7 C 59/2023

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem JUDr. Zdeňkem Fricem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení jméno . sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 92 301,75 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 322 Kč s 15% p. a. úrokem z prodlení od 17. 6. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení dalších 19 739,15 Kč, úroku a dále úroku z prodlení nad rozsah úroku z prodlení uvedeného ve výroku I., zamítá.</b> <b>III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení 14 119 Kč, úroku a úroku z prodlení, se zamítá.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 090 Kč s 15% p. a. úrokem z prodlení od 17. 6. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>V. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení dalších 12 501 Kč, úroku a dále úroku z prodlení nad rozsah úroku z prodlení uvedeného ve výroku IV., zamítá.</b> <b>VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 900 Kč s 15% p. a. úrokem z prodlení od 17. 6. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>VII. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení dalších 18 630,60 Kč, úroku a dále úroku z prodlení nad rozsah úroku z prodlení uvedeného ve výroku VI., zamítá.</b> <b>VIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IX. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 922,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu ve Svitavách dne 29. 6. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 92 301,75 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou došlo: -) dne 4. 10. 2019 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala vrátit právním předchůdci žalobce vedle poskytnutého úvěru i částku ve výši 20 200 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 127 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně a částky za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení zápůjčky ve výši 8 565 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácet ve výši 5 508 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 2 512 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 4. 4. 2021. Dle žaloby byla poslední příslušná splátka ze strany žalované uhrazena dne 22. 5. 2020 a ke dni 15. 1. 2021 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 10 270,70 Kč a dlužný poplatek částku ve výši 13 790,45 Kč Celkem tak dle žaloby žalovaná na uvedený úvěr uhradila částku 20 678 Kč, -) dne 18. 10. 2019 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala vrátit právním předchůdci žalobce vedle poskytnutého úvěru i částku ve výši 15 705 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 904 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 25,23 % ročně a částky za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 8 801 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 1 762 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18. 4. 2021. Dle žaloby byla poslední příslušná splátka ze strany žalované uhrazena dne 22. 5. 2020 a ke dni 15. 1. 2021 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 4 880,36 Kč a dlužný poplatek částku ve výši 9 238,64 Kč Celkem tak dle žaloby žalovaná na uvedený úvěr uhradila částku 17 586 Kč, - dne 3. 1. 2020 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala vrátit právním předchůdci žalobce vedle poskytnutého úvěru i částku ve výši 12 501 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 140 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 24,57 % ročně a částky za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 7 361 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 15 měsíčních splátkách po 1 967 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 4. 2021. Dle žaloby byla poslední příslušná splátka ze strany žalované uhrazena dne 22. 5. 2020 a ke dni 15. 1. 2021 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 12 248,78 Kč a dlužný poplatek částku ve výši 9 342,22 Kč Celkem tak dle žaloby žalovaná na uvedený úvěr uhradila částku 7 910 Kč, - a dne 22. 5. 2020 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala vrátit právním předchůdci žalobce vedle poskytnutého úvěru i částku ve výši 21 075 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 13 339 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,82 % ročně a částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 896 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného se žalovaná ve smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 489 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 19. 11. 2021. Dle žaloby byla poslední příslušná splátka ze strany žalované uhrazena dne 3. 9. 2020 a ke dni 15. 1. 2021 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila částku 16 315,70 Kč a dlužný poplatek částku ve výši 16 214,90 Kč Celkem tak dle žaloby žalovaná na uvedený úvěr uhradila částku 3 100 Kč. Žalobkyně v žalobě dále uvedla, že právní předchůdce žalobce, jako poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejich poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadované úvěry splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smluv, žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Žalobkyně dále uvedla, že tato skutečnost je potvrzena i v samotných předmětných smlouvách o jednotlivých úvěrech, ve které je přímo nad podpisem žalované mimo jiné uvedeno, že zákazník potvrzuje, že před uzavřením smlouvy poskytl [anonymizováno] úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutý úvěr a je si vědom, že si [anonymizováno] tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami smluv splatit. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik spojených se smlouvami, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze smluv za plnění v hrubém nepoměru, dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména Standardních informací a obsahu a dopadů navrhované smlouvy, včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě a o poctivosti jeho jednání. Dále uvedla, že by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů mohla žalovaná dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle trestního zákoníku. V důsledku učiněného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelské úvěru byly teprve s žalovanou uzavřeny shora uvedené smlouvy. Žalobkyně dále uvedla, že pro případ, že by soud přes výše uvedené shledal, že žalobkyně, resp. právní její právní předchůdce, dostatečně neprokázal splnění zákonné povinnosti dle ustanovení § 84 – 89 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, žalobkyně si dovolila poukázat na to, že předmětné smlouvy byly uzavřeny po datu nabytí účinnosti zákona číslo 257/2016 Sb., tj. 1. 12. 2016 a neprokázání splnění toto povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy. V žalobě bylo dále uvedeno, že pohledávky vyplývající ze shora uvedených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany společnosti [právnická osoba] postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 současné žalobkyni, a to s účinností ke dni 28. 1. 2022. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Po postoupení pohledávek žalovaná dle žalobkyně na předmětné pohledávky ani přes výzvy žalobkyně nic neuhradila.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, na výzvy soudu nereagovala, po celou dobu řízení zůstala naprosto nečinná. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle ustanovení § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených.

3. Z doložených listin vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované čtyři spotřebitelské úvěry, a to dne 4. 10. 2019, 18. 10. 2018, 3. 1. 2020 a 22. 5. 2020.

4. Ze zákaznických karet – žádostí o spotřebitelský úvěr: - ze dne 4. 10. 2019 soud zjistil, že žalovaná požadovala poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč. Uvedla, že má základní vzdělání, bydlí ve vlastním bydlení, je vdova, úvěr žádá na poskytnutí opravy/rekonstrukce, nemá žádnou vyživovací povinnost, není majitelkou auta, pobírá starobní důchod, má jeden zdroj příjmu ve výši 6 140 Kč měsíčně čistého, další čistý příjem domácnosti uvedla částku 25 000 Kč bez bližší specifikace, tedy uvedla, že čistý příjem domácnosti činí 31 140 Kč měsíčně čistého, odhadované měsíční výdaje představují částku 3 000 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že výplatní den je 12. v měsíci, nevlastní kreditní kartu, nemá zápůjčku u jiné společnosti a nevlastní bankovní účet. Z ověřených dokumentů uvedla, že předložila výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky 12/18, - ze dne 18. 10. 2019 soud zjistil, že žalovaná požadovala poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč. Údaje ohledně vzdělání, bydlení, rodinného stavu, vyživovacích povinností, vlastnictví auta a účelu poskytnutí úvěru byly stejné jako v žádosti ze dne 4. 10. 2019. V žádosti, která byla starší o 14 dnů, uvedla stejnou výši čistého příjmu, tj. 6 140 Kč, z dalších příjmů, blíže nespecifikovaných uvedla ostatní příjem domácnosti ve výši 15 000 Kč, tedy o 10 000 Kč méně, než před 14 dny, kdy se celkový čistý příjem domácnosti dostal na částku 21 140 Kč. Z ověřených dokumentů předložila opět výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky 12/18, - ze dne 3. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaná požadovala poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč. Údaje ohledně vzdělání, bydlení, rodinného stavu, vyživovacích povinností, vlastnictví auta byly stejné jako v žádosti ze dne 4. 10. 2019 a 18. 10. 2019. Účel spotřebitelského úvěru žalovaná označila vybavení domácnosti. V žádosti, která byla starší o tři měsíce od první žádosti, uvedla, že její čistý příjem činí 6 661 Kč, z dalších příjmů, blíže nespecifikovaných uvedla ostatní příjem domácnosti ve výši 10 000 Kč, tedy o 15 000 Kč méně, než při první žádosti, celkový čistý příjem domácnosti uvedla ve výši 16 661 Kč. Z ověřených dokumentů předložila výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky 12/19, - ze dne 22. 5. 2020 soud zjistil, že žalovaná požadovala poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč. Údaje ohledně vzdělání, bydlení, rodinného stavu, vyživovacích povinností, vlastnictví auta byly stejné jako v žádosti ze dne 4. 10. 2019, 18. 10. 2019 a 3. 1. 2020. Účel spotřebitelského úvěru žalovaná označila neočekávané výdaje. V žádosti, která byla starší o čtyři a půl měsíce od žádosti ze dne 3. 1. 2020, uvedla, že její čistý příjem činí 15 250 Kč, žádné další příjmy domácnosti žalovaná neuvedla, tedy celkový příjem domácnosti uvedla ve výši 15 250 Kč. Z ověřených dokumentů předložila výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky 02/20.

5. Ze smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti ze dne 4. 10. 2019 soud zjistil, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč (v žádosti žalovaná uvedla výši úvěru 20 000 Kč) a žalovaná se zavázala zaplatit za úvěr ve výši 25 000 Kč poplatek ve výši 20 200 Kč blíže specifikovaný v 1. odstavci odůvodnění tohoto rozsudku. Celkovou dlužnou částku ve výši 45 200 Kč se zavázala splatit v 18 měsících splátkách ve výši 2 512 Kč, RPSN bylo sjednáno ve výši 1 189,30 % Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Žalovaná potvrdila podpisem smlouvy převzetí poskytnuté částky.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 18. 10. 2019 soud zjistil, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč (v žádosti žalovaná uvedla výši úvěru 15 000 Kč) a žalovaná se zavázala zaplatit za úvěr ve výši 16 000 Kč poplatek ve výši 15 705 Kč blíže specifikovaný v 1. odstavci odůvodnění tohoto rozsudku. Celkovou dlužnou částku ve výši 31 705 Kč se zavázala splatit v 18 měsících splátkách ve výši 1 762 Kč, RPSN bylo sjednáno ve výši 1 649 % Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaná potvrdila podpisem smlouvy převzetí poskytnuté částky.

7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 3. 1. 2020 soud zjistil, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 17 000 Kč (v žádosti žalovaná uvedla výši úvěru 10 000 Kč) a žalovaná se zavázala zaplatit za úvěr ve výši 17 000 Kč poplatek ve výši 12 501 Kč blíže specifikovaný v 1. odstavci odůvodnění tohoto rozsudku. Celkovou dlužnou částku ve výši 29 501 Kč se zavázala splatit v 15 měsících splátkách ve výši 1 967 Kč, RPSN bylo sjednáno ve výši 1 474 % Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaná potvrdila podpisem smlouvy převzetí poskytnuté částky.

8. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 22. 5. 2020 soud zjistil, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 17 000 Kč (v žádosti žalovaná uvedla výši úvěru 20 000 Kč) a žalovaná se zavázala zaplatit za úvěr ve výši 17 000 Kč poplatek ve výši 18 735 Kč a doplňkové pojištění ve výši 2 340 Kč - blíže specifikované v 1. odstavci odůvodnění tohoto rozsudku. Celkovou dlužnou částku ve výši 38 075 Kč se zavázala splatit v 78 týdenních splátkách ve výši 489 Kč, RPSN bylo sjednáno ve výši 1 542,9 % Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaná potvrdila podpisem smlouvy převzetí poskytnuté částky.

9. Z tabulek umoření – souhrnných informací k datu 31. 1. 2022 soud zjistil výši čerpání úvěru, výši splátek, odpovídají žalobním tvrzením.

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 30. 1. 2022 soud zjistil, že pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně – společnosti [právnická osoba] pohledávky za žalovanou ze shora uvedených smluv postoupila současné žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována.

11. Z výzvy k plnění – předžalobní upomínky ze dne 1. 6. 2023 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzval k úhradě dlužných částek s příslušenstvím s poučením, že v případě jejich neuhrazení budou dlužné částky vymáhány soudní cestou.

12. Z listinných důkazů předložených žalovanou vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěry, a to dne 4. 10. 2019 ve výši 25 000 Kč, na který žalovaná uhradila 20 678 Kč, dále dne 18. 10. 2019 ve výši 16 000 Kč, na který žalovaná uhradila 17 586 Kč, dne 3. 1. 2020 úvěr ve výši 17 000 Kč, na který žalovaná uhradila 7 910 Kč a dne 22. 5. 2020 úvěr ve výši 17 000 Kč, na který žalovaná uhradila 3 100 Kč. Žalovaná poskytnutí úvěrů, jejich výši a výši splacených částek nijak nesporovala, v řízení zůstala nečinná.

13. Podle § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 86 odst. 1,2 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebitel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřena v režimu zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná. Žalobkyně sice správně uvádí, že dle ustanovení § 87/1 ZSÚ (ve znění platném v době uzavření jednotlivých smluv) může námitku neplatnosti spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě běžící od uzavření smlouvy a že tudíž by se mělo jednat o tzv. relativní neplatnost. Soud poznamenává, že s účinností od 29. 5. 2022 byla novelou ZSÚ (zákonem číslo 96/2022 Sb.) provedena změna spočívající v uvedení absolutní neplatnosti. I přes shora uvedené je třeba vyložit otázku relativní či absolutní neplatnosti i pro období do 28. 5. 2022 (tedy do období, za jehož právní úpravy smluvní vztah vznikl) jako absolutní neplatnost. Je tomu tak proto, že v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, s přihlédnutím k ustálené judikatuře Soudního dvora EU, zejména pak s přihlédnutím k jeho rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C – 679/18 na základě eurokonformního výkladu citované zákonné úpravy v § 86 a 87 odst. 1 ZSÚ bylo povinností okresního soudu, aby i bez návrhu a z úřední povinnosti přezkoumal, zda došlo k řádnému splnění předsmluvní povinnosti žalobkyně jako věřitele náležitě posoudit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Pokud podle tehdejší úpravy v § 87 odst. 1 ZSÚ byla obsažena jeho věta druhá, tak tuto formulaci věty druhé je třeba vyložit tak, že pouze výslovně stanoví právo (možnost) spotřebitele uplatnit uvedenou námitku neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru v tříleté promlčecí době, čímž ale nijak nevylučuje shora dovozený eurokonformní výklad, podle něhož je i přes toto subjektivní právo (možnost) spotřebitele (dána) také úřední povinnost soudu i bez návrhu zkoumat, zda ke splnění uvedené předsmluvní povinnosti poskytovatele úvěru náležitě došlo.

16. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů a ze shora uvedeného dospěl soud k závěru, že uzavřené smlouvy jsou absolutně neplatné, neboť původní věřitel s odbornou péčí neposoudil a neověřil schopnost žalované úvěry splácet. Z uvedených dokumentů žalovaná doložila pouze výši svého důchodu, která byla v roce 2019 ve výši 6 140 Kč, v roce 2020 ve výši 6 661 Kč v lednu a v květnu 2020 ve výši 15 250 Kč. Toto měla žalovaná doložit výměrem důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky – uvedeno v zákaznické kartě, soudu nepředloženo. Z dalších příjmů, tedy vedle důchodu, žalovaná uváděla v říjnu 2019 vedlejší blíže nespecifikovaný příjem domácnosti ve výši 25 000 Kč, za 14 dní ve výši 15 000 Kč a v roce 2020 v lednu ve výši 10 000 Kč a v květnu již žádný vedlejší příjem žalovaná neuváděla. Výše těchto příjmů není nijak doložena, ani blíže specifikována. Pokud tedy soud vychází z doloženého příjmu žalované ve výši 6 661 Kč, později ve výši 15 250 Kč, pak právní předchůdce žalobkyně nemohl dospět k tomu, že žalovaná bude úvěry, které poskytl jeden věřitel v tak krátké době po sobě, a to ve výši 25 000 Kč, 16 000 Kč, 17 000 Kč a 17 000 Kč, schopna řádně splácet. Navíc údaj o odhadovaných měsíčních výdajích žalované ve výši 3 000 Kč je zcela mimo realitu. O nedostatečném prověření úvěruschopnosti svědčí i to, že smlouvy byly uzavřeny ve stejný den, kdy žalovaná o úvěr požádala a uvedla svou finanční situaci. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně sice určité úkony zkoumání úvěruschopnosti žalované prováděla, tyto však nijak neověřila, postrádá takový postup významu a jedná se pouze o formální vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru. Zcela absentují tvrzení žalobkyně o tom, že provedla lustraci CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI apod. Nelze tak přisvědčit tvrzení žalobkyni o tom, že právní předchůdkyně žalobkyně informace v žádosti o úvěr ověřila a vyhodnotila tak, že žalovaná je schopna celkovou dlužnou částku čtyř poskytnutých úvěrů v souladu s podmínkami úvěru splatit.

18. Z výše uvedených důvodu soud smlouvy o úvěrech vyhodnotil jako absolutně neplatné, dle kterých nelze žalobkyni požadované právo přiznat, lze jí přiznat pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku. V řízení bylo prokázáno, že pohledávky za žalovanou na současnou žalobkyni přešly smlouvou o postoupení pohledávek a že žalované byly poskytnuty peněžní prostředky dne 4. 10. 2019 ve výši 25 000 Kč, na které žalovaná uhradila 20 678 Kč. Soud tak výrokem I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 4 322 Kč a pro částku 19 739,15 Kč, úroku a dále úroku z prodlení nad rozsah úroků z prodlení uvedeného ve výroku I. – ve výši 15 % p. a., byla žaloba výrokem II. zamítnuta. Dále bylo prokázáno poskytnutí úvěru ve výši 16 000 Kč dne 18. 10. 2019, na který žalovaná uhradila 17 586 Kč. Pokud jde o úvěr ze dne 18. 10. 2019, tak žalovaná na úvěr uhradila více, než jí bylo poskytnuto, proto soud žalobu výrokem III. pro částku 14 119 Kč, úroku a úroku z prodlení zamítl. Rovněž bylo prokázáno poskytnutí úvěru ve výši 17 000 Kč dne 3. 1. 2020, na který žalovaná uhradila částku 7 910 Kč. Výrokem IV. soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 9 090 Kč s 15 % úrokem z prodlení a ve výroku V. byla žaloba pro dalších 12 501 Kč, úroku a dále úroku z prodlení nad rozsah úroku z prodlení uvedeného ve výroku IV. zamítnuta. U úvěru ze dne 22. 5. 2020 bylo prokázáno, že žalované byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 17 000 Kč, na které žalovaná uhradila 3 100 Kč. Soud výrokem VI. rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 13 900 Kč s 15 % p. a. úrokem z prodlení a výrokem VII. byla žaloba v části, ve které se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení dalších 18 630,60 Kč, úroku a dále úroku z prodlení nad rozsah úroku z prodlení uvedeného ve výroku VI. zamítnuta.

19. O povinnosti zaplatit zákonný úrok z prodlení soud rozhodl podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s vládním nařízením číslo 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po uplynutí termínu uvedeného žalobkyní v předžalobní výzvě.

20. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku o postoupení pohledávky.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. kdy úspěšnější žalovaná by měla nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaná žádné náklady řízení neúčtovala, v řízení byla nečinná a z obsahu spisu nevyplývá, že by jí v souvislosti s tímto řízením nějaké náklady řízení vznikly. Soud proto výrokem VIII. rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

22. Poplatková povinnost žalobkyně uhradit soudní poplatek vyplývá ze sazebníku poplatků zákona číslo 549/1991 Sb., položky 2 bodu 1. písm. c) ve spojení s bodem 2. stejné položky. Výše soudního poplatku činí 4 615,50 Kč, žalobkyně na soudním poplatku uhradila 3 693 Kč. Soud tak výrokem IV. rozhodl o povinnosti žalobkyně doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 922,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

23. Lhůtu k plnění soud stanovil dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.