8 C 11/2025

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Mazlem ve věci žalobkyně: Anonymizováno – Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozená dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozený dne Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A o stanovení výživného rodičům mladého dospělého I. Žalovaná 1. je povinna s účinností od 26. 8. 2024 přispívat žalobkyni na výživu jméno FO, nar. 25. 7. 2006, částku 1 500 Kč měsíčně, vždy do každého 20. dne v měsíci. II. Nedoplatek na výživném za období od 26. 8. 2024 do 31. 1. 2025 je žalovaná 1. povinna zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, a to počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jen jediné z nich. III. Co do částky 2 500 Kč ohledně žalované 1. a v části, v níž se žalobkyně po žalované 1. domáhá placení výživného za období od 28. 6. 2024 do 25. 8. 2024, se žaloba zamítá. IV. Žalovaný 2. je povinen s účinností od 26. 8. 2024 přispívat žalobkyni na výživu jméno FO, nar. 25. 7. 2006, částku 1 000 Kč měsíčně, vždy do každého 20. dne v měsíci. V. Nedoplatek na výživném za období od 26. 8. 2024 do 31. 1. 2025 je žalovaný 2. povinen zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč splatných vždy do každého 20. dne v měsíci, a to počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení byť jen jediné z nich. VI. Co do částky 3 800 Kč ohledně žalovaného 2. a v části, v níž se žalobkyně po žalovaném 2. domáhá placení výživného za období od 28. 6. 2024 do 25. 8. 2024, se žaloba zamítá. VII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 2. 1. 2025 domáhala toho, aby soud stanovil žalovaným výživné na mladého dospělého jméno FO, nar. datum, který je synem žalovaných a kterému byl rozhodnutím žalobkyně přiznán opakující se zaopatřovací příspěvek ode dne 26. 8. 2024 ve výši 17 250 Kč měsíčně. Z toho důvodu přešel nárok na výživné pro jmenovaného mladého dospělého na Anonymizováno. Pokud jde o výši výživného, žalobkyně uvedla, že jí nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalovaných. Navrhla proto, aby soud tyto poměry zjistil od žalovaných. Částka 4 000 Kč, kterou by podle žalobkyně měla platit žalovaná 1., resp. částka 4 800 Kč, kterou by podle žalobkyně měl platit žalovaný 2., vychází z předpokládaného výdělku obou žalovaných podle stupně dosaženého vzdělání, přičemž pro děti ve věku 18 a více let je doporučované výživné v rozmezí 20-24 % čisté mzdy. Navrhla, aby soud žalovaným uložil tyto částky platit s účinností od 28. 6. 2024, jakož i to, aby dlužné výživné bylo žalovaným povoleno splácet ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně. V reakci na vyjádření žalovaných žalobkyně uvedla, že po zvážení skutečností doložených žalovanými na stanovení výživného ve výši uvedené v žalobě netrvá a ponechává zcela na rozhodnutí soudu, zda výživné ve prospěch žalobkyně stanoví v přiměřeně snížené výši s ohledem na zdravotní stav a finanční situaci žalovaných či výživné nestanoví vůbec.

2. Žalovaní ve vyjádření k žalobě uvedli, že požadované částky jsou pro ně moc vysoké. Oba jsou v invalidním důchodu. Žalované 1. je přiznán invalidní důchod ve výši 20 509 Kč měsíčně, žalovanému 2. pak ve výši 12 075 Kč měsíčně. Náklady na bydlení činí 11 580 Kč měsíčně. Syn po propuštění z ústavu bydlí u nich, pobírá zaopatřovací příspěvek a přispívá jim na domácnost. Studium má končit v červnu 2025. Žalovaní žádají o posouzení jejich situace. Zaskočilo je, že žalobkyní nebyli vůbec osloveni a přichází přímo žaloba od soudu. Celou dobu brali syna domů, pokud to bylo povoleno, hradili jeho pohledávky. Nikdy se ho nezříkali, o výchovném ústavu rozhodl soud, oni to nechtěli. Nemají žádnou jinou vyživovací povinnost. Při jednání uvedli, že mají výdaje na léčení a že by pro ně bylo přijatelné platit na výživném 1 500 Kč v případě žalované 1. a 1 000 Kč v případě žalovaného 2. Náhradu nákladů řízení nepožadují.

3. Pokud jde o provedené dokazování, z rozhodnutí právnická osoba – Krajské pobočky v adresa, kontaktní pracoviště adresa, ze dne 18. 9. 2024, sp. zn. Anonymizováno č. j. Anonymizováno, soud zjistil, že jméno FO, nar. datum, byl podle § 50b, § 50e a § 50g zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, přiznán zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 17 250 Kč měsíčně, a to ode dne 26. 8. 2024.

4. Z potvrzení o studiu vydaného Výchovným ústavem a střední školou v adresa Anonymizováno dne 2. 9. 2024 soud zjistil, že jméno FO, nar. datum, je řádným studentem 3. ročníku oboru Opravářské práce, přičemž se jedná o denní studium, kterým se jmenovaný soustavně připravuje na budoucí povolání.

5. Z oznámení vydaného právnická osoba dne 11. 12. 2024 soud zjistil, že invalidní důchod pro žalovanou 1. byl od 1. 1. 2025 stanoven na částku 20 809 Kč měsíčně. Z oznámení téhož úřadu ze stejného dne soud zjistil, že invalidní důchod pro žalovaného 2. byl od 1. 1. 2025 stanoven na částku 12 075 Kč měsíčně.

6. Z dokladu SIPO na měsíc leden 2025 soud zjistil, že náklady obou žalovaných na bydlení činí 11 580 Kč měsíčně.

7. Z ostatních předložených listinných důkazů soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti.

8. Podle § 910 odst. 1 o. z. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.

9. Podle § 911 o. z. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

10. Podle § 913 odst. 1 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

11. Podle § 50u odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, platí, že náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému.

12. Podle odst. 2 citovaného ustanovení platí, že je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.

13. V řízení bylo prokázáno, že jméno FO, nar. datum, který je synem žalovaných, je ve školním roce 2024/2025 studentem střední školy, přičemž se jedná o studium denní, kterým se jmenovaný soustavně připravuje na budoucí povolání, a že od Úřadu práce pobírá s účinností od 26. 8. 2024 zaopatřovací příspěvek opakující se ve výši 17 250 Kč měsíčně, který mu byl přiznán v souvislosti s ukončením jeho ústavní výchovy. Bylo rovněž zjištěno, že příjem žalované 1. z invalidního důchodu činí částku 20 809 Kč měsíčně a žalovaného 2. částku 12 075 Kč měsíčně. Výdaje obou žalovaných na bydlení činí 11 580 Kč měsíčně.

14. Na podkladě těchto skutkových zjištění soud učinil závěr, že základ žalobního nároku je důvodný. Je skutečností, že jméno FO, který je synem žalovaných, pobírá v souvislosti s ukončením jeho ústavní výchovy opakující se zaopatřovací příspěvek od Úřadu práce. Vzhledem k tomu, že je v současné době studentem střední školy, takže není schopen se sám živit, mají žalovaní coby jeho rodiče vůči němu vyživovací povinnost. Vzhledem k tomu, že jmenovanému je vyplácen příspěvek od Úřadu práce podle § 50b a násl. zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, přechází podle § 50u citovaného zákona právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. V takovém případě je krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, povinna podat návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého. Právo žalobkyně na výživné tak nepochybně dáno je, nikoliv však za celé žalované období. Pokud žalobkyně v žalobě navrhla, aby žalovaným bylo uloženo přispívat na výživu jejich syna s účinností od 28. 6. 2024, je nutno uvést, že zaopatřovací příspěvek byl jméno FO přiznán až s účinností od 26. 8. 2024. Jde zřejmě o písařskou chybu, soud nicméně musel žalobu zamítnout v části, v níž se žalobkyně po žalovaných domáhala placení výživného za období od 28. 6. 2024 do 25. 8. 2024.

15. Pokud jde o výši výživného, vycházel soud ze schopností, možností a majetkových poměrů povinných. Soud zejména zohlednil omezené výdělkové možnosti obou žalovaných vyplývající z jejich invalidity, a dále přihlédl k jejich nákladům na bydlení. Na druhou stranu však rovněž zohlednil, že žalovaní nemají vyživovací povinnost vůči žádné jiné osobě. Po zohlednění všech těchto skutečností dospěl soud k závěru, že přiměřená výše výživného činí v případě žalované 1. částku 1 500 Kč měsíčně a v případě žalovaného 2. částku 1 000 Kč. V tomto rozsahu tedy právo na výživné přešlo na žalobkyni, a to bez ohledu na to, že výše vypláceného měsíčního příspěvku tuto částku výrazně převyšuje a že výživné, které jsou žalovaní coby rodiče povinni platit, zdaleka výši příspěvku nepokryje. Pokud se žalobkyně v žalobě domáhala toho, aby žalovaní platili vyšší výživné, soud žalobu v této části zamítl.

16. Pokud jde o náklady řízení, je skutečností, že v řízení byli převážně úspěšní žalovaní. Vzhledem k tomu, že žalovaní náhradu nákladů řízení nepožadovali, však soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích. Odvolání je třeba podat u Okresního soudu ve Svitavách. Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.