7 C 52/2021
č. j. 7 C 52/2021-39
V PLATNOSTICitované zákony (5)
Plný text
Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem JUDr. Zdeňkem Fricem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 35 279,24 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 400 Kč s 29% p. a. úrokem z částky 19 640,28 Kč od 27. 12. 2019 do zaplacení, s 9,75% p. a. úrokem z prodlení z částky 19 640,28 Kč od 14. 1. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dalších 11 879,24 Kč a úroku a úroku z prodlení nad rozsah úroku a úroku z prodlení uvedených ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 621 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 352 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 35 279,24 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 1. 11. 2018 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně – [právnická osoba], [IČO] a žalovaným, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 25 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem ve výši 21 542 Kč (zápůjčka 25 000 Kč, poplatek ve výši 21 542 Kč), a to v 60 pravidelných splátkách po 776 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 26. 12. 2019. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena dne 20. 1. 2020. Po datu postoupení žalovaný na pohledávku dle žaloby nic neuhradil. Do doby postoupení pohledávky žalovaný uhradil celkem částku 9 100 Kč. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 35 279,24 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 19 640,28 Kč a dlužného poplatku ve výši 15 638,96 Kč. Dále se domáhala zaplacení sjednaného úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny a zákonných úroků v žalobě částečně kapitalizovaných.
2. Soud ve věci postupoval dle ustanovení § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání.
3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 11. 2018 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem v částce 21 542 Kč, celkem tedy částku 46 542 Kč, a to v 60 splátkách po 776 Kč. Žalovaný při podpisu smlouvy potvrdil, že převzal zápůjčku v hotovosti v den podpisu smlouvy.
4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovaným postoupila současné žalobkyni.
5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně – společnost [právnická osoba] oznámil žalovanému postoupení pohledávky na současnou žalobkyni a zároveň žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky nové žalobkyni.
6. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 28. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky ve výši 45 560,08 Kč nejpozději do 12. 2. 2021 s poučením o postoupení pohledávky a s poučením, že v případě neuhrazení pohledávky bude tato vymáhána soudní cestou. Dle předloženého podacího lístku byla předžalobní výzva odeslána žalovanému dne 29. 1. 2021.
7. Soud přezkoumal uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v určité části (v části, která se týká poplatku za poskytnutí zápůjčky) uzavřena v rozporu s dobrými mravy a v části je neplatná. Pokud se týká poplatku ve výši 21 542 Kč, tak tento je s ohledem na výši poskytnuté zápůjčky (25 000 Kč) neúměrně vysoký. Lze v něm tak spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11, ze dne 26. 1. 2012). Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výši smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o poplatek za poskytnutí zápůjčky. Výše účastníky sjednaného ujednání o poplatku za poskytnutí zápůjčky nemůže být libovolná. Soud ochoten akceptovat v případě půjčky nebankovní institucí celkové náklady půjčky toliko ve výši 30 % z poskytnuté zápůjčky, tj. ve výši 7 500 Kč. Je pak zcela nerozhodné, že žalovaný ujednání o poplatku (podle soudu nemravném a neplatném) podepsal.
8. Vztah mezi účastníky se řídí dle ust. § 2390 až ustanovení § 2394 – zápůjčka – dle nového občanského zákoníku platného od 1. 1. 2014 (dále jen NOZ) ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb. ve znění novel. Právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 25 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poplatkem 21 542 Kč, celkem se zavázal zaplatit 46 542 Kč. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a seznamem postoupených pohledávek. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný krom částky 9 100 Kč na uvedenou zápůjčku ke dni podání žaloby nic nezaplatil. Žalovaný byl v řízení nekontaktní, na výzvu soudu nereagoval. Soudu proto nezbylo, než s ohledem na shora uvedené podané žalobě vyhovět částečně, a to výrokem I., kdy soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 23 400 Kč (25 000 Kč + soudem přiznaný poplatek ve výši 7 500 Kč – 9 100 Kč). Soud dále uložil žalovanému povinnost žalobkyni zaplatit účastníky sjednané úroky ve výši 29 % p. a. z částky 19 640,28 Kč od 27. 12. 2019 do zaplacení. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení, je ve smyslu § 1970 NOZ povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné jistiny, výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od 14. 1. 2019 do zaplacení (tedy od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným).
9. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 11 879,24 Kč a úroku a úroku z prodlení nad rozsah úroku a úroku z prodlení uvedených ve výroku I., a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu.
11. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, ale ve věci rozhodl v řízení, činila poplatková povinnost částku 1 764 Kč dle položky číslo 2 bodu 2. ve spojení s položkou 1 bodu 1. písm. c) Sazebníku soudních poplatků zákona číslo 549/1991 Sb. Žalobkyně uhradila na soudním poplatku částku 1 412 Kč, proto je povinna uhradit doplatek soudního poplatku ve výši 352 Kč. Tuto částku je žalobkyně povinna uhradit na účet soudu.
12. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se původně domáhala zaplacení částky 35 279,24 Kč, žalobkyni bylo vyhověno co do částky 23 400 Kč, žaloba byla pro částku 11 879,24 Kč zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalobkyně 66 % ku 34 % žalovaného. Rozdíl úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci tak činí 32 % ve prospěch žalobkyně. Náklady žalobkyně představují dle vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve znění platném od 1. 7. 2014 dle § 14b odst. 1 citované vyhlášky tři úkony 3 x 500 Kč do podání žaloby (dle § 11 odst. 1/ citované vyhlášky za převzetí zastoupení, za sepis žaloby a předžalobní upomínku), dále paušální náhrada hotových výdajů k úkonům do podání žaloby, tj. ke třem úkonům 3 x 100 Kč (dle ust. § 14b odst. 5/ zák. č. 177/1996 Sb. ve znění novel), daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze shora uvedených položek, tj. ve výši 378 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) a soudní poplatek ve výši 1 764 Kč dle zákona č. 549/1991 Sb. ve znění novel – položka 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 bodu 1. písm. c) Sazebníku soudních poplatků. Celkem náklady žalobkyně představují částku ve výši 3 942 Kč. Žalobkyně má nárok na zaplacení 32 % z těchto nákladů, tedy po zaokrouhlení na zaplacení částky 1 261 Kč Tyto náklady je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
12. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.