7 C 54/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem JUDr. Zdeňkem Fricem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 30 464,59 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 19 131,59 Kč s 29% p. a. úrokem z částky 17 400,22 Kč od 17.9.2019 do zaplacení, s 9,75% p. a. úrokem z prodlení z částky 17 400,22 od 17.4.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení dalších 11 333 Kč a úroku a úroku z prodlení nad rozsah úroku a úroku z prodlení uvedených ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 962,39 Kč.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 304,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 30 464,59 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 23. 7. 2018 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně – [právnická osoba], [IČO] a žalovanou, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit původnímu věřiteli celkem ve výši 37 333 Kč (zápůjčka 20 000 Kč, poplatek ve výši 17 333 Kč), a to v 60 pravidelných splátkách po 623 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 16. 9. 2019. Pohledávka byla na současnou žalobkyni postoupena dne 20. 1. 2020. Po datu postoupení žalovaná na pohledávku dle žaloby uhradila celkem částku 2 000 Kč. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši 30 464,59 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 17 400,22 Kč a dlužného poplatku ve výši 13 064,37 Kč. Dále se domáhala zaplacení sjednaného úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny a zákonných úroků v žalobě částečně kapitalizovaných.

2. Soud ve věci postupoval dle ustanovení § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 23. 7. 2018 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] poskytla žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem v částce 17 333 Kč, celkem tedy částku 37 333 Kč, a to v 60 splátkách po 623 Kč. Žalovaná při podpisu smlouvy potvrdila, že převzala zápůjčku v hotovosti v den podpisu smlouvy.

4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovanou postoupila současné žalobkyni.

5. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně – společnost [právnická osoba] oznámila žalované postoupení pohledávky na současnou žalobkyni a zároveň žalovanou vyzvala k úhradě pohledávky nové žalobkyni.

6. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 28. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě pohledávky ve výši 40 582,53 Kč nejpozději do 12. 2. 2021 s poučením o postoupení pohledávky a s poučením, že v případě neuhrazení pohledávky bude tato vymáhána soudní cestou. Dle předloženého podacího lístku byla předžalobní výzva odeslána žalované dne 29. 1. 2021.

7. Soud přezkoumal uzavřenou smlouvu o zápůjčce a dospěl k závěru, že tato je v určité části (v části, která se týká poplatku za poskytnutí zápůjčky) uzavřena v rozporu s dobrými mravy a v části je neplatná. Pokud se týká poplatku ve výši 17 333 Kč, tak tento je s ohledem na výši poskytnuté zápůjčky (20 000 Kč) neúměrně vysoký. Lze v něm tak spatřovat zjevnou nespravedlnost a poškození práva slabší strany (tedy klienta žádajícího o půjčku). Dle názoru soudu odvíjejícího se od názoru Ústavního soudu ČR je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů (nález Ústavního soudu I. ÚS 199/11, ze dne 26. 1. 2012). Soud připouští, že hranice mezi přiměřenou a nepřiměřenou výši smluvního ujednání není nikde striktně upravena. Nicméně tato hranice by měla odpovídat obecně uznávaným pravidlům slušného chování, rozumným vzájemným vztahům mezi lidmi a současně mravním principům daného společenského řádu. Je v podstatě jedno, zda se jedná o smluvené úroky, smluvní pokuty, jiné sankce, či jako zde o poplatek za poskytnutí zápůjčky. Výše účastníky sjednaného ujednání o poplatku za poskytnutí zápůjčky nemůže být libovolná. Soud ochoten akceptovat v případě půjčky nebankovní institucí celkové náklady půjčky toliko ve výši 30 % z poskytnuté zápůjčky, tj. ve výši 6 000 Kč. Je pak zcela nerozhodné, že žalovaná ujednání o poplatku (podle soudu nemravném a neplatném) podepsala.

8. Vztah mezi účastníky se řídí dle ust. § 2390 až ustanovení § 2394 – zápůjčka – dle nového občanského zákoníku platného od 1. 1. 2014 (dále jen NOZ) ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb. ve znění novel. Právní předchůdce žalobkyně na základě smlouvy poskytl žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala zaplatit spolu s poplatkem 17 333 Kč, celkem se zavázala zaplatit 37 333 Kč. Postoupení pohledávky na současnou žalobkyni bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávky a seznamem postoupených pohledávek. V řízení nebylo vyvráceno tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná krom částky 6 864,41 Kč na uvedenou zápůjčku ke dni podání žaloby nic nezaplatila. Žalovaná byla v řízení nekontaktní, na výzvu soudu nereagovala. Soudu proto nezbylo, než s ohledem na shora uvedené podané žalobě vyhovět částečně, a to výrokem I., kdy soud zavázal žalovanou uhradit žalobkyni částku 19 131,59 Kč (20 000 Kč + soudem přiznaný poplatek ve výši 6 000 Kč – 6 864,41 Kč). Soud dále uložil žalované povinnost žalobkyni zaplatit účastníky sjednané úroky ve výši 29 % p. a. z částky 17 400,22 Kč od 17. 9. 2019 do zaplacení. Jelikož se žalovaná ocitla v prodlení, je ve smyslu § 1970 NOZ povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z dlužné jistiny, výše úroku z prodlení se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to od 17. 4. 2019 do zaplacení (tedy od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou).

9. Výrokem II. pak soud zamítl žalobu v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení dalších 11 333 Kč a úroku a úroku z prodlení nad rozsah úroku a úroku z prodlení uvedených ve výroku I., a to s odkazem na shora citované závěry a s odkazem na nálezy ústavního soudu.

10. Vzhledem k tomu, že soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz, ale ve věci rozhodl v řízení, činila poplatková povinnost částku 1 523,50 Kč dle položky číslo 2 bodu 2. ve spojení s položkou 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků zákona číslo 549/1991 Sb. Žalobkyně uhradila na soudním poplatku částku 1 219 Kč, proto je povinna uhradit doplatek soudního poplatku ve výši 304,50 Kč. Tuto částku je žalobkyně povinna uhradit na účet soudu.

11. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se původně domáhala zaplacení částky 30 464,59 Kč, žalobkyni bylo vyhověno co do částky 19 131,59 Kč, žaloba byla pro částku 11 333 Kč zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalobkyně 63 % ku 37 % žalované. Rozdíl úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci tak činí 26 % ve prospěch žalobkyně. Náklady žalobkyně představují dle vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve znění platném od 1. 7. 2014, konkrétně dle ustanovení § 14b odst. 1/ bodu 3 citované vyhlášky tři úkony 3 x 500 Kč (dle § 11 odst. 1/ citované vyhlášky za převzetí zastoupení, za sepis žaloby a předžalobní upomínku), dále paušální náhrada hotových výdajů k úkonům do podání žaloby, tj. ke třem úkonům 3 x 100 Kč (dle ust. § 14b odst. 5/ zák. č. 177/1996 Sb. ve znění novel), daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ze shora uvedených částek, tj. ve výši 378 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) a soudní poplatek ve výši 1 523,50 Kč dle zákona č. 549/1991 Sb., ve znění novel - položka 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků. Celkem náklady žalobkyně představují částku ve výši 3 701,50 Kč. Žalobkyně má nárok na zaplacení 26 % z těchto nákladů, tedy na zaplacení částky 962,39 Kč Tyto náklady je žalovaná povinna nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

12. Lhůta k plnění byla stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.