7 C 68/2024

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem JUDr. Zdeňkem Fricem ve věci žalobkyně:Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému:Jméno žalovaného A, narozený dne Datum narození žalovaného A adresa pobytu nám. Jméno žalovaného B. Anonymizováno o zaplacení 35 350 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 047 Kč, částky 300 Kč, částky 1 497 Kč, částky 1 506 Kč a dále úroku a úroků z prodlení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 2 762 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 354 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u zdejšího soudu dne 11. 6. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení 35 350 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu vzniklého na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru, která měla být mezi účastníky uzavřena dne 24. 1. 2024. Na podkladě této smlouvy žalobkyně měla poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč tak, že částku ve výši 27 500 Kč převedla v souladu s článkem II. písm. b) smlouvy na účet žalovaného, a to dne 26. 1. 2024, čímž došlo k čerpání úvěru. Zbytek peněžitých prostředků ve výši 2 500 Kč žalobkyně převedla na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal peněžité prostředky splácet spolu s ujednaným úrokem v pravidelných 25měsíčních splátkách po 1 600 Kč, celkem se zavázal uhradit 40 000 Kč. Splatnost první splátky byla sjednána na den 20. 2. 2024. Žalovaný se se splácením úvěru dostal do prodlení, proto žalobkyně k datu 24. 4. 2024 celý poskytnutý úvěr zesplatnila. Žalovaný však svůj dluh z předmětné smlouvy neuhradil ani po zesplatnění. Žalovaná částka sestávala z dlužné jistiny úvěru ve výši 27 248 Kč, dluhu na splátkách ke dni zesplatnění ve výši 4 799 Kč, kdy tyto splátky se skládají z dlužných úroků ve výši 2 047 Kč a dluhu na jistině ve výši 2 752 Kč. Celková dlužná jistina ke dni žaloby činila 30 000 Kč. Žalobkyně dále požadovala uhrazení sjednané zápůjční úrokové sazby ve výši 28,17 % z dlužné jistiny ve výši 30 000 Kč od 25. 4. 2024 do 24. 7. 2024, přičemž po 90 dnech po dni zesplatnění úvěru žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši rovné zákonnému úroku z prodlení do zaplacení. Dále žalobkyně požadovala přiznání částky 2 047 Kč představující úrok z dlužné jistiny ke dni zesplatnění. Dále požadovala uhradit účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč za tři odeslané upomínky po 100 Kč a úhradu třech smluvních pokut, tj. 3 x 499 Kč, tedy 1 497 Kč dle článku IV. bodu 2 písm. c) smlouvy o úvěru a smluvní pokuty ve výši 1 506 Kč, tj. 0,1 % denně z částky 32 047 Kč od 25. 4. 2024 do 10. 6. 2024 dle článku IV. bodu 2 písm. b) smlouvy o úvěru.

2. Soud usnesením ze dne 24. 6. 2024 vyzval žalobkyni, aby doplnila svá tvrzení obsazená v žalobě o skutečnosti prokazující, že právní předchůdce žalobkyně řádně před poskytnutím úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného (soud z důvodu stručnosti na citované usnesení čj. 7 C 68/2024-41 odkazuje). Zároveň byla žalobkyně poučena dle ustanovení § 118a o. s. ř.

3. Žalobkyně na výzvu soudu doplnila tvrzení podáním doručeným soudu dne 19. 7. 2024. Uvedla, že daný úvěr byl dle smlouvy ze dne 24. 1. 2024 uzavřen s účinností ode dne 26. 1. 2024. Žalobkyně uvedla, že předložila k důkazu listiny, které byly použity v rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného, kdy žalovaný žalobkyni prokázal, že jeho příjmy jsou dostačující a úvěr je schopen řádně splácet, přičemž uvedené údaje žalovaným žalobkyně zkoumala a telefonicky ověřovala, kdy žalobkyně si vyžádala výplatní pásky za dva kalendářní měsíce listopad a prosinec 2023 z pracovního poměru k zaměstnavateli právnická osoba, kdy v dané věci byl žalovaný žalobkyní mimo jiné prověřen v rámci databáze centrální evidence exekucí, databáze insolvenčního rejstříku, databáze katastru nemovitostí, kdy o posouzení úvěruschopnosti byl žalobkyní učiněn zápis, jež je založen ve spise soudu, kdy ke schválení úvěru došlo dne 26. 1. 2024, tedy okamžikem odepsání částky z účtu žalobkyně dle článku II. smlouvy o úvěru. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaného prověřovala i telefonicky, kdy průměrná mzda od zaměstnavatele byla zjištěna ve výši 43 000 Kč, což koresponduje s doloženými výplatními páskami z pracovního poměru u zaměstnavatele, kdy za kalendářní měsíc listopad 2023 činil čistý příjem žalovaného 31 623 Kč, kdy po přičtení služebního příspěvku ve výši 3 900 Kč a stabilizačního příspěvku ve výši 7 000 Kč a odlučného ve výši 2 550 Kč dobíral žalovaný částku ve výši 45 073 Kč, jež mu byla zaslána na účet. Za kalendářní měsíc prosinec 2023 činil čistý příjem žalovaného 28 078 Kč, kdy po přičtení služebního příspěvku ve výši 3 900 Kč a stabilizačního příspěvku ve výši 7 000 Kč a odlučného ve výši 2 040 Kč dobíral žalovaný částku ve výši 41 018 Kč, jež mu byla zaslána na účet. Průměr z příjmů žalovaného činil 43 045,50 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že v rámci posouzení úvěruschopnosti, které provedla s odbornou péčí, dospěla k závěru, že celkovou výši spotřebitelského úvěru ve výši 30 000 Kč při dohodnuté měsíční splátce 1 600 Kč je možné žalovanému v rámci spotřebitelského úvěru poskytnout, neboť z dokladů, které si žalobkyně pro posouzení úvěruschopnosti opatřila, žalobkyni vycházelo, že danou měsíční splátku ve výši 1 600 Kč bude žalovaný schopen řádně splácet, kdy se jednalo zejména o dvě výplatní pásky žalovaného, negativní výpis žalovaného z centrální evidence exekucí ze dne 26. 1. 2024, z insolvenčního rejstříku ze dne 25. 1. 2024, čestného prohlášení žalovaného o výdajích, příjmech a závazcích ze dne 24. 1. 2024, prohlášení rodiče ze dne 26. 1. 2024 – jméno FO, narozený datum, informativní výpis z katastru nemovitostí, kdy otec žalovaného je vlastníkem parcely číslo Anonymizováno/Anonymizováno, jehož součástí je rodinný dům č. p. Anonymizováno v katastru území adresa. Žalovaný neměl ke dni uzavření smlouvy žádnou vyživovací povinnost. Posouzení nákladů na bydlení žalovaného ze strany žalobkyně, kdy žalobkyně ke dni uzavření smlouvy o úvěru vycházela i z normativních nákladů na bydlení pro nájemní bydlení, kde jsou částky na bydlení vyšší než u bydlení tzv. u rodičů, kdy dle § 26 odst. 1 písm. a) a b) zákona číslo 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře v roce 2023 v obci adresa s počtem obyvatel 10 079 byly normativní náklady na nájemní bydlení jedné osoby dány částku 13 737 Kč. Výše existenčního a životního minima na jednotlivce, kdy jeho výše životního minima dle zákona číslo 110/2006 Sb., včetně nařízení vlády číslo 436/2022 Sb., ke dni uzavření smlouvy o úvěru činila částku 4 860 Kč a výše existenčního minima částku 3 130 Kč. Žalovanému po odečtení běžných výdajů (životního minima 4 860 Kč a nákladů na bydlení ve výši 5 000 Kč) zbyde částka 33 140 Kč měsíčně, ze které je dle žalobkyně žalovaný schopen hradit žalobkyni měsíčně splátku 1 600 Kč, kdy žalovanému zbyde částka 31 540 Kč měsíčně. Při nahrazení skutečných nákladů na bydlení normativními náklady na bydlení v nájemní bytě a po odečtení běžných výdajů (životního minima 4 860 Kč a normativních nákladů na bydlení ve výši 13 737 Kč zbyde žalovanému částka 24 403 Kč měsíčně, tak i z této částky je dle žalobkyně žalovaný schopen částku 1 600 Kč měsíčně zaplatit. S ohledem na výše uvedené je dle žalobkyně zřejmé, že dostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Dále uvedla, že žalovaný dosud neuhradil žalobkyni ničeho, s výjimkou úhrady před podáním žaloby 1 Kč, tzv. verifikační platby, a to dne 26. 1. 2024.

4. K soudem nařízenému jednání se žalobkyně nedostavila, byla omluvena, žalovaný se bez omluvy nedostavil, doručení bylo vykázáno.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 24. 1. 2024 číslo hodnota uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut standardní neúčelový úvěr nepřímý ve výši 30 000 Kč, provize zprostředkovatele hrazená poskytovatelem na pokyn zákazníka přímo zprostředkovateli činila 2 500 Kč, datum první splátky byl sjednán na den 20. 2. 2024, výše měsíční splátky 1 600 Kč, počet splátek 25 měsíců, datum poslední splátky 20. 2. 2026. Celková cena úvěru činila 40 000 Kč, roční procentní sazba nákladů byla sjednána ve výši 44,50 %, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně, zápůjční úroková sazba roční 28,17 % a denní 23,15 Kč. Úvěr byl poskytnut převodem na účet číslo č. účtu. Zákazník podepsal verifikační platbou ve výši 1 Kč dle článku XII. Bodu 1 smlouvy o úvěru. Součástí smlouvy byla příloha číslo hodnota – Formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru.

6. Z čestného prohlášení žalovaného ze dne 24. 1. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný k uvedenému datu prohlásil, že není proti jeho osobě zahájeno ani vedeno žádné exekuční řízení, nebyl vydán žádný exekuční příkaz a rovněž není žalovanou stranou v žádném soudním, rozhodčím, správním či jiném obdobném řízení. Dále prohlásil, že není v úpadku ani v hrozícím úpadku, nemá více věřitelů a nemá peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a je možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči jeho osobě výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Dále prohlásil, že je schopen řádně splnit své závazky z předmětné smlouvy o úvěru a že nemá žádné další závazky.

7. Z předložených výdajů spotřebitele k datu 24. 1. 2024 žalovaný uvedl náklady na bydlení ve výši 5 000 Kč, uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost a jeho mzda činí 43 000 Kč a nemá žádné další příjmy.

8. Z karty posouzení úvěruschopnosti zákazníka k datu 25. 1. 2024 vyplynuly údaje uvedené v 3. odstavci odůvodnění tohoto rozsudku.

9. Z prohlášení rodiče jméno FO, narozeného datum vyplynulo, že žalovaný je jeho synem, žije s ním v jeho domě a přispívá částkou 5 000 Kč.

10. Z výplatních pásek žalovaného vyplynulo, že za kalendářní měsíc listopad 2023 činil čistý příjem žalovaného 31 623 Kč, kdy po přičtení služebního příspěvku ve výši 3 900 Kč a stabilizačního příspěvku ve výši 7 000 Kč a odlučného ve výši 2 550 Kč dobíral žalovaný částku ve výši 45 073 Kč a za kalendářní měsíc prosinec 2023 činil čistý příjem žalovaného 28 078 Kč, kdy po přičtení služebního příspěvku ve výši 3 900 Kč a stabilizačního příspěvku ve výši 7 000 Kč a odlučného ve výši 2 040 Kč dobíral žalovaný částku ve výši 41 018 Kč.

11. Z potvrzení o provedení transakcí u právnická osoba. bylo zjištěno, že žalovaný uhradil dne 26. 1. 2024 na účet číslo č. účtu z účtu číslo č. účtu částku 1 Kč, a dne 26. 1. 2024 byla z účtu č. účtu zaslána částka 27 500 Kč na účet číslo č. účtu a téhož dne částka 2 500 Kč na účet č. účtu (provize za prostředkování smlouvy).

12. Z upomínek pro smlouvy číslo hodnota ze dne 26. 2. 2024 a 24. 3. 2024 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného upomínala o úhradu dlužné částky z předmětné úvěrové smlouvy.

13. Z oznámení o zesplatnění pro smlouvu Anonymizováno ze dne 24. 1. 2024 a výzvy k úhradě dlužné částky – předžalobní výzvy ze dne 24. 4. 2024 soud zjistil, že žalobkyně žalovanému oznámila, že z důvodu nehrazení splátek úvěru došlo k jeho zesplatnění a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky s poučením, že v případě neuhrazení dlužných částek budou tyto vymáhány soudní cestou.

14. Podle § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 86 odst. 1,2 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebitel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 dovodil, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním a sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tento přesah do právního postavení širokého okruhu osob potažmo společnosti jako celku způsobuje, že chování věřitele, který řádně neprověří úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytne, je zjevným narušením veřejného pořádku. Tyto závěry aproboval i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18, v němž poukázal i na další veřejnoprávní souvislosti, povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele.

17. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Z tvrzení žalobkyně a z předložených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, která je absolutně neplatná, neboť věřitel s odbornou péčí neposoudil a neověřil schopnost žalovaného úvěr splácet, respektive žalobkyně řádně posoudila pouze příjem žalovaného, ale nijak neověřila jeho výdaje, spoléhala se pouze na čestné prohlášení žalovaného. Soud uzavřel, že sice žalobkyně měla poctivou snahu zkoumat úvěruschopnost žalovaného, pokud si však nevyžádala výpisy z účtu, nemohla si vytvořit ucelenou představu o poměrech žalovaného, o jeho výdajích, dalších platbách a nemohla tak uzavřít, že tento bude schopen úvěr řádně splácet, což dokládá i to, že žalovaný na předmětný úvěr neuhradil ničeho.

19. Důsledkem nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je absolutně neplatnou, dle které nelze žalobkyni požadované právo přiznat, lze jí přiznat pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku. V řízení bylo prokázáno, že peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč byly poskytnuty a že žalovaný na úvěr nic neuhradil. Žalovaný je tak dle § 2993 občanského zákoníku povinen vrátit žalobkyni to, co podle neplatné smlouvy obdržel.

20. Žalobkyně nemá nárok ani na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, protože ve smyslu § 87 odst. 1, věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, žalovaný dosud v prodlení není, neboť splatnost dlužné částky se stanovuje až nyní soudním rozhodnutím (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Soud výrokem I. s ohledem na shora uvedené uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč (včetně sjednané provize za poskytnutí úvěru ve výši 2 500 Kč), výrokem II. žalobu v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 2 047 Kč, částky 300 Kč, částky 1 497 Kč, částky 1 506 Kč a dále úroku a úroku z prodlení, žalobu zamítl.

21. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se žalobou domáhala přiznání částky 35 350 Kč, žalobě bylo vyhověno pro částku 30 000 Kč a žaloba byla pro částku 5 350 Kč zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalobkyně 85 % ku 15 % žalovaného. Rozdíl úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci tak činí 70 % ve prospěch žalobkyně. Náklady žalobkyně představují dle vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve znění platném od 1. 7. 2014 dle § 14b odst. 1) za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně ve výši 500 Kč za úkon, tj. 3 x 500 Kč (za převzetí věci, předžalobní výzvu a podání žaloby), dále paušální náhradu hotových výdajů ke shora uvedeným úkonům ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek, tj. ve výši 378 Kč a soudní poplatek ve výši 1 768 Kč, celkem 3 946 Kč. Úkon žalobkyně za omluvu z jednání a doplnění tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti (ve kterém žalobkyně neuvedla žádné nové skutečnosti, které by již neobsahoval návrh) nepovažoval soud za úkon, za který by žalobkyni přiznával náhradu nákladů řízení. Žalobkyně má nárok na zaplacení 70 % z těchto nákladů, tedy po zaokrouhlení na zaplacení částky 2 762 Kč. Tyto náklady je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůta k plnění u nákladů řízení je stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.

22. Poplatková povinnost žalobkyně uhradit soudní poplatek vyplývá ze sazebníku poplatků zákona číslo 549/1991 Sb., položky 2 bodu 1. písm. c) ve spojení s bodem 2. stejné položky. Výše soudního poplatku činí 1 768 Kč, žalobkyně na soudním poplatku uhradila 1 414 Kč. Soud výrokem IV. rozhodl o povinnosti žalobkyně doplatit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách doplatek soudního poplatku ve výši 354 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, a to prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Hradci Králové, pobočce Pardubice. Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat svého nároku návrhem výkonu soudního rozhodnutí nebo exekucí. Doplatek soudního poplatku je žalobkyně povinna uhradit České republice na účet Okresního soudu ve Svitavách číslo 3703-424591/0710 pod VS 0711006824. V případě, že doplatek soudního poplatku nebude ve stanovené lhůtě zaplacen, bude předán k vymáhání orgánu celní správy.