7 C 91/2021

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl soudcem JUDr. Zdeňkem Fricem ve věci žalobců: ; a) celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce, žalobkyně, žalované a žalovaného b) celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobce, žalobkyně, žalované a žalovaného proti žalovaným: ; 1. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalobce, žalobkyně, žalované a žalovaného ; 2. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalobce, žalobkyně, žalované a žalovaného oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva nabytého vydržením <b>I. Určuje se, že vlastníkem pozemku pozemkové parcely [číslo] o výměře 31 m2 a pozemku pozemkové parcely [číslo] o výměře 9 m2 oddělených geometrickým plánem [číslo] [rok] ze dne 18. 8. 2019 vyhotoveným [právnická osoba], se sídlem [adresa], z pozemkové parcely [číslo] v [katastrální uzemí], zapsané na listu vlastnictví [číslo], ve vlastnictví – SJM [celé jméno žalovaného], [rodné číslo] a [celé jméno žalované], [rodné číslo], [ulice a číslo], [obec], [PSČ] [obec], jsou žalobci [příjmení] [celé jméno žalobce] [anonymizováno], [rodné číslo] a [celé jméno žalobkyně] [anonymizováno], [rodné číslo], [ulice a číslo], [obec], [PSČ] [obec].</b> <b>II. Nedílnou součástí tohoto rozsudku je geometrický plán [číslo] [rok] ze dne 18. 8. 2019 vyhotoveným [právnická osoba], se sídlem [adresa].</b> <b>III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 5 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobci se žalobou podanou u Okresního soudu ve Svitavách dne 2. 7. 2021 domáhali určení vlastnického práva k nemovitostem blíže specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku. V žalobě uvedli, že se kupní smlouvou ze dne 7. 6. 1999 stali vlastníky pozemku [číslo] o výměře 1 487 m² v [katastrální uzemí], který byl zapsán u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo], právní účinky vkladu ke dni 7. 6. 1999. Uvedli, že pozemek sousedí mimo jiné s pozemkem pozemkovou parcelou [číslo] v [katastrální uzemí], zapsaným u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] ve společném jmění žalovaných. V žalobě žalobci uvedli, že žalovaní hned zpočátku rozporovali správnost hranice mezi pozemky, tvořené stávajícím oplocením z drátěného pletiva, proto se účastníci dohodli na zaměření hranice a jejím vytyčení geodetem s tím, že každá strana zaplatí polovinu vynaložených nákladů, což se stalo. Hranice byla zaměřena Geodézií [obec], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], [ulice] [anonymizována dvě slova], [obec], číslo zakázky [číslo] [rok] a byla vyznačena kovovými mezníky s plastovými zábranami proti vytažení. Vytyčená hranice byla předána geodetem dne 29. 11. 1999 na místě samém za přítomnosti a) žalobce a 1. žalovaného a o jejím předání byl sepsán protokol, který podepsali všichni zúčastnění. Obě strany také obdrželi po jednom vyhotovení grafického znázornění vytyčené hranice, včetně podepsaného protokolu. 1. žalovaný při tom zaplatil polovinu nákladů na zaměření. Od uvedeného okamžiku žalobci začali o pozemek pečovat, odstranili náletové dřeviny a pozemek pravidelně sekali. Následně postavili na pozemku pozemkové parcele [číslo] rodinný dům (později zapsaný na stavební parcele [číslo]), na který vydal Odbor výstavby [stát. instituce] dne 28. 2. 2003 kolaudační rozhodnutí, které nabylo právní moci dne 27. 3. 2003. Poté bylo přistoupeno k vybudování oplocení. Podáním ze dne 20. 9. 2004 žalobci ohlásili Odboru výstavby [stát. instituce] drobnou stavbu – nahrazení stávajícího drátěného pletiva dřevěným tyčkovým plotem s betonovým základem a zděnými pilíři u branky a brány. Stavební úřad sdělením ze dne 21. 9. 2004 vyrozuměl, že k drobné stavbě podle předloženého návrhu nemá námitek. V závěru roku 2004 a v první polovině roku 2005 žalobci oplocení svépomocí vybudovali. Oplocení budovali na pozemku pozemkové parcele [číslo] podle vytyčené hranice. Z jižní a západní strany pozemku provedli ručně výkop do nezámrzné hloubky 80 cm a v něm betonový základ, na kterém pak postavili podezdívku z betonových bloků se stříškou. Z východní strany (od domu žalovaných) byly mezi zabetonované železné kolíky vsunuty betonové podhrabové desky. Vlastní oplocení je z dřevěných planěk šroubovaných do kovových příčníků. Oplocení bylo poměrně náročnou a téměř rok budovanou stavbou, s velkou spotřebou materiálu. Žalovaní se od samého počátku chovali nevraživě a po celou dobu stavby pečlivě kontrolovali a hlídali, aby nebylo zasahováno do jejich pozemku. Za celou dobu trvání stavby a ani poté, až do první poloviny roku 2019, nevznesli žádné námitky. Po vybudování oplocení žalobci navezením ornice vyrovnali svažitost zahrady (několik nákladních aut, z toho nejvíce podél oplocení se zahradou žalovaných, kde byl největší výškový rozdíl), zahradu upravili a kolem oplocení zasadili okrasné dřeviny. Po celou dobu byli v dobré víře, že zaplocený pozemek, jakož i pozemek pod samotným oplocením je součástí jejich zahrady, a tedy jejich vlastnictvím. Někdy na jaře roku 2019 si žalobci všimli, že na západní straně vně jejich plotu se objevil vytyčovací kolík, který nekorespondoval s oplocením mezi zahradou žalobců a zahradou žalovaných. Žalovaní jim poté sdělili, že si z důvodu přípravy vlastního oplocení nechali vytyčit zahradu, při kterém bylo zjištěno, že jimi vybudované oplocení mezi zahradami nesouhlasí s hranicemi parcel. I přes to, že byli žalobci přesvědčeni, že i v případě rozdílu jsou oprávněnými vlastníky užívaného pozemku na základě vydržení, navrhli žalovaným, v zájmu zachování přijatelných sousedských vztahů, že zajistí nové změření parcel na vlastní náklady, a v případě zjištění rozdílu vyhotovení oddělovacího geometrického plánu, a předloží jim návrh kupní smlouvy. Žalovaní dle žaloby s tímto řešením souhlasili a požadovali cenu 500 Kč za m² plochy, kterou žalobci akceptovali. Žalobci dále v žalobě uvedli, že při následném zaměření byl skutečně zjištění rozdíl, a proto byl vyhotoven [právnická osoba] geometrický plán [číslo] [rok] ze dne 18. 8. 2019, kterým byl z pozemku pozemkové parcely [číslo] ve vlastnictví žalovaných oddělen pozemek pozemková parcela [číslo] o výměře 31 m² a pozemek pozemková parcela [číslo] o výměře 9 m². Zaměření byl přítomen 1. žalovaný, který potvrdil dřívější dohodu o prodeji pozemku za předjednanou cenu. Později však odmítl převzít návrh kupní smlouvy a uvedl, že nic neprodají. Na tomto stanovisku setrval i při pozdějších pokusech o dohodu, naposledy dne 13. 6. 2021. Žalobci uvedli, že dle jejich názoru došlo k nabytí vlastnického práva před 1. 1. 2014, a proto je nezbytné posuzovat jejich nárok podle příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Odkázali na ustanovení § 130 odst. 1) občanského zákoníku, § 134 občanského zákoníku a na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, například sp. zn. 2 Cdon 1231/96 ze dne 26. 2. 1997, sp. zn. 3 Cdon 279/96 ze dne 27. 3. 1997, 22 Cdo 386/2000 ze dne 16. 11. 2001. Uvedli, že kupní smlouvou ze dne 7. 6. 1999 nabyli pozemek pozemkovou parcelu [číslo] o výměře 1 487 m² a právo vydržení uplatňují i na část přiléhajícího pozemku o celkové výměře 40 m². Uvedli, že ode dne 29. 11. 1999 užívají části pozemku pozemkové parcely [číslo] v [katastrální uzemí], označené geometrickým plánem [číslo] [rok] ze dne 18. 8. 2019 jako pozemek pozemková parcela [číslo] o výměře 31 m² a pozemek pozemková parcela [číslo] o výměře 9 m², s přesvědčením a v dobré víře, že jsou jejich vlastníky, a to po dobu delší než 10 let. S ohledem na uvedené dle jejich názoru lze tedy mít za to, že se jako poctiví držitelé stali dne 29. 11. 2009 vlastníky uvedených parcel na základě vydržení. Žalobci uvedli, že jim nezbývá, že se domáhat určení svého vlastnického práva soudní cestou, když naléhavý právní zájem na tomto určení vyplývá z nutnosti deklarovat nabytí vlastnického práva vydržením pravomocným rozsudkem příslušeného soudu, bez něhož nelze v jejich prospěch provést zápis vlastnického práva ke spornému pozemku do veřejného seznamu. Proto navrhli, aby soud určil, že jsou vlastníky pozemků uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku.

2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili dne 30. 8. 2021. S návrhem žalobců nesouhlasili a rozporovali argumenty v žalobě uvedené. Žalovaní uvedli, že jsou přesvědčeni, že žalobci nenaplnili obligatorní zákonné podmínky vydržení vlastnického práva k části pozemku v jejich vlastnictví, tak jak tyto podmínky vydržení potvrdil ve své konstantní judikatuře i Ústavní soud ČR, například v nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 5. 4. 2016, sp. zn. III. ÚS 875/14, a to předchozí nepřetržitost držby, tj. nakládání s věcí jako vlastní dle ustanovení § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, předchozí existence tzv. oprávněné držby, o takovou držbu jde tehdy, jestliže je držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc patří a délku držby, kdy tato vydržecí doba činí u nemovitostí deset let dle ustanovení § 134 odst. 1 občanského zákoníku. Uvedli, že žalovaní kupní smlouvou ze dne 21. 4. 1981 vyhotovenou formou notářského zápisu nabyli do společného jmění manželů vlastnické právo k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí vedeného u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek] a [katastrální uzemí], a to parc. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 1298 m², jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], parc. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 38 m² užívaný jako společný dvůr, parc. [číslo] – zahrada o výměře 45 m², parc. [číslo] – ostatní plocha o výměře 372 m² užívaný jako manipulační plocha, parc. [číslo] – ostatní plocha o výměře 576 m² užívaný jako manipulační plocha, parc. [číslo] – zahrada o výměře 744 m², parc. [číslo] – zahrada o výměře 165 m², parc. [číslo] – ostatní plocha o výměře 700 m² - dále jen pozemek žalovaných. Žalovaní uvedli, že uvedený pozemek ve svém vlastnictví užívají k výjezdu ze svého pozemku na hlavní ulici. Za uvedený pozemek platili žalovaní od začátku jeho nabytí do vlastnictví také daň z nemovitosti. Žalovaní uvedli, že jsou přesvědčeni, že jednání žalobců v souvislosti s užíváním části pozemku v jejich vlastnictví nebylo a není v dobré víře, tedy nesplňuje základní podmínku oprávněné držby. Uvedli, že jednání žalobců v dobré víře vylučuje opakovaná snaha žalobců uzavřít s žalovanými kupní smlouvu ohledně užívané části pozemku žalovaných, a to v roce 2021. Dle žalovaných, pokud by byli žalobci přesvědčeni, že vlastnické právo k části pozemku žalovaných nabyli vydržením, je zcela rozporné, aby chtěli část pozemku žalovaných koupit na základě kupní smlouvy. Žalovaní nesouhlasili s tvrzením žalobců uvedeným v žalobě, že kupní smlouvu navrhli v zájmu zachování přijatelných sousedských vztahů, pokud žalobci v žalobě sami tvrdí, že v době, kdy oplocovali svůj pozemek, se měli žalovaní od samého počátku chovat nevraživě a po celou dobu stavbu pečlivě kontrolovat a hlídat, aby nebylo zasahováno do jejich pozemku. Dle žalovaných se jedná o subjektivní účelový pohled žalobců nezakládající se na pravdě a zcela irelevantní k předmětu žaloby. Žalovaní uvedli, že s uvedeného plyne, že žalobci nebyli v dobré víře, že užívají svůj pozemek. Stejně tak žalovaní rozporovali i tvrzenou dobu nepřetržité držby žalobců části pozemku v jejich vlastnictví. Žalovaní namítali, že žalobci tedy nenabyli vydržením v souladu s ustanovením § 134 odst. 1 občanského zákoníku vlastnické právo k části pozemku žalovaných specifikovaných v žalobě. Uvedli, že na základě uvedeného jsou žalovaní přesvědčeni, že mají právo na ochranu ve smyslu ustanovení § 126 odst. 1 občanského zákoníku.

3. Dne 9. 9. 2021 proběhlo ohledání na místě samém, soudce se seznámil se situací na hranici sporných pozemků a pořídil fotodokumentaci celého prostoru.

4. V účastnickém výslechu 1. žalovaný uvedl, že poté, co v roce 1999 žalobci koupili vedlejší pozemek, nebylo přesně jisté, kudy vede hranice mezi pozemky. Proto se dohodli a on zařídil, že se provede zaměření, zaměření prováděl pan [příjmení], který pracoval na geodézii ve [obec], provedl vytyčení hranice mezi pozemky, jedním bodem byla lípa, pak tam byl nějaký kolík, nějaké značky. Za toto vytyčení hranic pozemků zaplatili asi 6 200 Kč, on 3 000 Kč a zbytek 1. žalovaný. Potom žalobci postavili novostavbu, později asi v roce 2004 pak plot, tento plot zbudovali přesně podle vytyčení provedeného panem [příjmení]. Z tohoto vytyčení nějak neuhnuli. V roce 2019 syn žalovaných stavěl plot, potřeboval proto zaměření a při tomto zaměření zjistili, že geodet [obec] v roce 1999 se zřejmě spletl, a že hranice pozemků vytyčil špatně. Proto se v roce 2019 obrátil na žalobce a) s tím, že hranice vede špatně, kdy to přesně bylo v roce 2019, už nevěděl. Mezi roky 1999 a rokem 2019 nic takového žalobcům nevytýkal, protože nevěděl, že se geodet [obec] spletl. Když špatné zaměření zjistil, sdělil to žalobci a). Ten si to nechal nově zaměřit. Přijeli z geodézie z [obec], mj. i pan [příjmení], který provedl předchozí vytyčení pozemku, výsledkem je geometrický plán, ze kterého vyplývá, že v přední části je rozdíl 31 m2 a v zadní 9 m2 Pan [obec] mu k tomu řekl, že to tehdy bohužel špatně zaměřil. Žalobci chtěli řešit situaci odkoupením těch dvou pozemků, oni s tím však nesouhlasí. 1. žalovaný dále uvedl, že v roce 1999 geodeta [příjmení] vybíral žalobce a), byli spolu kamarádi. Když žalobci v roce 2004 stavěli plot tak, už nevěděl, zda tam pořád byly značky vytyčené geodetem [příjmení], ale myslí si, že byly, už to přesně neví.

5. V účastnickém výslechu 2. žalovaná odkázala na to, co uvedl ve své výpovědi její manžel. Vše uvedl přesně, jak to bylo. K jeho výpovědi neměla, co doplnit, neměla ani co upřesnit. Ani ona mezi roky 1999 a rokem 2019 žalobcům nikdy nevytýkala nesprávnost hranice pozemku. Dále 2. žalovaná uvedla, že žalobce a) jim přes plot podával ve složce kupní smlouvu na prodej těch dvou sporných pozemků, oni to ale odmítli, ve složce, kterou jim žalobce a) podával přes plot, měla být kupní smlouva. Oni složku neotevřeli, ani ji nevzali do ruky. To, že tam je kupní smlouva uváděl žalobce a).

6. V účastnickém výslechu a) žalobce uvedl, že pozemek koupili v červnu 1999, byl značně zanedbaný. 1. žalovaný ho sám oslovil, že plot vede nesprávně, že hranice pozemku má být posunuta směrem k nám. Dohodli jsme se, že zajistí zaměření na geodézii ve [obec], kde zaměření objednal. [příjmení] zaměření hranice pozemku přítomen nebyl, byl u převzetí vytyčené hranice. Tedy kdy a kdo zaměřoval, to nevěděl. Při předání byl přítomen pan [příjmení], tehdy ho neznal. Pan [obec] s námi prošel vytyčenou hranici, byla vytyčena kolíky a v jednom místě betónovým sloupkem plotu. Vytyčení nám předal, my jsme podepsali protokol. On následně bezhotovostně zaplatil celé zaměření a 1. žalovaný mu v hotovosti předal polovinu částky. V září 2004 začali budovat plot. V té době vytyčené kolíky byly zachovány. On postupoval tak, že mezi těmito vytyčovacími kolíky natáhl provázek 30 cm a to směrem od kolíku k sobě a vykopal základ. Vybetonoval základ, pak se dozdívalo, aby srovnal výškový rozdíl. 1. žalovaný ho chodil kontrolovat. Poté, co byl takto zbudován plot, vytyčovací kolíky vytáhl, neboť hranicí se stal právě nově zbudovaný plot. Žalovaní nikdy nevytýkali, že by plot nebyl postaven jinak než s vytyčením hranice, oni celých 19 let užívali předmětný pozemek v dobré víře, že jim patří, a to s ohledem na vytyčení hranice geodetem. Poprvé se od 1. žalovaného dozvěděl, že je nějaký problém se zaměřením v dubnu 2019, kdy se oproti jejich plotu objevil nový vytyčovací kolík. Ptal se 1. žalovaného, co to znamená. On mu řekl, že si nechali provést zaměření a že původní zaměření bylo špatně. [příjmení] 1. žalovanému řekl, že to nechá prověřit, že pokud se zjistí nějaký rozdíl, tak nechá zpracovat geometrický plán, který zaplatí a v případě rozdílu, je ochoten odkoupit předmětnou část pozemku. 1. žalovaný sám navrhl cenu 500 Kč za metr. On s ním nějak nesmlouval, souhlasil. Obrátil se na pana [příjmení], ať problém prověří, on v mezidobí přešel do geodézie v [obec]. Zaměření prováděli s panem [příjmení] v srpnu 2019, on byl přítomen a byl přítomen i 1. žalovaný. Bylo zjištěno, že tam je určitý rozdíl, proto objednal geometrický plán, připravil návrh kupní smlouvy. Kopii geometrického plánu a návrh kupní smlouvy chtěl předat žalovaným, bylo to tehdy, když sušili seno. Oni tu složku odmítli převzít. V době, kdy se provádělo zaměření v srpnu 2019, 1. žalovaný souhlasil s prodejem. Věděl, resp. předpokládal, že předmětné pozemky vydrželi, ale chtěl zachovat dobré sousedské vztahy, a pokud došlo k posunutí hranice pozemku na úkor žalovaných, chtěl to vyřešit kupní smlouvou. Nikdy v době od roku 1999 ani v době, kdy byl plot postaven, tj. v polovině roku 2005, ani do roku 2019 nikdo tedy ani žalovaný nenamítali, že by hranice pozemku byla nesprávná a oni tedy pozemek užívali v dobré víře, že jim patří. Dobrou víru odvozuje od zaměření provedené panem [příjmení] v roce 1999, zdůraznil, že zaměření objednal u geodézie [obec], u pana [příjmení], pan [příjmení] byl tehdy zaměstnancem geodézie. Pozemek pak v dobré víře po celou dobu užívali a ani v době, kdy byl postavený plot, nikdo nezpochybňoval hranice, tudíž ani jejich dobrou víru pozemek užívat. Dále uvedl, než se zbudoval nový plot, byl pozemek ohraničen plotem ze starého rozpadajícího se pletiva. On nejdříve na hranici, která byla zaměřena v roce 1999, natloukl železné trubky, na ně pověsil to rozpadající se pletivo. Došlo tedy k posunu tohoto plotu směrem k žalovaným, ale znovu zdůraznil, že podle toho, co zaměřil geodet v roce 1999. Zdůraznil i to, že v přední části zbudoval bránu a to na sloupek, který z druhé strany měl bránu žalovaný, později se zjistilo, že tento sloupek nebyl na hranici pozemku nás či žalovaných, ale zasahoval téměř do příkopu, tedy zhruba o 5 m dále než měla být hranice pozemku. Tento sloupek byl na veřejném pozemku. Jak na dům, tak i na zbudování plotu měl odborný dozor uvedený v ohlášení stavby. V roce 2019 chtěl po panu [příjmení], ať prověří, jestli tam skutečně rozdíl je a proč, [obec] uvedl, že tam rozdíl je, proč nevěděl a na okolnosti zaměření hranice si nepamatoval.

7. V účastnickém výslechu b) žalobkyně uvedla, že věci související se zaměřením hranice pozemků a komunikace s protistranou zajišťoval většinou manžel. Odkázala na to, co uvedl manžel ve své výpovědi. Ona o tom byla seznámena, doma o tom mluvili. Mezi rokem 1999 a rokem 2019 jí nikdo nekontaktoval s tím, že by hranice mezi pozemky nebyla stanovena správně. Měla do roku 2019 pocit, že se jedná o jejich vlastnictví. Tento pocit vycházel z předmětného zaměření v roce 1999, pozemek užívali v dobré víře, že jim patří. Osobně nebyla přítomna tomu, když manžel komunikoval s protistranou o uzavření kupní smlouvy. Souhlasila i s tím, aby se vyplatilo 500 Kč za m2. Dále uvedla, že když se budoval plot, na místě pořád ještě byly kolíky, mezi nimi se natahoval provázek. Ona se prací účastnila. Nedovolili si něco změnit či posunout. 1. žalovaný je neustále hlídal.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce] pro [územní celek], [katastrální uzemí] číslo [list vlastnictví] soud zjistil, že a) žalobce a b) žalobkyně mají ve společném jmění manželů parcelu st. [anonymizováno] o výměře 165 m² - zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba – [obec], [adresa], rodinný dům, stavba stojící na pozemku p. č. st. [anonymizováno], dále jsou vlastníky parcely st. [číslo] o výměře 24 m² - zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba bez čp/če, jiná stavba, stavba stojící na pozemku p. č. st. [číslo], dále jsou vlastníky parcely [číslo] o výměře 1274 m² - zahrady.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce] pro [územní celek], [katastrální uzemí] číslo [list vlastnictví] soud zjistil, že 1. žalovaný a 2. žalovaná mají ve společném jmění manželů parcelu st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 1297 m², jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], parc. č. st. [anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří o výměře 37 m, společný dvůr, parc. [číslo] – zahrada o výměře 45 m², parc. [číslo] – ostatní plocha o výměře 372 m², manipulační plocha, parc. [číslo] – ostatní plocha o výměře 576 m², manipulační plocha, parc. [číslo] – zahrada o výměře 744 m², parc. [číslo] – zahrada o výměře 165 m², parc. [číslo] – ostatní plocha o výměře 700 m².

10. Z ohlášení drobné stavby – odboru výstavby [stát. instituce] ze dne 20. 9. 2004 soud zjistil, že a) žalobce a b) žalobkyně uvedenému odboru výstavby ohlásili stavbu – oplocení pozemku – nahrazení stávajícího drátěného pletiva dřevěným tyčkovým plotem s betonovým základem, zděné pilíře u branky a brány – místo stavby [obec] – [obec], [ulice a číslo], parc. [číslo] [katastrální uzemí], a to za účelem oplocení pozemku kolem novostavby rodinného domu. Způsob provedení stavby svépomocí, údaje o pozemcích, na nichž má být stavba uskutečněna – žadatel uvedl vlastnické právo k uvedeným pozemkům.

11. Ze sdělení k ohlášení drobné stavby Odboru výstavby [stát. instituce] ze dne 21. 9. 2004 soud zjistil, že uvedený odbor nemá námitek k drobné stavbě – oplocení u rodinného domu [anonymizována dvě slova] ve [obec] dle předloženého návrhu.

12. Situaci na místě samém soud zjistil ohledáním, které proběhlo dne 9. 9. 2021, soud z něj pořídil bohatou fotodokumentaci. Umístění pozemků, pak vyplývá z předložených katastrálních map (č. l. 4 a 6 spisu).

13. Z vytyčení vlastnických hranic pozemků vyhotoveného geodézií [obec] č. zakázky [číslo] [rok] (založeno v přílohové obálce na čl. 5 spisu a to ve složce nazvané geometrický plán) soud zjistil, že geodézií [obec] byl dne 29.11.1999 vyhotoven protokol o vytyčení hranic pozemků (hranice byla vytyčena mezi pozemky [číslo] [rok], [číslo] a st. [anonymizováno], [číslo], [číslo] vše v [katastrální uzemí], [územní celek]. Vytyčení bylo provedeno na základě mapy katastru nemovitostí. Vytyčení bylo provedeno polární metodou totální stanicí Topcon CTS – 1 po předchozím zaměření identických bodů a následné digitalizaci lomových bodů hranice pozemku. Vytyčená hranice pozemku byla v přírodě označena mezníky, sloupky plotu. Zúčastněné strany potvrdily, že byly seznámeny s průběhem a označením vytyčené hranice pozemku. Protokol o vytyčení hranice pozemku podepsali [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalovaného], za geodézii [obec] dle podpisu pan [příjmení] a protokol o vytyčení hranice pozemku ověřil [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. úředně oprávněný zeměměřický inženýr. Součástí vytyčení hranice je i grafické znázornění vytyčené hranice a seznam souřadnic lomových bodů vytyčované hranice.

14. Z geometrického plánu [číslo] [rok] v [katastrální uzemí] zhotoveného [právnická osoba] dne 18. 8. 2019, ověřeného dne 22. 8. 2019 pod [číslo] [rok] soud zjistil, že došlo po zaměření předmětných pozemků k zjištění rozdílu a z pozemkové parcely [číslo] ve vlastnictví žalovaných byl oddělen pozemek [parcelní číslo] o výměře 31 m2 a pozemek [parcelní číslo] o výměře 9 m2. Po oddělení těchto dvou pozemků pozemek [číslo] (vzniklý oddělením parcely [číslo] z původního pozemku [číslo]) má výměru 660 m2, hranice těchto pozemků byla v geometrickém plánu vyznačena a je i připojen plán souřadnic (vše v obci [obec], [katastrální uzemí]).

15. Žalobci se domáhají určení vlastnického práva k předmětným pozemkům a tvrdí, že nabyli vlastnické právo před 1. 1. 2014. Na daný spor je tudíž nutno aplikovat občanský zákoník č. 40/1964 Sb. ve znění novel (§ 3028 odst. 2 věta 2. zákona č. 89/2012 Sb.). Jedná se o žalobu na určení vlastnického práva. Dle § 80 písm. c) o. s. ř. je třeba prokázat naléhavý právní zájem. V tomto případě s ohledem na tvrzené vydržení vlastnického práva a nedohodu účastníků o tom, nezbylo žalobcům než podat žalobu na určení vlastnického práva s tím, že v případě vyhovění žalobě bude rozsudek o určení vlastnického práva předložen příslušnému katastrálnímu úřadu k provedení příslušného zápisu.

16. Dle § 130 odst. 1) občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. ve znění novel) je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

17. Dle § 134 odst. 1) občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb. ve znění novel) se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji v nepřetržité držbě po dobu tří let, jde-li o movitost a podobu deseti let, jde-li o nemovitost.

18. Na základě shora uvedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým a právním závěrům: Žalobci nabyli pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] s právními účinky vkladu ke dni 7. 6. 1999. Žalovaní jsou mimo jiné vlastníky sousedního pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. Jelikož byl mezi stranami v roce 1999 spor o vedení hranice mezi jejich pozemky, po vzájemné dohodě požádali o vytýčení hranice geodézií ve [obec]. K vytýčení hranice došlo dne 29. 11. 1999 shora citovaným vytýčením vlastnické hranice pozemku [číslo] [rok]. Podle vytýčení hranice žalobci začali tento pozemek v rozsahu vytýčení užívat s tím, že jsou jeho vlastníky. V roce 2004 a 2005 zbudovali podle vytýčené hranice pozemku oplocení, po jeho zbudování ve stejném rozsahu jako po vytýčení hranice jej užívali s tím, že jsou jeho vlastníky. Žalovaní netvrdili, natož aby prokázali, že dříve jak na jaře 2019 vznesli vůči žalobcům jakoukoli výhradu spočívající v tom, že žalobci užívají větší část pozemku, než kterou koupili a užívali. Až na jaře 2019 žalovaní v souvislosti se zaměřením pozemku pro účely stavby plotu jejich syna zjistili nesrovnalosti ve vytýčení hranice mezi pozemky. Následně na základě geometrického plánu zpracovaného geodézií [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalobci fakticky užívají částečně i pozemek [číslo] ve vlastnictví žalobců (dva pozemky oddělené geometrickým plánem [číslo] [rok] označené jako [číslo] a [číslo]).

19. Žalobci od 29. 11. 1999 až do jara 2019 v dobré víře, že jsou vlastníky celého oploceného pozemku podle vytyčení hranice pozemků z 29. 11. 1999, tento užívali s tím, že je jejich vlastnictvím (navezli na něj ornici, vyrovnali svažitost terénu, zahradu upravili, okolo oplocení nasadili okrasné dřeviny). Jejich dobrá víra, že jsou vlastníky, byla narušena až na jaře 2019. V souladu se shora citovaným ustanoveními občanského zákoníku uplynutím deseti let užívání pozemku v popsaném rozsahu v dobré víře, že jim patří, vydrželi vlastnické právo k pozemkům p. [číslo] v kat. území [anonymizováno] [obec]. Nejpozději ke dni 29. 11. 2009 se stali vlastníky těchto pozemků. Na jejich dobré víře nemůže nic změnit ani jejich ochota po zjištění nesrovnalostí v roce 2019, se s žalovanými finančně vyrovnat formou odkupu těchto pozemků.

20. S ohledem na tyto závěry soud zamítl žalovanými navrhované důkazy, a to výslech svědka pana [příjmení], který prováděl zaměření v roce 1999, a to k otázce, proč došlo k odchylce (případné zjištění důvodu, proč k odchylce došlo, nemůže mít vliv na otázku dobré víry žalobců). Dále zamítl návrh na zpracování nového geometrického plánu (důvodem pro zpracování nového geometrického plánu nemůže být okolnost, že se na zpracování nového geometrického plánu podílel i pan [příjmení], který zřejmě pochybil v roce 1999. Takový návrh nemůže obstát, zvlášť za situace, kdy žalovaní ani netvrdili, že by tento nový geometrický plán byl zpracován špatně, případně že se v něm vyskytla nějaká chyba. Takové tvrzení žalovaných absentovalo, a tudíž nebyl navržen žádný důkaz, který by zpochybňoval správnost nového geometrického plánu.

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobcům, kteří byli v řízení plně úspěšní, přiznal proti žalovaným právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci jako náhradu nákladů řízení požadovali toliko zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč, práva na náhradu ostatních nákladů řízení se výslovně vzdali.