8 C 29/2026

Plný text

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Mazlem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného, Anonymizováno o zaplacení 27 820 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 820 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, v níž žalobkyně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 27 820 Kč od 27. 8. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně na náhradě nákladů řízení částku 2 115,96 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou dne 30. 1. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 820 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdkyně, společnost právnická osoba., uzavřela s žalovaným dne 17. 5. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které poskytla žalovanému téhož dne úvěr v celkové výši 27 820 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek, v důsledku čehož byl v upomínce ze dne 26. 8. 2024 informován o zesplatnění celého úvěru a vyzván k okamžitému splacení úvěru. Žalovaná částka sestává z nesplacené části jistiny úvěru a z příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po splatnosti úvěru, tedy od 27. 8. 2024. Žalobkyně nabyla předmětnou pohledávku na základě smluv o postoupení pohledávek. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou.

2. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a rozhodl, aniž by nařizoval jednání, neboť byly splněny podmínky uvedené v § 115a o. s. ř. Vzhledem k obsahu žaloby a povaze projednávaného sporu je totiž možno učinit závěr, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), žalovaný pak ve stanovené lhůtě nijak nereagoval na výzvu soudu ke sdělení, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, obsahující doložku podle § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud proto souhlas žalovaného s rozhodnutím bez nařízení jednání předpokládal.

4. Ze smlouvy o úvěru, která byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena dne 17. 5. 2024, soud zjistil, že společnost právnická osoba. poskytla žalovanému úvěr s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr) s úvěrovým limitem ve výši 27 820 Kč. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s tím, že žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši vycházející z výše jistiny. Ve smlouvě byl sjednán úrok.

5. Ze výpisu z účtu žalovaného č. č. účtu za měsíc květen 2024 poskytnutého právnická osoba., soud zjistil, že na uvedený účet byla dne 17. 5. 2024 připsána částka 27 820 Kč od společnosti právnická osoba. Stejné informace soud zjistil i z potvrzení o provedené platbě z účtu jmenované společnosti.

6. Z dopisu odeslaného žalovanému dne 26. 8. 2024 emailovou zprávou soud zjistil, že společnost právnická osoba. úvěr předčasně zesplatnila a vyzvala žalovaného k okamžitému splacení úvěru.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 3. 11. 2025 mezi společností právnická osoba. a společnosti Anonymizováno právnická osoba., a ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 6. 11. 2025 mezi společností Anonymizováno právnická osoba., a žalobkyní a z přiloženého seznamu pohledávek soud zjistil, že žalobkyně těmito postoupeními nabyla předmětnou pohledávku.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 11. 2025 bylo zjištěno, že společnost právnická osoba. písemně oznámila žalovanému, že došlo k postoupení předmětné pohledávky.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 11. 2025 a z přiloženého podacího lístku soud zjistil, že zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu z předmětné úvěrové smlouvy a dne 25. 11. 2025 tuto výzvu odeslala žalovanému.

10. Z ostatních předložených listinných důkazů soud nezjistil žádné pro věc relevantní skutečnosti.

11. Na podkladě těchto listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Společnost právnická osoba. na základě smlouvy o úvěru uzavřené dne 17. 5. 2024 poskytla žalovanému bezhotovostním převodem peněžní prostředky ve výši 27 820 Kč. Úvěr byl zesplatněn ke dni 26. 8. 2024. Společnost právnická osoba. svou pohledávku vůči žalovanému vzniklou z předmětné smlouvy postoupila na společnost Anonymizováno právnická osoba., která ji následně postoupila na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky.

12. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 2395 a násl. o. z., která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“).

13. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 75 ZSÚ je poskytovatel a zprostředkovatel spotřebitelského úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

17. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 27 820 Kč. Soud však dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalovanému finanční prostředky vyplaceny, je neplatná. Závěr o neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá ze zjištění, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením této smlouvy nedostála svým povinnostem vyplývajícím z § 86 ZSÚ, neboť náležitě nezkoumala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (úvěruschopnost). To je zcela zjevné z předložených listinných důkazů, ve kterých není jediná zmínka o reálném zkoumání finanční situace žalovaného. Za takové zkoumání není možné považovat postup, kdy poskytovatel spotřebitelského úvěru vychází pouze z čestného prohlášení spotřebitele o jeho finanční situaci, kteréžto bylo připojeno ke smlouvě o poskytnutí úvěru. Na výzvu soudu, aby sdělila podrobnější informace týkající se zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a aby předložila konkrétní listinné důkazy, žalobkyně nereagovala. Soud proto uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně porušila povinnost posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, a to způsobem uvedeným v § 86 ZSÚ. Sankcí za takové porušení povinnosti je podle § 87 odst. 1 věta první a druhá téhož zákona neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.

21. Jelikož byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru, vznikla mu podle § 87 odst. 1 věta třetí ZSÚ povinnost vrátit poskytovateli úvěru toliko poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jeho možnostem.

22. Vzhledem k tomu, že z předložených listinných důkazů nevyplývá, že žalovaný z titulu neplatně sjednaného spotřebitelského úvěru něčeho plnil, a takové plnění netvrdil ani žalovaný, který v řízení zůstal pasivní, vycházel soud z toho, že výši poskytnuté jistiny zápůjčky není možné ponížit o žádné plnění ze strany žalovaného. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 27 820 Kč.

23. Ve zbývající části, tedy co do požadovaného zákonného úroku z prodlení, nebylo možno žalobě vyhovět, neboť teprve tímto rozsudkem byla žalovanému stanovena lhůta splatnosti dlužné jistiny a žalovaný se tak doposud nemohl ocitnout v prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, nebo např. rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 17. 12. 2024, sp. zn. 23 Co 343/2024).

24. Pokud jde o náklady řízení, předmětem řízení byl nárok na zaplacení 27 820 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 27 820 Kč, naopak co do požadovaného příslušenství (které ke dni rozhodnutí soudu činí cca 5 640 Kč) byla žaloba zamítnuta. Jelikož žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. náhradu nákladů poměrně rozdělil, a to tak, že s ohledem na uvedený poměr úspěchu a neúspěchu žalobkyni svědčí právo na náhradu pouze 66 % účelně vynaložených nákladů řízení. Výši nákladů řízení soud určil podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 391 Kč, odměny advokáta, která podle § 14b odst. 1 bod 2. advokátního tarifu činí celkem 1 200 Kč za tři úkony právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, žaloba), paušální náhrady hotových výdajů, která podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu činí celkem 300 Kč za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč, a podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty z posledních dvou položek ve výši 315 Kč. Soud tak uložil žalovanému povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 115,96 Kč (66 % z celkových nákladů ve výši 3 206 Kč), a to k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

25. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. na tři dny od právní moci rozsudku. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.