované ze dne 6.2.2017 soud zjistil, že žalovaná na účet uvedený v předchozí faktuře dne 6.2.2017 zaplatila částku 60 500 Kč.

13. Z trestního oznámení žalobkyně ze dne 20.2.2019 soud zjistil, že žalobkyně adresovala Okresnímu státnímu zastupitelství v Pardubicích trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu, trestní oznámení odůvodnila tím, že je insolvenční správkyní [právnická osoba], že do soupisu majetkové podstaty zařadila movité věci v oznámení uvedené, že uzavřela se [právnická osoba] [anonymizováno] smlouvu o zprostředkování prodeje, že [právnická osoba] přestala v určité fázi komunikovat, že [právnická osoba], resp. jejímu jednateli [jméno] [jméno] byla svěřena řada strojů ke zprostředkování jejich prodeje a k jejichž prodeji nejspíš nikdy nedošlo (zpronevěra ve smyslu § 206 tr. zákoníku a porušení povinnosti v insolvenčním řízení ve smyslu § 225 tr. zákoníku).

14. Z úředního záznamu Policie ČR, Krajského ředitelství policie Pardubického kraje, územního odboru [obec], oddělení hospodářské kriminality, SKPV ze dne 10.12.2019 soud zjistil, že poručík [anonymizováno] [jméno] [příjmení] komisař dne 10.12.2019 provedla šetření v areálu společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa žalované], zda se v areálu nacházejí stroje z majetkové podstaty [právnická osoba], popř. stroje z majetku [právnická osoba], [IČO]. K věci jí podal vysvětlení [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [adresa], který uvedl, že v roce 2017 a to v únoru zakoupil mimo dražbu tři stroje od [právnická osoba] [anonymizováno], které původně pocházely z majetkové podstaty [právnická osoba] a [právnická osoba], jednalo se o brusku Schneeberger GEMINI GHP, obráběcí centrum HAAS VF 3 a měřící přístroj PWB TOOL MASTER. Za tyto stroje na základě faktur uhradil 2 450 250 Kč bezhotovostním převodem na č. ú. [bankovní účet] s tím, že o možnosti koupě strojů se dozvěděl od zaměstnance společnosti [právnická osoba] pana [příjmení]. Za účelem samotné koupě pak kontaktoval správce konkurzní podstaty, na jehož jméno si nepamatoval, to zda se jednalo o insolvenčního správce či nějakého prostředníka, nevěděl. Policistce pak předložil bankovní výpisy z účtu [právnická osoba] [anonymizováno], z nichž vyplynulo zaplacení kupní ceny předmětných strojů.

15. Z výzvy žalobkyně ze dne 8.1.2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala jednatele žalované k vydání předmětných strojů s odůvodněním, že tyto stroje měla žalovaná zakoupit od [právnická osoba] [anonymizováno], přičemž jedinou osobou, která byla oprávněna disponovat s majetkem sepsaným v majetkové podstatě byl úpadce, resp. insolvenční správce.

16. Na toto podání žalobkyně reagovala žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce a to podáním ze dne 23.1.2020, namítala, že označení strojů sepsaných do majetkové podstaty není zcela totožné se stroji, které žalovaná zakoupila, je otázkou, zda se jedná o tytéž stroje. Žalovaná namítala, že stroje řádně zakoupila, zaplatila, převzala před více jak třemi roky a po tu dobu je užívá. Vlastnické právo tak nabyla buď na základě kupní smlouvy nebo na základě vydržení s tím, že vlastnické právo nabyla v dobré víře.

17. Na podání žalované reagovala žalobkyně podáním ze dne 30.1.2020 s tím, že předmětné stroje byly sepsány do majetkové podstaty a to soupisem ze dne 19.6.2016, následně pak byl soupis postupně doplňován posledním doplněním ze dne 27.1.2020, požadovala umožnění prohlídky strojů v areálu žalované, aby mohly být rozptýleny možné pochybnosti o totožnosti předmětných strojů.

18. Žalovaná reagovala emailovým podáním svého právního zástupce ze dne 31.1.2020, žalovaná potvrdila, že má ve svém držení předmětné stroje, že poslední doplnění soupisu ze dne 27.1.20120 dosud nebylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku, že žalovaná je připravena o věci jednat, nicméně v současné době nemá žádný důvod k vydání strojů nebo k jejich opětovnému odkupu, neboť se cítí být jejich vlastníkem.

19. Následně dne 12.2.2020 žalobkyně podala k Okresnímu soudu ve Svitavách žalobu a současně návrh na vydání předběžného opatření, jímž se domáhala nařízení povinnosti žalované zdržet se dispozic, zejména zdržet se prodeje, darování, zatížení věcným či jiným právem a dále se zdržet užívání předmětných movitých věcí.

20. O návrhu na vydání předběžného opatření soud rozhodl usnesením ze dne 19.2.2020, č. j. 7 C 19/2020-64 tak, že žalované uložil povinnost zdržet se dispozic, zejména zdržet se prodeje, darování, zatížení věcným či jiným právem a dále se zdržet užívání předmětných movitých věcí jiným než obvyklým způsobem. Soud zamítl návrh žalobkyně na vydání předběžného opatření, kterým by bylo žalované zcela zakázáno užívat předmětné movité věci. V citovaném usnesení soud nařídil i ohledání na místě samém.

21. Při ohledání na místě samém dne 14.5.2020 byla pořízena fotodokumentace sporných movitých věcí se záměrem jejich řádné identifikace a přesného označení.

22. Při jednání dne 28.5.2020 žalobkyně do protokolu požádala o připuštění změny žaloby, resp. její upřesnění tak, že bylo uvedeno přesné označení strojů včetně výrobních čísel. Usnesením u téhož jednání soud tuto změnu, upřesnění petitu žaloby žalobkyní připustil.

23. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], komisařky oddělení hospodářské kriminality Policie ČR ve [obec] soud zjistil, že s věcí se seznámila na základě trestního oznámení pana [příjmení] na pana [příjmení], proto se zabývala seznamem majetku patřícího [právnická osoba] i [právnická osoba]. Ve věci jí podával vysvětlení [jméno] [příjmení], kterému vysvětlila, že bylo podáno trestní oznámení pana [příjmení] na pana [příjmení]. Ptala se ho, zda skutečně koupil stroje od insolvenčního správce. Pan [anonymizováno] mluvil o tom, že o prodeji strojů jednal s insolvenčním správcem, ale nevěděl, či to byl přímo on nebo jeho kolega, či někdo z kanceláře. Dva stroje koupil v dražbě, byly tam nějaké přihlášky do dražby a jeden stroj mimo dražbu. Poté, co mu vysvětlila podstatu trestního oznámení, dle jejího názoru musel pochopit, že existuje určitý problém s převodem strojů, ale nemohl vědět konkrétně u kterých strojů, a že ani ona to v té době nevěděla. Dle jejího názoru pan [příjmení] neměl pochybnosti o tom, že stroje koupil, měl. doklady o přihlášení do aukce, doklady o zaplacení a i faktury. Kdo byl na fakturách uvedený, si již nevzpomněla, myslela si, že to byla [právnická osoba]. Dle jejího názoru pan [příjmení] nemohl vědět, co bylo obsahem smlouvy mezi [právnická osoba] a insolvenčním správcem, neuvedl žádnou osobu, se kterou jednal o prodeji strojů, neuvedl ani pana [jméno]. Uvedla, že ví, že pan [jméno] do areálu chodil, že se [právnická osoba] spolupracoval, a že tam probíhaly prohlídky strojů.

24. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byl zaměstnancem [právnická osoba], pracoval jako CNC frézař. Poté, co dostal výpověď, byl zaměstnán ve stejném areálu [právnická osoba]. V areálu [právnická osoba] se objevil pán, který se představil jako [příjmení], říkal, že je zaměstnancem insolvenčního práce, že má na starosti prodej movitých věcí, v areálu se pohyboval, fotil stroje, ukazoval je zájemcům. Svědek se jej ptal, zda je možné nějaké stroje koupit, on mu řekl, že bude výběrové řízení na internetu, proto doporučil pana [příjmení], aby se tohoto zúčastnil. Uvedl, že pan [jméno] chodil do areálu jednou až dvakrát týdně, dvakrát tam byl i se správcem, ten se jim i představil. [příjmení] sám neměl žádné pochybnosti o tom, že pan [jméno] není zaměstnancem pana správce, s tímto správcem ho i viděl.

25. Jednatel žalované ve své výpovědi uvedl, že žalovaná se zabývá kovovýrobou, dále pak nákupem za účelem dalšího prodeje zemědělských věcí. Nikdy v minulosti nic nekupoval od insolvenčního správce, ani od exekutorů. Davsch pro něj v podstatě byla cizí firma, když tam přišel, byl odkázán na pana [jméno] s tím, že má veškerá jednání na starosti. Pan [anonymizováno] mu žádné doklady nepředložil. Věděl, že [anonymizováno] je v insolvenci. [příjmení] [jméno] mu bylo řečeno, že má na starosti likvidaci [právnická osoba], a že veškerá jednání jsou s ním. Stroje vydával [jméno] osobně, v době vydávání bylo v areálu více lidí a vydáváno více strojů. Datum odvozu věcí určil [jméno], tím že nemovitost měla být do určitého termínu volná. Uvedl, že jako jednatel zajišťuje zakázky pro firmu, sjednává termíny, nakupuje materiál a stroje. Stroje však kupují pouze minimálně, většinou přes obchodního zástupce, zaplatí zpravidla zálohu na stroj, při zprovoznění stroje pak vyplácí zbytek faktury. Pokud si vzpomněl, tak písemnou kupní smlouvu podepisovali pouze na auto, jinak se většinou vše řeší přes faktury. Uvedl, že osobu prodávajícího v podstatě neprověřuje a to ani na obchodním rejstříku s tím, že skutečně toho kupují velice málo. Zakoupení strojů v ceně nad 2 000 000 Kč byla pro ně situace neobvyklá. V případě tohoto prodeje na insolvenčním rejstříku nic nekontrolovali, zdálo se jim vše jednoduché, firma ve [obec], stroje známé, správce známý, tím myslel pana [jméno].

26. K výslechu byl opakovaně předvoláván i svědek [jméno] [jméno], dostavil se až k jednání 11.5.2021. U tohoto jednání po zákonném poučení využil svého práva a ve věci odmítl vypovídat s tím, že by způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, nemůže vypovídat ani částečně, neboť věci spolu souvisejí. Dále uvedl, že nebude vypovídat ani proto, že v současné době probíhají úkony trestního řízení směřující také proti žalobci a státním zastupitelstvím mu bylo doporučeno v této chvíli o věci nemluvit. Uvedl, že nemůže ani sdělit, které státní zastupitelství příslušné úkony činí. Pak trval na tom, že chce do protokolu učinit prohlášení, které soud zaprotokoloval. Nicméně v rámci posuzování důvodnosti nároku, který je předmětem tohoto řízení, k němu nemůže přihlížet. Na dokreslení soud uvádí, že [jméno] [jméno] odmítl opakovaně vypovídat ve věci před policejním orgánem, což vyplývá z úředních záznamů založených ve spise.

27. Z usnesení Policie ČR, Krajského ředitelství policie Pardubického kraje, územního odboru [obec], oddělení hospodářské kriminality, SKPV ze dne 6.11.2020, [číslo jednací] soud zjistil, že podle § 160 odst. 1 tr. řádu bylo zahájeno trestní stíhání osob [jméno] [jméno], [právnická osoba] [anonymizováno] a [právnická osoba] [anonymizováno] a to pro skutky popsané v tomto usnesení a související s tvrzeným prodejem předmětných strojů.

28. Z usnesení státního zástupce Okresního státního zastupitelství v Pardubicích ze dne 11.3.2021, č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že stíhání [jméno] [jméno], [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. stručně popsané v předchozím odstavci bylo státním zástupcem zrušeno jako nezákonné. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí pak vyplývá, že státní zástupce při svém rozhodnutí vycházel z toho, že byl vyhlášen úpadek na dlužníka [právnická osoba], byl na něj prohlášen konkurz, insolvenčním správcem byla ustanovena žalobkyně, která mj. zjistila movitý majetek, který představoval 10 položek a to stroje a zařízení úpadce [anonymizováno]. Tento movitý majetek byl popsán a ohodnocen znaleckým posudkem 20-11-16 vypracovaný soudním znalcem [příjmení] [jméno] [jméno]. Insolvenční správce po odsouhlasení věřitelským výborem rozhodl, že movité věci budou prodány mimo dražbu a to za pomoci třetí osoby jako zprostředkovatele prodeje, proto byla uzavřena se [právnická osoba] s. r. [anonymizováno]. smlouva č. 21/ 2016 o zprostředkování prodeje. Že podle zástupce insolvenčního správce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] měla [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. vyhledat vhodného zájemce o koupi předmětných věcí, se kterým měl následně insolvenční správce jménem úpadce uzavřít kupní smlouvu. [jméno] [jméno] ani [právnická osoba] nebyli oprávněni s movitými věcmi jakkoli disponovat, měli oprávnění věci případným zájemcům ukázat. [jméno] [jméno] i [právnická osoba] přestali po určité době komunikovat. Byla vyzývána k podání zprávy. Na to reagovala emailovými podáními. Následně však bylo zjištěno, že v rozporu s emailovou komunikací měla jakási elektronická aukce proběhnout již dříve a na základě ní byly podány nabídky žalovanou na předmětné tři stroje. Žalovaná na základě faktur za předmětné stroje zaplatila a to podle faktury na bankovní účet vedený na [právnická osoba] [anonymizováno]. Na tento bankovní účet peněžní prostředky došly a to v celkové výši 2 450 250 Kč, postupně byly vybrány jak hotovostními výběry na pobočce v bance, tak prostřednictvím bankomatu. Takto byly vybrány všechny finanční prostředky. K tomuto účtu měli dispoziční právo pouze [jméno] [jméno] a jeho manželka [jméno] [příjmení]. Státní zástupce uzavřel, že samotnou kupní smlouvu mohl uzavřít toliko insolvenční správce za úpadce jako prodávajícího. Žádná další smluvní ujednání jako např. plná moc k zastupování prodávajícího nebyla mezi účastníky smlouvy dohodnuta, vlastníkem předmětných movitých věcí byl pouze úpadce [právnická osoba] a s těmito věcmi mohl disponovat pouze jmenovaný insolvenční správce. [jméno] [jméno] zjevně mimo pověření vyplývající ze smlouvy o zprostředkování vystupoval před zájemcem o koupi, tj. žalovanou jako osoba oprávněná s těmito věcmi disponovat, tudíž žalovanou tak uvedl v omyl a to i o tom, že proběhla elektronická aukce na prodej předmětných movitých věcí, i v tom že žalovaná nakoupila stroje od údajného vlastníka. Dle státního zástupce nebyly předmětné movité věci svěřeny [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]., tudíž se v daném případě nemohlo jednat o trestný čin zpronevěry, nýbrž o trestný čin podvodu. Zrušení obvinění pak souviselo nejen s jinou právní kvalifikací trestného konání, ale v té souvislosti s popisem jednání, tj. stíhaného skutku a následku, který měl nastat. Dle státního zástupce je důležité, komu vznikla škoda na majetku, zda [právnická osoba], tedy žalované či na majetku úpadce. Poukázal nato, že u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. 7 C 19/2020 probíhá spor, ve kterém se insolvenční správce jménem úpadce domáhá reivindikační žalobou na [právnická osoba], tedy žalované vydání předmětných movitých věcí, a že v tomto řízení musí civilní soud řešit jako předběžnou právní otázku, zda se společnost [právnická osoba] v důsledku ochrany dobré víry kupujícího stala či nestala vlastníkem těchto movitých věcí.

29. Z provedeného dokazování plyne, že byl zjištěn úpadek společnosti [právnická osoba], na její majetek byl prohlášen konkurz a insolvenčním správcem byla ustanovena žalobkyně. Žalobkyně pojala do soupisu majetkové podstaty dne 19.7.2016 mj. vizuální systém, HAAS obráběcí centrum a CNC brusku. Ačkoli ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [jméno] zpracovaného pro žalobkyni ke dni 10.11.2016 bylo zřejmé přesné označení movitých věcí (strojů) a jejich cena, žalobkyně až po více jak třech letech – 27.1.2020 upřesnila soupis majetkové podstaty ze dne 19.7.2016 o položky, které jsou předmětem tohoto řízení. Dle § 246 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. ve znění novel (insolvenční zákon) prohlášením konkurzu na majetek úpadce přešlo na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou.

30. Dále z provedeného dokazování plyne, že žalobkyně uzavřela se [právnická osoba] [anonymizováno] (jejímž jednatelem byl pan [jméno] [jméno]) smlouvu o zprostředkování prodeje movitých věcí a nemovitých věcí a organizaci elektronické aukce. Jak plyne z textu žaloby„ movité věci byly předány [právnická osoba] [anonymizováno], aby mohl být zprostředkován jejich prodej“. Dále z vyjádření žalobkyně plyne„ že žalobkyně stroje svěřila [právnická osoba] [anonymizováno] nikoli [právnická osoba] [anonymizováno]“. Dále z trestního oznámení žalobkyně ze dne 20.2.2019 plyne„ [právnická osoba] [anonymizováno], resp. jejímu jednateli [jméno] [jméno] byla svěřena řada strojů ke zprostředkování jejich prodeje“. Z uvedeného nelze uzavřít jinak než že žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno], resp. [jméno] [jméno] předala (mimo jiné) předmětné stroje. Je sice pravdou, že ze smlouvy o zprostředkování plyne, že [právnická osoba] [anonymizováno] měla vyvíjet činnost k dosažení prodeje za podmínek ve smlouvě uvedených, tj. za provizi zajistit elektronickou aukci, provést nabídku věcí. Ze smlouvy neplyne oprávnění [právnická osoba] [anonymizováno] zpeněžit předmětné movité věci. Oprávnění prodat předmětné věci měl toliko insolvenční správce, neboť jen on byl oprávněn s nimi disponovat. Soud skutečnosti uvedené v tomto odstavci zdůrazňuje proto, že považuje za významné, že [právnická osoba] [anonymizováno] byly předmětné věci svěřené žalobkyní za účelem úkonů směřujících k prodeji (byť ne k prodeji samotnému), a že se tedy [právnická osoba] [anonymizováno] nezmocnila předmětných movitých věcí zcela bez právního důvodu.

31. Žalovaná nenabyla vlastnické právo k předmětným věcem od společnosti [právnická osoba], resp. od insolvenčního správce. Pokud předmětné movité věci žalované„ prodala“ [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. či jiný subjekt ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno].) je třeba takový úkon posuzovat jako nabytí či nenabytí vlastnického práva od nevlastníka (neoprávněného). Proto se soud zabýval otázkou, zda žalovaná nabyla vlastnické právo od neoprávněného, příp. zda vlastnické právo nevydržela.

32. Podmínky nabytí vlastnického práva od neoprávněného u movitých věcí jsou upraveny v § 1109 občanského zákoníku. Vlastíkem věci se stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo 1/ ve veřejné dražbě, 2/ od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku, 3/ za úplatu od někoho komu vlastník věc svěřil, 4/ od neoprávněného dědice, jemuž bylo nabytí dědictví potvrzeno, 5/ při obchodu s investičním nástrojem, cenným papírem nebo listinou vystavenými na doručitele nebo 6/ při obchodu na komoditní burze. Z uvedeného výčtu plyne, že na projednávanou věc by teoreticky mohly dopadat body 1/ - 3/. Jelikož žádná veřejná dražba neproběhla, elektronická aukce, pokud byla vůbec [právnická osoba] [anonymizováno] zorganizována (a nebyla jen fingována) není veřejnou dražbou ve smyslu zákona č. 26/2000 Sb. o veřejných dražbách. Nemohla žalovaná nabýt vlastnické právo z tohoto titulu. Žalovaná nemohla nabýt vlastnické právo ani dle bodu 2/ nejednalo se o nabytí od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku. Jediným důvodem na základě, kterého se žalovaná mohla stát vlastníkem předmětných movitých věcí je bod 3/, tj. nabytí za úplatu od někoho, komu vlastník věc svěřil (podmínkami takovéhoto nabytí se soud zabývá níže).

33. Předmětné stroje nebyly sepsány v žádném v žádném veřejném seznamu, žalovaná tyto stroje nabyla za úplatu (celkem za ně zaplatila 2 450 250 Kč a to s přihlédnutím ke zpracovanému znaleckému posudku a sdělení pana [jméno] [jméno] o tom, že žalovaná elektronickou aukci na tyto stroje vyhrála). Soud již výše uzavřel, že žalobkyně předmětné stroje svěřila [právnická osoba] [anonymizováno] za účelem vyvíjet činnost vedoucí k dosažení prodeje těchto (a jiných) věcí – strojů. Jednatel [právnická osoba] [anonymizováno] pan [jméno] [jméno] vystupoval jako osoba oprávněná k prodeji strojů, jednal se zájemci o stroje, organizoval elektronickou aukci, řešil způsob úhrady kupní ceny, předával stroje jednotlivým vítězným uchazečům o stroje. Pan [příjmení] [jméno] se představoval jako zaměstnanec insolvenčního správce s tím, že má na starosti prodej movitých věcí, v areálu úpadce se často pohyboval, dle svědka [jméno] [příjmení] byl [jméno] [jméno] v areálu minimálně dvakrát i s insolvenčním správcem, stroje fotil, ukazoval zájemcům, jednal se zájemci, stroje předával. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaná mohla důvodně nabýt přesvědčení, že pan [jméno] [jméno] je osobou, která byla oprávněna jednat a zprostředkovat prodej a předání strojů. Nejednalo se tak o ničím nepodložené přesvědčení žalované o oprávněnosti pana [jméno], respektive [právnická osoba] [anonymizováno] stroje prodat. Byť lze po každé osobě vyžadovat potřebnou míru opatrnosti a minimální znalosti k uskutečnění prodeje či koupě a to zvlášť za situace, pokud se prodává věc z konkurzní podstaty, okolnosti, za kterých došlo k uzavření kupní smlouvy, založily přesvědčení žalované, že předmětné stroje kupuje od osoby oprávněné. V daném případě se neuzavírala písemná kupní smlouva, z níž by bylo zcela zřejmé, kdo je prodávající (úpadce jednající prostřednictvím insolvenčního správce, příp. k tomu zmocněná osoba). Prodej proběhl formou elektronické aukce (pokud vůbec elektronická aukce proběhla a nebylo její proběhnutí [právnická osoba] [anonymizováno], resp. panem [jméno] [jméno] pouze simulováno), následně bylo telefonicky žalované sděleno, že vyhrála elektronickou aukci s jí nabídnutou kupní cenou. Nutno dodat, že listiny o proběhnutí elektronické aukce včetně povinnosti zaplatit rezervační poplatek pro účast v elektronické aukci působily velice věrohodně. Žalovaná tak důvodně byla v přesvědčení, že stroje na základě této elektronické aukce nabyla, následně jí byly stroje panem [jméno] [jméno] předány a kupní cena zaplacena na základě faktur zaslaných žalované panem [jméno] [jméno]. Žalovaná podle těchto faktur, kde byly specifikovány jednotlivé stroje, jejich cena bez DPH a s DPH, bankovní spojení a splatnost, kupní cenu za stroje uhradila. Žalovaná přehlédla, že faktury nebyly vystaveny na úpadce, insolvenčního správce, ale ani na [právnická osoba] [anonymizováno], ale na [právnická osoba] [anonymizováno] (jinou společnost pana [jméno] [jméno], jejímž byl také jednatelem). Je pravdou, že žalovaná si neověřila, proč faktura zní na tuto společnost, zřejmě to i přehlédla, nevěnovala tomu pozornost, když průběh komunikace s panem [jméno] [jméno] v ní nevzbudil pochybnosti o nesprávnosti tohoto postupu. Podle přesvědčení soudu, byť faktura byla vystavena [právnická osoba] [anonymizováno] včetně bankovního spojení na její účet nemůže soud s ohledem na okolnosti případu hodnotit tak, že žalovaná kupovala stroje od jiné společnosti, než které žalobkyně stroje svěřila, ale že je kupovala od spol. [právnická osoba].

34. Soud proto shledal dobrou víru žalované k oprávnění [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]., resp. jejího jednatele pana [jméno] [jméno] k převodu vlastnického práva předmětných movitých věcí. Jelikož dle soudu byly naplněny podmínky uvedené v § 1109 písm. c) občanského zákoníku. Soud se dále zabýval tím, kdy vlastnické právo k předmětným movitým věcem na žalovanou přešlo. Dle § 1099 občanského zákoníku vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem. V daném případě došlo k uzavření kupní smlouvy konkludentně a to na základě elektronické aukce, která měla proběhnout 4.1.2017 ohledně brusky a 5.1.2017 ohledně obráběcího centra ve spojení s informací pana [jméno] [jméno] o vítězství žalované v elektronické aukci učiněnou ve stejný den, kdy měla elektronická aukce proběhnout, tj. 4.1.2017 ohledně brusky a 5.1.2017 ohledně obráběcího centra. Jelikož nebylo tvrzeno, že byl ujednán či zákonem stanoven jiný termín nabytí vlastnického práva, platí že žalovaná nabyla vlastnické právo k brusce 4.1.2017 a k obráběcímu centru 5.1.2017, tj. účinností smlouvy. Na nabytí vlastnického práva nemá vliv (protože to nebylo ujednáno či stanoveno zákonem) následné vystavení faktury a stejně tak následné zaplacení kupní ceny. Pro otázku dobré víry žalované, že stroje nabyla od osoby oprávněné převést vlastnické právo, má význam okamžik převodu vlastnického práva. Pokud soud dospěl k závěru, že žalovaná nabyla vlastnické právo k brusce 4.1.2017 a k obráběcímu centru 5.1.2017, tak faktura obsahující označení [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. (a vůbec existence této společnosti, o které žalovaná tvrdí, že se o její existenci nevěděla) nemůže mít význam pro posouzení dobré víry žalované v době uzavření kupní smlouvy. Proto soud považuje za bezdůvodnou námitku žalobkyně, že žalovaná nenabývala stroje od osoby, které stroje žalobkyně svěřila, ale od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. odlišné od [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]., resp. jejího jednatele pana [jméno] [příjmení] [jméno] dobré víře žalované vypovídá i obsah záznamu policejního orgánu a výpověď svědkyně [příjmení], z nichž plyne, že žalovaná resp. její jednatel [jméno] [příjmení] měl zato, že jednal s insolvenčním správcem, příp. s jeho nějakým kolegou či někým z kanceláře, neměl pochybnosti o tom, že stroje koupil, měl k tomu doklady o přihlášení do elektronické aukce, faktury a doklady o zaplacení. Soud nemohl uzavřít, s ohledem na výpověď svědkyně [příjmení], že žalovaná při zachování náležité opatrnosti měla, respektive mohla mít během vydržecí doby důvodné pochybnosti o tom, že žalované stroje patří. Obdobné pak vyplývá i z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], který sám s jednatelem [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. [jméno] [jméno] komunikoval, a který doporučil jednateli žalované, aby vstoupil s panem [jméno] [jméno] v jednání o koupi předmětných strojů.

35. Žalovaná sporovala, že měřící přístroj PWB TOOL MASTER nebyl, případně neměl být sepsán do majetkové podstaty úpadce. Žalovaná dovozovala, že tento měřící přístroj je majetkem [právnická osoba] [anonymizováno], odkazovala přitom na výpověď svědka [jméno] [příjmení] a na závěry učiněné policistkou [jméno] [příjmení] i s odkazem na její výpověď před soudem.

36. Povinností insolvenčního správce je do majetkové podstaty sepsat všechny věci, o nichž lze mít za to, že tvoří majetek úpadce (§ 205 odst. 1 a § 217 odst. 1 insolvenčního zákona). Již v soupisu majetkové podstaty ze dne 19. 7. 2016 je uveden vizuální systém. Ve znaleckém posudku znalce [příjmení] [jméno] [jméno] z listopadu 2016 je jako jedna z položek uveden měřící přístroj PWB TOOL MASTER se zobrazovací jednotkou EPRO. Žádná jiná položka v citovaném znaleckém posudku není ani vzdáleně blízká měřícímu přístroji. Soud z toho uzavírá, že vizuální systém zapsaný do majetkové podstaty 19.7.2016 je totožný s měřícím přístrojem PWB TOOL MASTER se zobrazovací jednotkou EPRO (popsaným ve znaleckém posudku) a měřícím přístrojem, který soud při ohledání na místě samém dne 14. 5. 2020 zadokumentoval v areálu žalované. Je zvláštní, že na upřesnění označení tohoto přístroje (podle přesného popisu znalce včetně jeho fotografie) reagovala žalobkyně až po více jak třech letech upřesněním soupisu majetkové podstaty ze dne 27.1.2020. Podstatné je, že tento měřící přístroj se nacházel v objektu úpadce, žalobkyně s výhradou shora jej pojala do majetkové podstaty úpadce. Tvrzení svědka [jméno] [příjmení], příp. i závěry policistky [jméno] [příjmení] o tom, že předmětný měřící přístroj měl být ve vlastnictví [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. nemůže v tomto řízení obstát. Soud z tohoto nemůže činit jednoznačný závěr o vlastnickém právu [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Měřící přístroj byl sepsán do majetkové podstaty. V průběhu řízení nebylo tvrzeno, natož prokázáno, že by [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. podala vylučovací žalobu, jejímž předmětem by bylo vyloučení této movité věci z majetkové podstaty, ani že by takové žalobě bylo vyhověno. Soud proto uzavírá, že měřící přístroj patřil úpadci a byl do majetkové podstaty sepsán důvodně. Otázku, zda určitý majetek byl pojat do soupisu majetkové podstaty oprávněně, je povolán řešit výlučně insolvenční soud, a to na základě žaloby na vyloučení majetku z majetkové podstaty, kterou projedná a rozhodne jako incidenční spor. Nikdo jiný než insolvenční soud nemůže posuzovat příslušnost určitého majetku k majetkové podstatě dlužníka, a to ani jako otázku předběžnou, už proto, že žádné řízení vedené před jiným orgánem než insolvenčním soudem (a výsledek takového řízení) nemůže zabránit tomu, aby nenastala nevyvratitelná právní domněnka podle ustanovení § 225 odst.3 insolvenčního zákona.

37. To, co soud uvedl výše ohledně nabytí obráběcího centra a brusky žalovanou, v zásadě platí i pro měřící přístroj, s tou výhradou, že prodeji nepředcházela elektronická aukce, ale nabídka pana [jméno] [jméno] k odkupu i tohoto stroje. Soud na shora učiněné závěry odkazuje a uzavírá, že měřící přístroj žalovaná nabyla od neoprávněného podle § 1109 písm. c) občanského zákoníku a to nejpozději dne 3.2.2017, kdy byla vystavena faktura na částku 60 500 Kč, když v řízení nevyplynulo přesnější, resp. dřívější datum uzavření kupní smlouvy konkludentním způsobem ohledně měřícího přístroje (tedy dříve jako o brusky či obráběcího centra).

38. I pro případ, že by závěry soudu o nabytí vlastnického práva žalované ke všem třem strojům s odkazem na § 1109 písm. c) občanského zákoníku nebyly správné, tak žalovaná brusku a vertikální obráběcí centrum vydržela. K uzavření kupní smlouvy konkludentním způsobem u brusky došlo 4. 1. 2017, kdy pan [jméno] [jméno] žalované oznámil, že zvítězila v elektronické aukci a k obráběcímu centru dne 5. 1. 2017 (v obou případech účinností smlouvy, bez ohledu na datum vystavení faktury a zaplacení kupní ceny). Soud výkladem shora dospěl k závěru, že žalovaná byla v dobré víře, že nabyla vlastnické právo k těmto dvěma strojům, a že musí následně doplatit„ vysoutěženou“ kupní cenu. Jak soud vysvětlil výše, žalovaná od účinnosti kupních smluv byla v dobré víře ohledně oprávněného nabytí vlastnictví k těmto dvěma strojům, měla dobrou víru ohledně oprávněné držby těchto dvou strojů. Tříletá vydržecí doba uplynula 4. 1. 2020 u brusky a 5. 1. 2020 u obráběcího centra. Dobrá víra žalované nebyla narušena ani návštěvou policistky [jméno] [příjmení] v sídle žalované v prosinci 2019. Z výpovědi této svědkyně vyplynulo, že jednatele žalované seznámila s tím, že bylo podáno trestní oznámení mezi bývalými společníky (tr. oznámení pana [příjmení] na pana [příjmení], bylo to jiné trestní oznámení, než učinila žalobkyně dne 20. 2. 2019), požadovala po jednateli žalované informace, zda skutečně koupil stroje od insolvenčního správce. Jednatel žalované jí předložil potřebné doklady, mluvil o tom, že o prodeji strojů jednal s insolvenčním správcem, nevěděl, zda přímo s ním či nějakým jeho kolegou. Podle svědkyně jednatel žalované neměl pochybnosti o tom, že stroje koupil, měl k tomu i doklady. Dle soudu žalovaná splnila i podmínky uvedené v § 1111 občanského zákoníku (pokud nenabyla vlastnické právo k těmto dvěma strojům dle § 1109 písm. c) občanského zákoníku) a případně vlastnické právo k brusce a obráběcímu centru nabyla vydržením. To však neplatí pro měřící přístroj, u kterého počala vydržecí doba běžet nejdříve 3. 2. 2017. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání strojů podáním ze dne 8. 1. 2020. Soud neponechal bez povšimnutí, že žalobkyně mohla odvrátit důsledky případného vydržení brusky a obráběcího centra, pokud by žalovanou vyzvala dříve (žalobkyně již 20. 2. 2019 podala trestního oznámení a v podstatě až po necelých 11 měsících vyzývá žalovanou k vydání věcí). Je to zvláštní za situace, kdy stroje byly urychleně prodávány v lednu a únoru 2017 s ohledem na plánovaný prodej nemovitých věcí, ve kterých byly stroje umístěny. Žalobkyně od listopadu či prosince 2016, kdy byl zpracován znalecký posudek, a ani po prodeji nemovitých věcí, v nichž měly být stroje umístěny (stroje byly prodány před prodejem nemovitých věcí), neřešila, či neměla přehled o osudu strojů či peněz za ně získaných, byť se jednalo o miliónové částky. Pokud by žalobkyně včas reagovala, mohla odvrátit případné vydržení vlastnického práva.

39. Při jednání dne 27. 5. 2021 soud zamítl návrh žalované na přerušení řízení do doby pravomocného skončení trestního řízení v usnesení specifikovaného, neboť v tomto řízení policejní orgán vyčkává, k jakým závěrům dojde soud ohledně možné ochrany dobré víry žalované, tedy zda se žalovaná stala či nestala vlastníkem.

40. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v řízení plně úspěšná, přísluší jí proto proti žalobkyni právo na náhradu nákladů, které v řízení účelně vynaložila. Soud náklady řízení žalované přiznal dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění novel, kdy dle § 8 odst. 1) citované vyhlášky se za tarifní hodnotu považuje výše peněžitého plnění v době započetí úkonu právní služby (hodnota předmětných strojů – 2 450 250 Kč), jichž se právní služba týká. Sazba odměny tedy činí dle § 7 bod. 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění novel 18 140 Kč za úkon (9 100 Kč + 226 x 40 Kč), tedy za deset úkonů 10 x 18 140 Kč (dle § 11 odst. 1/ citované vyhlášky celý úkon za převzetí-přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě z 18. 3. 2020, doplnění vyjádření k žalobě z 23. 6. 2020, jednání na místě samém dne 14. 5. 2020, jednání dne 28. 5. 2020 a dva úkony za jednání dne 14. 7. 2020, které trvalo 3,15 hod, jednání dne 20. 4. 2021 a dne 11. 5. 2021 a písemný závěrečný návrh). Náklady žalované jsou dále tvořeny paušální náhradou hotových výdajů ve výši 3 000 Kč (za 10 úkonů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění novel), daní z přidané hodnoty ve výši 21 % shora uvedených položek, tj. ve výši 38 724 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) a částkou 1 000 Kč za zaplacený soudní poplatek za předběžné opatření. Celkem náklady žalované činí 224 124 Kč Tyto náklady je žalobkyně povinna nahradit žalované k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

41. Lhůta ke splnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.